Václav Bartuška - velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem co je to za materiál, který citoval poprvé britský deník Guardian? Komu je určen?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Je to zatím interní materiál, ale nepochybně bude zveřejněn poté, co ho projednají hlavy států. Je to v zásadě první výčet rizik, která vyplývají z toho, že se, zdá se, mění klima celosvětově a že ten dopad bude nerovnoměrný, že některé části světa postihne víc než jiné. A Evropa podobně jako celý bohatý sever bude muset nést důsledky těch změn. Ať už se budou týkat migrace, to jest úniku milionů lidí z vysychajících území, nebo rostoucí obavy o suroviny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aniž bych po vás chtěl nějaké podrobnosti, pane Bartuško, z toho zatím tajného materiálu, tak jen vůbec fakt, že něco takového existuje, vypovídá to o tom, že si Evropská unie začíná něco uvědomovat, že začíná přehodnocovat svůj přístup vůbec k tématu energetické bezpečnosti?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Tak on to je dvojí ... vlastně dvojí meč v tuhle tu chvíli. Jeden, řekněme, ten bezpečnostní, kdy jsou území na světě typu údolí řeky Nilu, kde když by došlo k nějakému výraznému vysychání, tak to ohrožuje životy desítek milionů lidí, tak to je jakoby bezpečnostní aspekt, který se týká konkrétních zemí. A je to zároveň i ten globální aspekt, že Evropa hovoří o tom, že existuje klimatická změna, že s ní chce něco udělat, má k tomu nějaká zásadní prohlášení. A teď musí, pokud to myslí vážně, bude muset najít v peněžence hodně velkou sumu peněz, aby přiměla zbytek světa ta opatření udělat společně s Evropou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to, co jste teď řekl, tak znamená, že pokud najdeme, tedy celá Evropská unie, dostatek peněz na to, abychom ostatní svět přesvědčovali k některým opatřením, tak by nemuselo dojít k případným potencionálním konfliktům o energetické zdroje? Takto to stojí?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Já si nejsem jistý, nevidím budoucnost a nevím, co se všechno stane. Myslím, že v téhle té chvíli to, co Evropa cítí nejvíc, je jistá zodpovědnost daná tím, že už dvě století má ekonomický růst větší než zbytek světa, hospodářský růst, a zavinila jistou míru degradace životního prostředí v Evropě i ve světě. Takhle vidím ten základní motiv na straně zemí, jako je Británie nebo Německo. A po sérii debat, které začaly v Kjótu a vyvrcholily teďka na Bali v prosinci loňského roku, je stále jasnější, že tak jak tedy Evropa káže ten svůj zelený ... zelený étos, tak řada zemí světa říká tak fajn, tak my teda postavíme čistší elektrárny nebo budeme schovat lépe k životnímu prostředí, ale to je drahé, nákladné, my na to nemáme. A pokud to myslíte vážně, koukejte nám na to přispět.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem když říkáte, pane velvyslanče, zelený étos, tak cítím v tom stopu sarkasmu?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Já jsem ... já mám vždycky rád, když víme, o čem přesně hovoříme. My teď máme řadu slibů a závazků, jejichž skutečnou cenu neznáme. Já vám uvedu konkrétní příklad. Evropa podporuje výstavbu elektráren na takzvané čisté spalování uhlí. Technologie dosud ještě není plně v provozu, jsou pouze odhady, kolik bude stát, až bude hotová. Nejčastější odhady říkají, že elektrárny s tímto typem spalování a skladování CO2 budou mít výkonnost zhruba ... pouze sedmdesát procent proti těm stávajícím, ale budou stát o polovičku víc. Předloženo do češtiny, my budeme chtít po Číně, aby za miliardu postavila elektrárnu o výkonu ne tisíc megawatt, ale pouze sedm set a ještě zaplatila o pět set miliard víc, o půl miliardy víc. A vzhledem k tomu, kolik elektráren staví Čína nebo Indie v téhle té chvíli, se jedná o obrovské sumy peněz. A já bych rád nejdřív viděl nějaký konkrétní přehled závazků, které vyplynuly z našich slov, takže zatím máme spoustu hezkých slov, o tom není sporu, ale kolik budou opravdu stát, to není nikomu jasné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak není vyloučeno, že právě na tom dnes začínajícím bruselském summitu Evropské unie budeme o něco chytřejší, ale k tomu se dostaneme ještě za malou chvíli. Pojďme, prosím, ještě na chvíli zpátky k těm možná hrozícím konfliktům o energetické zdroje. Když se mluví o hrozících konfliktech, máme na mysli konflikty za použití zbraní, nebo jsou to konflikty v rovině finančních operací, přebírání firem a tak dále?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Tak nepochybně se zbraněmi. Ale ono ten materiál hovoří spíš o tom, že vlastně ta změna, která probíhá, spíš násobí už stávající problémy. Protože situaci v Perském zálivu bychom asi těžko označili za idylickou. Podobně v jiných částech světa, kde jsou nerostné suroviny ve velkém množství. Takže tam je spíš riziko, že pokud bude třeba ubývat vody, nebo pitné vody, nebo půdy, která může plodit obilí nebo rýži, tak samozřejmě bude růst tlak v těch zemích na to získat suroviny a potraviny jinde, třeba i silou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když už hovoříme a nakonec i ta zpráva minimálně podle deníku Guardian zmiňuje právě Arktidu a ten arktický šelf, kde myslím, že posluchači Českého rozhlasu si vzpomínají na loňský úspěch ruských vědců, který byl oceněn i samotným prezidentem Vladimirem Putinem, kteří takříkajíc vykolíkovali na tom arktickém šelfu jakoby území Ruské federace. Jak to vnímá, a teď se vás ptám, pane Bartuško, jako člověka, který má vhled do toho, jakým způsobem uvažuje minimálně Evropská unie, co se týče evropské energetické bezpečnosti. Může se ten prostor stát takovým potencionálním Perským zálivem dalším?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Nepochybně. Protože tam se překrývají územní nároky několika zemí včetně několika evropských zemí a potenciál surovinový v té oblasti je velmi vysoký. Nevíme zatím přesně, kolik tam toho opravdu je, ale zdá se, že tam různých surovin může být opravdu dost. Takže to vlastně má ... Spojené státy, Rusko, Kanadu, Norsko k tomu, že se snaží ty své nároky vykolíkovat co největší a hájit je co nejdůrazněji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Mým dnešním hostem je velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Tak a buďme, nebo zůstaňme v dnešním dni, kdy začíná v Bruselu summit Evropské unie. Jedním z hlavních témat je Francií ohlášený pokus o návrat jaderné energie mezi takzvané čisté zdroje. Jakou mají šanci, pane Bartuško, podle vás?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Já se zase vrátím k tomu zelenému étosu, o tom jsem hovořil před chvilkou. Jestli myslíme vážně ten boj s kysličníkem uhličitým a dalšími zplodinami, pak jaderná energie nepochybně je čistým zdrojem energie. A v současnosti panuje v Evropské unii zvláštní schizma, kdy část energetických zdrojů, těch alternativních, větrníky, solární panely, geotermální, mají statut čistého zdroje a atomová energie ne. Což je prostě podle mě dáno tlakem, politickým tlakem některých zemí, které odmítají atom z principiálních důvodů. Rakousko, Dánsko, Irsko. Ale podle mě to není udržitelné. Evropa vyrábí třetinu elektrické energie z atomu a jenom pokud ... alespoň pokud mi je zatím známo, tak pokud myslíme vážně svůj boj s CO2 a zplodinami, tak nevidím jiný velkokapacitní zdroj energie kromě atomu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A myslíme vážně svůj boj s produkcí CO2?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
No, nepochybně o tom hodně hovoříme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom musím připomenout, že jste velvyslancem pracujícím pro ministerstvo zahraničí v podstatě. Jste, řekněme, člověkem, který mluví za vládu České republiky. Tak to aspoň předpokládám. Nebo mluvíte teď přímo jen za sebe, za Václava Bartušku?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Ne, ne, ne, to byste se se mnou samozřejmě nebavil. Já jsem státní úředník a tak hovořím. Ne, my teď máme ... měli jsme sérii jednání i v Bruselu na úrovni náměstků ministrů, kdy jsme chtěli jaksi ověřit některé poslední kroky Unie. Protože nám přijde, že je tu nějaká míra závazků, které přijaly různá grémia, ale nikdo nebyl schopen spočítat, kolik bude dopad těch závazků. Teď vychází najevo jejich reálná cena a ukazuje se, že ani Unie sama nemá zvlášť velkou chuť všechny ty náklady nést. Protože samozřejmě jde o to, že pokud výrazně zdražíme energie a dáme na sebe další vysoké nároky, tak se tím hodně omezíme v konkurenci s Čínou nebo Indií. Perspektivně. Takže Evropa samozřejmě chce zůstat konkurenceschopná a zároveň chce být zelená, zároveň chce jít příkladem a zároveň samozřejmě má ... mají všichni politici doma voliče, kteří nebudou skákat nadšením, když jim řeknete, že budou platit vyšší daně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zkusme si jen ještě jednou srovnat, o co mimo jiné půjde na dnes začínajícím summitu Evropské unie v Bruselu. Půjde o to, zda se mezi takzvané čisté, nebo zelené zdroje energie zařadí jaderná energie. Až to francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastolí, jak se k tomu postaví čeští diplomaté?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Já nebudu předbíhat to, co řekou moji kolegové v Bruselu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, já jsem myslel, že už je to stanovisko jasné. Dnes začínáte. Začínáme.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Je zvykem, že to první řeknete svým kolegům v Bruselu u toho stolu a pak teprve to řeknete veřejně. Jestli ... nezlobte se na mě, takhle to ... to je zvyk takový vcelku jasný. Naše pozice byla dlouhodobě nejasná díky složení vládní koalice, takže nejsme mezi těmi vyhraněnými státy, kdy na jedné straně je Francie, na druhé straně, řekněme, Rakousko, Irsko, Dánsko. Jsme někde mezi. Nechám to prostě na své kolegy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, to chápu. Diplomatické zvyklosti. Tak jenom jedna jediná otázka. Opravdu jsme byli velice nevyhraněnou zemí, zejména díky složení vládní koalice, budeme vystupovat vyhraněně v tuto chvíli již? Budeme mít jasný názor?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Já myslím, že posun u nás je vcelku evidentní už v tom, že Česká republika se loni stala spolupořadatelem jaderného fóra, které pořádá Evropská komise společně s Českou a Slovenskou republikou. Loni bylo v Bratislavě, za dva měsíce bude v Praze, kdy téma jaderné energie bude výhradním tématem celého toho fóra. A s pořádáním toho fóra u nás souhlasili i zelení ve vládě. Takže to je vládní projekt, všech vládních stran. A já cítím poměrně jasný posun k realismu i u lidí, kteří ještě před lety byli zásadní odpůrci atomu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A tomu rozumím i jako určité formě odpovědi na moji předchozí otázku, jakým způsobem bude vystupovat naše delegace na summitu Evropské unie. Podporuje to například i fakt, že alespoň podle dostupných informací je vládním zmocněncem pro evropské jaderné fórum jaderný fyzik František Janouch?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Přesně tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je jím. Je to tak.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Ano, je jím od listopadu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A samozřejmě šéfem komise, která posuzuje dlouhodobé energetické potřeby České republiky, vede předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, který se také ani při vší úctě nedá označit za odpůrce jádra. To všechno jsou prostě argumenty pro to, že se Česká republika obrací spíše k jaderné energetice?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Ta volba je velmi jednoduchá. Máte buď na jedné straně uhlí, kterého je stále méně, nebo zemní plyn nebo ropu, kterých je také méně a které navíc znečišťují životní prostředí. Na druhé straně máte relativně čistou energii z atomu. Máte ještě třetí možnost, jít cestou úspor a budování alternativních zdrojů, ale z těch nepokryjete spotřebu této země. Jádro té spotřeby. Můžete pokrýt osm, deset, patnáct procent, ale ne osmdesát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dovolím si ještě, pane velvyslanče Bartuško, ocitovat Vladimíra Dlouhého, který je členem vládní energetické komise, poradního orgánu české vlády, který nedávno řekl, že jsou v podstatě jen dvě varianty, díky kterým bychom v roce 2020 mohli vyrábět tolik energie, kolik budeme potřebovat, tedy aby se vyrovnala poptávka a nabídka po energii. On řekl: "Buď využívání jaderné energie, nebo prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí." Ptám se vás jako velvyslance pro energetickou bezpečnost, která z těch variant by byla lepší.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Ona je ještě třetí, kterou ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Která to je?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
My jsme s Vladimírem Dlouhým o tom hovořili. Hospodářský propad. Ze Španělska po vstupu do Unie odešlo během deseti let čtyři sta tisíc pracovních míst a u nás samozřejmě ty montovny, které k nám přišly, mnohé díky nízkým cenám energií, za pár let odejdou. Podobně řada třeba těch automobilek, které jsou stavěné na dočasnou dobu. Takže my samozřejmě můžeme mít za osm, deset let dost elektrické energie, protože budeme mít půlku průmyslu zavřenou. Ale to je, myslím, varianta, kterou si nikdo nepřeje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak v tom případě tedy, prosím, zůstaňme u těch dvou, které načrtl Vladimír Dlouhý.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Atom.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Atom.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Říkám to s plným vědomím toho, že jsem z vesnice Všemyslice, to je pět kiláků od Temelína. A Temelín mi prostě vymazal kraj mýho dětství, vymazal pět vesnic a kus lesa, kam jsem chodil jako dítě. S tímto vědomím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Spíš by mě zajímalo, pane velvyslanče, jestli to říkáte s vědomím toho, že v tuto chvíli mluvíte jako státní úředník.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Já jsem tohle to napsal už do první zprávy, kterou jsem dával Bezpečnostní radě státu loni v lednu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře si ale pamatujeme, jak tato rada, nebo tato zpráva, nebo alespoň její první verze dopadla, že na ní minimálně na popud ministra životního prostředí a předsedy zelených Martina Bursíka bylo ještě dále pracováno a byla upravována, protože se mu právě ty jaderné pasáže nelíbily.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Nebyly změněny tyhle pasáže. Já mohu pouze ... já jsem najmut vládou, nebo teda ministerstvem zahraničí, abych jim předkládal objektivní informace, kterým věřím. A já nebudu přepisovat realitu na přání kohokoliv.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Teď čistě hypotetická otázka, poslední k tomuto tématu. Pokud by Francouzi a ostatní země, které budou prosazovat na summitu Evropské unie, aby se jádro dostalo mezi čisté zdroje, uspěli, znamená to, že bychom mohli rázem naše dvě jaderné elektrárny počítat mezi obnovitelné zdroje energie a tím celkem snadno podle hrubého propočtu splnit ten unijní limit pro rok 2020, který je dvacet procent obnovitelných zdrojů pro celou Unii?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Takhle to není. Samozřejmě atom ještě není obnovitelný zdroj, tam přece uran spalujete, on se neobnovuje. Ale navíc já bych byl velmi nerad, kdyby nám tento krok jaksi vzal chuť prosazovat větší podporu obnovitelných zdrojů, protože si myslím, že je logické a správné podporovat geotermální zdroje, solární, větrné a další. To není nic, co by bylo špatné. Zvyšuje to naši míru nezávislosti na vnějších dodavatelích energie, což je jenom dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když tedy ještě použiju jednu poslední otázku k jaderné energetice. To, že se občas mluví a jsou vypouštěny takové pokusné balónky, jako kolik by stá další reaktor postavený v Temelíně a tak dále, v jakém horizontu by tedy měly podle vás být započaty stavby nových jaderných reaktorů v České republice?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
No, podpůrci atomu říkají včera bylo pozdě. Pravda je taková, že ta výstavba reaktoru a všeho zařízení okolo vám trvá zhruba patnáct let, deset, patnáct let. Takže pokud očekáváme, že budeme mít během několika let v Čechách vyrovnanou bilanci, že poptávka pokryje nabídku v elektřině, tak ten okamžik je asi teď.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rok 2008.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Nebo devět nebo deset, tam už myslím, že rok sem nebo tam nehraje roli. Pro mě je podstatnější najít konsensus ve společnosti, ale samozřejmě i v politice. Protože rozervat si politickou scénu, nebo rozervat si veřejnost prosazením něčeho, co by velká část lidí odmítala, by, myslím, nebylo dobrý. Finům se podařilo díky letům diskusí, ty diskuse trvaly sem let, jim se podařilo najít společenský konsensus u výstavby elektráren, což si myslím, že je podstatnější než to, jestli budeme mít tisíc megawatt o rok dřív nebo pozdějc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Václav Bartuška, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost. A když se vrátíme ještě ke standardu, novoročnímu standardu posledních zhruba tří, čtyř let, které se dají nazvat těmi malými energetickými minikrizemi, které jsou vytvářeny zejména Ruskou federací a jeho nejbližšími sousedy mezi Ruskem a Evropskou unií, tedy Běloruskem a Ukrajinou, teď čerstvě ty plynová krize únorová mezi Ruskem a Ukrajinou. Je to něco, co by mělo pohnout Evropskou unii a potažmo Českou republiku k nějakému výraznému kroku, nebo nás to může nechávat v klidu?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
No, nepochybně by nás to nemělo nechávat v klidu. Já si myslím, že musíme se dívat na dodávky především zemního plynu, ale i ropy z dlouhodobého hlediska jako na nástroj, jímž jsme vydíratelní. A podle mě Evropa musí dojít k tomu, že bude mít velký evropských projekt, že postaví sérii terminálů na kapalný zemní plyn po obvodu Evropské unie. Protože to je jediný typ zemního plynu, který vám dává možnost vyjednávání s mnoha dodavateli po celém světě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, jenom rozumím tomu dobře, že to, že dodávky kontinuálně budou chodit například z těch regionů, které by nás mohly vydírat, nevadí, pokud budeme schopni si udělat dostatečné zásoby.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Ne, ne, ne, to nejsou zásoby, tam jde o to mít vícero dodavatelů. Třeba Francie má čtveřici dodavatelů, kteří jsou pod dvacet procent. Včetně Ruska, včetně Alžírska. A oni nemají žádný bezpečnostní problém s Ruskem, protože kdyby Rusko vypadlo, tak je to dvacet procent dodávek, nebo devatenáct procent a stále jsou schopni pokrýt své potřeby odjinud. Ten kapalný plyn vám dává možnost vozit zkapalněný zemní plyn z Kataru, z Nigérie, z Egypta, z Alžírska, z Norska, možná jednou i z Ruska. Takže vám dává možnost vyjednávat s mnoha dodavateli najednou. Roura, nebo teda plynovod vás přivazuje k jednomu dodavateli. Ať už se jmenuje ta routa Nabuko a vede do Ázerbajdžánu nebo Turkmenistánu nebo se jmenuje Přátelství a vede do Ruska.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď už je jedno, jestli budeme hovořit o ropovodu nebo o plynovodu. Hrozí určité potenciální nebezpečí, že by se Česko nemuselo, nebo že by Česko nemuselo zůstat tranzitní zemí, co se dodávek těchto surovin týče. Jakým způsobem akcentuje toto nebezpečí česká vláda?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
V ropě nejsme tranzitní zemí, oba dva ropovody, jak Družba, tak Ingolstadt, u nás končí. V plynu jsme tranzitní zemí, je to pro nás samozřejmě zajímavé už jako daňový příjem a naší snahou je, abychom tranzitní zemí zůstali. Takže my teď velmi podporujeme, aby ten baltský plynovod, budeli postavený, ten severní plynovod přes Baltské moře mezi Ruskem a Německem, aby pak jeho propojení na tu hlavní tranzitní síť vedlo přes naše území. To je takzvaný plynovod Gazela, který vede severozápadními Čechami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybychom se stali, i co se plynu týče, koncovou zemí, bylo by to nebezpečné pro Českou republiku?

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Rusové zcela jasně a otevřeně rozdělili své evropské odběratele do dvou kategorií, na ty, které chtějí si uchovat, Německo, Francie, Itálie a další, a pak na ty, které mohou případně v případně nějakých potřeb, nebo nouze odpojit. Kam nepochybně patří Ukrajina a asi další země střední, východní Evropy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy i my.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Myslím si, že my zatím ne, poněvadž jsme pro ně dobrý zákazník, který platí velmi slušné ceny. A jsme stále na tom tranzitu. Ale pokud bychom na tom tranzitu nebyli, byla by to samozřejmě úplně jiná situace. A my musíme počítat s tím, že Rusko nebude mít dost zemního plynu třeba za deset let. Protože jeho domácí spotřeba výrazně roste a prostě ho nebude mít dost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pak se můžeme v debatě rovnou vrátit na začátek k arktickému šelfu a ke sporu o toto území.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Nepochybně. A také k atomu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozhodně. Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Václav Bartuška, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost, byl mým hostem. Děkuji, že jste přišel do studia Českého rozhlasu, a na shledanou.

Václav BARTUŠKA, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost:
Děkuji vám také. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu Českého rozhlasu byl také Martin Veselovský, přeji i vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.