Škola s umělou inteligencí nás baví. Někdy ji sami učíme, neznala třeba slovo rožnit, hlásí žáci

Během hodiny si žáci rozdají tablety, aby mohli používat umělou inteligenci. Rozřadí se do skupinek a vyučující Jiří Slavík každé skupince rozdá papír se slovní úlohou. Chce, aby žáci osmé třídy nejprve úlohu vyřešili postaru, tedy s papírem a tužkou. Potom mají příklad zadat k vypočítání umělé inteligenci.

Čtěte také

ChatGPT má primitivní mozek, musíte mu lichotit. Občas působí „sjetě“

Robot pomáhá, ale také chybuje

„Umělou inteligenci používám i doma. Teď třeba kvůli referátu do zeměpisu. Zadal jsem, že potřebuji napsat referát o Bajkalu, který bude mít 300 slov. A GPT ho po chvíli vygeneroval. Než že bych ho jen vytiskl a odevzdal, spíš jsem se jím inspiroval, něco potřebné jsem si z toho vytáhnul,“ říká žák osmé třídy.

„Hodně nás to baví. Nejlepší je, že s námi umí komunikovat. Nebo ho můžeme něco naučit – třeba neznal slovo rožnit, tak jsme ho to naučili,“ uvádí na příkladu skupinka žáků.

Umělá inteligence ale chybuje. Žáci musejí přijít na to kde a zadat programu pokyn k napravení chyby. A musí být schopni pokládat správně dotazy, aby dovedli inteligenci ke správnému řešení. Učí se tak komunikovat a správně pokládat otázky.

„Náš chat vyřešil slovní úlohu rovnou na první pokus. Akorát ji vyřešil jinak, než jak jsme ji řešili my s panem učitelem. Robot na druhém iPadu to nedokázal,“ shodují se.

Jak tedy vlastně funguje?

„To nedovedu vysvětlit,“ přiznává učitel matematiky a ředitel školy. „Nicméně sama umělá inteligence se učí. Učí se každým příkladem, který jí zadáme. Takže možná, že z toho počtu řešení už byla po chvíli schopná vygenerovat správné řešení,“ doplňuje.

„Důležité je umělé inteligenci slepě nevěřit, ale naopak ověřovat výsledky, hledat další zdroje, kde můžete najít to správné řešení,“ ukončuje ředitel hodinu.