V NATO panují obavy o budoucnost aliance a věrohodnost kolektivní obrany

Trumpovy výroky podle Jireše vysílají navenek signál, že alianční solidarita a jednota mezi spojenci možná není tak velká, jak by byla potřeba. „Tím pádem vytváříme okno příležitosti pro protivníky, aby si to prostě vyhodnotili tak, že aliance je nejednotná a v případě krize nebo agrese nezareaguje tak, jak by měla,“ rozebírá bezpečnostní expert.

Jan Jireš|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Kritika i mírnění reakcí

I proto je dobře, že někteří zástupci Spojených států výroky mírnili. Například americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick ve svém postu na sociálních sítích napsal mimo jiné: Čeští vojáci byli spojenci a rodinou pro Američany, s nimiž sloužili. Jejich odvaha a oběť zachránily životy. Za 19 let sloužilo v Afghánistánu více než 11 tisíc českých vojáků. Čtrnáct českých vojáků tam padlo.

Trumpovy výroky odmítli i někteří čeští politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO). Ohradili se proti nim nejen samotní veteráni z Afghánistánu, ale třeba i zástupci Velké Británie, Polska nebo Itálie. Přesto podle Jireše není vhodné na podobná Trumpova slova reagovat přehnaně.

Čtěte také

Evropa podle Trumpa: Spojenec, konkurent nebo nepřítel?

„Samozřejmě ty výroky jsou škodlivé, ale na druhou stranu jsme už za těch osm let asi všichni pochopili, jak Donald Trump funguje, jak přemýšlí, jaká slova volí a proč je volí,“ říká.

Procesy fungují, nálada pokulhává

Současná nálada v alianci je ale podle Jana Jireše, který v minulosti pracoval jako vedoucí odboru obrany Stálé delegace České republiky při NATO v Bruselu, poměrně špatná.

„Panují velice intenzivní obavy nejenom o budoucnost NATO, ale o věrohodnost kolektivní obrany,“ upozorňuje bezpečnostní expert a dodává, že věrohodnost kolektivní obrany v rámci NATO musí být neustále obhajována, podporována a veřejně demonstrována.

Čtěte také

iROZHLAS

NATO je zpátky. Rutte přehrál evropské státníky o třídu, říká Landovský o dohodě s Trumpem

Situace v NATO se ale podle Jireše změnila už po napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022. „Dneska se aliance stoprocentně soustředí na kolektivní obranu území svých členských států v Evropě,“ vysvětluje. „Neřeší a nechce řešit vojenské zásahy daleko od Evropy v nějakých místních konfliktech.“

V alianci také dál fungují běžné procesy, které potvrzují připravenost se kolektivně bránit. „NATO je funkční, protože fungují všechny instituce,“ potvrzuje Jireš. „Například je to jediná mezinárodní organizace, která má stálou velitelskou strukturu.“

To představuje přibližně 10 tisíc spojeneckých důstojníků. „Neustále 24 hodin 7 dní v týdnu sedí v dedikovaných aliančních velitelstvích a neustále hodnotí aktuální bezpečnostní situace a připravují se na společnou obranu, pokud by byla potřeba,“ zdůrazňuje s tím, že také dál pokračují společná cvičení.

Čtěte také

Díky Trumpovi se Gróňané více přimkli k Dánsku. Na pozornosti světa by mohli vydělat

„Spojené státy jsou a nadále budou páteří tohoto vojenského systému,“ ujišťuje expert na obranu a bezpečnost.

Grónská otázka

Alianci, respektive jejímu generálnímu tajemníkovi Marku Ruttemu, se navíc podařilo zklidnit grónský konflikt. Vnitřní rozpory mezi členy Severoatlantické aliance se objevovaly i v historii. Nejznámějším příkladem je řecko-turecký vztah.

„NATO vždycky bylo jakousi hybridní organizací, která kombinuje přípravu na obranu před vnějším útokem se zvládáním toho, jak se k sobě chovají spojenci uvnitř,“ vysvětluje Jireš. Spojené státy ale při vnitřních konfliktech zatím hrály roli uklidňovatele, nyní se poprvé staly účastníkem takto vyhroceného vnitroaliančního sporu.

Zatím jen verbální diplomatický konflikt podle Jireše ovlivní i témata každoročního aliančního summitu, který bude tentokrát v červenci hostit turecká Ankara.

Vojáci s vlajkou NATO a Polska|foto:Beata Zawrzel/NurPhoto/Shutterst / Shutterstock Editorial, Profimedia

„Nemyslím si, že Dánové chtěli vymlčet,“ odhaduje Jireš. „Grónská otázka samozřejmě není uzavřená. Teď začnou jednání o tom, jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost Grónska, respektive Arktidy jako celku, a jakou roli v tom bude hrát NATO.“

Hledání rovnováhy

Dalšími tématy summitu bude podle bezpečnostního experta, který do léta působil na českém ministerstvu obrany, růst výdajů na obranu a příspěvek jednotlivých členských států aliance.

„A druhá velmi významná věc se bude týkat celkové budoucnosti NATO, respektive balance mezi tím, co pro společnou obranu v rámci NATO poskytují Američané a co poskytují Evropané,“ nastiňuje klíčová témata červencového summitu NATO Jan Jireš.

Proč Donald Trump sáhl právě po kritice působení spojenců v Afghánistánu? A má Evropa plán, jak se nátlaku současné americké administrativy bránit? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.