Stometrová fronta a žádné záchody... nebo ano? Reportáž z varšavského stadionu, kde Ukrajinci žádají o azyl
Už měsíc se Ukrajina brání ruskému útoku. Z Ukrajiny prchají statisíce lidí, do sousedního Polska jich utekly přes dva miliony. Pro ty, kteří se rozhodli v Polsku zůstat, se otevřela možnost získat tamní obdobu českého rodného čísla s názvem PESEL. Protože ale matriky obecních úřadů nápor žadatelů nestíhaly, otevřela varšavská radnice velkokapacitní úřadovnu na Národním fotbalovém stadionu. Někteří uprchlíci o číslo usilovali i několik dnů...
Stadion Narodowy je krásná velká aréna. Nahoře na stožáru vlaje červenobílá polská vlajka. Tak tady někde je velkokapacitní úřadovna, kde se vydávají polská rodná čísla. Kudypak se asi jde dovnitř?
Úřad bez navigace
Problém s tím najít tu správnou cestu, tu správnou otevřenou bránu jsem neměl jen já. Kolem oplocení areálu pochodovaly hloučky lidí, kteří nevěděli, kam přesně jít.
Čtěte také
Nikde nevisely žádné cedulky, ani šipky. Vypadalo to trochu jako stopovací hra. Musela ji hrát i studentka finančnictví Liza z Kyjeva.
„Neškodilo by, kdyby sem dali nějaké tabulky. Sem za vámi jsem šla, protože tu vede cesta rovnou od metra. Dostali jsme ale dokonce SMSku s výzvou, že si tady na stadionu můžeme vyřídit registraci rodného čísla, ale není tam napsáno, ve které bráně se to dělá,“ upozorňuje
Dlouhé čekání ve studeném větru
Odkrokoval jsem si to: více než stometrová fronta lidí, kteří čekají na získání polského rodného čísla PESEL. V dohledu nikde nejsou žádné chemické záchody, toalety ani stánky s čajem, kávou nebo občerstvením, jak bývá obvyklé v přijímacích centrech pro ukrajinské uprchlíky.
Zkrátka před národním fotbalovým stadionem není zhola nic. Lidé spořádaně čekají zahalení v zimních bundách, ale i když svítí slunce, přece jen fouká nepříjemný vítr. Ale není si kam odskočit, ani se kde ohřát.
Další den ke stadionu přijely dva kloubové autobusy s nápisem „čekárna“, kde tolik nefoukalo. Jenže čekáním v autobusu si člověk nedržel místo ve frontě.
A na to, aby se v úředních hodinách dostal někdo dovnitř k více než stovce přepážek, kde za půl hodiny zapsali úředníci z vyplněného formuláře vše do počítače, musel si hodně přivstat. Jako paní Tatiana z Kropivnické oblasti u Kyjeva, která tu s dcerou čeká od 5:20 ráno.
Nešlo by to lépe?
Proč ale kolem stadionu organizace front tak vázla a proč tam lidé neměli alespoň základní zázemí? S tou otázkou jsem šel na tiskovou konferenci varšavského primátora Rafala Trzaskowského.
Pana primátora otázka nevyvedla z míry a dokonce česky odpověděl na pozdrav. „Doufáme, že už se ty fronty budou zmenšovat a že toto jsou problémy prvních dnů,“
Týden se s týdnem sešel a fronta před stadionem, před branou číslo 11 je přibližně stejně dlouhá, jako byla před týdnem. Je tady ale asi deset chemických záchodů a mají tady belgické hranolky, hamburgery, pirohy, horký čaj...
Opatrná radost nakonec
Že bychom opravdu byli sedmá velmoc a dokázali varšavskou radnici přimět k tomu, aby podmínky pro čekající zlepšila? Možná. Rozhodně z toho mám velkou radost.
Související
-
Lékaři pro Ukrajinu: Praktici nabízejí bezplatnou péči uprchlíkům z Ukrajiny
Lidem prchajícím z Ukrajiny do Česka pomohou i čeští praktičtí lékaři. „Pro začátek bude pacientům z Ukrajiny stačit pas,“ vysvětluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
-
Azyl v České republice hledají i ukrajinští Romové
Identity Prague pod vedením Petra Ščuky zavezla pomoc do Božičan na Sokolovsku, kde jsou ubytované romské ženy s dětmi.
