Světové mocnosti se v Ženevě dohodly na íránském jaderném programu

Šest světových mocností se v Ženevě dohodlo s Íránem na omezení jeho jaderného programu. Teherán zastaví obohacování uranu nad určitou úroveň a zbaví se pětiny jeho zásob. Nebude ani budovat další zařízení na jeho obohacování. Výměnou za to Západ omezí hospodářské sankce.

Předběžná dohoda o íránském jaderném programu neuznává právo Íránu na obohacování uranu. Podle agentury Reuters to oznámil vysoce postavený americký diplomat. Teherán přitom na uznání tohoto svého práva dříve trval.

„Důležité je, že teď tady všichni vnímáme příležitost ukončit tuto zbytečnou krizi a otevřít nové obzory, a to na základě respektu k právům Íránců a rozptýlení pochybností o výlučně mírovém charakteru íránského jaderného programu," řekl v Ženevě íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf.

Podle šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové je výsledek jen začátkem komplexního řešení.

„Je to jen první krok, ale v rámci komplexní dohody. Není pochyb, že takové dohody jsme chtěli dosáhnout nejen my, ale i íránská vláda,“ prohlásila Ashtonová.

Dohoda mezi islámskou republikou a šesti světovými mocnostmi by měla obohacování uranu zastavit a snížit současné zásoby vojensky využitelného materiálu o pětinu. Írán podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabuise navíc zpřístupní svá jaderná zařízení mezinárodním inspektorům.

Výměnou za to Západ zmírní hospodářské sankce proti islámské republice a umožní jí čerpat mezinárodní pomoc.

Detaily ženevské dohody z Bílého domu shrnul americký prezident Barack Obama.

„Írán se zavázal k tomu, že zastaví obohacování uranu nad určitou úroveň a zničí část svých zásob tohoto materiálu. Nesmí využívat své centrifugy nové generace na obohacování uranu a nesmí vyvíjet nové,“ řekl americký prezident ve svém projevu.

„Írán také ukončí práci na svém plutoniovém reaktoru a umožní velmi rozsáhlé inspekce svých jaderných zařízení. Ty mezinárodnímu společenství umožní zkontrolovat, jestli Teherán své závazky dodržuje,“ zdůraznil.

Dohodu o íránském jaderném programu slaví jako svůj velký diplomatický úspěch Rusko. Dohoda vychází z návrhu, který předložil ruský prezident Vladimír Putin, připomněl ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Dohoda podstatně rozšiřuje možnosti kontroly íránského jaderného programu. Írán souhlasil s řadou dalších ústupků, takže celkově je to výhra pro všechny,“ prohlásil Lavrov. Dodal, že Íránu zůstává právo na mírové využití atomové energie pod přísným mezinárodním dohledem.

Izrael s výsledkem nesouhlasí

V nejbližší době by mezinárodní společenství mělo zmírnit sankce vůči Teheránu a odblokovat některá jeho zahraniční konta. Podle Lavrova tato historická dohoda umožní zapojit Írán do řešení syrského konfliktu na mírové konferenci Ženeva-2, kterou Rusko prosazuje.


Ženevská dohoda má dočasný charakter, má platit šest měsíců. Během té doby se má vytvořit prostor a čas pro dojednání stálého řešení. Írán se zavazuje, že omezí obohacování uranu na úroveň pěti procent. Usnadní také mezinárodním inspektorům přístup do svých jaderných zařízení. Svět se zavázal, že během šesti měsíců nezavede žádné nové sankce a ty současné uvolní tak, aby Íránci mohli získat až sedm miliard dolarů, především vývozem ropy nebo cenných kovů

Za historickou chybu naopak označil dohodu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Írán podle něj dosáhl svého, tedy mezinárodního posvěcení jaderného programu a navíc uvolnění sankcí.

„Izrael je nespokojený, protože kompromis je pro něj nepřijatelný a považuje ho za nebezpečný. Trvá na tom, že Írán se musí úplně zbavit jakéhokoli obohacování uranu, což dohoda nenabízí,“ vysvětluje odborník na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha a pokračuje:

„Západní politici říkají, že izraelské námitky znají, ale převážil názor, že požadovat absolutní ústupek Íránu by znamenalo zhroucení dohody a Írán by si pak mohl dál dělat, co by chtěl, bez mezinárodního dohledu, se kterým současná dohoda počítá.“

Tureček také upozorňuje, že dnešní ústupky ohledně Íránu mohou být propojené s budoucí dohodou týkající se také Sýrie. „Kdyby se dnes Západ s Íránem nedohodl, nemohl by vůbec počítat, že se s ním dohodne ve věci ukončení krvavé války v Sýrii,“ tvrdí.