Tréninková hala v Pise: nepořádek, komáři, ale skvělí šermíři, popisuje Alexander Choupenitch
Šerm patří k nejstarším olympijským sportům, ale zároveň je, aspoň v Česku, sportem okrajovým. Jiné je to v hlavní šermířské velmoci současnosti - v Itálii. Sportovní noviny a časopisy tam leckdy o šermu popíšou celé strany.
Lidé ho provozují i ve volném čase coby rekreační sport a za trenéry i sparingpartnery tam jezdí i spousta cizinců. Ale zase nečekejte přehnaný luxus, jak vám ukážeme s Alexandrem Choupenitchem, českou nadějí pro hry v Riu, za kterou jsme se do Itálie vydali prožít kus Olympijského roku.
Nejlepší tréninková hala pro šermíře v okolí Pisy vypadá jako šapitó. „Ta hala je úplně hrozná, ale obsah té haly je skvělý,“ přitakává Alexander Choupenitch a dodává, že kdyby řekl, že hala není dobrá, tak by ho tam pak nemuseli pustit.
Také chválí místní šermíře, i když přiznává, že kvůli neustálému „provozu“ to při tréninku vypadá trochu jako ve fabrice – ne jako u nás, kdy je u tréninku i ticho. Velký problém jsou podle Choupenitche v létě komáři.
Hala skrývá ale i jiná překvapení: „Mně se jednou stalo, že tam vylezl nějaký hřebík z podlahy, já jsem zakopl a na ten hřebík jsem spadl zadkem. Naštěstí, jak máme ty neprůstřelné materiály, tak se mi nic nestalo, ale bylo to nepříjemné,“ vzpomíná Alexander.
Šermíři si podávají vždy opačnou ruku: praváci levou a leváci pravou. „Je to kvůli tomu, kterou rukou se šermuje, protože rukavice je po zápase dost nechutně zpocená,“ vysvětluje Choupenitch.
