V Íránu jsou Pat a Mat populárnější než Česká republika, říká animátor a režisér oblíbeného seriálu o kutilech

Karikaturista Vladimír Jiránek a režisér Lubomír Beneš Pata a Mata původně vůbec nezamýšleli jako večerníček, v kinech se zpočátku seriál promítal jako předfilm.

Marek Beneš, který jako animátor začínal pod vedením svého otce Lubomíra Beneše a karikaturisty Vladimíra Jiránka, později nechtěl, aby legendární postavičky zanikly, proto po otcově smrti začal sám režírovat, psát i vymýšlet jednotlivé díly.

Průnik nových technologií

Posledních 13 dílů napsal sám, při jejich výrobě stále používá metodu stop motion – animátor loutku drží v ruce, pokud chce, aby se postava hýbala vteřinu, tak musí udělat 25 fází. „Večer si říkám, proč mne tak bolí záda, pak jsem si vzpomněl, že jsem dělal jeden záběr,“ popisuje.

A co se týká nových technologií, tak někdy kutilové používají nové postupy – telefonem zabijí hřebík, počítač použíjí jako podložku, aby mohli vylézt výše, často používají motorovou pilu, například na pohon rotopedu.

Animace a výroba rekvizit je ruční práce – za den natočí animátor 7 vteřin záběru a 4 lidé, kteří chodí každý den 8 hodin do práce, natočí jeden díl za 3 měsíce.

Zájem o dva kutily vyvolává především fenomén kutilství, na druhé straně podle něj lidé rádi vidí, že někdo dělá něco nešikovněji než oni sami – seriál Pat a Mat v podstatě vychází ze života. „Vidím v tom svého otce, který byl kutil a dokázal si vše opravit. V 70. letech, to byla výborná vlastnost,“ připomíná.

Pat a Mat oblíbení i v zahraničí

Dnes je seriál oblíbený například v Holandsku, ale třeba i v Íránu. „Už před 30 lety otec říkal, že Pat a Mat se prodávají do 80 zemí světa,“ podotýká s tím, že právě v Íránu jsou Pat a Mat populárnější než Česká republika.

Po roce 1989 chtěla jedna z menších politických stran použít Pata ve svém předvolebním šotu, ale ačkoliv nabídka byla velmi lukrativní, nakonec ji odmítl. „Snažíme se, aby postavičky nebyly v žádné sociální a jiné skupině,“ říká.