Stravování v zimním období

Vladimír Doležal: Tady si myslím, že určitě ano, protože obzvláště v dnešní době se trochu zapomíná na obiloviny a v minulosti skutečně byly základem jídelníčku po všechny generace. Takže i u těch malejch dětí vlastně obilí tvořilo základ. To byly zejména ty kaše. Dneska se bohužel na obiloviny, jako takové, zapomíná. Když, tak už si pod tím spíš představíme mouky, který jsou bohužel rafinovaný. Takže bych určitě to směřoval na celozrnné obiloviny. To znamená, celozrnné mouky, případně výrobky. Takže to je poměrně široký spektrum. Ale z obilovin bych v zimě dal přednost žitu a ječmeni. Na ten se nám taky hodně zapomíná. To byly základy těch zabíjaček. Kroupy, které v podstatě jsou z této obiloviny a žito, co se týká, tak bych se nebál v zimě vyšší konzumace žitný kávy. Na to se nám taky hodně už opomíjí, kdy se vlastně kombinuje cikorka, kořen čekanky a žito, což je vynikající kombinace jako zimní nápoj, ať už k snídani nebo k večeři a dokonce i dětem to chutná.

Posluchač pan Jiří se ptá, zda je někde spočítáno, kolik by měl mít člověk složek v jídle, které ovlivňují kvalitu života? Dá se toto nějak....

Vladimír Doležal: Já jsem na to koukal. Já jsem ten dotaz dost dobře nepochopil, co myslí složkami v jídle? Jestli tím myslí jednotlivý složky sytící, což jsou tuky, cukry, bílkoviny nebo jestli má spíš nějaký specifikum zaměřený na ty látky, který už nejsou tak úplně sytící. Jako jsou minerální látky, vitamíny. Takže jsem ten dotaz úplně nepochopil. Těžko by se mi na to takhle odpovídalo. Spíš bych jenom řekl, že v těch zimních měsících skutečně ten člověk je trochu jinak naladěn než v létě. To znamená, je tady menší pohybová aktivita. To znamená, chce se to podle toho i zaměřit na nižší spotřebu bílkovin a tuků.

Další z dotazů se týká makrobiotické stravy. Patří do zdravého stravování teď v těch zimních měsících? Vyhovuje to ještě dnes správné výživě?

Vladimír Doležal: Tady těžko srovnávat dvě nesrovnatelný věci. Správná výživa a makrobiotická strava. Protože samo o sobě už obě dvě definice jsou velice rozdílný. Makrobiotická strava vlastně původně pochází z východu, takže tam je zaměřena ta složka těch obilovin jako hlavní. K tomu maximálně voda, takže tam dokonce jdou tak dalece, že ani tu zeleninu prakticky moc nemohou. Ovoce vůbec, což je docela zajímavý. V našich podmínkách, v našem pásmu si myslím, že to není šťastný jídelníček. Nicméně jsou tam určité zásady, které se i pro zimu hodí, protože zase hodně si uvědomují ten princip jin a jang, takže z tohoto pohledu si myslím, že ta makrobiotika je podnětná.

Posluchačka, která má ráda chleba, reaguje na informace analytika Petra Havla, které jsme dnes vysílali, že živná hodnota chleba už není taková jako dřív. Zajímá ji, jestli lze nějak dodat při domácím pečení do chleba ty chybějící enzymy?

Vladimír Doležal: Já bych tady chtěl trochu varovat ty nadšence. Já mám hodně případů, že mi lidi i z ciziny, který třeba už před lety se odstěhovali, tak se snaží doma si péci chléb. Ale tady to není zrovna šťastný řešení, protože u toho chleba je to skutečně poměrně náročný ten proces pečení. A těžko se to simuluje v nějakých troubách. Takže tady bych spíš to nechal skutečně těm zkušeným pekárnám. Dneska ten trh je natolik už poměrně saturován těmito výrobky, že se najde spousty chlebů velice dobré kvality.

Poslední věc. Lze říci, které potraviny by tedy měly být v zimě našimi favority, které jsou, podle vás, největšími dodavateli energie do našich znavených těl?

Vladimír Doležal: Já jsem právě už naznačil. Rozhodně v tý zimě bysme se měli více zaměřit na ty obiloviny. Třeba i zpracování klíčením. To jsou už takový ty techniky, který se dělaly dřív na velikonoce. Já bych vůbec se nebál si nechat naklíčit nějaký semínka i přes tu zimu a toto jako přidávat k jídelníčku. Samozřejmě z těch obilovin jsem tady doporučoval hlavně žito, ječmen. Když pšenice, tak bych se nebál zase trochu si vzít vzor u těch předků, kteří v podstatě používali i ty starý, prastarý odrůdy jako byla špalda, dvouzrnka. Dokonce i jednozrnka, která prý byla rozšířena ještě v 16. století a dneska už se prakticky vůbec nepěstují.

Děkuju vám za vaše odpovědi a za čas, který jste si udělal na Radiožurnál. Díky a nashledanou. Tak to byl Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.