Trpišovský: Mám cíl dostat do Edenu Ligu mistrů a vyhrát tam zápas. Snem je finále evropského poháru

Jindřich Trpišovský a úspěch, to si všichni moc dobře dokážeme představit. Jak ale prožíváš neúspěch?

Těžce. Třeba nedávný zápas s Lille to byl směs emocí. Člověk tam stojí na hřišti a má v sobě takové prázdno. Byl to zápas, kdy kluci předvedli výkon deset z deseti. Lidé přišli za hráči a říkali, že to dopadlo dobře, ale já říkám, že to nedopadlo dobře, protože hráči přišli o sen, že si zahrají na Santiago Bernabeu nebo Old Trafford.

Čtěte také

Fukal o lásce k Jablonci, odchodu ze Sparty, úspěšných štacích v Bundeslize, ale i hlavičkování

Jinak se prožívají neúspěchy na konci sezony a během sezony. Postupem času se s tím srovnávám lépe, protože se často musí už přemýšlet na další duel, zápasy jdou rychle za sebou. Většinou to dělám tak, že si vypnu telefon, pustím si muziku, jdu se rychle projít, na kolo nebo zaběhat a už se snažím soustředit na další zápas. Nejhorší je, že po prohraném zápase si musím celé utkání pustit na videu a vybrat momenty, které pak pustíme. Pořád se v tom nimráte. Pokud se některé chyby u hráčů opakují, tak občas doma něco rozbiji nebo hodím do zdi.

Necháš se od realizačního týmu ovlivnit, ať už při střídání hráčů nebo třeba volbě sestavy?

Je to hodně instinktivní. Mám svoje myšlenky, které vždy klukům z realizáku řeknu. Někdy bývá kontraproduktivní, že má každý názor. Jednou jsme se na začátku sezony bavili o sestavě, bylo nás tam osm, všichni napsali svoji sestavu na papír a nikdo se neshodl. Trenér za to má zodpovědnost. Už se s klukama z realizáku známe tak, že opravdu když za mnou přijdou o něčem diskutovat, tak už to musí být věc, o které jsou naplno přesvědčení. Hodně to diskutuji i s Honzou Bořilem, který už toho má hodně odehráno. Když jsem o něčem stoprocentně přesvědčený, tak to musím udělat.

Jak to bylo s nabídkami na zahraniční angažmá?

Největší zájem byl asi z Nottinghamu Forest, když my jsme hráli Ligu mistrů a oni se snažili o postup do Premier League. O tom jsem hodně přemýšlel. Pak ještě letos v létě jsem přemýšlel o jedné nabídce z klubu ze západní Evropy a to bylo těžké odmítnout.

Posluchač Luděk: Jaká byla situace ohledně odchodu Conrada Wallema?

Měl nabídku z druhé anglické ligy, kam chtěl odejít. Přišel za námi, že chce odejít, kluby jednaly. Ale klub, který ho chtěl, po prvním kole vyměnil trenéra, který ho do týmu chtěl. S Wallim jsme se bavili, bylo to profesionální, chápali jsme jeho situaci, protože věřil, že bude hrát v základní sestavě a může si zahrát i anglickou ligu. Vše bylo předjednané, ale najednou nabídka padla. V tu chvíli nebyl na soupisce, takže s námi nejel na zápas proti Saint-Gilloise. (Ne)přestup se na něm hodně podepsal, začala ho brát i jinak kabina, protože cítila, že by chtěl jít pryč. Repre pauza mu nyní může pomoci, že se do toho zase dobře vrátí.

Máš nějaký sen?

Mít tebe v týmu a na hřišti. (smích) Mám sny se Slavií. Je to spíš cíl, chci do Edenu dostat Ligu mistrů a vyhrát doma zápas, pro to žiju každým dnem. Pak mám sen, že Slavia pojede na Liverpool a na Manchester United. Jinak jsem ve fotbale zažil fotbalové sny, o kterých jsem nikdy ani nepřemýšlel. Můj největší sen, který je asi těžko splnitelný, je hrát se Slavii finále evropského poháru.

Jak Trpišovský vzpomíná na fotbalové bago se svěřenci, kdy se zranil? Bere jako limit, že nikdy neměl extra zářnou hráčskou kariéru? Jak vzpomíná na spolupráci s Janem Nezmarem? Dejte si Desítku Pavla Horvátha s exkluzivním hostem.