Ve třídě na univerzitě v Dillí zní lámaná čeština
Studium indických jazyků má na evropském kontinentě více než dvousetletou tradici. I u nás doma může zájemce studovat nejen hindštinu, ale i bengálštinu nebo tamilštinu. Ovšem kolik Indů mluví česky? Určitě jich není mnoho. Vždyť jediným místem v miliardové zemi, kde se lze naučit naši mateřštinu, je univerzita v hlavním městě Dillí. Jak jde mladým Indům český jazyk a proč se jej vůbec rozhodli studovat?
Před školní lavice předstupují jeden po druhém studenti a přednášejí české básničky. Pro jistotu je hned překládají do hindštiny. Jsme na univerzitě v indickém Dillí a studenti českého jazyka se právě připravují na odpolední vystoupení.
Počet zájemců o studium češtiny není ohromující. Studentů je celkem patnáct. Ovšem s ohledem na to, že běžný Ind stěží tuší, že Česká republika nebo český jazyk vůbec existují, je to vlastně úspěch.
Z pohledu miliardového národa jsme opravdu hluboko pod rozlišovací schopností. O to více potěší odpověď na otázku, proč si studenti vybrali právě češtinu. Pravda, odpovědi mají nadřené a zatím je to jediná kloudná věta, kterou dají v češtině dohromady, ale i tak…
„Jmenuji se Karel, studuji češtinu, protože chci jet do České republiky. Slyšel jsem, že je to srdce v Evropě,“ říká lámanou češtinou jeden ze studentů.
„Jmenuji se Sunil, studuji češtinu, protože to je most interesting jazyk. Chci vidět… I want to go to Prague,“ vysvětluje Sunil a raději přechází do angličtiny, kde je v kramflecích mnohem jistější. Chce prý vidět Prahu a dozvědět se o kultuře a životě lidí.
Jak ovšem říká česká učitelka Nora, pravé důvody pro studium češtiny jsou někdy docela kuriózní. „Jeden slyšel o stipendiích a chtěl do České republiky. Vzal s sebou dva kamarády, protože to jsou jeho nejlepší kamarádi a všechno dělají spolu. Málem jich přišlo pět, protože mají skupinku pěti kamarádů, kteří všechno dělají spolu. Ale jeden to zabalil a druhý byl nemocný, tak přišli jenom tři. Teď chodí, protože tam mají zábavu,“ přibližuje učitelka.
Ať se nám to líbí, nebo ne, čeština je obvykle doplňkovým jazykem ke studiu ruského jazyka. Když ovšem žáci pilně studují, může pro ně znamenat i start nové kariéry.
„Měla jsem jednoho studenta, který se učil rok a půl a výborně mluvil. Teď studuje zemědělku v Praze. Byl skvělý. Nebo jsem měla studentku, která se za rok naučila česky tak, že byla schopná komunikovat na velmi dobré úrovni a teď také studuje v Praze. Nejlepší studenty posílám na stipendium,“ říká učitelka Nora.
Avšak i bez stipendia se znalost češtiny může hodit. Mladí Indové si mnohdy do života odnášejí užitečné postřehy:
„Tchýně
Někdo zvoní nadávám,
Nemám ruce volné,
Právě tchýni vyndávám
Z kyseliny solné.
Pár gumových rukavic
Marně šmátrá pod dně,
Nezbylo z ní vůbec nic,
I když jí bylo hodně,“
přednesl jeden ze studentů českou básničku u tabule před třídou a vysloužil si potlesk.
