Ve stopách šumavského dřeva – pěšky i na kole

4. srpen 2012
Rechle – hradlový most na začátku Vchynicko-tetovského  plavebního kanálu

Další z letních tipů na výlety pro celou rodinu nás tentokrát zavede na Šumavu, a to do jedné z jejích nejmalebnějších částí – do údolí řeky Vydry. Právě tady totiž pod bývalou osadou Vchynice-Tetov na přelomu 18. a 19. století vzniklo unikátní vodní dílo – kanál pro plavení dřeva ze šumavských lesů.

Naučná stezka začíná asi jeden a půl kilometru od Modravy u obnoveného hradlového mostu zvaného Rechle. „Most postavený na řece Vydře měl a má za úkol odklánět vodu do Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, který právě tady začíná,“ vysvětluje mi na úvod naší společné vycházky Pavel Vinický, strážce Národního parku Šumava.

„Na kopci nad námi se nacházela vesnice Vchynice-Tetov, podle níž se kanál dnes jmenuje,“ dodává můj průvodce. Stojíme na hradlovém mostě, jehož označení rechle odkazuje k německému slovu Rechen, tedy česky hrábě.

A když se na most pozorně podíváte, uvidíte po jeho stranách otvory, do nichž se vsunovaly příčné klády, aby – jak se říkalo – hrabaly vodu a hlavně aby zachycovaly dřevo plující po řece. A proč se vlastně Vchynicko-tetovský kanál stavěl?

Tok Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou je turistickým lákadlem této části Šumavy, k plavení dřeva byl však nevhodný

Balvanitá horská říčka Vydra nebyla ke splavování dřeva vhodná, a proto se zrodil nápad obejít její nesplavný úsek pod Antýglem pomocí kanálu, který by vodu, ale hlavně splavované dřevo dopravil do říčky Křemelné. Po ní pak už byly klády bez obtíží plaveny zpět do Vydry, ovšem už v místech, kde je splavná.

Stavělo se pro knížete Karla Filipa Schwarzenberga podle plánů inženýra Josefa Rosenauera, který už předtím na Šumavě vyprojektoval kanál Schwarzenberský, spojující úmoří Severního a Černého moře. I v případě Vchynicko-tetovského kanálu vzniklo úctyhodné vodní dílo.

„Během jediného roku tehdy dokázali vyprojektovat a postavit plavební kanál v nepřístupném terénu, navíc za poměrně drsných podmínek, na žulovém podloží, o délce necelých 15 kilometrů,“ říká s notnou dávkou obdivu Pavel Vinický.

Průměrné klesání kanálu je zhruba 2,5 promile, aby rychlost plutí odpovídala rychlosti chůze a zamezilo se tak poškozování dřeva. Oficiální povolení k uvedení do provozu bylo uděleno 3. září 1801.

S mým průvodcem pokračujeme po komunikaci podél kanálu, která bývala do 50. let 20. století silnicí spojující Srní s Modravou. Vyrazili jsme pěšky, ale stezku je možné využít i pro nenáročný cyklistický výlet. U informačních cedulí ovšem doporučuji sesednout a přečíst si nabízené informace. Dozvíte se hodně zajímavé věci.

Unikátní klenutá konstrukce kamenného mostku přes Vchynicko-tetovský kanál je jen jedním z dokladů stavitelského umění našich předků

„Šířka kanálu se pohybuje od pěti do sedmi metrů v závislosti na terénu a zpevnění břehů. Dala se tady proto plavit až šestimetrová polena,“ vysvětluje Pavel Vinický. Dřevo se plavilo na takzvané plavební vlně. Na třech místech jsou v kanálu vybudovány takzvané skluzy, kde je klesání podstatně prudší.

„Dřevo doplavalo ke skluzu, kde se hromadilo. Pak se uvolnila stavidla a celá vlna i se dřevem plula k dalšímu skluzu,“ popisuje strážce parku. „Urychlilo se tak plavení, částečně se zamezilo poškozování dřeva a zároveň se dalo s vodou hospodařit i pomocí bočních stavidel.“

Jak vás upozorní cedulky, Vchynicko-tetovský kanál je také chráněnou rybí oblastí, protože se tady velmi dobře daří pstruhům. Jejich stavy se kontrolují každý rok na podzim.

V nedělním výletu Po Česku se dozvíte, čemu voda z plavebního kanálu slouží dnes, a na naučné stezce se zastavíme u Hauswaldské kaple, zajímavého poutního místa nedaleko obce Srní.

<p><iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004c626df29a6e795901&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;t=h&amp;ll=49.075215,13.494987&amp;spn=0.078715,0.209427&amp;z=12&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small>Zobrazit <a href="https://maps.google.cz/maps/ms?msa=0&amp;msid=207731377246086964045.0004c626df29a6e795901&amp;hl=cs&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;t=h&amp;ll=49.075215,13.494987&amp;spn=0.078715,0.209427&amp;z=12&amp;source=embed" style="color:#0000FF;text-align:left">Vchynicko-tetovský plavební kanál</a> na větší mapě</small></p>
autor:Václav Žmolík
  • Cestování
  • Reportáž
  • turistika
  • národní park
  • Šumava
  • řeka
  • naučná stezka
  • kanál
  • plavení dřeva