V tomhle hotelu vznikla legendární detektivka Smrt na Nilu. Koloniální atmosféra tu vládne dodnes
Britové i Francouzi si ve svých bývalých koloniích uměli života užívat. Místní obyvatelstvo pro ně bylo nanejvýš poslušnými poskytovateli levných služeb. Některá místa dodnes nabízejí turistům prostředí, ve kterém si můžou koloniální atmosféru dávných dob dosyta užívat. Patří mezi ně i hotel Starý Katarakt v Asuánu na egyptském jihu. Proslavila ho mimo jiné detektivka Smrt na Nilu, která na hotelové terase vznikala ve fantazii Agathy Christie.
Jsou třicátá léta dvacátého století a britští turisté v hotelu v egyptském Asuánu rozjíždějí večerní zábavu. A slavný detektiv Hercule Poirot tu začíná rozplétat další ze svých případů.
Stejně jako v zatím poslední filmové adaptaci Smrti na Nilu z roku 2004 je tu i ve skutečnosti slyšet britská angličtina hojně. Stojím na terase hotelu Starý Katarakt v Asuánu. A odtud z terasy je přes palmy luxusní výhled na Nil a Hoteloví hosté tu teď snídají.
Hercule Poirot našel Jacquelinu de Bellefortovou, jak sedí na skalách s přímou vyhlídkou na Nil. Tušil téměř s jistotou, že neodešla spát a že ji najde někde na pozemku hotelu.
Právě tady v tomto velice příjemném a inspirativním prostředí psala Agatha Christie svůj slavný detektivní román.
Budově zůstal původní charakter
Slavný hotel prošel v minulých letech rekonstrukcí. A osvícený majitel, také ale určitě zkušený byznysmen, si potenciál koloniální atmosféry uvědomil. Budova si tak uchovala původní charakter.
Jdu z terasy dovnitř do recepční haly. A už se mě ujímá mladá manažerka Nermín a jde mi ukázat zdejší nejslavnější apartmán.
„Hotel postavil v roce 1899 Thomas Cook. A hotel to byl od začátku. Někteří lidé si myslí, že to býval palác egyptského krále Fárúka, ale není to pravda. Thomas Cook postavil hotel pro britské inženýry, kteří tu budovali starou asuánskou přehradu. Král Fárúk sem také jezdil a ubytovával se tu. To ale jezdil s královským dvorem, takže si zabrali celý hotel.“
Agatha Christie stále táhne
Vstupujeme do luxusního pokoje, ze kterého vedou několikery dveře na balkon, do koupelen a do kuchyně s jídelnou.
„Tohle je apartmán Agathy Christie. Pobývala tu několikrát a jezdila sem se svým manželem. Pracoval jako archeolog.“
Nermín mi na stolku ukazuje vydání Smrti na Nilu v několika jazycích, aby si mohli hosté detektivku přečíst. Kdyby ji náhodou neznali.
„Ubytovávají se tu lidé i speciálně kvůli tomu, že to byl apartmán Agathy Christie. Ale pronájem je drahý, šest až deset tisíc dolarů za noc,“ usmívá se Nermín a říká, že když budu hodně pracovat, třeba se tu jednou ubytuju.
Koloniální zážitek
Hoteloví hosté si na terase užívají svou kávu a kochají se pohledem na plachetnice a plující po Nilu. Neustále je obskakuje obsluha v dobových tureckých fezech.
Na chudá asuánská předměstí odtud vidět není. Hotel Starý Katarakt byl a je ten pravý koloniální zážitek.
