Svátek Roš ha-šana je příležitostí k usebrání se

Bujaré veselí, přípitky šampaňským a ohňostroje. Tak jsme zvyklí oslavovat příchod občanského nového roku. Židovský nový rok, Roš ha-šana, se ale slaví jinak. Více už vysvětluje vrchní pražský a zemský rabín Karol Efraim Sidon.

„Roš ha-šana je první z deseti dnů pokání. Je to svátek, který vlastně směřuje k tomu, aby se každý usebral, předstoupil před svého Stvořitele s pokorou a s omluvou za svoje špatné skutky, které napáchal, a měl určitou minimální zásluhu na tom, že mu bude odpuštěno. Čili vlastně začátek toho židovského nového roku se podstatně liší od toho nového roku, respektive toho silvestra, ten nemáme. Jde spíš ve šlépějích, které jsou tady předepsané v Tóře, že to je den soudu, mimochodem také den stvoření světa, poněvadž od toho dne počítáme nový letopočet. Všechny ty podzimní svátky, počínaje Roš ha-šana, na rozdíl od Pesachu třeba, který je privátní židovský svátek, se týkají celého světa. Například na Roš ha-šana byl stvořen celý svět a všechno, co bylo stvořené, především lidi, procházejí během těch dnů soudem. A Pán Bůh si to nechává projít pod svou pastýřskou holí a každého z nás si pořádně prohlédne, co jsme za ten život a za ten poslední rok ze sebe udělali.“

K usebrání se má lidem napomoci zvuk beraního rohu – šofaru, který zní při bohoslužbě na Roš ha-šana.

„Šofar, to hebrejské slovo, ten kořen toho slova vlastně znamená lešaper, vylepšit, udělat lepším. Čili vlastně dalo by se říct, že ten smysl toho šofaru je nás přivést k tomu, abychom se polepšili.“

Aby se člověk se polepšil, musí se očistit. Proto židé provádějí symbolický novoroční obřad.

Karol Sidon|foto: Marián Vojtek

„Během těch deseti dnů my vlastně vyznáváme své hříchy. Můžeme vyznávat hříchy, jichž jsme si vědomi, ale pořád tady ještě zůstává řada hříchů, které nám zůstávají neznámé, podobně jako takové ty drobky, co máme po kapsách. A proto s těmito drobky, které máme po těch kapsách zapomenuté, tak jdeme symbolicky k vodě a tam ty kapsy obrátíme a symbolicky vlastně házíme ty svoje nevědomé a zapomenuté hříchy do vody. Musí to být voda rybná, aby je mohly sníst ryby, které je nevykecají.“

Dodává vrchní pražský a zemský rabín Karol Efraim Sidon.

Židovský nový rok má ale i příjemnější stránky. Patří k nim třeba jablka namáčená v medu, která mají vyjadřovat naše přání prožít sladký rok.

Podle židovského kalendáře tak od nedělního večera začne nový rok 5773. Židům zároveň začne desetidenní pokání, které vyvrcholí půstem na Jom Kipur, Den smíření.