Obří ledová kra u Antarktidy se dala do pohybu. Vědci to zatím neumějí vysvětlit

10. září 2018
Trhlina mezi ledovcem Larsen C a obří krou, která dostala název A-68. Vědci jsou mimo jiné nadšení z náhle možnosti odkrýt, jaké formy života jsou schopny přežít v mrazivé vodě pod stovky metrů tlustou vrstvou ledu.

Vědci sledují, kam se vydá obří kra A-68. Ta se loni v červenci odtrhla od antarktického ledovce Larsen-C. Má rozlohu šest tisíc kilometrů čtverečních a je šestou největší zaznamenanou krou v historii měření. Skoro rok byla gigantická ledová plocha v klidu a jen velice pomalu se vzdalovala od mateřského ledového příkrovu. Před několika týdny se ale začala hýbat a možná se vydala na svou poslední cestu.

Od antarktického kontinentu se minulý rok odlomila kra o velikosti amerického státu Delaware

Obrovské kusy ledu odlamující se za dramatického zvukového i vizuálního doprovodu od mateřských ledových hor, které známe z videozáběrů, jsou vedle kry A-68 zanedbatelné.

Její nenadálý pohyb podle vedoucího českého antarktického programu Daniela Nývlta z Masarykovy univerzity odborníky překvapil. „Vědci očekávali, že může trvat i několik let, než se kra dá do pohybu,“ říká.

Překvapivé je hlavně to, že se kra do pohybu nedala během antarktického léta, kdy teploty stoupají a led v moři taje, ale během vrcholné zimy. Teplota v Antarktidě na konci srpna padala k minus 80 stupňům a atakovala historická minima.

Záhada uprostřed polární noci

A-68 se začala točit ve směru proti hodinovým ručičkám a v pohybu bude kvůli ohromné váze nejspíš pokračovat. Proč se to stalo, vědci zatím neví. „V této části Antarktidy nejsou žádné stanice a vzhledem k tomu, že je tam polární noc, nemůžeme využít ani satelitní senzory,“ doplňuje Daniel Nývlt, proč je těžké pohyb kry vysvětlit.

Animace americké NASA ukazuje, jak se kra A-68 postupně odlamovala od zbytku ledovce

Nejpravděpodobnější je podle něj velká bouře, která masou ledu pohnula. Kra teď buď znovu zakotví poblíž mateřského šelfového ledovce Larsen C, kde bude dlouhé roky postupně tát. Anebo se bude dál vzdalovat a nakonec se rozpadne v Jižním oceánu.

Hrozí velké tání ledovců?

Negativní vliv to bude mít na ledovec Larsen-C. Český vědec se sice neobává, že by bezprostředně hrozilo úplné rozpadnutí, ale pokud bude současný nárůst teploty pokračovat, za třicet nebo padesát let by k němu už dojít mohlo.

Lidstvo ani tak velké množství ledu, jaké je v kře A-68 neohrozí. Stále vzrůstající teploty by ovšem v dlouhodobém horizontu hladiny oceánů zvednou mohly.

Spustit audio
autoři: Matěj Štýs, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas