Úkryty v České republice
Stejně jako každý den Vaše téma určil dotaz jednoho z vás. Paní Radka Novotná se ptala: Pokud se stane jakákoliv katastrofa, radioaktivita a tak dále, kolik úkrytů máme pro obyvatelstvo nebo jenom pro elitu národa a kdo by nám toto mohl zodpovědět? Děkuji pěkně. My také děkujeme za námět. Toho se tentokrát ujala redaktorka Alžběta Havlová, která shrnuje to nejdůležitější, co v dnešním pořadu zaznělo.
Obecně se dá říct, že úkryty pro obyvatelstvo u nás byly budovány za druhé světové války a potom v 50. a 60. letech.
Jiří Hynek: A byly koncipovány na bombardování, případný jaderný útok, válka východ - západ, a to dneska je absolutně přežitý. Myslím si, že už v dobách končícího socialismu se do úkrytů přestalo investovat, takže většina z nich je prostě k ničemu, sám jsem viděl v jedné fabrice úkryty, které prostě už byly plesnivý, nefungovala tam elektroinstalace, takže i kdyby se tam ti lidé schovali, tak by se tam akorát udusili.
Popisuje stav úkrytů prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Úkrytů proti eventuálnímu nebezpečí je v České republice evidováno 5 tisíc. A kde jsou? Kromě opravdu funkčních úkrytů, které jsou zabezpečené proti tlakové vlně a mají elektroventilaci, se do úkrytů počítají i sklepní prostory ve starých domech.
Jiří Hynek: Sám bydlím v Praze v jednom domě, kde ve sklepě, údajně evidován úkryt od dob druhé světové války, já bych tam tedy v životě nevlezl, akorát kdyby byla nějaká chemická havárie, tak se tam všichni lidi otráví, protože ani nemáme masky. Ani ten úkryt není zabezpečen tou elektroventilací.
Posluchačka se ptala, zda nejsou jenom úkryty pro elitu. Měla tím na mysli zřejmě naše vládní představitele. Jak mi řekla mluvčí generálního ředitelství hasičského záchranného sboru Soňa Jindráková, úkryty samozřejmě mají, a to se speciálním vybavením.
Soňa Jindráková: Kdyby došlo k nějakému útoku, tak vládní činitelé mají vlastně speciální chráněná pracoviště, ve kterých musí současně i pracovat.
Ovšem využití těchto stálých úkrytů k ochraně obyvatelstva při nevojenských ohroženích je z hlediska jejich nerovnoměrného rozmístění a malého počtu úkrytových míst velmi problematické. A proto se doporučuje k ochraně osob využívat přirozené ochranné vlastnosti staveb, tak zvané improvizované úkryty. A jak to v takovém stálém úkrytu vypadá, pokud není úplně zničený?
Soňa Jindráková: V podstatě se jedná o pozemní objekt, který je vlastně chráněný proti tlaku a pronikání těch nebezpečných chemických látek. Jinak uvnitř jsou ty prostory vybavené pro sezení a je zde také samozřejmě sociální zařízení. Je tam jenom v podstatě voda.
V tomto úkrytu by se dalo přežít maximálně 3 dny, a to se počítá s tím, že jídlo by si lidé přinesli ve svých evakuačních zavazadlech. Kapacita úkrytů je různá, od 50 do 1500. A kam by se v případě nebezpečí schovali náhodně osloveni Pražané?
Výpovědi Pražanů: Nevím, tady v Praze žádný neznám. Asi bych šel do metra.
Do metra snad.
Já také tvrdím, že do metra.
Do metra.
A to je chyba. Známé protiatomové kryty v metru jsou po ničivých záplavách nepoužitelné a jak to tak vypadá, v úvahu nepřichází ani jejich rekonstrukce.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
