Umí se Česko bránit hybridním hrozbám? Vláda představila patnáctibodový plán a rozdala úkoly

Na východní hranici Evropské unie, v lesích mezi Polskem a Běloruskem, trvá už několik měsíců krize způsobená přílivem uprchlíků ze zemí Blízkého východu. Tisíce migrantů se dostaly k polské hranici za doprovodu běloruských vojáků a pohraničníků.

Čtěte také

Lukašenko si mne ruce. Po migrantech jsme v lesích našli i smlouvu s běloruskou cestovkou, popisuje reportérka

Právě uprchlická krize na hranicích mezi Běloruskem a Polskem a chování běloruského režimu diktátora Alexandra Lukašenka je podle náměstka ministra obrany Jana Havránka učebnicovým příkladem hybridního útoku. V tomhle případě na celou Evropskou unii.

„Běloruská vláda v tomto případě zneužívá bezbranné migranty jako nástroj k vyvíjení nátlaku vůči Západu. Účel je jasný: vyvolat nejen v Polsku, ale v celé Evropské unii strach, případně rozkol,“ uvedl.

Vzděláním proti dezinformacím

Česko teď sice nečelí tak výrazné hybridní hrozbě jako Polsko, dezinformacím, kyberútokům nebo nátlaku a ovlivňování politiků ale musí v současné době odolávat neustále. Kabinet v demisi proto schválil plán, jak hybridním hrozbám čelit lépe. Některé body z této strategie se už daří Česku plnit.

Čtěte také

iROZHLAS

Patnáct úkolů. Bezpečnostní rada státu doporučila plán, jak se lépe bránit hybridním hrozbám

„Příkladem je oblast posilování kybernetické bezpečnosti i obrany, s čímž souvisí nedávná novela zákona o vojenském zpravodajství. Dalším příkladem je letošní nabytí účinnosti zákona prověřování zahraničních investic,“ vyjmenovává náměstek Havránek.

Například ministerstvo školství musí do výuky víc začlenit mediální vzdělávání pro žáky základních a středních škol a podporovat v tomto ohledu i pedagogy na všech stupních vzdělávání. Ministerstvo vnitra pak dostalo za úkol navrhnout právní úpravy, které mají Česku pomoct lépe čelit dezinformacím.

Zaměření na úředníky

Důležité je také vzdělávání úředníků, aby byli schopni hybridní útoky poznat.

„Pro rezorty a úřady, které s tím nemají zkušenost, je úkol najít indikátory, kterých si musí všímat, a následně je hlásit nám. Například kybernetický útok, výpadky některých systémů nebo snaha o určitý typ nátlaku na úředníky nebo pracovníky,“ vyjmenovává nový koordinátor pro čelení hybridním hrozbám při Úřadu vlády Petr Matouš.

Úkoly mají být splněny do roku 2023. Podle Petra Matouše bude Česko akční plán každý rok průběžně vyhodnocovat, případně rozšiřovat o nové úkoly na základě aktuální bezpečnostní situace.