Třetí povodňový speciál Radiožurnálu s Martinem Veselovským

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu na pražských Vinohradech je Martin Veselovský. Tak, jak záplavová vlna opouští Českou republiku, dělá největší vrásky městům na dolním toku Labe, konkrétně v Ústí nad Labem nebo v Děčíně. Do Děčína zdravím tamního velitele Hasičského záchranného sboru, plukovníka Jaroslava Vaňka. Dobré odpoledne.

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Dobré odpoledne, pane redaktore.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane plukovníku, jak je na tom teď Děčín?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
No, v současné době se na území okresu Děčín připravujeme na kulminaci hladiny řeky Labe, která být v brzkých ranních hodinách.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co to znamená, pokud mohu prosit v metrech, to znamená hloubka Labe, jak je teď hluboké?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Dle tak, dle předpokladů by to u nás mělo být 11 až 11,3 metrů, v současné době jsme na nějakých 10,7 metrů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď vaše protipovodňové zábrany drží ještě?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Protipovodňové zábrany na pravém břehu řeky Labe drží, musím říct, že nebýt těchto protipovodňových zábran, tak by rozsah povodní byl o hodně větší, že by došlo k zatopení obchodního centra, zimního plaveckého bazénu, polikliniky, v podstatě podstatné části Městské části Děčín I.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je samozřejmě skvělá zpráva. Ta předpokládaná kulminace, také ji protipovodňové stěny zvládnou?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Já doufám, že bude dodrženo, nebo že dojde k naplnění prognózy a hladina nám zůstane v těch maximálně 11,3 metrech a v tom případě by protipovodňové zábrany na pravém břehu řeky odolaly.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Řekněte mi, pane plukovníku, co vás hasiče a vůbec záchranný sbor na Děčínsku teď nejvíc zaměstnává?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
No, tak dnešní, včerejší den a dnešní den nás docela dost zaměstnávaly nádrže, které byly umístěny v přístavišti v /nesrozumitelné/.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, to jsou ty plynové zásobníky?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Přesně, přesně tak, ty ohromné plynové zásobníky, které se postupně začaly odtrhávat v jejich kotvení, museli jsme tam nasadit podstatnou část sil a prostředků, ale samozřejmě už došlo k jejich podstatnému zakotvení, neměli jsme dostatek kotevních míst teda a docházelo k jejich postupnému odtrhávání. Říkám, podařilo se nám udělat nějakou kapsu, do které se nějaké ty nádrže zachytly, ale vzhledem k nebezpečí, které hrozilo při provádění tady těch záchranných prací, jsme museli nakonec tu jednotku stáhnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to znamená, že jste udělali kapsu?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Tam byly nějaké nádrže, které byly jakoby ještě přikotveny, tak jsme z jeřábu natáhli nějaké lano ocelové za pomoci majitele, to znamená firmy SEROP Děčín, které jsme upevnili na ty nádrže, které byly relativně ještě nad vodou a tam se to zadržuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli se úplně nepletu, tak 2 z těch nádrží nebo těch zásobníků nakonec chytali němečtí policisté za pomocí vrtulníků?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Já pochybuji, že by za pomocí vrtulníku někdo chytil 12tunovou nádrž, jo. Pravděpodobně zůstaly někde na břehu a za pomoci vrtulníku je mohli tak kotvit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aha.

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
To není možné na té vodě, jak se říká, zastavit, natož pak vrtulníkem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To máte asi pravdu. Hrozí teď v Děčíně něco podobného jako byly ty zásobníky, co by ještě ta větší voda mohla utrhnout a někam nést?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Prosím vás, ještě, ještě těch zásobníků tam zůstalo, furt situaci monitorujeme, ale jak říkám, v současné době není možné provádět nějaké práce, abysme je nějakým způsobem ještě uchytili. Samozřejmě ještě došlo k odtržení tady takového symbolu nové knihovny, byla tam ohromná kotva cirka 6x4 metry, která se taky utrhla a na poslední chvíli jsme ji teda zachytili pomocí člunu a uvázali, uvázali k stávajícím vzrostlým stromům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane plukovníku, zajímá mě ještě jedna věc, zaznamenali jste už rabování nebo nějakou jinou trestnou činnost, která souvisí s povodněmi?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Pravidelně se zúčastňuji povodňových komisí a tady ta možnost nebyla zmíněna, spíš naopak byla vyloučena. Na území města Děčína byla policií a městskou policií vyloučena, že k tomu nedochází, prozatím teda jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to je samozřejmě dobrá zpráva. Jak se vy sám díváte na případný, pokud vůbec ten problém na Děčínsku máte s povodňovými turisty?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Takhle, samozřejmě obyvatelé města se chodí koukat na zaplavené části. Zatím, zatím nám až tak nevadí. Měli jsme jednoho povodňového turistu, který byl jen trošku v podroušeném stavu a museli jsme ho nakonec zachraňovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A dobře to dopadlo?

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Dobře to dopadlo, dobře to dopadlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to je dobře.

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
A i poděkoval, i poděkoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane plukovníku, tak já děkuju vám za váš čas, který je určitě teď drahý a držím palce, aby to všechno dobře dopadlo. Na shledanou.

Jaroslav VANĚK, velitel Hasičského záchranného sboru v Děčíně:
Já děkuju taky, aspoň jsem si chvilku sednul. Děkuju.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to jsem rád, že jsem vás přiměl k tomu, abyste si sednul. Tolik z Děčína velitel hasičského záchranného sboru, plukovník Jaroslav Vaněk. Český rozhlas má severu Čech konkrétně stále v Děčíně také reportérku Lenku Šumovou. Lenko, dobré odpoledne. Z tvé zkušenosti, z toho, jak se tam rozhlížíš po městě, jaká tam je nálada, o čem lidé mluví?

Lenka ŠUMOVÁ:
Dobré odpoledne. Já bych neřekla, že Děčín je nějakým způsobem parylizovaný kvůli povodni. Například stále tady funguje městská hromadná doprava, a to odděleně na levém i pravém břehu Labe, lidé se tu stále dostanou, a to je důležité po silničním mostě z jednoho břehu na druhý, všem také doma teče z kohoutků pitná voda. Ty jsi se ptal před chvílí na ty povodňové turisty.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Lenka ŠUMOVÁ:
On je Děčín poměrně nepřístupný. Dostane se sem do města vlastně člověk jenom ze směru od České Kamenice, takže to není tak, aby sem přijížděli lidé, aby se na to podívali, jak to tady je, ale je pravda, že se chodí dívat, jak říkal pan plukovník, řada místních, protože na to také mají čas, pracují totiž v těch zatopených oblastech a ty firmy jsou zavřené, takže lidé tady hodně teď jezdí na kole, prakticky Tyršův most v centru města je takové korzo, protože tam auta nemůžou kvůli tomu, že zatopená jsou nábřeží a přestože ten most, jak vede do kopečka, tak ten zatopený není, ale vlastně není z něj na té Podmukelské straně kam sjet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, chápu to dobře, Lenko, že spojení mezi oběma břehy labskými v Děčíně ještě funguje, byť pěšky?

Lenka ŠUMOVÁ:
Funguje i tím autem, po tom novém mostě se dá projet a jezdí se tam takovou objížďkou u zatopeného Pětimostí, což je taková křižovatka veliká u hlavního nádraží, tak to se dá objet Ústeckou ulicí a člověk se dostane i do toho centra na druhém břehu Labem autem, i když v průběhu dne to bylo místy trošku komplikovanější, protože tady povolily zátarasy u polikliniky, které začaly protékat, až do té doby držely ten soutok Labe a Ploučnice ohrazený, a také i tady na tom staroměstském břehu se muselo jezdit objížďkou. Nakonec se to prý ale podařilo ucpat a hasiči tam teď se snaží tu vodu odčerpat, tak tam by to mělo být průjezdnější už, ale dostaneme se z jednoho břehu na druhý jak autem, tak pěšky samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě mě zajímá jedna věc, jak se místní dívají na novináře, svého druhu také povodňové turisty vlastně?

Lenka ŠUMOVÁ:
Já jsem se s žádnou negativní reakcí nesetkala. Oni jsou poměrně všichni milí, jsou tady na povodně zvyklí, takže jsou si zvyklí i pomáhat. Například včera, když jsem točila s lidmi, kteří se museli evakuovat z Dolního Žlebu, tak ti jsou teď v hotelu na Poště a večer seděli u stolu, vypadalo trošku jako skupinka přátel a já jsem si s nima na chvilku povídala a pozvala je tam paní, která si řekla, že oni už toho mají asi dost a že by bylo fajn si sednout večer na pivo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, Lenko, ty zůstáváš v Děčíně i nadále?

Lenka ŠUMOVÁ:
Zůstávám tady. Čekáme na tu kulminaci. Labe za posledních 24 hodin stouplo zhruba o metr, tak uvidíme, jak to bude vypadat na té maximální hranici, na kterou by se hladina měla dostat vlastně zítra nad ránem, v noci na zítřek a jsme zvědaví, jestli to skutečně bude tak, že se staví na 11 metrech, což není nejvyšší hranice, která tady kdy byla. Při těch povodních v roce 2002 to bylo 12 metrů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Lenko, držím palce. To byla reportérka Českého rozhlasu z Děčína Lenka Šumová. Hezké odpoledne.

Lenka ŠUMOVÁ:
Pěkný den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když bychom sledovali vodu odtékající korytem Labe od Děčína, překročili bychom českoněmeckou hranici, tak po nějakých 20 kilometrech bychom dorazili do půlmilionových Drážďan, a ty jsou logicky velkou labskou vodou ohroženy stejně jako česká města, neli ještě o něco víc. Český rozhlas má dnes v Drážďanech Kláru Stejskalovou. Kláro, dobré odpoledne. Jak to v Drážďanech teď vypadá?

Klára STEJSKALOVÁ:
Tak v tuto chvíli se celé město připravuje na tu vlnu, přišla mírně pozitivní zpráva, že snad Labe by nemělo vystoupit do takové výšky jako tomu bylo v roce 2002. Ještě včera se mluvilo o tom, že by naopak to mohlo překročit tu 9,40metrovou hranici, teď to vypadá, že to nedosáhne 9 metrů, ale to neznamená, že by ty přípravy byly menší nebo že by městu nehrozila katastrofa. Na, vlastně záchranářům na pomoc přijeli další hasiči z dalších spolkových zemí, neustále jsou tady slyšet sirény, vrtulníky, zejména v těch předměstských oblastech už začala evakuace. V tuto chvíli v samotných Drážďanech je evakuováno přes 1000 lidí a mnohem více lidí je tedy evakuováno po té trase směrem do Drážďan.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kláro, jak vlastně v samotných Drážďanech fungují ta dosavadní protipovodňová opatření?

Klára STEJSKALOVÁ:
Tak zdá se, že zatím všechny ty hráze drží, akorát v centru města se včera snažili dobrovolníci, kterých je tady skutečně neuvěřitelné množství, dokonce situace došla tak daleko, že je tady mnohem víc dobrovolníků než pytlů na ten písek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je zvláštní představa.

Klára STEJSKALOVÁ:
Je to tak. Opravdu tady celé odpoledne se mluví o tom, že vlastně ty pytle sházejí, zatímco je až nevídané, kolik mladých lidí je ochotných se zapojit do ochrany svého města. Jinak v tom centru, tam včera se snažili až vlastně do hluboké noci stavět určitou bariéru, tam se to nepovedlo, prolilo, přelilo se to, ale vlastně ještě i za tou bariérou jsou další ty protipovodňové, ty aluminiové hráze, a ty zatím drží. Bude to zkouška ohněm, protože Drážďany skutečně investovaly vůbec nejvíc ze všech měst, bylo to 130 milionů eur, ale ukazují se samozřejmě slabiny, protože v některých částech tím, jak vlastně ty vzpomínky na děsivé povodně v roce 2002 vybledly, tak někteří ti občané se postavili proti stavbě hrází, a to už se právě na těch předměstích teďka ukazuje jako kámen úrazu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pak ještě jedna věc, protože v září, to znamená za v podstatě 3 měsíce proběhnou v Německu parlamentní volby, jak dokážou němečtí politici odolávat tomu velkému pokušení v podstatě v předvolební kampani se ukazovat na těch povodňových nebo protipovodňových hrázích?

Klára STEJSKALOVÁ:
Tak kancléřka Merkelová včera navštívila některé z nejpostiženějších oblastí, a tady to samozřejmě vyvolalo velkou debatu, jestli si na tom nechce přihřát svou politickou polívčičku. Ty názory se různí. Na jedné straně lidé jsou rádi, že jim vyjádřili podporu a mluví o tom, že kdyby vlastně si neudělala obrázek o té situaci, tak by se jí naopak vyčítalo to, že do těch oblastí nezavítala. Je to taková trošku situace pro ni i jako složitá, ale na druhou stranu experti se shodují, že pro tu předvolební kampaň ty povodně přišly příliš brzy a že ani to stání na bariérách v tuto chvíli v těch volbách v září nijak nepomůže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Klára Stejskalová z Drážďan. Kláro, díky za informace a hezký podvečer.

Klára STEJSKALOVÁ:
Na slyšenou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu je stále Martin Veselovský. Posloucháte v pořadí tento týden už třetí Povodňový speciál Radiožurnálu. Druhá povodňová vlna, to jsou slova, která by zejména v jižních Čechách, ale nakonec ani nikde jinde v České republice nejraději nikdo neslyšel, bohužel už někteří meteorologové i o této možnosti začínají mluvit. Co tedy čeká už jednou zaplavená území? To je otázka pro ředitele Závodu Horní Vltava Zdeňka Zídka. Dobrý den.

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Zídku, řekněte mi, jaká je z vaší zkušenosti teď šance, že po té první vlně přijde ještě druhá?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Tak to myslím, že neumí v této zemi říct nikdo v tuto chvíli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem se pokoušel odkazovat na vaše zkušenosti z minulých povodní, jestli se nenacházejí teď nějaké styčné body, prostě nějaké podobnosti s těmi minulými povodněmi?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Tak podobnosti se nachází v tom, že druhá vlna zatím není nijak katastrofálně předpovídána. Jsou tam předpovídány poměrně drobné srážky, které by druhou vlnu vyvolat neměly. Ale samozřejmě, že člověka ta analogie napadá vždy, když už si to jednou prožil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když budu předpokládat, že ta případná druhá povodňová vlna by vznikla tím, že je nasycená země a veškerý déšť po ní bude jen stékat do koryt, tak bych to předpokládal správně?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Naprosto správně. Ta druhá vlna má oproti té první dvě nepříjemné vlastnosti, ona je velmi rychlá, a to v první řadě. A v druhé řadě, a to má hlavně pro nádrže, ty objemy přitékají do té nádrže také ve velice krátkém čase a ty nádržy jsou již z první vlny naplněné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na to jsem se chtěl zeptat dále, pane řediteli. Dokázala by Vltavská kaskáda, tedy těch 9 přehrad na Vltavě nějak účinně pracovat s tím, kdyby znovu začalo pršet?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Víte, ono, jestliže máte ty přehrady naplněné, tak ony pracují v podstatě samy, protože ony vytváří takzvanou přirozenou transformaci té povodňové vlny. Takže každý ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, co to znamená?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
To znamená, že jestliže přichází průtok, který je větší než je kapacita těch přelivů, než těch výpustných zařízení, tak se část toho průtoku zadrží v retenčním objemu přehrady a vypouští se méně než přitéká, přirozeně nemusí nikdo ani manipulovat, všechno máme otevřené, sklopené, takže to je přirozený transformačních účinek v podstatě každé nádrže, každého rybníku. Pak ty nádrže pracují takhle.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, když, jak říkáte, jsou nádrže plné po první vlně, tak i tak tam je ještě nějaký prostor na práci s vodou?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Tam už se s vodou nepracuje, tam už to zařizuje příroda a tohle je přirozená vlastnost každého toho retenčního prostoru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak vlastně vnímáte, pane řediteli Zídku, ty výhrady starostů měst a vesnic zejména na dolním toku Vltavy, tedy ještě pod Prahou, že kaskáda nepracovala tak, jak měla, že vypouštěla více vody a případně později, než bylo nutné?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Víte, každá ta přehrada má nějaká pravidla, byla za nějakým účelem postavená a nějakými pravidly se musí řídit. Stejně tak jako projektant se řídí normami, stejně tak jako právník se řídí zákony, tak ta přehrada má taky svá nějaká pravidla. A to pravidlo pro dobu míru, že se pohybuje hladina v takzvaném zásobním prostoru. Ten zásobní prostor je pevně ohraničen kótami a neníli povodeň, pak může ta hladina být v podstatě v libovolném místě tohoto zásobního prostoru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím, pane řediteli, jenom já vám teď, já se dívám na profil facebookový pořadu Dvacet minut Radiožurnálu a vidím od Zdeňka Černého dotaz nebo spíš názor, který tam píše, když se kaskáda na Vltavě naplní ve chvíli, kdy je potřeba regulovat průtok, tak je logicky někde něco špatně. Ti, co si nechají říkat vodohospodáři, nám zatím nevysvětlili, proč retenční prostory jsou tak malé, jestli je to kvůli kempařům, aby to v létě neměli k vodě o 5 metrů dál nebo kvůli chatařům, aby si nemuseli kupovat delší řetízek k uvazování lodičky. Co tomu říkáte?

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Říkám neustále, neustále to samé. Ty přehrady byly nějak zkonstruovány, nějak postaveny. Je to stejně, jako když budete mít nákladní auto s desetikubíkovou korbou, tak prostě do něj 20 kubíků nenaložíte. Takhle byly ty přehrady postaveny a nejen proto, aby bránily, aby bránily povodním, ty byly postaveny především proto, protože tu českou kotlinu trápil vody nedostatek, nikoliv vody přebytek. Proto jsou ty objemy rozvrženy tak, jak rozvrženy jsou. Ono před velkou vodou se dá daleko snadněji chránit, než před suchem a před jejím nedostatkem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak díky za váš komentář, pane řediteli Zídku. Hezké odpoledne, na shledanou.

Zdeněk ZÍDEK, ředitel Závodu Horní Vltava:
Děkuji, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu je stále Martin Veselovský a posloucháte Povodňový speciál Radiožurnálu. Bohužel to vypadá, že tak, jako se středočeská obec Zálezlice stala jedním ze symbolů povodní už před 11 lety, zůstane jím do určité míry i letos. Nedokončená protipovodňová hráz udělala z této vesnice opět jezero plné špinavé vody, i dnes tam natáčel kolega Robert Mikoláš.

Květoslava BERANOVÁ:
No, ahoj, Alešku. Tak já jsem se předešla, ono je tady plno vody, já sice jsem v Zálezlicích, ale k baráku jako nemůžu jet autem.

Robert MIKOLÁŠ:
Paní Květoslava Beranová dorazila zpět do Zálezlic a hned volá synovi, že její dům je relativně suchý, pod vodou má jen hospodářskou část a zahradu a jak dodává, je rozhodnutá zůstat, přestože jinak než nakladačem se zatím do svého domku nedostane.

Květoslava BERANOVÁ:
Ne, ne, ne, Alešku, já tady budu, já tady můžu bejt v baráku, v baráku je to suchý, já tam chci bejt, já tam chci bejt. Tak zatím ahoj a ještě díky za azyl, ahoj, ahoj.

Robert MIKOLÁŠ:
Krátce na to už oba stojíme na plošině nakladače a projíždíme velkou vodou.

Květoslava BERANOVÁ:
Je to veselý, veselý ve smutným.

Robert MIKOLÁŠ:
Takže, vy jste si nakoupila zásoby vlastně, když vás odvezli.

Květoslava BERANOVÁ:
No, tak chleba a 4 nožičky párků a něco tam mám v ledničce, když se nevypínal proud, tak se uživím.

Robert MIKOLÁŠ:
Voda je ale nakonec stále hodně hluboká a musíme zpátky. Naštěstí z druhé strany už to jde. Takže to budem muset na člunu. Takže na člunu, jo?

Květoslava BERANOVÁ:
Nebo tudyhle by to taky šlo.

osoba:
Ne, tady to je hodně hluboký, tam je ..., my jsme tam jeli na lodi a to je hloubš než tady. To bylo na pádlo skoro metr a půl, 1,40 metru tady voda je.

Robert MIKOLÁŠ:
Teď už to vypadá nadějně, co myslíte?

Květoslava BERANOVÁ:
No, už se tam asi dostaneme. Tak tady už mám dvířka, takže už je to v pohodě.

Robert MIKOLÁŠ:
A paní Beranová se nakonec po 3 dnech šťastně vrací domů. Ze Zálezlic Robert Mikoláš, Radiožurnál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď v Povodňovém speciálu Radiožurnálu Robert Mikoláš živě. Roberte, dobré odpoledne.

Robert MIKOLÁŠ:
Hezké odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsi stále uvězněn velkou vodou v Zálezlicích?

Robert MIKOLÁŠ:
Už ne. Ta voda vlastně tady v té jedné boční ulici klesla tak, že autem normálně osobním lze projet samozřejmě s velkou opatrností, ale je to pochopitelně dobrá zpráva, ta voda klesla zhruba o 0,5 metru a potvrzují se zprávy nebo informace hasičů, že tedy v průměru asi o 3 centimetry za hodinu ta voda klesá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když jsem teď poslouchal tu reportáž, kterou jsi notabene před doslova malou chvílí ustříhal a poslal do vysílání, tak mě překvapilo, že ona dáma měla téměř suchý dům, protože z těch fotografií Zálezlic to vypadá, že jsou Zálezlice prostě celé komplet pod vodou?

Robert MIKOLÁŠ:
Třetina domu, třetina domu je pod vodou s tím, že potom celé centrum Zálezlic je v takovém ďolíku, tam se ta voda pořád drží a je to zhruba asi 120 130 centimetrů vody v současné chvíli a pak je tady část Kozárovice a taková přilehlá obec a ta je pod vodou pořád, vlastně v tuto chvíli tam míří starosta s hasiči na člunu a je tam vlastně s jedním pánem, který se jel podívat, jak jeho dům vypadá a má ho zatopený prakticky pod střechu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V roce 2002 v Zálezlicích padly, padlo mnoho domů za oběť velké vodě, proudu velké vody. Je, nebo hrozí něco podobného i teď?

Robert MIKOLÁŠ:
Teď ne. Naštěstí o té hrázi, o které jsi mluvil, tak ona nebyla dostavěná, chyběly zhruba 2, 3 měsíce, ale vlastně ta větší část skutečně obec Zálezly zachránila, ta voda se sice valí podél, ale kdyby tam ta hráz nebyla, tak ten proud je, jak říkají místní, ještě silnější, než tomu bylo v roce 2002 a ty domy, které stojí na kraji té obce, by ta velká voda doslova strhla, takže teď to zabránila. A to, že se dostala do centra Zálezlic a zatopila zhruba tu třetinu zdejších domů, tak to bylo kvůli tomu, že místní naváželi hlínu, vytvářeli jakousi provizorní hráz na ten zbytek, na ten konec, který nebyl dostavěn, no, a to nevydrželo, to se protrhlo a tudy ta voda šla dovnitř.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, Roberte, ty jsi byl v Zálezlicích už včera, když vesnici navštívil, jdou po tobě psi?

Robert MIKOLÁŠ:
Tak jsou tady. Tak samozřejmě někteří lidé se vrací a nejdou po mě psi, jsem pořád za plotem naštěstí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Ty jsi byl na místě, když celou ves včera navštívil ministr zemědělství Petr Bendl a Petr Nečas, premiér České republiky. Jak to vypadá v takové malé zatopené vísce, kam přijedou takoví politici?

Robert MIKOLÁŠ:
Ono jich tady bylo víc, byl tady šéf Asociace krajů České republiky, pan Hašek, byl tady středočeský hejtman, takže skutečně včera se to tady hemžilo jak politiky, tak médii, a to jak českými, tak i zahraničními. A samozřejmě místní, ti, kteří tady zůstali, tak očekávali nějaké, nějaké slovo, očekávali, že se dozví, že dostanou pomoc a ta jim tady byla skutečně přislíbena, takže teď všichni čekají, že peníze a další, další pomoc skutečně přijde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsou všichni, minimálně ti, se kterými jsi mluvil z těch obyvatel Zálezlic, odhodláni zůstat ve vesnici bydlet i po opadnutí vody?

Robert MIKOLÁŠ:
Ano, nenašel jsem, nikdo vlastně neříkal, že by odsud odjel. Ono po těch povodních v roce 2002, tak hodně lidí vlastně, kteří přišli o své domovy, tak si je postavili na jiném místě, nebo třeba na nějakém zvýšeném, si udělali třeba nějaká vlastní opatření, aby zabránili vlastně dalším škodám. Jsou tady i domky úplně na kraji obce, které tam nikdy nestály, jsou tady domy, které byly postaveny z té finanční pomoci, kterou dostali, ale v té části Kozárovice, tam říkají, že pokud přijde trošku větší voda, tak vlastně jsou zaplaveni všichni. Ale ani tam jsem nezaznamenal, že by lidé prostě chtěli odsud odejít, že se tady narodili a říkají, že tady chtějí zůstat nadále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Roberte, ty zůstáváš v Zálezlicích nebo se přesouváš jinam?

Robert MIKOLÁŠ:
Já se přesouvám odsud jinam, budu vystřídán kolegou, takže já za chvilku odsud odjíždím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Robert Mikoláš. Díky za informace a hezké odpoledne.

Robert MIKOLÁŠ:
Na slyšenou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď je v rámci Povodňového speciálu čas na zprávy.

/ Zprávy /

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dokonce už třetí Povodňový speciál Radiožurnálu v tomto týdnu a stejně jako při ostatních záplavách v minulosti i letos funguje solidarita nejen mezi blízkými lidmi, ale doslova i napříč republikou. Z Moravy už vyrazily kamiony plné potřebných věcí a jeden z prvních vypravila v Olomouci Arcidiecézní charita. Byla u toho kolegyně Radka Kvasničková.

Radka KVASNIČKOVÁ:
Humanitární sklad Arcidiecézní charity Olomouc, půl deváté ráno, schází se pracovníci i dobrovolníci, aby naložili kamion. Všichni chtějí pomoci, říká zaměstnankyně charity Veronika Mechová.

Veronika MECHOVÁ, zaměstnankyně Arcidiecézní charity Olomouc:
Já si myslím, že všichni lidé, co mají zkušenost tady s povodněmi i co ji nemají, tak jsou ochotni pomoct, že hlásí se celá řada lidí odsud, kteří nejsou zasaženi a byli by ochotni odjet a pomoct, takže ta solidarita veliká.

osoba:
Veruš, sava bazény, to je i do studní takto že asi.

osoba:
Teďko vlastně budeme krabicovat savo a dezinfekční prostředky, aby se to v tom náklaďáku nekutálelo, tak to budeme dávat do beden, aby se to i lépe distribuovalo potom na místě.

Radka KVASNIČKOVÁ:
Kolik těch čistících prostředků budete vlastně tam dávat do těch krabic, kolik jich povezou vaši kolegové?

Irena KLIMKOVÁ, zaměstnankyně Arcidiecézní charity Olomouc:
Tak teď to bude jenom v nějakých desítkách, co máme tady ve skladu. A podle toho, jak se bude sbírat dál v diecézi, tak dál. Teď jedou jenom Budějovice. Také podle toho, jaké další charity si požádají.

Radka KVASNIČKOVÁ:
To říká další pracovnice charity Irena Klimková. Z polic se do náklaďáku stěhují vysoušeče, dezinfekční prostředky, lopaty, kbelíky, hadry. Krabice a bedny nosí i dobrovolník Jan Vrňata.

Jan VRŇATA, dobrovolník:
Tak já to beru jako samozřejmou pomoc lidem. Pocházím z Liberce a před těmi třemi lety jsem zažil v té Raspenavě povodně. Nikomu nic takového nepřeju a doufám, že už se to umoudří, no.

Radka KVASNIČKOVÁ:
Myslíte na ty postižené tam v Čechách?

Jan VRŇATA, dobrovolník:
Určitě. Samozřejmě, protože tam mám taky rodinu jako a snad to dopadne dobře.

Radka KVASNIČKOVÁ:
V Arcidiecézní charitě Olomouc mají s povodněmi letité zkušenosti a v tom jsou ty letošní podle Veroniky Mechové jiné?

Veronika MECHOVÁ, zaměstnankyně Arcidiecézní charity Olomouc:
Rozsahem je to vlastně obrovský. Ty povodně zaplavily obrovskou plochu a zejména v oblastech, kde třeba naši charity s tím nemají až takovou zkušenost, takže tímto je to pro nás nové, že naši pracovníci jeli pomáhat charitám v oblasti v Čechách, kde vlastně ta zkušenost není až taková s povodněmi, že my vlastně jsme se s nima potýkali docela často, takže jsme si vyvinuli nějakou připravenost, vyškolili týmy, takže tímto my můžeme pomoct poslat odsud ty naše pracovníky třeba.

Radka KVASNIČKOVÁ:
Všichni zaměstnanci Arcidiecézní charity sledují velmi pozorně povodňové zpravodajství.

Veronika MECHOVÁ, zaměstnankyně Arcidiecézní charity Olomouc:
Sledujeme, sledujem bedlivě všechno, kdo se co zvedá, kde co klesá, abysme byli právě připravený poslat do těch míst, tam jsme měli toho, co je potřeba, sledujeme. Myslíme na lidi zasažené i na naši kolegy pomáhající a jsme tady pro ně.

Radka KVASNIČKOVÁ:
Dnešním odjezdem kamionu samozřejmě pomoc zaplaveným Čechách nekončí. Do síla Arcidiecézní charity v Olomouci nosí lidé peníze i věci, vyjíždět budou další nákladní auta a na pomoc se chystá na 30 týmů pracovníků charity i dobrovolníků. Všichni zatopeným lidem vzkazují nezoufejte, nejste v tom sami. Z Olomouce Radka Kvasničková, Radiožurnál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vzhledem k tomu, že na mnoha místech se už voda stahuje a povodeň opadá, je na čase tedy přemýšlet o nápravách škod. Nezanedbatelnou roli v takové chvíli hrají humanitární organizace. Jaký mají plán pro povodně roku 2013, o tom více právě teď. Ve studiu je se mnou ředitel organizace Adra Jan Bárta. Dobré odpoledne.

Jan BÁRTA, ředitel organizace Adra:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A na telefonních linkách jednak koordinátor povodní 2013 organizace Člověk v tísni Jiří Velenský. Dobré odpoledne.

Jiří VELENSKÝ, koordinátor povodní 2013 organizace Člověk v tísni:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A také hlavní povodňový koordinátor Charity České republiky Martin Zamazal. Dobrý večer.

Martin ZAMAZAL, hlavní povodňový koordinátor Charity České republiky:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme to vzít jako takový dotazník. Pane Bárto, na které regiony se vaše organizace bude zaměřovat?

Jan BÁRTA, ředitel organizace Adra:
Tak začali jsme nejdřív v těch jižních Čechách. Tam si myslíme, že těch škod není v poměru s tím, co se děje teď nahoře na severu tolik, takže ta naše soustředěnost teď je na Litoměřicku. Tam skutečně už ta voda opadá a zjišťují se první škody, monitorujeme a zakládáme centrum té pomoci, koordinační centrum v Litoměřicích, máme ho i v Praze a počítáme s tím, že vznikne i v Ústí nad Labem, až skončí ta hrůza, která se tam teď žene. A máme také centrum v Poděbradech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je organizace Adra. Člověk v tísni, jaké regiony si vybere?

Jiří VELENSKÝ, koordinátor povodní 2013 organizace Člověk v tísni:
No, my nejsme úplně přesně rozhodlí, protože ta situace je ještě nepřehledná, nicméně z našeho pohledu to vypadá, že Trutnovsko bylo poměrně zasaženo, dále okolí Kolína a Nymburka, řeky, který nikdy nebyly rozvodněný, byly letos rozvodněný tak, že lidi mají zaplavíno, takže to je druhý region. A pak předpokládáme vlastně celou oblast od Mělníka až po Ústí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře a Martin Zamazal z Charity?

Martin ZAMAZAL, hlavní povodňový koordinátor Charity České republiky:
Tak u nás to bude trošku jednoduché, protože díky síti charit, které v oblastech působí po celé České republice, tak se dá říct, že působíme skoro všude, to znamená v Litoměřicích se soustřeďujeme na oblast Mělnicka, Lovosicka, Litoměřicka, Ústecka a Děčínska, v oblasti, v oblasti Trutnovska jsou to tedy hlavně obce Rudník a Hostinné. V jižních Čechách, tam jsme v kontaktu se starosty a s lidmi ve 12 obcích a v Praze aktuálně přišla informace, že charity se chystají na pomoc v oblasti okolí Berounky, na Berounsku, v Roudnici nad Labem, v Kralupech nad Vltavou a na Týnsku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když mluvíte, pane Zamazale, řekněte mi rovnou, co charity budou vlastně poskytovat, nebo chceteli nabízet lidem v nouzi?

Martin ZAMAZAL, hlavní povodňový koordinátor Charity České republiky:
Tak my už jsme samozřejmě s tou pomocí začali okamžitě, my už nabízíme, my už jsme v kontaktu s těmi lidmi, především v jižních Čechách, kde ta voda už opadla. Tam jsme začali distribuovat ty čistící a hygienické prostředky a především odvlhčovače neboli vysoušeče, po těch je opravdu velký zájem. Poskytovali jsme i psychosociální podporu, máme konkrétní případy, kde opravdu lidé tu naši pomoc opravdu psychicky potřebují.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Za Člověka v tísni mluvím s Jiřím Velenským. Podle jakého klíče Člověk v tísni bude distribuovat, rozdělovat svoji pomoc?

Jiří VELENSKÝ, koordinátor povodní 2013 organizace Člověk v tísni:
V tuhle chvíli, v tý emergency fázi, v který se nacházíme teďka, vycházíme z požadavků starostů jednotlivých, to znamená, že jsme schopni naplnit jejich požadavky na materiální pomoc, pokud se jim nedostává a na dobrovolníky, ale v dlouhodobém výhledu budeme pak pracovat přímo s rodinama podle našeho osvědčeného systému vlastně detailní šetření a stejně jako podobně budem se snažit vytipovat nejvíc ty potřebný rodiny a dlouhodobě s nima pracovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Za Adru je tady Jan Bárta. Vy máte samozřejmě stejně jako ty dvě předchozí organizace velké zkušenosti s tím, jak se chovat po takových přírodních katastrofách. Co podle vašeho názoru teď v tuto fázi, kdy vlastně ještě na části českého území povodeň probíhá, lidé nejvíc potřebují?

Jan BÁRTA, ředitel organizace Adra:
No, domnívám se, že v tuhle tu chvíli tam, kde už ta voda teda odchází, tak je tam nutný monitoring a setkání s těmi představiteli těch obcí tak, abychom tu pomoc distribuovali správně a ne chaoticky. Myslím si, že je také velmi důležité a jsem rád, že tady mám ty kolegy, že je slyším, že my se scházíme i k tomu, abychom koordinovali tu naši pomoc společně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Abyste se nedublovali.

Jan BÁRTA, ředitel organizace Adra:
Abysme se nedublovali. To jsme se naučili v těch minulých povodních a myslím si, že nám to velmi dobře jde a ta spolupráce. A samozřejmě po této, po této části toho monitoringu, který je dost důsledný, znamená potom tu distribuci těch nejpotřebnějších věcí. A zase samozřejmě je důležité v koordinaci těch obcí se souhlasem těch obcí, pak samozřejmě následuje taková věc jako je, jsou vysoušeče, ty už jsou ale spojený právě i s takovou tou koordinací těch lidí, kteří radí, protože vysoušení samozřejmě není jenom to předat někomu vysoušeče a teď vysoušejte, ti lidé potřebují poradit, jak se to dělá, jak správně sanovat omítky a tak dále, a to už potřebujeme i odborníky. Pak je tam i ta oblast psychosociální pomoci, protože samozřejmě voda utekla, ale ti lidi najednou stojí před hroznými věcmi a vyrovnat se s tím možná prvních 14 dní to jde, ale pak je zle. Ale myslím si, že i ta následná péče je pro nás velmi důležitá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsem rád, že jste mluvil, pane řediteli, o té koordinaci. Před malou chvílí jsem mluvil s naší zpravodajkou v Drážďanech, kousek od hranic, v Německu, která říkala, že tam momentálně je víc dobrovolníků než pytlů na pytlování písku k dispozici. Neobáváte se, že to může nastat někde v některých regionech,

Jan BÁRTA, ředitel organizace Adra:
Já si myslím, že ne, určitě ne. Domnívám se teď, když je ta zkušenost z těch Čech, tak skutečně tam se lidé domluví společně s tím městem, s těmi ostatními záchrannými složkami tak, aby se nedublovali. A spíš naopak si myslím, že se objeví problémy třeba pozdější, kdy ty lidi si myslí, že to sami zvládnou a skutečně jsem si všiml, včera jsem objížděl až po Štěchovice od Litoměřic celé ty oblasti a je vidět, že ty lidi, to je překvapivé na rozdíl od toho roku 2002, pro mě tedy, ta zkušenost, že ty lidi umí už si jaksi poradit i s tím přístupem k tomu, prostě ne žádné vzdychání, ale vědí, takže si myslím, že je možný ten příklad Drážďan asi je, že ti lidé si začínají uvědomovat tu svoji vlastní odpovědnost a je možné, že třeba těch lidí bude tolik, že ty dobrovolníky nebude třeba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik v tomto Povodňovém speciálu blok o humanitárních organizacích a jejich činnosti na území České republiky. Ředitel organizace Adra Jan Bárta, z Člověka v tísni Jiří Velenský a z Charity Česká republika Martin Zamazal. Pánové, díky za informace. Na shledanou.

Jiří VELENSKÝ, koordinátor povodní 2013 organizace Člověk v tísni:
Děkuju. Na shledanou.

Jan BÁRTA, ředitel organizace Adra:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zvláštní epizodou, která se týká letošních povodní v roce 2013, je prezidentem republiky Milošem Zemanem slíbených 60 mužů, 60 příslušníků Hradní stráže. Abych byl úplně konkrétní, 3. 6., 3. června Miloš Zeman říkal na Pražském hradě: "Rozhodl jsem se, že požádám Hradní stráž, která mi podléhá, aby se zapojila do záchranných akcí, ať už v oblasti Radotína nebo kdekoliv jinde s tím, že pevně věřím," říkal Miloš Zeman, "že tito vojáci budou užiteční jak při evakuaci, tak při ochraně objektů a při čemkoliv jiném." Ve studiu vítám četaře Hradní stráže, který pro tuto chvíli nechce být jmenován. Dobré odpoledne.

četař Hradní stráže:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Z pohledu novináře, který není s Hradní stráží, to vypadá, že Hradní stráž těch o něco více než 600 mužů je prostě zapikolováno na Pražském hradě a téměř ničeho se neúčastní. Odpovídá to realitě, je to tak?

četař Hradní stráže:
Zhruba v tomhle čase určitě to takhle odpovídá, ale nasazovat se bude, jednotky Hradní stráže přímo až na úklid.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, až opadne voda?

četař Hradní stráže:
Ano, přesně tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste do této doby vůbec nic nedělali pro povodně?

četař Hradní stráže:
Ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nějaké pomáhání při stavění bariér a tak dále?

četař Hradní stráže:
To bylo jenom opravdu minimální množství, co se tam zúčastnilo, a to víceméně dělali lidi jenom ve svém volném čase.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč si myslíte, nebo jaké máte informace o tom, že tam byla ta prodleva od té doby, kdy to prezident Miloš Zeman slíbil, do té doby, než je rozhodnuto o tom, že vůbec budete nasazeni?

četař Hradní stráže:
Já si myslím, že to byla hlavně chyba v komunikaci mezi krizovým štábem a současným velením Hradní stráže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že spolu nemluvili, nebo ...?

četař Hradní stráže:
Byla tam opravdu velká chyba v komunikaci, že prakticky naše velení Hradní stráže nevědělo ještě víceméně do dneška opravdu, jaké velké množství jednotek a na jaká místa se mají posílat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď už to víte?

četař Hradní stráže:
Teď už je to odsouhlaseno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Minimálně podle informací, které má Radiožurnál, už došlo k nějakému pokusu o vaše nasazení, který tak úplně ale nevyšel, můžete to nějak vysvětlit?

četař Hradní stráže:
Ano, skutečně tomu tak bylo. Měli jsme pomáhat vlastně při povodních, a to konkrétně v PrazeRadotín, kde tam přijelo opravdu 60 příslušníků Hradní stráže a při vyskákání z techniky je opravdu nadšeně vítali jako všichni obyvatelé, kteří opravdu potřebovali pomoc, ale naneštěstí se stalo, že opravdu jenom před technikou se všechno zastavilo a na příkaz velení a vlastně bylo to jakoby na popud premiéra České republiky se zase všichni odvolali a vrátili se zpátky do kasáren. Takže opravdu nedošlo vlastně k žádné pomoci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co jste si říkali přitom?

četař Hradní stráže:
90 % lidí bylo opravdu naštvaných, protože už jsme ..., lidi už s tím počítali a víceméně se potěšili, že jim můžeme pomoct, protože celkově vlastně Armády Český republiky se opravdu na to těšila, že bude pomáhat těm lidem při těch povodních.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď řeknu takový dojem, protože příslušníci Hradní stráže jsou viděni zejména v těch slavnostních uniformách od Teodora Pištěka a ta představa, že vy, kteří stojíte a hlídáte brány Pražského hradu s bílými rukavicemi pomáháte při povodních, je zvláštní. Pro vás to není zvláštní?

četař Hradní stráže:
Ne v žádným případě, protože opravdu Hradní stráž je viděna vlastně jenom z tohohle pohledu tý veřejnosti, opravdu že stojíme vlastně v těch boudách na tom Pražským hradě, ale je teda opravdu fakt, že příslušníci Hradní stráže jsou plně vycvičeny příslušníky Armády České republiky, aby zvládali jakékoliv úkoly i mimo Pražský hrad.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem citoval Miloše Zemana, prezidenta republiky, který, když to tak řeknu, vás nabízel, vedle něho v té chvíli stál váš velitel, velitel Hradní stráže Radim Studený a říkal: "Po celý dnešek, tedy 3. června jsme se připravovali na naše nasazení, jsme připraveni eliminovat následky živlů v České republice, jsme připraveni okamžitě nasadit 60 mužů." Tak to opravdu bylo, že vy jste byli v podstatě v ten moment, kdy už o tom Miloš Zeman mluvil, připraveni být nasazeni?

četař Hradní stráže:
Je to skutečně tak, protože Hradní stráž vlastně pracuje ve dvou praporech první a druhý a vždycky tu strážní službu zajišťuje jeden prapor a druhý prapor je takzvaně vždycky na dovolené, na odpočinku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy sám budete nasazen?

četař Hradní stráže:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nechci po vás, abyste mi teď vysvětloval nebo říkal nějaké své odhady toho, co by kdyby, ale nebýt té nabídky Miloše Zemana, tak si myslíte, že byste vůbec k povodním nepřišli?

četař Hradní stráže:
Je to skutečně tak. Já jsem se třeba na to konkrétně ptal našeho přímého nadřízeného a ten mi teda vysvětloval tak, že Hradní stráž má jiné úkoly, než pomáhat právě při odklízení povodní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže to je vlastně nestandardní situace, ke které nakonec došlo?

četař Hradní stráže:
Ano, nakonec ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A zvládnete to?

četař Hradní stráže:
Určitě stoprocentně, jsme na to vycvičeni a rozhodně to nebude žádný problém. A musím teda říct i za kolegy, že víceméně všichni se na to těší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane četaři, díky za rozhovor. Na shledanou.

četař Hradní stráže:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zemědělci začínají počítat škody, které jim přinesly záplavy. Na Táborsku se zatím přihlásilo 15 farmářů a družstev, kteří hlásí škody na více než 400 stovkách hektarů polností a na stejné výměře lučních porostů. Velké ztráty postihly i pěstitele zeleniny, kteří ji pravidelně prodávají například na středečním farmářském trhu na Žižkově náměstí v Táboře.

osoba:
Všechno? 15 korun. Nedávat ho do ledničky, on táhne vlhko, absorbuje, a pak vám hnije.

Jan KOPŘIVA:
Tak je krátce před jedenáctou hodinou dopoledne, na Žižkově náměstí je pravidelný středeční trh. Zeleninu a ovoce tady prodává i Jan Lizner, který farmaří na pozemcích u Mělníka. Vy jste z Mělníka a přijel dnes ráno, jak to tam vypadá?

Jan LIZNER:
No, na Mělníku situace je hrozná, protože je všude voda, to znamená, co jsme měli zasetý, to znamená kopr, kedlubny, ředkvička, tak je pod vodou, je to tak cirka, protože jsme z Kel, Ovčár, Břísy, to znamená, sousedíme hned s břehem řeky Labe, který se vlastně vylilo, tak máme všechno pod vodou. To znamená, tam je, já nevím, 10 kilometrů jezero.

Jan KOPŘIVA:
Jak se ty záplavy podepsaly konkrétně na vašich pozemcích?

Jan LIZNER:
Tak pryč je hlavně kořenová zelenina, to znamená jarní mrkev, kopr, cibulka, ředkvička, saláty to chytlo. Jinak hospodaříme na nějakejch cirka 250 hektarech, z toho teda 100 hektarů máme obilí, 80 hektarů je bramborovina a zbytek jsou teda tyhle ty zeleniny, který vlastně se vozej denně na trh.

Jan KOPŘIVA:
Co až opadne voda, co vás čeká všechno?

Jan LIZNER:
Čeká nás vyschnutí pozemků, převorání, možná nějaká dezinfekce, jo, vápením, prostě s tímhle tím otočit to, chvilku počkat, zjistit vlastně, jaká je ta kontaminace s tou zeminou, to znamená, že pro nás vlastně to půl roku bude trošičku takový, doufejme, že to bude čistý, aby se to mohlo zpátky osadit a pokračovat dál aspoň na tu podzimní zeleninku zase, no.

Jan KOPŘIVA:
Já jsem právě slyšel od zemědělců, že tam dochází k takovému efektu třeba, teď jenom travní porosty, které jsou v blízkosti vodních toků, takže to je podmáčený, že se tam pod to dostane bahno a že ani tu trávu prostě dobytek nechce potom žrát.

Jan LIZNER:
Je to pravda, protože vlastně ono to všechno uhnívá a to znamená, že vám zůstane jenom zelený to, co je na vzduchu, ale vevnitř vlastně pod tou vodou nebo pod tou hlínou je to vlastně shnilotina.

Jan KOPŘIVA:
Když jste jel z Mělníka sem na jih, jaká to byla cesta?

Jan LIZNER:
Tak cesta relativně jako na těch hlavních komunikacích dobrá, horší jsou takový ty menší vesničky, kam teda tady na jihu zajíždíme, to znamená, že o těch se třeba nevědělo, tak třeba jedete někam, kde je překopaná silnice nebo ten průtok tam byl takový, já vím, že toho je dneska moc, že sami hospodáři mají s tím starosti, takže nějakou vinu člověk nikomu nedává, musí se opravdu zorientovat v tom místě a zaopatřit se.

Jan KOPŘIVA:
Tak vám přejeme my tady z jihu ať to tam na Mělnicku a dál na Polabí zvládnete.

Jan LIZNER:
Děkuji pěkně. Díky. Rád sem budu jezdit.

Jan KOPŘIVA:
Z farmářského trhu na Žižkově náměstí Jan Kopřiva, Tábor.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě jedno téma, dá se předpokládat, že teorií, proč jsou záplavy na počátku 21. století v Česku častější než kdykoliv ve století předchozím, bude dost. Jedna z nich má ale značné množství vědeckých zastánců a úzce souvisí s globálními klimatickými změnami. Přišel o ní mluvit klimatolog Josef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Dobré odpoledne.

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak s čím tedy podle vás, pane Pecho, bezprostředně souvisí četnost povodní a záplav?

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Je celkem zajímavé, že posledních 20 letech, v posledních dekádách se už ty povodně ať už regionálního rozsahu anebo právě ty lokální záplavy vyskytují ve střední Evropě poměrně často a relativně častěji než v předešlých dekádách a je samozřejmě celkem i fyzicky a dokonce i statisticky odůvodnitelné, že současné povodně a jejich nárůst doopravdy souvisí s extremalizací srážek, extremalizací počasí jako takového.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Souvisí to všechno nějak s tím, co se minimálně podle názoru klimatologů děje s tím ledem, který pokrývá Arktidu?

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Ano, v poslední době bylo zveřejněno několik zajímavých a velmi zásadních studií, které právě dávají do vzájemné souvislosti právě velmi rychlou klimatickou změnu a úbytek ledu, plošného rozsahu ledu v Arktidě právě s tím, co se děje na severní polokouli, teda konkrétně teda u nás a ta přímá souvislost pravděpodobně má něco do souvislosti s tím, jak se mění velkoprostorová cirkulace vzduchu, to znamená, jakým způsobem anebo kterými trajektoriemi proudí právě do střední Evropy vzduch, protože jde o ten problém, že lidé jsou ve střední Evropě zvyklí na klimatický režim toho charakteru, že k nám proudí vzduch od Atlantického oceánu, který zmírňuje klimatické extrémy, ať už teploty nebo srážky, ale v poslední době, právě v posledním desetiletí se vyskytlo několik velmi učebnicových příkladů situací, kdy k této situaci nebo k tomuto proudění nedochází, respektive je oslabené a právě to je takové meridionální proudění vzduch tedy od severu na jih a naopak se právě dává do časté souvislosti s tím, že Arktida se velmi rychle otepluje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená při, teď úplně prosím laicky, když odtává velké množství ledu v Arktidě, tak to dělá něco s teplotou vody, s teplotou vzduchu, s prouděním vzduchu?

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Všechno dohromady.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Výborně. Trefil jsem se.

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Ano, přesně tak. Především se oteplují oceány a vzduch a klesá teplotní gradient, který je mezi Arktidou a našimi zeměpisnými šířkami a čím je tento gradient menší, tak tím je to zonální, to západní proudění slabší a otvírá se prostor právě pro časté průniky studeného a chladného vzduchu ze severu, ale i naopak, z toho tropického jihu. A k těmto změnám toho proudění dochází poměrně často.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je to pozorování té souvislosti mezi odtáváním arktického ledu a změnami klimatu řekněme v tom středoevropském pásu příliš krátké anebo už jste došli k nějakým závěrům, které se týkají toho, že je třeba to středoevropské klima změněno definitivně, pokud se tedy v těchto termínech dá mluvit?

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Ta změna toho proudění zatím je pozorovaná jen asi posledních 10 let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je málo?

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
To je poměrně málo na to, aby se z toho daly dělat nějaké klimatologické závěry. Je možné, že v nejbližším desetiletí se opět nastartuje to zonální proudění, které ten klimatický režim v podstatě vrátí do toho původního, aspoň z pohledu tedy extrémů srážek a teploty, ale objevují se tedy i názory, že právě dalším oteplováním Arktidy se k těmto teda situacím bude docházet častěji, takže třeba se na to asi připravit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že budou častější povodně, častější sucha, nebo co nás čeká z vašeho pohledu?

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Především se třeba připravit na časté změny počasí a to znamená, že velmi teplé periody budou střídat právě ty velmi chladné, ať se na to podíváte z jakéhokoliv pohledu, ať už v létě anebo v zimě a tyto poměrně rychlé změny počasí povedou teda i k poměrně výraznému nárůstu extremů, ty především teploty a srážky a ono to pravděpodobně, velmi pravděpodobně teda souvisí právě i s nárůstem globální teploty, protože například tu situaci, kterou jsme měli teď v průběhu víkendu, se nám sem dostala tlaková níž, která způsobila vydatné srážky, tak klimatické modely a potvrzují to i meteorologická maření, v podstatě přicházejí s teorií, že v těchto situacích i v budoucnosti může napršet víc, to znamená, ty srážky anebo ty povodně toho regionálnějšího charakteru takto rozsáhlé můžou přicházet častěji, je tam velká pravděpodobnost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Klimatolog Josef Pecho v tomto Speciálu povodňovém Radiožurnálu. Díky za váš čas. Na shledanou.

Josef PECHO, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:
Na viděnou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a na samém konci tohoto třetího povodňového speciálu. U mikrofonu byl Martin Veselovský.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.