Ukrajinské lékařky zde mohou pracovat, ale musí zvládnout aprobaci v češtině, zdůrazňuje prezident České lékařské komory
Českým nemocnicím se hlásí první zdravotní sestry a lékařky, které utekly z Ukrajiny a chtěly by dál ve zdravotnictví pracovat. „Pro nás není důležité, jakou kdo má národnost. Důležité je, kde vystudoval. V zemích Evropské unie je vzdělání unifikováno. Lékaři z jiných zemí musí umět mluvit česky a musí prokázat, že jejich medicínské vzdělání je alespoň na úrovni absolventů našich vysokých škol,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Zdravotní sestry a lékařky, které uprchly z Ukrajiny, tak musí složit v češtině aprobační zkoušku. Milan Kubek upozorňuje, že je potřeba jim situaci usnadnit především v tom, aby byly zbaveny existenčních starostí.
„Musí mít zajištěno ubytování, nesmí být ekonomicky závislé na tom, aby šly vypomáhat jako nějaké sanitářky do nemocnice, ale musí mít možnost se intenzivně učit česky, aby mohly složit jazykovou zkoušku.“
Měla by odpadnout povinnost praxe. To je nesmysl, který slouží pouze k tomu, že zahraniční lékaři jsou zneužíváni jako laciná pracovní síla.
Milan Kubek
„Po jazykové zkoušce potřebují intenzivní kurz medicíny v češtině, aby dorovnaly své znalosti a vyjadřování medicínské v českém jazyce a byly schopny co nejdříve složit aprobační zkoušku. Bez ní žádný lékař pocházející z třetí země nemůže pracovat v České republice, lékařská komora ho nemůže přijmout,“ dodává Kubek.
Čtěte také
Odhaduje, že je reálné to vše stihnout do jednoho roku. Zároveň zdůrazňuje, že je potřeba, aby se pro lékaře ze zahraničí změnily podmínky. „Měla by odpadnout povinnost praxe, což je úplný nesmysl, který slouží pouze k tomu, že zahraniční lékaři jsou zneužíváni jako laciná pracovní síla v našich nemocnicích.“
Využít svoji kvalifikaci
Slevit z požadavku zvládnutí češtiny není podle Kubka možné. „Jediné, co je možné, je využít ukrajinské lékařky k tomu, aby poskytovaly péči pro Ukrajince v rámci utečeneckých táborů a zařízení, ale to je nouzová situace.“
Čtěte také
„Předpokládáme, že velká část Ukrajinců u nás bude chtít zůstat natrvalo. Pokud chceme, aby se začlenili do společnosti plnohodnotně, pokud se na ně nechceme dívat jako na nějaké méněcenné lidi, tak jim musíme pomoct. Nepomůžeme jim tím, že je budeme nutit, aby pracovali na podřadných pozicích, ale aby mohli využít svoji kvalifikaci. To znamená rychle naučit česky a umožnit jim intenzivní kurz medicíny v češtině a složit aprobační zkoušku,“ dodává Kubek.
Související
-
Schillerová: Dávka ukrajinským uprchlíkům je v pořádku. Musí z něčeho žít, než získají práci
Sněmovna má posuzovat vládní návrhy, které mají pomoci zvládnout migrační vlnu. „Návrhy podpoříme, ale budeme mít pozměňovací návrhy.“ říká Alena Schillerová.
-
Lékaři pro Ukrajinu: Praktici nabízejí bezplatnou péči uprchlíkům z Ukrajiny
Lidem prchajícím z Ukrajiny do Česka pomohou i čeští praktičtí lékaři. „Pro začátek bude pacientům z Ukrajiny stačit pas,“ vysvětluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
