V pátek večer začíná židům šábes. Připravují se na něj celý den

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ovoce a oříšky jsou před šábesem žádané zboží

Židovský šábes začíná v pátek se západem slunce a končí v sobotu se setměním. Po tuto dobu by židé neměli pracovat, nakupovat, vařit a vůbec vyvíjet jakoukoliv všední činnost. Na celý šábes se proto musí nakoupit všechno potřebné předem. Jeruzalém je na izraelské poměry město konzervativní a šábes tam velká část lidí poctivě dodržuje. A k tomu patří i hektický shon na pátečních jeruzalémských tržištích.

Machane Jehuda je židovská čtvrť v Jeruzalémě, nepříliš vzdálená od Starého města. Zdejší čtvrť je ale v Jeruzalémě nejznámější a před šábesem je tady opravdu živo.

„Každý pátek nakupujeme na šábes zeleninu, ovoce, sladké pečivo. O šábesu musíme být šťastní, takže si dopřáváme různé koláče a cukroví,“ říká mi pan Menachem s dlouhým plnovousem a jarmulkou na hlavě.

Obtěžkaný je igelitkami. Maso a ryby ale kupuje dřív, aby je jeho žena stačila připravit. Po západu slunce už se totiž na hrnec a vařečku nesmí sáhnout. „Nakupovat sem na tržiště na šábes chodím vždycky já. Manželka musí doma uklidit a navařit,“ dodává pan Menachem a mizí v tlačenici v úzké uličce.

Páteční ruch jeruzalémského tržiště

Jsou tu pekaři, zelináři, prodavači vína, oliv, vajec nebo třeba orientální chalvy. Mezi stánky jsou kavárny, bary a rychlá občerstvení většinou s arabskou kuchyní. Izraelci už ji přijali za svou.

Enormní zájem je před šábesem také o sladké pečivo, čokoládové croissanty, kapsy nebo burek. Paní Gitty má na hlavní ulici tržiště Mahane Jehuda s pečivem krámek. Hlas paní Gitty je na tržišti bezkonkurenční.

Láká zákazníky na pečivo a také na orientální horký nápoj zvaný sahleb. Paní Gitty mi vysvětluje, že je to horké mléko s kukuřičným škrobem. Hustý bílý nápoj stáčí z velkého kotle a zasypává ho sekanými arašídy, strouhaným kokosem a skořicí.

Kousek dál stojí uprostřed ulice stolek a kolem něho postávají čtyři mladíci ve věku mezi 15 a dvaceti lety. Na hlavách mají velké černé klobouky a odchytávají kolemjdoucí, kterým pak omotávají ruce a hlavu tenkými koženými pásky. Jsou to studenti náboženské školy, tedy ješivy.

„Je to židovský rituál tefilin. Malé kožené krabičky s malým svitkem textu z tóry přivážeme lidem na hlavu a na paži páskem. Nabízíme to tu židům každý den, hlavně ale před šábesem a před svátky,“ zasvěcuje mě student ješivy Josi.

„Obchod je obchod“

Mezi trhovci jsou židé i Arabové. Všímám si teď, jak arabský trhovec přeje chasidskému židovi k šábesu. Ptám se prodavače, jestli jsou vztahy opravdu tak vřelé. Ušklíbne se a odpovídá něco ve smyslu, že obchod je obchod.

Studenti ješivy nabízejí kolemjdoucím rituál tefilin

Trhovci zavřou své krámky hodinu před šábesem, tedy před západem slunce. A s tím, jak se konec trhu blíží, zintenzivňují úsilí prodat své zboží.

Kolem čtvrté hodiny odpoledne trh na Machane Jehuda utichne. Zavřou ale i ostatní obchody v židovských částech Jeruzaléma. V Izraeli přestanou jezdit tramvaje, autobusy i vlaky a v mnohých domech i výtahy. Židům začíná šábes a do sobotního večera se nehne skoro ani kolo.

autor: mac
Spustit audio