Umělá inteligence v našich životech: Jak ovlivní školství, sport nebo zpravodajství?

Před pár lety byla umělá inteligence obskurní disciplínou. Dnes umí vygenerovat pohádku i divadelní hru

Zadání počítačového lingvisty Rudolfa Rosy znělo – Pejsek a kočička vařili dort.  Jak si umělá inteligence poradí s vytvořením divadelní hry nebo známé pohádky pro děti? A proč se počítačovému lingvistovi stýská po starším jazykovém modelu, ve kterém tvořil divadelní hru pro Švandovo divadlo?

„Pejsek a kočička pozvali své přátele na posezení a ochutnání jejich vynikajícího dortu…“ Kromě audia jazykový model GPT 3,5 v počítači Rudolfa Rosy z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Karlovy Univerzity vygeneroval také text s roztomilými barevnými ilustracemi – dalo by se říct: dětská knížka na pár kliknutí.

Čtěte také

„Pro generování příběhu zadání zní: napiš příběh s názvem Pejsek a kočička pečou dort, napiš první větu příběhu. Anglicky zadáme generování obrázků, někde máme popis stylu obrázku, třeba ve stylu dětské knížky. Trvá nějakou dobu zjistit, která zadání vedou k dobrým výsledkům, co systém umí a neumí,“ vysvětluje Rosa.  

Umělá inteligence se posunula dopředu

Právě v tomto systému, tedy v jeho starší verzi, takto před třemi lety vznikla po dvou letech intenzivního výzkumu první divadelní hra psaná umělou inteligencí. S nápadem ve spolupráci s pražským Švandovým divadlem přišel Tomáš Studeník, mimo jiné zakladatel výzkumného projektu THEaiTre.

Chtěl tak výjimečným způsobem připomenout tehdejší 100. výročí od uvedení Čapkova dramatu R.U.R. Od té doby se AI ale hodně posunula kupředu.

„Když jsme na hře začínali pracovat, tak nikdo neslyšel o GPT 2, umělá inteligence byla obskurní disciplínou pro úzkou skupinu lidí. Začínala pomalu vystrkovat růžky, ale ne tak, jako dneska, kdy je jasné, že to, jak pracujeme, jak píšeme e-maily, jak se učíme, bude významně pozměněno umělou inteligencí a všichni, kdo budou chtít uspět v moderní době, se budou muset naučit s ní spolupracovat,“ říká Studeník.

Až moc dokonalá

Čtěte také

A právě divadelní hra je podle Rudolfa Rosy i z dnešního pohledu útvarem, který je pro AI výzvou a nedokáže jí vygenerovat na první dobrou. „Pořád to má problémy, které jazykové modely mají, protože se pořád o světě učí z textů.“

Paradoxem tak trochu je, že pro počítačového lingvistu Rosu byl starší, víc chybující model zábavnější. „Ve hře byly přiznané nedostatky systému, opakování, nesmysly. Dneska se zdá, že umělá inteligence je až moc dokonalá. Pořád platí, že v umění hledáme něco nového, kdyžto systémy abstrahují, co tady bylo, a těžko se to posouvá někam dopředu.“

Další hra, která v systému vznikla, se jmenuje PLai PRAGUE. Ukazuje postavy z českých dějin tak, jak je vidí umělá inteligence. Ta k představení složila také hudbu.

autoři: Alžběta Havlová , prh
Spustit audio

Související