V Novém Městě pod Smrkem brousili pily minerálkou

14. leden 2012
Nové Město pod Smrkem bylo vystavěno po vzoru saských měst

Tentokrát vás zveme do Sudet a města, které naši dědové i pradědové znali jako Neustad an der Tafelfichte. Ano, jedeme do Frýdlantského výběžku, do Nového Města pod Smrkem, které bylo založeno kvůli těžbě cínu. Obec se však proslavila i textilní tradicí.

„Nové Město pod Smrkem bylo založeno v 16. století, konkrétně v roce 1584, jako správní centrum pro rozvíjející se dolování cínu,“ začíná vyprávět Václav Tima, autor obsáhlé publikace o historii tohoto místa a také jeden z členů zdejšího velmi aktivního občanského sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města pod Smrkem.

„Zhlédli se v Krušných horách a styl založení města trochu odpovídá saským městečkům. Město je totiž založeno na šachovnicovém půdorysu, v jehož středu je náměstí o rozloze jednoho hektaru,“ vysvětluje Václav Tima s tím, že zmíněné náměstí obklopují stavební čtverce.

Jednalo se o vrchnostenské město, které zakladatelé obdařili několika významnými právy – právem hrdelním, horním a právem týdenního trhu. Horníci byli osvobozeni od daní a mohli z města svobodně odejít. Doba slávy a prosperity zdejší důlní činnosti byla však poměrně krátká, byť se zde těžilo až do poloviny 19. století. Hlavní rozmach skončil už za třicetileté války.

A kde se štoly nacházely? Na kopcích, které se rozkládají na jih od Nového Města, tedy na Závorníku, Svinském vrchu, Měděnci a Rapické hoře. Dnes se v někdejších důlních dílech usídlili netopýři, kteří v nich mají zimoviště.

Jednou z dominant Nového Města pod Smrkem je kostel svaté Kateřiny

Po zániku hornictví hledali místní další zdroje obživy. Tím se stalo plátenictví, těžba dřeva a zdejší specialita – broušení pil. Při něm se využívala mineralizovaná voda.

„Tryská tu v lesích,“ dosvědčuje Václav Tima. „Nejznámějším pramenem je Novoměstská kyselka. K němu chodí spousta lidí z okolí. Voda totiž obsahuje velké množství kysličníku uhličitého,“ dodává.

Při procházce po Novém Městě pod Smrkem určitě nezapomeňte zajít k prameni kyselky. Prohlédněte si výstavné secesní lázně a zastavit se můžete také na náměstí, které má stále onu hektarovou rozlohu, ale už ho nezdobí radnice, která na prostranství stávala do poloviny 20. století.

„Na náměstí si můžeme prohlédnout kamenné domy, které vznikaly hlavně od roku 1856, kdy město zachvátil požár,“ zmiňuje Václav Tima. Původní domy byly totiž dřevěné, tedy roubené nebo hrázděné. Ze současné zástavby uvidíte výstavnou budovu pošty a telegrafního úřadu, spořitelnu a dva hostince, které stojí na svých místech už od založení města.

O kousek dál najdete někdejší okresní soud, dnešní městský úřad. Ještě o kus dál vykukuje věž kostela svaté Kateřiny. Bezesporu největší dominantou města je ovšem bývalá textilka, kterou v polovině 19. století založil Ignác Klinger. V dobách největšího rozmachu zaměstnávala více než dva tisíce lidí.

Budova městského úřadu patří mezi architektonické skvosty

„První textilní budovu postavil v roce 1862. Bylo v ní téměř 500 mechanických stavů. V druhé polovině 19. století se továrna rozrostla do dnešního rozměru,“ říká Václav Tima.

Klingerovi byli povýšeni do šlechtického stavu. Kromě rozsáhlého továrního areálu, který dnes bohužel chátrá, se po nich dochovalo několik budov – dvě obytné vily v historizujícím slohu a mauzoleum za městem.

V nedělním výletu se vydáme po modré turistické stezce až na vrchol hory Smrk, rozhlédneme se po kraji a také se dozvíme něco málo o sportovním vyžití v okolí Nového Města pod Smrkem.


Zobrazit Nové Město pod Smrkem na větší mapě

autor:Václav Žmolík
  • Cestování
  • Reportáž
  • historie
  • příroda
  • turistika
  • cestování
  • Jizerské hory