Union banka půjčovala nad povolenou mez

20. říjen 2003
Pod kůži

Vedení zkrachovalé Union banky tajilo před Českou národní bankou, že u některých klientů překročilo takzvanou úvěrovou angažovanost, jinými slovy, peněžní ústav jim půjčoval více nad povolenou mez. Případem se zabývá policie a státní zástupce. O případ se zajímal také reportér Radiožurnálu Jan Hrbáček.

Ještě neodezněl skandál s odposlouchávacím zařízením v kanceláři správkyně konkurzní podstaty Union banky Michaely Huserové a na světlo vyplula další závažná informace. Představenstvo ostravského bankovního ústavu v roce 2001 podávalo Centrální bance neúplné informace. Některým klientům totiž půjčovalo peníze nad povolený úvěrový rámec. Správkyně konkurzní podstaty na to přišla, když se její podřízení probírali archivovanými záznamy z jednání představenstev v uvedeném roce. Některé archivované záznamy byly podstatně obsáhlejší než ty, které Union banka zasílala ČNB. Zápisy se liší jak o čísla, tak i o informace o úvěrech dvěma navzájem propojeným slovenským subjektům, Středoevropskému makléřskému domu a Poštovní bance. Huserová proto tyto informace předala policii a státnímu zastupitelství. Není vyloučeno, že při prověrce archivu narazí na další podezřelé skutečnosti. O vyšetřování říká více mluvčí konkurzní správkyně, Robert Korzelt.

Robert Korzelt: Co se týče vlastně součinnosti s Policií České republiky, my máme od prohlášení konkurzu na Union banku již téměř asi 150 žádostí, dožádání od různých orgánů činných v trestním řízení. A v rámci těchto výzev vlastně poskytujeme řadu dokumentů. Už jsme vytvořili a předali několik tisíc kopií dokumentů, souvisejících s předcházející činností Union banky. A součástí toho byly i vlastně dokumenty, související s právy o jednání bývalých představenstev a podobně.

Česká národní banka kvůli podezření z trestné činnosti v Union bance podala hned několik trestních oznámení. Více říká její mluvčí Pavel Zubek.

Pavel Zubek: Pokud takové informace zjistila konkurzní správkyně, tak je to pro nás v podstatě potvrzení našich podezření, které jsme pojali již během našich šetření. 24. června tohoto roku podala Česká národní banka trestní oznámení nejvyšší státní zástupkyni ve věci podezření u této banky z naplnění skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. My kromě toho, že jsme podali trestní oznámení, tak jsme podali ještě několik trestních oznámení. Jde například o porušování závazných pravidel hospodářského styku. Porušování povinnosti při správě cizího majetku, úvěrový podvod.

Fakt, že peníze v Union bance nebyly pod stoprocentním dohledem, potvrzuje i jeden z jejích posledních ředitelů, Petr Votoupal. Ten však po nástupu na problém s překročením úvěrové angažovanosti nenarazil. Neměl na to totiž dostatek času. Banka se dostala do potíží a Votoupal musel bojovat o její záchranu.

Petr Votoupal: V té krátké době, kdy jsem byl v Union bance, jsme se na tuto úroveň znalostí nedokázali dostat, protože falešný konkurz, potom konkurz na její vyrovnání, takže já se přiznám, že o tom nevím.

Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Ostravě, Alexander Dadan, uvedl, že informace o překročení úvěrové angažovanosti od konkurzní správkyně prověřuje. Zatím nikoho neobvinil. Bližší informace poskytnout nechce, protože by to podle něj mohlo ohrozit vyšetřování případu. Žalobce má na stole deset trestních oznámení, týkající se právě Union banky. Audit majetku Union banky je ukončen. Je stoprocentně jisté, že věřitelé zkrachovalého peněžního ústavu všechny své peníze neuvidí. Podrobnosti o stavu majetku uvádí Robert Korzelt.

Robert Korzelt: Výše pasiv, které banka eviduje, je něco málo přes 16 miliard korun, co se týče úvěrů klientům vlastně poskytnutým, těch je asi na straně aktiv asi kolem 6 miliard, dlouhodobý hmotný majetek je asi 540 milionů, kumulovaný hospodářský výsledek je, tuším, někde se ztrátou asi 10 miliard korun.

Bance nejvíc dluží italská společnost Investmart, která do ní vstoupila, přibližně 3,5 miliardy korun. Pokud by i další dlužníci své závazky splatili, hodnota banky by se vyšplhala mnohem výše. Podle informací, které má Radiožurnál k dispozici, bance dlužil Slovenský plynárenský průmysl a společnost MS Unikof kolem 400 milionů korun, Moravskoslezské drůbežářské závody 360 milionů, zbrojařská firma Omnipol 300 milionů, firma CE Wood a Olšanské papírny po 250 milionech. Banka má ale ukončeno asi 70 procent zápočtů, takže se čísla o výši jednotlivých dluhů mohou ještě změnit.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: hrb
Spustit audio

Více z pořadu