Václav Cílek, geolog a klimatolog

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, jaký je váš názor na globální oteplování? Někteří říkají dokonce, že neexistuje, existuje, nebo ne?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
No, víte, to je spor, který by nás zavedl asi příliš daleko, ale já bych to možná uvedl takovým jako trošku historickým povídáním, a to je to, že klima se předpovídá buďto z klimatických modelů, kde velmi pěkně můžete modelovat ty věci, které jsou jisté, to znamená, právě třeba ten obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Ale velmi těžko tam modelujete věci, které jsou nejisté, třeba vliv slunce na klima, nebo proměny oceánského proudění. Takže pro mě jako prognóza klimatu je jako velký kus historie, to znamená, že se snažím přenést to klima, jaké bylo v minulosti, ty jeho oscilace s tím současným působením.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak a teď promiňte, že vás vracím na začátek. Já vím, že je to na velmi složitou debatu, nijak vám ten názor nerozporuji, ale najdeme alespoň jednodušší odpověď na to, zda skutečně existuje globální oteplování tak, jak jsme před ním teď celosvětově varováni, anebo zda jde jen o nějakou přirozenou periodu jen přesahující ty běžně měřitelné hodnoty?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Jo, ano, máte úplně pravdu. Tohle to, no, tohle to je nutný jako říct. Ano, globální oteplování jako takové existuje. Je to jev způsobený víceméně lidmi a závisí na obsahu skleníkových plynů v atmosféře. Skleníkový jev je fyzikální princip, něco jako gravitace, s tím nic nenaděláte, ale s čím hodně naděláte, je interpretace, to znamená, je to hodně závažné, málo závažné, můžete to za oteplování, může to za ochlazování, třeba, když je, že jo, těch plynů málo. V současný chvíli situace vypadá tak, že současný sluneční cyklus, který byl poměrně nízký, se blíží k takovýmu jako minimu a ten další cyklus je předpovězen jako velice minimální, jako velice anomální, nikdo to vlastně nečekal. A když se srovná tenhle ten cyklus s historií, tak se dostáváme někdy na úroveň roku 1820, dostáváme se do chladného klimatu. Není v tom empirický problém. My, když si vezmeme ty sluneční cykly třeba od půlky osmnáctého století, tak vidíme, že když je málo slunečních skvrn, je zima taková jako přerušovaná, nejistá, ale jako je, to je ta malá doba ledová. Ale když si vezmeme fyzikální princip, proč změna, to je tak zhruba jedna tisícina svítivosti Slunce, to je desetina procenta, vlastně by měla mít takhle velký dopad na klima, tak už to vlastně nevíme. Takže teďka je to, já nevím ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Už jsme v té složité debatě, už možná posluchač přestává stíhat, ale ...

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Víte co, dávejte mi jednoduché otázky a já to zkusím jednoduše odpovědět.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kdyby existovaly nad klimatem jednoduché otázky, ale pokusíme se o ně. Takže pojďme podle té studie o vývoji klimatu v České republice do roku 2099, kterou tedy zpracovali vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a Českého hydrometeorologického ústavu a exkluzivně ji přinesly Hospodářské noviny. Do roku 2099 se podle ní má oteplit až o 4 stupně u nás, a to má zanechat významné důsledky v podobě extrémnějších projevů počasí, nedostatku vody a tak dále, skutečně se máme připravit na takový scénář?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Víte, tahle ta otázka má zase celou řadu různých zádrhelů. První zádrhel je ten, že pochopitelně se neoteplí Česká republika, pokud uvěříme tomuto scénáři. Já jenom podotýkám, že 16. července minulého roku prakticky všechna média přinesla zprávu o tom, jak ten další sluneční cyklus bude slabý a jak nás to všechny vrhne do podmínek malé doby ledové. Jo, takže já jsem tehdy musel zase odpovídat, že nebude taková zima a že bude teplejc, a teďka naopak si myslím, že musím odpovídat tak, že nebude zase tak velké teplo, ale bude chladnějc.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A nemohl byste odpovídat podle toho, jak to skutečně bude?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Jo, pokud se oteplí svět, tak je otázka, kde budou Číňani, jestli náhodou nebudou tady u nás.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dobře, tak vezměme to po reálnější linii a zůstaňme ...

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
No, ne, počkejte, za těch 100 let, kde bude hranice mezi islámem a konfuciánstvím? Bude to někde v Aši?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Můžeme dojít tam, kam dožene národy zvedání hladin oceánů, pokud roztají ledovce. Ale já bych se teď přece jen radši držela v českém dolíčku a předpovědi na dalších maximálně 100 let.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Dobře. Heleďte se z krátkodobého hlediska pro příštích 30 let očekáváme nižší teploty oceánu na velké ploše Atlantiku a Pacifiku o nějakých 0,5, možná 0,7 stupně Celsia. Je mnohem silnější arktická oscilace, to znamená, je lepší výměna tepla a chladu mezi náma a severem. Zároveň vstupujeme do období jako velmi nízkého, zdá se, velmi nízkého slunečního cyklu, takže na jednu stranu takové to přirozené ochlazování teďka běží prakticky naplno, ale protože uvolňujeme velké množství oxidu uhličitého, tak taky naplno běží to oteplování. A těch příštích 30 let podle mě bude právě soubojem, jako řekl bych soubojem dvou titánů globálního tepla a globálního chladu, něco bude lidské, že jo, a něco bude jako přirozené a to pravděpodobně povede k tomu, co už teďko známe, ke klimatickým oscilacím. Ale já uvedu jako příklad, který je velice konkrétní. V Chicagu si řekli ano, prostě klima se změní, co můžeme udělat pro město? Máme na to 20 nebo 30 let. Jim vyšla taková jako klimatická prognóza, že během léta bude mnohem víc vln veder. Což mimochodem to, co se jako děje, a co se, s čím musíme počítat i v České republice a zároveň očekávali, že bude mnohem víc pršet v zimě, takže oni si vymapovali město pomocí infračerveného radaru, aby zjistili v létě, které části města jsou nejvíc horké a v těch částech města začínají měnit chodníky, začínají sázet stromy, to znamená, oni doopravdy počítají nějakých jako 30 let dopředu a ono je to taky proto, že ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A dělají o dobře?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Já myslím, že to dělají dobře. Oni taky pojišťovny řekly my vám jako nebudeme pojišťovat tak moc lidi, nebo budete platit za to mnohem víc, jo. Podívejte se, tady čekáte zlom veder o 1200 úmrtí víc jako ročně, jo, dělejte s tím něco. Tak oni začali sázet okolo 2 tisíc stromů ročně, teďka jsou to stromy, o kterých mají jako jistotu, že vydrží jak to horko, že jo, tak ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vida, co všechno ovlivní předpověď klimatologů, už jsme i u pojištění. Ale v podstatě z toho vyplývá, že oni také čekají v příštích 30 letech tedy oteplování.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Bude se u nás v příštích 30 letech oteplovat o 1 stupeň podle té předpovědi, o které my tady mluvíme podle té studie, anebo nebude?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Většina studií říká, že se oteplovat bude. Já si myslím ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy říkáte?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
... jako přírodovědec, že to nemusí být tak žhavé, to znamená, že ty přírodní procesy jsou ještě natolik silné, to přirozené ochlazování, že tenhle ten trend může zvrátit, nicméně stejně jak přírodovědec vím, že zhruba za těch 30 let by se mělo setkat to přírodní oteplování s lidským oteplováním, takže já bych spíš viděl problémy zhruba po té 30leté, 40leté periodě. My teďka se bavíme o tom, jestli, já nevím, tady porostou palmy nebo jako vinná réva. Skutečnej velkej problém tohle nebude, to bude globální klima, protože to způsobí ten proud těch enviromentálních uprchlíků, to může rozkolísat, pravděpodobně rozkolísá ceny potravin, to pozorujeme každým rokem, to znamená ty sekundární dopady klimatických změn budou pravděpodobně mnohem větší než to, jestli bude o něco teplejc nebo ne u nás. Vliv počasí třeba na to, že v Číně se neurodí rýže může a oni vykoupí pšenici u nás, může být jako mnohem větší, než růst prostě teplot o nějakýho třeba půl stupně nebo o 1 stupeň Celsia.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak může oteplení měnit životní podmínky, na které jsme dosud zvyklí? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu se ptáme klimatologa Václava Cílka. Vy jste to vzal hodně z toho globálního hlediska. Ono skutečně všechno souvisí se vším, ale pojďme se držet skutečně té české kotliny. České lidi zajímá určitě to, co je může potkat třeba v těch následujících 30 letech. Pokud by došlo na to, že by se oteplilo o ten 1 stupeň, na co všechno má tato zdánlivě nepatrná změna vliv? Pocítíme to už i u nás?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Víte, 1 stupeň je ve skutečnosti hrozně moc. Stupeň dělá něco jiného v zimě a něco jiného dělá v létě. V zimě, zejména v zimě, my jsme jako ovlivňováni tou arktickou oscilací, takže to vypadá spíš na chladnější zimy při oteplovacím režimu. V létě to vypadá na vlny veder. Zároveň, protože teplý svět je svět vlhký, protože se odpaří mnohem víc vody a protože se mění pozice toho tryskového proudění, jo, zejména v zimě, ale taky v létě, tak v létě to vypadá na ty vlaky těch bouří, to znamená, že během jednoho dne můžou přijít 2 nebo 3 bouřky za sebou s velkými přívalovými dešti, koneckonců to je také v té studii, kterou jste citovala.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ano, ano. Tam je dokonce to, že se připravuje už i české ministerstvo s tím, že chce vybudovat 65 vodních nádrží, samozřejmě ministerstvo zemědělství. Mimochodem je tohle to rozumný postup, pokud se na základě takovéhle podobné studie tímto způsobem rozhodnou připravit i okolní evropské státy a všechny začnou zadržovat vodu na svém území, bude to fungovat, nenaruší to kompletně systém?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Víte, jako nejvíc efektivní způsob, jak zachytit vodu, ono se tomu říká vodní sklizeň nebo water harvesting už jako od, podobný výraz je znám v podstatě od Antiky, spočívá v tom, že tu vodu zachytíte v místech, kde spadla. To znamená, nádrž už je jenom sekundární věc, důležité je, aby ten les a ta půda tu vodu zasákla. A to je mnohem víc, než jakákoliv přehrada, ale je, ono je to taková zvláštní investice do tý půdy, do zemědělský techniky do správného orání. Jo, tam jako, mě překvapuje, že se mluví najednou o vodních nádržích, když by se správně mělo mluvit o hospodaření s krajinou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli vy byste doporučil změnit politiku budování vodních nádrží pro udržení vody v České republice na politiku jiného hospodaření s půdou, třeba nějaké rekultivace míst?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Víte, řada těhle těch věcí je popsána a ministerstvo zemědělství to ví, protože se toho aktivně účastní. Jmenuje se to GEAC, psáno GEAC a je to něco jako Good Enviromental Agriculture Conditions, a to je, některý ty GEAC si trošku jako, jdou proti sobě, ale nicméně už v rámci Evropské unie existuje soubor opatření, který se týká hospodaření s půdou, to znamená, hospodaření s krajinou a týká se zároveň právě schopnosti té retence, to znamená zadržení vody v krajině ještě dřív, než doteče do toho povodí, tohle to je podstatná věc.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A znamená to tedy, že ministerstvo jde jaksi pomýlenou cestou, že to budování nádrží skutečně není ta správná cesta, jak se připravit na budoucí změny klimatu?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Víte, upřímně řečeno my nevíme, jakou cestou jde ministerstvo zemědělství, protože o tom nemáme pořádné zprávy a protože se taky často mění prostě ministři a je pravděpodobné, že ministerstvo zemědělství jde mnoha paralelními cestami navzájem a mnohé z těchto cest jsou cestami dobrými.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak pojďme se vrátit ještě k těm vlivům na lidi a jejich životní prostředí. Budouli tedy významnější přívalové třeba deště, extrémnější projevy počasí, to také extrémnější třeba sucha, máme čekat vlnu vysloveně třeba hynutí úrody kvůli suchu a pak zase hynutí úrody kvůli záplavám, protože budou uhnívat rostliny v zemi?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Česká republika je několik klimatických oblastí nebo regionů. To znamená letní sucho vždycky mnohem víc poškodí třeba jižní Moravu. Susší podmínky nepoškodí pohraniční hory, ale protože vnitrozemí země je stíněno vlastně ve srážkovém stínu hor, tak už se může třeba projevit ve středních Čechách. V tom právě spočívalo vždycky kouzlo té Evropy nebo Evropské unie, třeba že sucho v Evropě v posledních 500 letech se téměř nikdy neodehrává na celé ploše Evropy, takže v tomhle tom já vidím dost takovou tu roli Evropské unie jako klimatického projektu, že nedostatek na jednom místě můžete řešit dovozem z místa jiného.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak dlouho je to řešitelné skutečně, jak dlouho je to udržitelné tak, aby nenastaly skutečně nějaké katastrofické scénáře, že někde dojde voda natolik, že lidé už nebudou schopni pěstovat svoje potraviny, že to skutečně třeba pohne národy?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
No, víte, ono to pohne národy velmi pravděpodobně v těch oblastech semiaridních, těch polosuchých, v Číně a leckde jinde. Národy by to nemělo pohnout v té, že jo, Evropě, pokud budeme schopni tuhle tu věc nějakým způsobem ustát. Upřímně řečeno já mám vlastně největší obavy z té Číny, protože Číňan, jak už píše Standa Komárek, je člověk, který vlastně přichází a prosí o určité privilegium a v okamžiku, kdy ho dostane, tak už se ho nikdy nevzdá. Takže já mám takovej ten pocit, jako jsem, víte, v Egyptě já jsem zažil tu situaci, že ty dobré rodiny se snažily vysílat jako jednoho příslušníka rodiny někam do západní Evropy a když bude hodně špatně, takže za ním přijede zbytek té rodiny. Jo, a já mám takový jako podezření, že tímhle tím způsobem může fungovat budoucí čínská invaze do Evropy nebo do České republiky, když to takhle řeknu, a toto podezření opírám jednak o tu folkloristiku skoro bych řekl a jednak teda o klimatické, dlouhodobé klimatické prognózy Číny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A v jakém horizontu se obáváte takové invaze?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Myslím, že tady je právě důležitý ten cyklus zhruba 20 nebo 30letý, takže třeba za 10 let bych čekal, že ty problémy doopravdy začnou jako nazrávat, ale že plně se mohou projevit třeba až po těch 30 letech a tam mimochodem mezitím dojde k tomu, že řada států, který jsou dneska exportéry obilí a exportéry potravin, tak jim vzroste vlastní populace natolik, že třeba u USA, že jo, se to ví, že zhruba za 30 nebo 40 let by měli přestat, i kdyby bylo klima furt stejné, vyvážet potraviny dál do světa, ale ten svět, že jo, jako třeba Egypt potřebuje americké potraviny. To znamená, taková ta mezihra, kterou já vám neustále vnucuju, promiňte mi to, to znamená změna klimatu, změna proudu uprchlíků a nedostatky, lokální nedostatky potravin, to si myslím, že to je ta základní směsice, se kterou budeme mít co dočinění, to je to základní nebezpečí. To není to, to není v přívalovým dešti, kterej poškodí několik chalup, jo, to je doopravdy v globálním procesu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A dá se třeba spoléhat na to, že se situace na planetě ještě radikálně otočí momentem, kdy dojdou fosilní paliva, kdy prostě dojdou klasické zdroje znečištění produkující CO2?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
No, víte nejhorší vlastně na tom celým CO2, na těhle těch prognózách je to, že jedním z vítězů dneska jako hladu po energetice, je uhlí. Uhlí máme při současném tempu spotřeba, odhady se různí, ale dejme tomu na 300 let, možná jako na 500 let. Když to uhlí budeme spotřebovávat ještě rychlejc, jako se to děje právě v Číně, že jo, tak ho máme na menší dobu. Ale proto já se bojím, že klimatická změna je nevyhnutelná, protože lidi každým rokem prostě posílají do atmosféry mnohem víc oxidu uhličitého, než dělali před rokem. A tohle to se jednou jako kumulativně musí projevit. Možná se to, pravděpodobně se to projevuje už teďka, takže jako doopravdy to lidský zavinění, zatímco teďka je zvládnutelný, tak pravděpodobně za 20 let dost jako už dobře zvládnutelný nebude.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A když bychom měli myslet na vnuky našich dětí, mají šanci, že se nám to podaří ještě alespoň zbrzdit, když ne změnit? Co by se muselo stát?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Víte, já myslím, že by se muselo stát několik klimatických katastrof nebo náhlého stoupnutí, že jo, vody. New York, že jo, má dneska programy, který, kdy se brání větším bouřím a stoupání mořské hladiny, když jsme teda u toho, jak město, je doopravdy velké množství měst, které mají programy 20 nebo 30leté, kde se řeší otázky, jak jsem prostě mluvil, nedostatek energie, nedostatek potravin, klimatické změny, to je takový to, takový to hnutí Towns in transition, to je jako nesmírně důležitá věc, o které tady vlastně skoro nikdo vlastně o to nestojí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže vy jste se mi ale ...

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Jo, pardon, pardon.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
... odvrátil od otázky, co by se muselo stát, aby tyhle ty katastrofické scénáře, aby sem nedošlo.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
A já vím, proč jsem se vám odvrátit od otázky, protože si myslím, že určitý druh klimatické krize, nechci říkat katastrofy, je v podstatě nevyhnutelný, protože státy jako Čína, Indie a tak dále budou chtít prostě mít tak jako velkou spotřebu, že jo. Kdyby chtěly mít spotřebu jenom jako polovina Spojených států amerických nebo jako třetina, tak už to je pro ten zemský systém vlastně mnoho, to znamená v tomto případě já nevidím žádnou naději pro svět jako celek, ale vidím naději jenom pro klimaticky stabilní regiony.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak z toho vychází Evropa?

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Evropa z toho vychází bezvadně, a to je proto, že jsme v mírném pásmu, že tady prší v podstatě každý měsíc, že klima není moc hrozné, ne moc studené v zimě, není ani moc teplé v létě, že tady žije poměrně malý počet lidí a zároveň Evropa je jedním z těch tří velkých pásem, kde jsou hodně úrodné půdy na velké ploše. To znamená, budeli schopná Evropa ubránit si svůj prostor, no, ono to teďka zní tak jako blbě, já to jako úplně, ty slova mi nejdou přes rty, úplně tak jako xenofobně a pravicově, ale ona ta myšlenka toho životního prostoru se pro ty národy velmi rychle tady začne zhmotňovat tím, jak právě poroste populace země. Takže, abych teda odpověděl ještě na tu vaši otázku, žít v Čechách a žít v Evropě je velká životní výhra.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ředitel Geologického ústavu Akademie věd Václav Cílek byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas. Na slyšenoou.

Václav CÍLEK, geolog, klimatolog, ředitel Geologického ústavu Akademie věd:
Na slyšenou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.