Takhle se tvořily dějiny. V listopadu 1989 pozval předseda vlády Horáčka s Kocábem na zelňačku

Michael Kocáb
Michael Kocáb

U mnoha historických událostí jsou nejdůležitější poradci: lidé, kteří mají nejblíže k velmi důležité osobě. Tak tomu bylo i v listopadu 1989, kdy se bortil komunistický režim v Československu. Mluvíme o Oskaru Krejčím – tehdy poradci československého premiéra Ladislava Adamce. Na druhé straně byli hudebník Michael Kocáb a textař Michal Horáček. Zastupovali nezávislou iniciativu Most, která už před 17. listopadem chtěla zprostředkovat dialog mezi vládnoucím komunistickým režimem a disentem.

Právě s Krejčím o tom opětovně mluvili. A byl to také Krejčí, kdo zařídil jejich návštěvu přímo u Adamce doma. Přišli za ním okolo poledne – dva dny po zásahu na Národní třídě. A takhle to probíhalo!

Zelňačka a domácí úbor

Na pražské Letné Michael Kocáb a Michal Horáček poobědvali zelňačku v bytě předsedy vlády Ladislava Adamce. Polévka jim chutnala. Překvapilo je, jak snadno se k premiérovi dostali. V činžovním domě, kde bydlí, se nesetkali ani s ochrankou. Stačilo najít na zvoncích jeho jméno.

Čtěte také

Otevřela jim paní Adamcová, premiér měl na sobě domácí oblečení. Že přijdou, samozřejmě věděl. Schůzku domluvil předem premiérův poradce Oskar Krejčí, na kterého se Kocáb s Horáčkem obrátili hned druhý den po zákroku bezpečnosti na Národní třídě. Kvůli tomu za ním také přišli, protože si uvědomili, že teď nastal ten správný čas otevřít dialog s vládnoucí mocí.


Jak dobře si pamatujete rok 1989? Otestujte se!

„Změna režimu? Vyloučeno!“ byl přesvědčen Adamec

Premiér jim řekl, že 17. listopad nepovažuje za bod zlomu a že nevěří, že dojde ke změně režimu, přestože ho Kocáb s Horáčkem ujišťovali, že je to zásadní událost. Ladislav Adamec si postěžoval, že lidé ve vedení KSČ cenzurují jeho projevy a kontrolují sdělovací prostředky, na které tak jeho federální vláda nemá vliv.

Upozornil také na to, že s některými lidmi v čele KSČ nepohne on sám. Jak by se to tedy mohlo podařit jim? Souhlasil však s tím, že by měla z Československa odejít sovětská vojska – i podle něho už jejich takzvaný „dočasný“ pobyt trvá dlouho.

Archivní materiály v reportáži pocházejí ze soukromého archivu pana Vladimíra Hanzela.