V roce 2050 může chybět v Česku polovina elektřiny. To se nesmí stát, varuje šéf ČEZ Beneš

Jak se šéfovi ČEZ spí při tak obrovských růstech cen elektřiny a plynu, které zažíváme v letošním roce? Na jednu stranu jste asi rád, rostou vám zisky, ale na druhou stranu nemáte obavy z reakcí lidí, že třeba nezvládnou platit své účty?
Situace není jednoduchá pro nikoho, takže samozřejmě se mi spí hůře, než se mi spalo v předchozích letech. V ČEZ nestřílíme díky vysokým ziskům šampaňské, protože si uvědomujeme, že situace není normální. Zároveň je to dost nestabilní a není to něco, z čeho by se člověk radoval.

Čtěte také

iROZHLAS

Proč v Česku elektřina zdražila nejvíc v unii? Ovlivnily ji spekulace a slabá pomoc státu, tvrdí analytici

Jsem zodpovědný manažer. Mým cílem je, aby firma dosáhla co nejlepších výsledků. Zároveň jsem najatý manažer. Není to tedy tak, že o co je větší zisk, o to já mám větší majetek, nejsme firma, která patří manažerům. Takže spím spíš hůře, ale věřím, že se to v čase zase srovná.

Od ledna budou platit zastropované ceny elektřiny a plynu. Už teď jste začali, stejně jako ostatní energetické společnosti, promítat tyto stropy do záloh během listopadu. Můžete říct, jak to vašim zákazníkům pomůže? O kolik víc by museli platit, kdyby vláda stropy nezavedla?
Pomůže to hodně, protože kdyby vláda v této chvíli stropy nezavedla, byly by ceny výrazně vyšší. Myslím si, že to byl správný a nutný krok.

Co znamená výrazně vyšší?
Momentálně jsou ceny za dodanou elektřinu pět korun bez daně, šest korun a pět haléřů s daní. Kdyby vláda opatření nezavedla, mohly by se ceny pohybovat kolem 10 nebo 11 korun.

Takže bychom platili o polovinu víc.
Naštěstí vláda přišla s tímto krokem. Lidé teď mají na fakturách přímo zastropované ceny a my jsme schopni to okamžitě promítnout i do systému záloh. Každý náš zákazník se může přes web mujČEZ.cz podívat, jaké má zálohy, jestli to odpovídá nebo jestli nesměřuje k nedoplatkům.

I přes opatření čeká některé lidi kolem Nového roku šok, protože hodně z nich má pořád zafixované ceny z minulých let, což jim teď bude končit, jestli se nepletu. Mohou i se zastropováním lidem růst nové zálohy třeba trojnásobně?
Lidé, kteří si ceny zastropovali třeba před dvěma nebo třemi lety, měli v posledních letech výrazně nižší cenu elektřiny než ostatní. Pro ně ten nárůst může být tak velký. Jde o to, že díky zastropované ceně platili méně než ti ostatní. U nás na konci roku končí fixace zhruba 10 až 15 procentům našich klientů.

Co to znamená? Jaké je to absolutní číslo?
Jsou to nižší stovky tisíc zákazníků, kterým skončí fixace. Dlouhou dobu měli hodně nízkou cenu a vlastně profitovali z toho, že měli tu fixaci ještě předtím, než to letos dramaticky narostlo.

Máte už avíza od lidí, kterým budou končit i fixace, že třeba nezvládnou zaplatit trojnásobek ceny? Nežádají třeba rozložení záloh nebo splátek?
Zatím nám tento signál nikdo neposlal.

Budete lidem nabízet další fixace, třeba na dva nebo tři roky, které by je ‚zabetonovaly‘ ve vysokých cenách, které jsou teď, nebo od tohoto ustoupíte?
V tuto chvíli nebudeme nabízet dvouletou a tříletou fixaci. Nabízíme pouze jednoletou fixaci a smlouvu na dobu neurčitou. Myslíme, že ceny budou klesat a stalo by se to, co říkáte. Nakonec by nás mohli lidé obvinit, že jim chceme vysokou cenu na několik let zafixovat.

Čtěte také

iROZHLAS

Zastropování cen energií bude platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy, oznámil Fiala

Vidíte tedy světlo na konci tunelu, že elektřina a plyn výrazně zlevní už během příštího roku a promítne se to do cen, když pro zákazníky nakupujete elektřinu na příští rok teď, za momentální ceny?
Co se týká velkoobchodních cen elektřiny, nakonec i plynu, vidím trend jejich postupného klesání. V průběhu několika let by se to mělo vrátit k cenám před rokem nebo rokem a půl. Dnes můžeme říct, jaké zhruba budou ceny za dva nebo tři roky.

Z hlediska těch maloobchodních cen, my nakupujeme dopředu, což se v posledních letech pozitivně projevilo. Mohli jsme ještě zafixovat ty nižší ceny, a proto hodně našich zákazníků kupovalo za méně, než byly v tu chvíli tržní ceny. Neměníme ceníky každý měsíc, ale s určitým zpožděním to bude postupně klesat.

Pokles nastane v roce 2024

To znamená, že se dočkáme v roce 2024?
Myslím si, že v roce 2024 dojde k poklesu. Otázka je, jak to bude se zastropováním cen, momentálně opatření platí pro příští rok, takže uvidíme, jak to bude dál. Myslím si, že naše vláda i EU jsou odhodlány to držet tak dlouho, dokud to bude potřeba.

Takže i v roce 2024 by se mohly ceny zastropovat?
Je to můj pocit, ale uvidíme.

Jak jsou na tom podniky, které zatím nedostaly moc velkou, spíš skoro žádnou podporu od státu? Na velké podniky se nevztahují ani ty stropy. Máte nějaké signály, že už nějaké firmy krachují nebo výrazně omezují spotřebu?
Velké podniky jsou poslední, které nejsou dořešené. Podle našich čísel má zhruba třetina podniků nakoupeno dopředu za relativně dobré ceny. Zbylé dvě třetiny dopředu nenakupovaly a čekaly na poslední chvíli. Nezbude tedy nic jiného než vymyslet způsob, jak je podržet a podpořit, obzvlášť v situaci, kdy to začínají dělat okolní státy. Nejhorší, co se českému průmyslu může stát, je, že by kvůli odlišné státní podpoře nebyly schopní konkurovat podnikům z Německa nebo z Francie.

Čtěte také

Energetická krize rozpohybovala EU tempem, které tady ještě nikdy nebylo, říká velvyslanec Zajíček

Narážíte na německý balíček 200 miliard eur?
Narážím na chování německé vlády, která se na evropské úrovni chová jinak než ve vztahu k domácímu průmyslu. Jako okolní země to nemůžeme nechat bez povšimnutí.

Proč v Česku rostly ceny elektřiny víc než lidem ve většině ostatních zemích EU, jak ukázala čísla Eurostatu?
Čísla Eurostatu ukazují meziroční srovnání. Je to indikátor, který je důležitý, nicméně není jediný. Je potřeba se dívat na absolutní ceny. Z hlediska meziročního skoku Česku nedopadlo dobře a je potřeba si říct důvody, proč se to stalo, a zanalyzovat to.

Dlouho jsme jako Česko byli pod průměrem EU. Pak nastalo několik rychlých změn, které ovlivnily meziroční srovnání. Ovlivnil to například krach Bohemia Energy, který způsobil, že hodně zákazníkům najednou skokově narostly ceny, což se v okolních zemích nestalo. Každý stát navíc v krizi přicházel s jinými opatřeními.

V Česku šla část podpory do příspěvku na bydlení, který zmíněná analýza nezohledňuje. Z hlediska srovnání cen jako takových je Česko spíš průměrné. Když se podíváme na ceny ČEZ, tak bychom na tom byli ještě o nějakých pět nebo šest příček lépe.

Další důvod, který se občas zmiňuje, je, že se Česko řídí cenami na burze. ČEZ prodává levně elektřinu v Lipsku a pak si ji draze kupuje zpátky a burzovní ceny jsou zmanipulované směrem vzhůru a my na to všichni doplácíme. Co si o tomto názoru myslíte?
Chápu názory, které ve veřejném prostoru zaznívají, ale vůbec s nimi nesouhlasím. Celá řada lidí nechápe, jak funguje liberální trh s elektřinou. Věřím, že někteří lidé to říkají i z osobních důvodů. Pojďme si ale říct, jak to je s burzou a s celým systémem obchodování s elektřinou. Evropa má propojený trh s elektřinou a je jedno, jestli se elektřina prodává na burze nebo mimo ni. V ČEZ 90 % elektřiny neprodáváme skrze burzu, ale přímými kontrakty rovnou našim zákazníkům a na burze prodáme zbylých 10 %.

Nicméně ty kontrakty jsou taky ovlivněny cenou na burze.
Burza je tržiště, na kterém se scházejí kupující a prodávající ve větším prostoru. A je úplně jedno, jestli je v Lipsku nebo v Londýně nebo v Praze. Tam se potkává nabídka s poptávkou a vzniká cena.

Posledních 20 let byla nízká cena elektřiny právě díky tomu, že trhy byly propojené a že fungovaly základní principy tržní ekonomiky. Když se uchází dost výrobců o to, že chce prodat svou elektřinu, konkurují si, snaží se o co nejnižší náklady a tu cenu dostávají dolů.

V posledním roce začala tržní cena růst a v některých momentech krátkodobě vyrostla hodně vysoko. Hlavní příčinou je omezení dodávek ruského plynu. Rusko začalo asi před rokem a půl postupně utahovat kohoutky, takže to není způsobené jenom válkou na Ukrajině. To začalo zvyšovat cenu plynu a elektřiny.

Čtěte také

iROZHLAS

ČEZ má kvůli omezení ruských dodávek až miliardové škody. ‚Budeme to vymáhat,‘ říká ředitel Beneš

V Evropě totiž existuje energetický mix, tedy elektřinu vyrábí jaderné zdroje, uhelné zdroje, plynové zdroje a obnovitelné zdroje. Ta elektřina je nakonec, když se dodá do sítě, stejná a není poznat, který zdroj ji vyrobil. Cenu vytváří poslední zdroj, který ještě v danou chvíli vyrábí. Dalším příčinou je vznikající nervozita, jestli vůbec plynu a elektřiny bude dost, což způsobuje paniku.

Rusko začalo už loni omezovat dodávky, dá se říct, že Rusko svým chováním de facto přispělo k manipulaci ceny na burze?
Omezení dodávek z Ruska způsobilo podle našich analýz nárůst ceny elektřiny z 90 %. Devadesát procent těch nárůstů je zapříčiněno omezením dodávek z Ruska.

V jaderné energetice se používá pojem, když se hledá prapříčina nějaké situace, tak jaderníci k tomu používají výraz kořenová příčina. Můžeme se bavit o tom, jestli kořenová příčina této situaci je Putin a jeho utažení dodávek plynu, nebo jestli Evropa neudělala chybu…

V Green Dealu.
Ani ne tak v Green Dealu, ale že vytvořila energetický mix závislý na plynu, který tekl z Ruska. To je relevantní úvaha. Když to připodobním, tak je to jako v IT systémech. Nějaký systém vám za běžných okolností funguje, ale máte tam nějakou chybu v programu, která vám způsobí bezpečnostní riziko, o kterém třeba dlouho dobu ani nevíte, a pak najednou na to přijdete a musíte udělat něco, čemu se říká bezpečnostní záplata.

A je úvaha, jestli to je náhoda, že jsme jako Evropa byli tak závislí na ruském plynu a nikdo si neuvědomoval, protože primárně to táhli Němci. Německo postavilo cestu ke Green Dealu, že si řeklo: vypneme v jádro, přechodový bude plyn a dojdeme k zelené energii. A Němci hodně vsadili na plyn, začali stavět Nord Stream. Celé to bylo o Německu a je celá řada názorů, jestli to je chyba nebo jestli…

Myslíte, že někteří němečtí politici mohli být nějak zmanipulovaní?
Je to spekulace, kterou můžeme vést a celá řada lidí si to myslí, že v Evropě mezi evropskými politiky a celou řadou institucí, které pracovaly i na tom, že se v Německu vypnulo jádro, že je mezi nimi celá řada ruských agentů. My dva to asi s jistotou nezjistíme, ale ta náchylnost na plyn se v plné nahotě obnažila a způsobilo to, co to způsobilo.

Smlouva s Gazpromem

Také jste měli smlouvu s Gazpromem pro elektrárnu Počerady. Gazprom vám přerušil dodávky. Řekl jste, že půjdete s Gazpromem do arbitráže. Už máte vyčísleno, kolik budete chtít po ruské státní firmě?
Máte pravdu, že ten kontrakt nám Gazprom nejdřív omezoval, pak nám ho úplně zastavil. Byl to kontrakt, který by měl být platný do konce tohoto roku. Nedávno jsem to číslo lehce přiblížil. V tuto chvíli děláme přesnější výpočet, ale já to přesné číslo říct nechci, dokud ho skrze naše právníky nesdělíme protistraně.

Čtěte také

Putin zmrzačil Gazprom. Cena akcií se od invaze snížila o 88 procent

Říkal jste, že to jsou stovky milionů až nízké miliardy. Tak můžeme upřesnit, zda jde alespoň o miliardy?
Řekněme, že to číslo bude lehce přes miliardu.

A ještě jedna věc k plynu. Nahradili jste ho takzvaným zkapalněným plynem (LNG), pronajali jste v Nizozemsku terminály na dovoz tohoto plynu. Budete uzavírat také dlouhodobé smlouvy na dovoz LNG, ať už s Katarem, nebo se Spojenými státy?
Bavit se o tom, jakým způsobem se budou diverzifikovat dodávky plynu, ať už z hlediska, odkud pojede a jakým způsobem se obchodně zajistí, je úplně relevantní. Věřím, že dneska se dostaneme k tomu, abychom si řekli celý komplex, jak má vypadat česká energetická koncepce, a diverzifikace dodávek plynu je toho součástí. Věřím, že se mě na to zeptáte, protože si myslím, že to posluchače bude zajímat.

Ale k té vaší samotné otázce. Jeden ze způsobů, jak se dostaneme z této energetické krize a ceny elektřiny půjdou opět dolů – z dlouhodobého hlediska – je nezávislost na ruském plynu a diverzifikace dodávek.

Ohledně diverzifikace dodávek je potřeba přemýšlet v několika rovinách. Jedna rovina je, kolik plynu budeme do budoucna potřebovat a jak moc se můžeme od plynu odchýlit někam jinam.

V tuto chvíli je v Česku spotřeba plynu pod devět miliard kubíků ročně. Věřím, že celou řadu opatření se můžeme dostat někam k sedmi a půl už v letošním roce. Bude to dál klesat a někdy v této dekádě se můžeme dostat třeba k šesti miliardám kubíků. To je jedna věc, na které je dobře pracovat.

Druhá věc je zdrojová základna, kdy si myslím, že je rozumné, aby polovina plynu byla takzvaný trubkový plyn, který k nám doteče trubkami, a druhá polovina byl zkapalněný plyn, který přijede loděmi do LNG terminálů, kde se dostane do plynného skupenství.

Ale půjdete cestou dlouhodobých smluv?
A pak je další krok, když už to diverzifikujete na tyto dva způsoby, tak v každém tom způsobu byste si měla ještě říct, u jakého množství je rozumné udělat dlouhodobé kontrakty a u jakého je dobré kupovat krátkodobě. Aby se nám zase nestalo, že nakoupíme drahý plyn, zabetonujeme to na celou řadu let a budeme koukat na to, že cena plynu klesla a my jsme ho koupili za draho.

To znamená, je tam celá řada diverzifikačních kroků, které je potřeba udělat. V LNG terminálu, kde máme kapacitu koupenou na pět let, to jsou tři miliardy kubíků plynu, což je z hlediska mého odhadu letošní spotřeby až někde ke 40 %.

To znamená, že máme tři miliardy kubíků, zajištěnou kapacitu v terminál v Eemshavenu. A přijde mi, že na zhruba polovinu by bylo rozumné mít dlouhodobé kontrakty a polovinu kupovat krátkodobě. Stejně tak jako u toho trubkového. K tomu se třeba ještě dostaneme, že tam se taky diverzifikuje z hlediska těch kontraktů.

Jenom stručně. Uvažujete o dlouhodobém kontraktu s Katarem nebo za Spojenými státy na LNG?
Snažíme se to nějakým způsobem koordinovat s českým státem, protože z hlediska dlouhodobých kontraktů je pozice státu při vyjednávání stát-stát vždy výrazně jednodušší. A pro tyto mocnosti v tomto byznysu je stát jako protistrana vždycky transparentnější a výhodnější.

Včera (ve čtvrtek) jsme měli jednání s představiteli českého státu, kde jsme si říkali, kdo kam pojede, jaká budou ta jednání a jaká je celková i státní strategie v nákupu plynu. Je možné, že dojdeme k nějakému dlouhodobému kontraktu, ať už v Kataru, v Alžírsku nebo v Norsku. A to rozhodnutí nebudeme dělat per partes, že se nejdříve pojede do Kataru, tam si podáme ruku, a pak zjistíme, že bychom třeba v Norsku měli lepší kontrakt. Je potřeba pochopit celý ten trh a podle toho udělat to nejlepší rozhodnutí.

Máte už nějaký odhad, kolik zaplatíte státu za rok 2023 na dani z mimořádných zisků, která se na ČEZ také vztahuje?
Byli bychom špatní hospodáři, kdybychom si to nespočítali. Ale zároveň, i když se mě ptáte, tak jistě víte, že vám to čísla nemůžu říct.

Stát očekává, že za rok 2023 vybere od energetických firem 50 miliard. Většina bude od ČEZ, je to tak?
Bavíte se o které položce? Protože jsou dvě položky, které jsou v tuto chvíli na stole.

Bavím se o mimořádné dani.
Ony jsou dvě. Nechci vám z té odpovědi utíkat. Ale jedna věc, kterou zavedla EU a budou ji jednotlivé země potom přetavovat do svého národního nařízení, je odvod zastropované ceny. A na to pak bude navazovat windfall tax, tedy válečná daň. Ony jsou to dost propojené nádoby. Podle toho, kolik vyberete v té první, tak vyberete víc, nebo méně v té druhé.

Čtěte také

iROZHLAS

Rusko není jediný problematický hráč v energetice, varuje Bartuška. ‚Unie musí přehodnotit soběstačnost‘

Vláda očekává, že v té první části vybere od energetických firem 15 miliard korun a v té druhé 50 miliard. ČEZ bude mít většinu?
Neumím to dneska říct, ani to nechci říct, jak velký je ten koláč mezi ČEZ a ostatními energetickými firmami. Počkejme si, až to bude. Myslím si, že nejsem osoba, která by to měla říkat za ostatní. Nakonec já neznám kontrakty ostatních hráčů, takže nevím, jestli prodávali dopředu, za jaké ceny, takže nevím, jak se jich ten strop dotkne, nebo nedotkne. Znám ty odhady ČEZ, ale fakt je dneska říct nemůžu. Je to prostě zásadní kurzotvorná informace. Jediné, co asi můžu naznačit, že za sebe si myslím, že ta čísla, co stát vybere, budou výrazně vyšší, než říkáte.

Takže ekonomové mají obavy, že vybere méně, vy si myslíte, že vybere víc.
Vybere podle mě výrazně víc. Možná se pletu. Ale budeme muset čekat.

Takže zisky ČEZ budou vyšší, než se teď plánuje nebo říká?
To si nemyslím. V momentě, kdy je ten provozní zisk nějaký a potom z toho bude třeba větší odvod a třeba větší windfall tax, tak to na konci je minusová položka, tak to je ten poslední řádek nad čistým ziskem. Takže pokud vybere stát sám od ČEZ víc, tak ten zisk bude po tom nižší.

Energetika v budoucnosti

Pojďme k energetickému mixu. Jak se změní energetika? Máte před sebou obrovské investice. Za příštích 20 let by se měla dost změnit. Měly by skončit uhelné elektrárny, zřejmě i plynové vzhledem k situaci nebo by jich mělo být opravdu málo. A hlavní sázka je tedy na jaderné a zelené zdroje. Dá se říct, že je to jistota, že to opravdu takto bude, že uhlí skončí a opravdu se tolik rozjede jádro? Neukáže se do budoucna, že třeba to je příliš drahá cesta?
Tak jako na Ukrajině se vede válka zbraněmi, tak celá Evropa je v energetické válce a je potřeba udělat celou řadu kroků, které budou vyžadovat větší razanci, větší rychlost, větší konsekventnost v konání politiků. Myslím, že před českými politiky stejně jako před evropskými je celá řada významných rozhodnutí v krátkým čase.

Je potřeba jasně definovat, jak bude vypadat státní energetická koncepce v situaci, ve které se nacházíme, a začít dělat celou řadu kroků, aby se opravdu naplnila. Donedávna byla tím jediným imperativem udržitelnost, zelená energie, boj s globálním oteplováním. Myslím si, že v tuto chvíli je to přežité. Imperativ je na soběstačnosti a nezávislosti.

Imperativ se pak skládá se ze tří pilířů. Ten jeden základní je bezpečnost, že vůbec budeme energie mít. Druhý pilíř je cenová dostupnost, že ceny nebudeme muset pořád kompenzovat, ale vrátí se zpátky na nějaké nízké ceny, aby Evropa mohla být konkurenceschopná. Měli jsme tady míru blahobytu, na kterou jsme zvyklí. A třetí imperativ je ta udržitelnost, bezemistnost a zelenost. A tomu se bude muset přizpůsobit celá řada rozhodnutí.

Čtěte také

Dana Drábová: Budoucnost energetiky? Zdroje planety jsou konečné, musíme šlápnout na pedál

Ještě do toho vstupuje to, že velké množství zdrojů v Evropě i České republice se dostává v životním cyklu ke svému konci. Začnou dožívat uhelné elektrárny, budou dožívat i další zdroje, dukovanské bloky 1 a 4 v nějakém čase dožijí. Když Česká republika neudělá vůbec nic nového a postaví velký, pátý blok v Dukovanech, který bude vyrábět devět terawatthodin elektřiny, postaví nějaké obnovitelné zdroje, tak i když udělá toto a nic dalšího, tak v roce 2050 bude v České republice chybět zhruba polovina elektřiny, což může být až do 50 terawatthodin. A to je věc, která nesmí nastat.

Jak několik generací politiků a několik vlád mělo komfort, že diskutovali o tom, jestli postavíme blok v Temelíně, nebo ho nepostavíme a uhlí vypneme dříve, nebo později? Měli ten komfort, protože jsme pořád v tuto chvíli přebytkový. Po roce 2030 už Česká republika bude v elektřině deficitní a ten komfort tato vláda už mít nebude. To znamená, už jim nezbývá nic jiného než dělat celou řadu velkých rozhodnutí.

Je to o tom, že se budou stavět jaderné zdroje, nejenom Dukovany pět, ale i Dukovany šest, Temelín tři, Temelín čtyři, malé modulární reaktory v celé řadě lokalit v České republice, masivněji obnovitelné zdroje. To všechno se bude muset dělat. A dokud se toto nenakopne, tak je dost reálné, že uhelné zdroje budou muset jet o trochu déle, než se plánovalo ještě před dvěma lety.