Turecká tabule bez melounu? Nemyslitelné
Představit si v Turecku léto bez vodních melounů? To je asi stejné, jako představit si horké dny v Česku bez vychlazeného piva. A aby ne, když Turecko je druhým největším exportérem tohoto ovoce na světě.
„Takto poplácáte meloun, poslechnete si, jak to duní a jak to zní, a podle toho víte, jestli je meloun pořádně zralý uvnitř. Poslouchejte! Tenhle je dobrý, tenhle moc ne a ten - ten je perfektní, ten si hned teď objednám. Můžete mi dát tenhle, prosím?“ zavádí mě do tajů vybírání toho nejsladšího a nejkřupavějšího melounu Mustafa, který se stejně jako já cestou z práce zastavil na kraji silnice u náklaďáku plného melounů.
Vodní melouny se prodávají na každém rohu. Buď vyskládané na hromadě, anebo se podávají na váhu rovnou z auta. Tak to každý den po celé léto dělá i Murat Uyanik. Na své místo jezdí každý den před osmou ráno, domů odjíždí až dlouho po setmění, okolo deseti večer.
Zajímá mě, kolik kusů mu denně projde pod rukama? „Záleží na počasí. Pokud je moc horko, prodám třeba dvě tuny melounů za den, to může být tak okolo 150 kusů ovoce, které většinou váží mezi 6 až 10 kilogramy,“ prozrazuje.
„Nejprve meloun položím na váhu a pomalu ho nakrojím. Je to velmi čerstvý meloun, takže vidíte, že se rozpadá skoro sám. Vypadá to dobře, ochutnejte,“ nabízí mi Murat trojúhelník melounu přímo ze svého ostrého nože.
To, že před zákazníkem meloun nejdřív rozkrojí a dá mu ochutnat, není sice běžná praxe, ale zákazník má na takový postup v Turecku právo. Říká se tady tomu kesmece. Nekoupí přece zajíce v pytli. Pokud je meloun šťavnatý a sladký, odchází zákazník spokojený. Pokud se mu však něco nezamlouvá, je to chyba prodavače a ten musí najít lepší kousek. Nestává se to ovšem často, jak říká další muž, který se u kopy melounů na okraji výpadovky z Antalye zastavil.
„Prodavači vědí, který meloun je dobrý. Já to nechávám na něm. Vždycky nám prodá dobrý meloun. Chodím sem skoro každý den, moje rodina běžně sní jeden desetikilový meloun za den, dva. Je tu velké horko a meloun je ta nejosvěžující věc na světě. Je to mnohem lepší než sladké nápoje nebo zmrzlina,“ tvrdí zákazník.
Vodní meloun se na stůl v Turecku nedává jen jako osvěžení během dne, ale přikusuje se běžně ke snídani, obědu i večeři. Nejpopulárnější turecká večeře v parném horku je ekmek, peynir, karpuz - neboli chleba, sýr a meloun. Taková večeře vás navíc přijde velmi levně - kilo melounu seženete v průměru za pět korun, bochník bílého chleba za 12 korun. Tak na dovolené jeden den oželte večeři v hotelu a vydejte se do ulic po stopách melounových náklaďáků.
Zvětšit mapu: poloha turecké Antalye
