SERIÁL

Týden lesů

Les na Šumavě (ilustrační snímek)

Kůrovcová kalamita zasáhla téměř celé Česko a lesní porosty chřadnou. Dá se něco dělat proti jejich vymírání? Co pro lidskou společnost vlastně znamenají a jak bychom se o ně měli starat? Poslouchejte seriál Radiožurnálu po celý týden vždy ráno v 8:50.

Starat se o životní prostředí se dá mnoho způsoby. Když chce někdo chránit území, které považuje za vzácné, teoreticky stačí, že si ho koupí. Právě tak postupují různé ochranářské pozemkové spolky. Ty v Česku chrání už zhruba 600 lokalit o rozloze přes 3 tisíce hektarů. Aktivní je třeba Český svaz ochránců přírody, který vytvořil přes 30 soukromých rezervací.

Hlavním smyslem je, aby se les nikdy nevykácel, a tak příroda zůstala zachovaná a v režimu samovolného vývoje. Český svaz ochránců přírody garantuje, že pozemky, které vlastní, budou sloužit k ochraně přírody. Nová území nakupuje svaz zásadně z peněz soukromých dárců. Označení „soukromá rezervace“ české zákony neznají, proto nejde o chráněné území ze zákona. Trik je ale v tom, že lidé se rozhodnou své území chránit a nedovolí nikomu dalšímu dělat tam něco jiného.

Celý systém kampaně Místo pro přírodu, která bojuje za záchranu ohrožených lokalit, stojí na aktivitě místních lidí a pozemkových spolků. Ti pozemky nakupují postupně, a to i kvůli tomu, že vlastnictví je roztříštěné a nákup často stojí i na ochotě majitelů území prodat.

Za pestřejší podobu českých lesů

Na aktivitě místních lidí a dobrovolníků stojí také akce, při kterých se vysazují nové stromy v oblasti zasažené kůrovcem, jako třeba v obci Uhřice na Boskovicku. Za každý vysazený strom dostane tři koruny nadace Českého rozhlasu Světluška, která pomáhá zrakově postiženým.

Kde se dozvědět vše o lesnictví? Nejstarší české muzeum, které se lesům věnuje, je na zámku Ohrada v jižních Čechách – vzdělávají návštěvníky už od poloviny 19. století. Expozice jsou interaktivní a zahrnují i informace o kůrovci. Součástí výstavy je třeba lapák, pokácený strom, který se v lese používá k boji s kůrovcem. Zámek Ohrada připravuje i lektorské programy pro školy. Práci lesníků a význam lesa ukazuje také Centrum lesní pedagogiky a environmentálního vzdělávání, které v Brně provozují Lesy České republiky.

„Aktuálně je naší snahou sázet pestřejší druhovou skladbu, aby na ploše bylo zastoupeno více druhů dřevin, ne jen listnatých, ale právě s příměsí jehličnanů. Abychom se do budoucna vyvarovali toho, že když jedna dřevina bude trpět chorobou či škůdcem a  takzvaně vypadne z porostu, abychom udrželi stále zelený les,“ vysvětluje Petr Martinec ze společnosti Lescus Cetkovice, která se o zalesnění stará. Kůrovcová kalamita je obrovská a sázení komplikuje i nedostatek pracovníků, kteří by nové stromy sázeli.

Také na hřebeni poblíž Ještědu se sází stromy. Liberecká ekologická společnost Čmelák tu vysadila více než 10 druhů stromů. Stromy a keře sází s dobrovolníky v takzvaném novém pralese už 15 let. Díky své pestrosti je takový les odolnější vůči suchu a teplu než smrkové monokultury. Sází se především buky a jedle. „To jsou dřeviny, které tu tvořily původní les předtím, než sem přišel člověk,“ popisuje Jiří Anta ze společnosti Čmelák.

„Naše práce je hodně závislá na dobrovolnících. Pomáhají zejména s následnou péčí, což je hlavně oprava oplocenek, protože bez nich jsou stromy krmivem pro zvěř,“ vysvětluje Martina Kořínková ze společnosti Čmelák. Nový prales se na hřebeni bude do budoucna dále rozrůstat, nejnovější sazenice tam dobrovolníci mají v plánu sázet na jaře příštího roku.

Spustit audio

Související