Ve zdech muzea byl ukryt slonovinový poklad
V areálu bývalého přemyslovského hradu v Olomouci se nachází mimo jiné také někdejší kapitulní děkanství, které od roku 2006 slouží jako Arcidiecézní muzeum. Ve svých sbírkách má nejeden umělecký poklad.
„Dnešní areál je víceméně výsledkem barokní přestavby, byť se zachovaly také jeho podstatné gotické a renesanční části,“ říká kunsthistorik a ředitel Muzea umění v Olomouci, které Arcidiecézní muzeum provozuje, profesor Pavel Zatloukal a pokračuje: „Z jihu – tedy ze strany, odkud přicházejí návštěvníci – připomíná stavba zámek. Ze severu pak působí jako opravdový hrad umístěný na hradbách a na skalách, jak to bývá.“
S mým průvodcem sedíme na lavičkách v obrazárně v prvním patře, kde můžeme obdivovat nejen umělecká díla z období baroka, ale také prvky rekonstrukce, na jejíž koncepci se profesor Zatloukal zásadním způsobem podílel. Projektoval ji pražský ateliér architektů Petra Hájka, Tomáše Hradečného a Jana Šépky.
Ti dostali nelehké zadání – zachovat původní autentické prvky, ale současně vše nové – a nebylo toho málo – přiznat jako soudobé. V budově se tak zrodilo zajímavé spojení historických a současných interiérů.
Pod stropy s rokokovými štuky jsou vloženy antracitové stěny pro pověšení obrazů, do cenných kamenných stěn v přízemí se ani nekoplo, veškeré rozvody jsou vedeny pod novými, umělými podlahami a tak dále. I samo architektonické řešení muzea si proto jistě zaslouží pozornost návštěvníků. Byť jen slouží vystaveným uměleckým dílům.
„Pravděpodobně jedním z nejvýznamnějších obrazů nacházejících se na území České republiky – z hlediska starého umění – je Madona s rouškou od Sebastiana del Piombo. Obraz Michelangelova žáka je dnes považován za jeden z nejkrásnějších příkladů pozdní italské renesance,“ upozorňuje Pavel Zatloukal.
Arcidiecézní muzeum bylo založeno roku 1998. Katolická církev mu tehdy poskytla prostory bývalého kapitulního děkanství a také cenná umělecká díla. Stát se zavázal, že zaplatí rekonstrukci budov a pokryje režii nově vzniknuvšího muzea. A to se také stalo.
První návštěvníci sem přišli před pěti lety, aby si prohlédli stálou expozici s názvem Ke slávě a chvále aneb tisíc let duchovní kultury na Moravě. Jsou v ní díla gotická, renesanční i barokní. Mimochodem obrazová kolekce olomouckých biskupů je jednou z nejkvalitnějších středoevropských kolekcí starého malířství.
V Arcidiecézním muzeu v Olomouci můžete vidět i nádherný barokní kočár biskupa Troyera nebo dvě klenotnice. Zatímco v jedné z nich, umístěné v hradní věži, uchovávají církevní památky včetně slavné monstrance zvané Zlaté slunce Moravy, ve druhé – v bývalé kapli kapitulního děkanství – si můžete prohlédnout zajímavou kolekci, která vznikla v první půli 20. století. Je to slonovinový poklad arcibiskupa Leopolda Prečana.
„Ten se sbírání slonoviny, ať už antické, nebo středověké, věnoval velice intenzivně, ale po roce 1948 nechal několik beden se svými sbírkami zazdít na údajně neznámém místě. To se skutečně vytratilo z paměti a až po roce 1989 jej náhodou objevil zedník, který oklepával zdi arcibiskupské rezidence,“ přidává Pavel Zatloukal na závěr zajímavou historku.
Zobrazit místo polohu Arcidiecézního muzea v Olomouci na větší mapě
