Torzo budovy ÚSTRu vracíme státu. Věříme, že stomilionový dluh pomůže zaplatit z rezerv, říká Kudrna
Ústav pro studium totalitních režimů se potýká s dluhem za nevydařenou rekonstrukci svého původního sídla. Kdy se ústav zřízený za účelem historického bádání zbaví svých reputačních potíží a kdo částku ve výši desítek milionů korun uhradí? „Pokud bychom to museli zaplatit ze svého, tak by to znamenalo konec naší instituce. Takže věříme, že dojde k uhrazení této sumy ze státních rezerv,“ říká ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.
Ředitel ÚSTR se LEGO Group omlouvá za své věcně nesprávné tvrzení o její historii, vycházející z nepřesných informací, které měl k dispozici. Český rozhlas uvedené tvrzení ze záznamu rozhovoru odstranil.
Svým způsobem navazujeme na pořad z 10. července, kdy byl hostem senátor a historik Martin Krsek v souvislosti s volbou dvou nových členů Rady ÚSTRu. Mimo jiné jsme mluvili i o nevydařené rekonstrukci bývalého sídla ústavu. Vy se stále držíte vysvětlení, že za chyby může jednoznačně předchozí vedení ústavu?
Toho se nedržím já, ale je to výsledek nezávislé veřejnosprávní kontroly Ministerstva financí, která byla ukončena v květnu roku 2021. A poté je to stanovisko Finančního úřadu hlavního města Prahy, které nám za poslední dva roky poslalo šest platebních výměrů a s nimi spojenými penále, které se v drtivé většině vážou k oné zpackané rekonstrukci, kde, jak jste zmínil, jsme se dostali k částce, která přesahuje 90 milionů korun.
Máte v úmyslu podat v tomto smyslu trestní oznámení, ačkoliv ta dříve podaná byla odložena?
Čtěte také
Trestní oznámení ze zákona podat musíme. Podáváme ho na základě toho, že máme nová zjištění právě ze strany Finančního úřadu Hlavního města Prahy.
Penále opravdu přesáhlo 90 milionů. Když uvážíme, že roční rozpočet vašeho ústavu je 100 milionů, kdo to zaplatí? Zaplatí to stát?
Když jste zmínil, že rozpočet Ústavu pro studium totalitních režimů je na tento rok přibližně 100 milionů, tak je jasné, že pokud bychom to museli zaplatit ze svého, tak by to znamenalo konec naší instituce. Takže věříme, že dojde k uhrazení této sumy ze státních rezerv.
Neměl by se ÚSTR přeci jen nějak podílet na té částce?
My se na té částce podílíme. Tady se bavíme o „velkých“ pokutách, které se vážou k té rekonstrukci. Ta poslední byla za nezákonnou likvidaci azbestu, kde byla cena navýšena desetinásobně. Státu vznikla škoda přibližně 40 milionů.
Za to jsme dostali platební výměr a penále ve výši cca 15 milionů, což pochopitelně zaplatit nemůžeme. Ale „menší“ pokuty samozřejmě hradíme ze svého rozpočtu a je to pro nás velká zátěž. Naposledy jsme kupříkladu ze svého rozpočtu platili nezákonné dělení státních zakázek ve výši 700 tisíc korun.
Po sedmi letech pod jednou střechou
Co bude s torzem té budovy dál? Komu vlastně patří?
Torzo stále patří nám, ale v současné době provádíme veškeré administrativní kroky, abychom jej převedli na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. V současné době jsme situaci, kdy je to torzo už neopravitelné. To je v podstatě jen skelet, kterým se prohání vzduch a déšť, skelet obalený igelitem.
Čtěte také
Když se v roce 2018 poslední odhady rekonstrukce šplhaly k jedné miliardě, tuším něco přes 800 milionů, tak nyní už jsme na částce dvou miliard, jelikož to torzo by nejprve muselo jít k zemi a poté by se musela vystavět úplně celá budova.
V současné situaci je naprosto nemyslitelné, že by ze státního rozpočtu byla uvolněna suma dvou miliard, nehledě na to, že ÚSTR by byl nadále bez střechy nad hlavou, protože taková rekonstrukce by zabrala minimálně dalších šest let. Jenom připomínám, že k dnešnímu dni je to skoro 7,5 roku, co je Ústav pro studium totalitních režimů bez vlastního sídla, bez střechy nad hlavou.
Nedal by se ten lukrativní pozemek prodat, jako pozemek?
Nemůžeme s tím obchodovat. Je to majetek státu, který máme svěřený k užívání.
Čtěte také
Jak jsem to pochopil, vy se jej rádi zbavíte, pokud to bude možné.
Možné to je, na základě rozhodnutí vládní dislokační komise. Jak jste zmínil, od 1. září budeme mít nové sídlo, takže ze zákona to musíme převést na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který už dále bude postupovat podle zákona a podle státní „hierarchie“ nabízet jednotlivým státním úřadům.
V září se stěhujete do paláce Archa na Poříčí. Kdo zvolil toto nové sídlo ústavu?
Vzniklo na základě průzkumu trhu. Nové sídlo jednohlasně schválila 7. února roku 2024 vládní dislokační komise.
Je pravda, že nájem v paláci Archa, kam se od září stěhujete, je dvakrát vyšší, než je dosavadní v tom provizorním působišti Radost na Churchillově náměstí?
Pravda to není. V současné době platíme za jednu chodbu v domě Radost, plus soukromé nákladové prostory, cca 8 milionů za rok. V Arše, kde budeme po sedmi a půl letech pod jednou střechou, budeme za služby a nájem platit 16 milionů za rok. Takže se jedná o částku jednou tolik, ne dvakrát tolik.
Čtěte také
A proč vám tedy současné prostory nevyhovují?
Jak jsem zmínil, je to provizorium, které trvá sedm a půl let. Zaměstnanci jsou rozeseti po celé Praze, takže se samozřejmě narušily sociální vazby, interakce a spolupráce. Vedení a ekonomie sídlí na Radosti, zatímco většina výzkumných pracovníků sídlí na Branickém náměstí. Nemluvě o tom, že jak je známo, dům Radost, ten první československý mrakodrap, který letos slaví 90 let, se v dohledné době bude rekonstruovat a předělávat na soukromé byty.
Pokud ale vím, tak v paláci Archa máte pronájem na sedm let. Co potom, až vám vyprší smlouva?
Samozřejmě i nadále budeme v kontaktu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. My jsme samozřejmě tento krok pečlivě vážili a víme, že dlouhodobě, minimálně pět let, nebude v Praze žádná vhodná budova pro účely Ústavu pro studium totalitních režimů.
Kdy se podaří zpracovat archivy bezpečnostních složek? A jak Ladislav Kudrna rozumí snahám o objektivizaci pohledu na nedávnou historii? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Vedení ÚSTR prosazuje svou ideologii, jak vykládat pohnuté dějiny, kritizuje senátor Krsek
O co se jedná v současném sporu v Ústavu pro studium totalitních režimů a kde by měl Ústav nově sídlit? Tomáš Pancíř se ptal historika a senátora Martina Krsky (SEN 21).
-
Jak budovat vztah žáků k dějepisu? Učit je bádat nebo začít od současnosti, navrhuje historik Činátl
Dvě třetiny učitelů dějepisu s žáky neprobírá nejnovější dějiny a samotným žákům to vadí. Jak motivovat pedagogy, aby se tak důležité části výuky více věnovali?
-
Dvě politiky paměti, které stojí proti sobě, komentuje vášně okolo pomníku vlasovců historik z ÚST
V pražských Řeporyjích vznikne památník vojáků Ruské osvobozenecké armády neboli vlasovců. Jakou roli měli vlasovci za války? Odpovídá historik z ÚSTR Jaromír Mrňka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.