V zoo je nyní lachtanům lépe než ve volné přírodě, říká chovatel Jakub Mezei
Na první pohled vypadá hra s lachtany v zoo jako show. Vrchní ošetřovatel Jakub Mezei ale vysvětluje, že o drezúru pro obveselení návštěvníků tu vůbec nejde. To, co obvykle považujeme za zábavnou lachtaní show, je totiž ve skutečnosti veterinární prohlídka.
„Po písknutí zvíře vždy dostane rybu a po těchto základních krocích s ním začínáme cvičit veterinární prohlídku. Chceme, aby si nechali zkontrolovat oči, zuby, celé tělo a třeba si nechali odebrat krev nebo udělat rentgen,“ popisuje Jakub Mezei.
Lachtani jsou hodně inteligentní. Podle jedné studie mají inteligenci pětiletého dítěte.
Jakub Mezei
„Lachtani s námi tyto úkony dělají, jen když chtějí. A když se jim nechce, tak je nenutíme,“ dodává.
Ovšem nenechte se zmást. Přestože lachtani působí jako roztomilá zvířátka, jde o respekt budící tvory. Obzvlášť lachtaní samec může v dospělosti vážit víc než 200 kilo. „Jsou to šelmy, příbuzné medvědům,“ říká Jakub Mezei. „Musím si být opravdu jistý, co dělám, nesmím ukázat ústupek. Jsou inteligentní, okamžitě by toho využili.“
Každá plastová lahev, kterou nekoupíte, se počítá, vyzývá kampaň Plast je past
Plast je skvělý materiál – lehký, odolný, levný a dlouho vydrží. A právě proto se stal jednou z největších hrozeb, které řeší ochránci životního prostředí po celém světě. Proti zamořování planety plasty bojuje i kampaň hnutí Greenpeace nazvaná Plast je past. Jejím cílem není kritizovat používání plastů obecně, ale upozornit na nadužívání zbytečných jednorázových plastových výrobků, říká Jan Freidinger z české pobočky hnutí Greenpeace.
Lachtany ve volné přírodě ohrožuje plast
Lucie Výborná Jakuba Mezeie v pražské zoo nenavštívila náhodou. Právě na čtvrtek 10. ledna totiž připadá mezinárodní den lachtanů, tuleňů a velryb.
„Je nutné upozornit na ochranu těchto zvířat ve volné přírodě, a to jakoukoliv formou. V našem tréninku upozorňujeme třeba na to, jak je důležité třídit plasty – tím jak jimi zamořujeme oceány, ubývá ryb, kterými se lachtani, tuleni a velryby živí,“ popisuje ošetřovatel lachtanů z pražské zoo.
A plastem se lachtani, například v severní Americe, často mohou i zardousit. „Je to velice časté. Dostávají se do záchranných center, mají třeba na hlavě nasazenou plastovou tašku. Nebo mohou plast spolknout a pak následkem toho uhynout.“
Jak od sebe rozeznat lachtana a tuleně?
„Když se lachtanovi podíváte na hlavu, vidíte tam malé uši, zatímco tuleň uši vůbec vidět nemá. Rozdíl je i v pohybu po souši: lachtan používá všechny čtyři ploutve k chůzi, kdežto tuleň se jen plazí. Lachtan spí na souši, zatímco tuleň ve vodě.“
Lachtani, které Zoo Praha chová, se už většinou narodili přímo v zoologických zahradách. „V současné době jsou pro lachtany zoologické zahrady lepší. Když se podíváme, jak se jako lidé chováme k naší planetě, role zoologických zahrad je velmi důležitá. Aby zvířata měla svůj klid a nic je neohrožovalo.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.