V roce 2030 by měla být polovina Šumavy bezzásahová, říká Pavel Kindlmann
Z rezoluce kongresu Mezinárodní unie ochrany přírody vyplývá, že Česká republika pečuje špatně o Šumavu. Kongresu se zúčastnil i Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty UK. „Kvanta organizací vyjadřují znepokojení nad tím, co se na Šumavě děje,“ vysvětluje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Šumava podle něj potřebuje přísnější kritéria a rozšíření bezzásahových zón, tak jak to požaduje rezoluce. Kongres mimo jiné požaduje zvětšení bezzsásahových území na 30 procent, ta je ale v současné době na 23 procentech, dalších 5 procent spadá pod tento režim částečně, ale dohromady to je tedy téměř 30 procent.
„Jde o to, aby bezzásahovost byla ukotvena v zákoně,“ vysvětluje s tím, že rezoluce kongresu Česko nejenom kárá, ale také chválí postup, který začalo ministerstvo a řiditel národního parku. „To, co se tam skutečně děje, je v pořádku,“ připomíná s tím, že by chtěl, aby v roce 2030 byla polovina Šumavy bezzásahová.
Ministerstvo by nemělo říkat, že rezoluce nebude respektovat
A to, jestli nastane kůrovcová gradace nebo nikoliv, podle něj nezávisí na tom, jestli budou vyhlášeny bezzásahové zóny. „Kůrovec, jak ukazují analýzy, tu byl už asi stokrát. A jak ty lesy přežily těch sto kůrovcových gradací?,“ pokládá řečnickou otázku.
A na nazory, že lesy uschly, říká, že uschly dospělé stromy, kde už je dávno podrost, takže vyrostou stromy nové. „Každý přírodovědec ví, že to je koloběh mezi kůrovcem a smrkem. Takové cykly tady prostě jsou,“ upozorňuje.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
