Štípne-li vás v londýnském metru komár, máte čest s reprezentantem zrychlené evoluce

Londýnské metro bylo postaveno v roce 1863 a je nejstarší na světě. Určité množství komárů písklavých, kteří se na povrchu živí výhradně krví ptáků, zřejmě po dostavbě podzemní dráhy uvízlo v tunelech, které byly dobře utěsněny. Rozhodně tam nebyli žádní ptáci. A proto komáři uvěznění v pasti přesedlali na savce. Myši, lišky a lidé, ti byli po ruce.

Londýnský podzemní komár písklavý (Culex pipiens molestus) je geneticky odlišný druh. Poprvé byl zaznamenány jeho útoky na člověka během války, kdy metro sloužilo jako úkryt pro téměř 180 tisíc obyvatel, kteří si velmi stěžovali na obtěžování hmyzem. Komárů si ale nikdo nevšímal. Hlavními kousači byli mouchy, klíšťata, vši a blechy.

Ani po válce, kromě podivné stížnosti na štípaní komáry od údržbářů podzemních tunelů, se komárům v metru nevěnovala zvláštní pozornost. Až o padesát let později je začala pozorovat studentka medicíny Katharine Byrneová, která se dnes věnuje biologické evoluci a genetice na univezitě v Edinburgu. Ta tehdy prozkoumala 180 kilometrů podzemních tunelů, nabrala vzorky a zjistila že podzemní komár písklavý se od svých příbuzných nad zemí zásadně liší.

Přídomek molestus připadl podzemnímu Culex pipiens právě pro jeho obtěžování, protože se živí krví savců. Liší se způsobem života i geneticky. Zatímco povrchové druhy komárů písklavých vytvářejí velké roje, aby se mohli rozmnožovat, ti podzemní žijí spíš jako jednotlivci, kteří se k páření navzájem vybírají.

Lidé si obvykle myslí, že evoluční procesy jsou velmi pomalé. Probíhají jako něco, co se nedá postřehnout. Ale v tomto případě je přesně vidět, jak se to děje. Jev má počáteční datum 1863, kdy bylo metro v Londýně postaveno, a na vývoji vzniku nového druhu komára se podle vědců podílelo asi sedm set jeho generací.