Vánoční zvyky ve Skandinávii

Také úpravě dárků se věnovala velká pozornost. Například tu bylo od konce devatenáctého století prý navrženo a vyrobeno 22 tisíc druhů vánočních papírů a obalů. Jak to je teď, to jsme se zeptali našeho skandinávského spolupracovníka Tomáše Sniegoně.

Sniegoň: Jako v řadě jiných regionů, ustupuje na i severu Evropy náboženský rozměr moderních vánočních svátků do pozadí. Stávají se především časem nákupních horeček a materializovaného šílení. Více než o lásce k bližním se hovoří o anketách vyhodnocujících dávky roku, přestože ve finále se také severské duše uklidní a nejedno oko nad krásou Vánoc zaslzí. Nicméně, co je doma, to se počítá. Téměř každý ví, že v letošní předvánoční kampani se dárkem roku staly u dospělých obří televize s plochou obrazovkou a u dětí kapesní přehrávače s pevným diskem a fotografující mobilní telefony. Kniha, oblíbený dárek minulosti, sice v soupeření s elektronikou ustoupila do pozadí, ale při pomyšlení na obsáhlé návody k použití provázející tyto vymoženosti, budou mladí seveřané čtení muset věnovat nemálo času.

Sniegoň: Na severu Finska, na polárním kruhu má úřadovnu ten jediný a zaručeně pravý ze všech Santa Klausů. Ani v Norsku a Švédsku se tak ale nejmenuje. Na Vánoce v krajích, kde byl rybolov celá léta tradiční a mnohdy jedinou obživou nejedí ryby. Podává se speciální a proto Vánoční šunka. Na slavnostním stole by neměla chybět vepřová hlava, jako památka na časy starých Vikingů. Ti už před tisíci lety slavili nejtemější období roku tím, že zabíjeli prasata a obětovali je svým bohům. Záliba v pivu na Vánoce přetrvává zejména v zemědělských oblastech. Vařívalo se těsně před svátky, kdy se pekl i chléb. Ve Finsku patří ke Štědrému dni i pobyt v sauně. Na vánočních stromcích nechybí vedle sladkostí a ozdob malé vlaječky příslušných severských zemí. Štědrý den v protestantských krajích nekončí půlnoční mší, ale slavnostní ranní bohoslužbou na Hod Boží. Někde začíná už kolem sedmé hodiny a za starých časů se jízda do kostela pojímala jako závod psích či sobích spřežení. Ten, kdo dojel nejdříve měl být odměněn největší úrodou v následujícím roce.