Tomáš Šebek o misi v Jemenu: Kalašnikov je tam něco jako doplněk k šatům

Od místních lékařů jsme se měli co učit, říká lékařka, která se vrátila z nemocnice v Jemenu

• Upravit
• Smazat

Tak bezútěšný kus světa, jako je Jemenská Mokka, prý ještě nikdy neviděla. A to lékařka Kristina Höschlová není na zahraniční misi žádný nováček. „Střelbu jsme slyšeli od rána do večera. V Jemenu nemá zbraň jen ten, kdo má berle nebo nemá ruce,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. 

„Zatím je to pracovní název, ale ohňostroj by v něm měl zůstat. Zjistil jsem totiž, že jméno Tomáš v arabštině znamená petarda nebo ohňostroj,“ směje se Tomáš Šebek. „Jemenci mají hrozně rádi pyrotechniku, takže moje jméno si osvojili velmi rychle.“

Zemi sužuje válečný konflikt od jara 2015. Stojí v něm proti sobě dvě strany a dva prezidenti, obě si nárokují vládu. Do toho je zainteresovaná i řada okolních velkých států a navíc na území Jemenu operuje Al-Kaidá, takže ve hře je spousta ambicí a tenzí, vysvětluje pozadí konfliktu český chirurg.

Válka v Jemenu mi připomněla, jak strašně málo stačí, aby se v zemi, která relativně prosperuje a je to turistická destinace, něco zvrtlo a najednou máte na ulicích válku. Dotklo se mě to osobně asi víc než Afghánistán.

Nadstandardní vybavení i skvělý personál

Lékaři bez hranic v Jemenu provozují 13 nemocnic a působí nestranně v obou táborech znesvářených stran. Přímo v nemocnici, kde Tomáš Šebek působil, měli lékaři k dispozici vynikající vybavení i vzdělané domácí kolegy.

„Z mého pohledu to byl už samostatně běžící projekt, tak jak bychom si to v Lékařích bez hranic přáli, abychom mohli místním tyto projekty předávat zase zpátky do rukou,“ pochvaluje si chirurg a dodává, že jeho role na této misi byla spíše konzultační. Devadesát procent práce odvedli místní lidé.

Nehody i happy shooting

Přestože je nemocnice Kilo relativně vzdálená od válečné fronty, tvořila třetinu ošetřovaných případů střelná poranění. „Kalašnikov je v Jemenu něco jako doplněk k šatům,“ ilustruje Tomáš Šebek míru, v jaké jsou Jemenci zvyklí používat zbraně. Navíc mají rádi happy shooting a velmi často tedy střílí do vzduchu z radosti. A kulky se podobnou rychlostí, s jakou byly vypálené, vrací zpátky na zem.“

Představte si, že přijdete domů a tatínek má na stole odjištěný kalašnikov. Pro něj je to součást obleku, nic tím nezamýšlí. Prostě ho vezme do ruky, zavadí o spoušť a postřelí svého sedmiletého syna. To je konkrétní příklad jednoho z mých pacientů. A takových je v Jemenu spousta.

„Překvapilo mě i obrovské množství dětských pacientů – ať už poraněných střelnou zbraní, nebo obětí dopravní nehody.“ Právě kolaps dopravy je druhou nejčastější příčinou úrazů ve válkou zmítaném Jemenu. Země se ale potýká také s epidemií u nás už prakticky vymýcených chorob, jako je černý kašel, cholera nebo spalničky.

Jak složité je pro ženu stát se v Jemenu třeba lékařkou? A jak tamní společnost ovlivňuje masově oblíbené žvýkání drogy zvané kat (qat)? Tomáše Šebka se ptal Vladimír Kroc. Poslechněte si celý jejich rozhovor ze záznamu.