Staveništěm katedrály se procházela historie
Málokteré místo je tolik spjato s našimi národními dějinami jako chrám svatého Víta na Pražském hradě, respektive katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak zní její úplný název. Snad každý v ní už alespoň jednou byl, ale ruku na srdce, kolik byste toho dokázali říct o její historii?
„Právě se díváme na jižní průčelí katedrály, které jako jediné může návštěvník pozorovat z dostatečného odstupu,“ komentuje architekt Petr Chotěbor z památkového odboru Pražského hradu pohled na katedrálu ze třetího hradního nádvoří.
Stojíme u vstupu do Kanceláře prezidenta republiky a před námi se rýsuje ona notoricky známá silueta – dvě novogotické věže na západní straně, pak novodobá hlavní loď, Velká jižní věž s barokní helmicí, středověký vstup do chrámu neboli Zlatá brána a nakonec nejstarší část kostela, takzvaný vysoký chór.
Nalevo od Velké jižní věže se nachází průhled do prostoru vykopávek, neboť historie katedrály je víc než tisíciletá. „V 10. století zde kníže Václav založil rotundu zasvěcenou svatému Vítu, která se nacházela zčásti pod dnešní kaplí svatého Václava,“ vysvětluje Petr Chotěbor. Za svoje zasvěcení svatému Vítu vděčila rotunda relikvii – paži svatého Víta, kterou dostal kníže Václav od císaře na říšském sněmu.
V podzemí katedrály je možné vidět nejen pozůstatky středověké rotundy, ale i pozdější baziliky, kterou nechal vystavět Spytihněv II. „Šlo o poměrně rozsáhlou trojlodní románskou baziliku, která měla dva chóry, dvě věže a příčnou loď,“ popisuje mi stavbu odborník z památkového odboru Pražského hradu.
Základní kámen gotické katedrály položil v roce 1344, kdy bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, král Jan Lucemburský, kralevic Karel – pozdější Karel IV. – a nový arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic.
Prvním stavitelem chrámu se stal Francouz Matyáš z Arrasu, který ovšem stihl postavit jen nejvýchodnější kaple. Po něm nastoupil Němec Petr Parléř se svou stavební hutí. „Za jeho působení byl dokončen a zaklenut vysoký chór. V roce 1385 byla přistavěna dnešní svatováclavská kaple, protější stará sakristie a jižní předsíň neboli Zlatá brána,“ vypočítává Petr Chotěbor.
Ve stejné době byla nejspíš započata i stavba Velké jižní věže. Tu ovšem přerušily roku 1419 husitské bouře. V pozdějších staletích došlo k několika pokusům o dostavbu chrámu, nakonec se k ní však přistoupilo až na přelomu 19. a 20. století.
Jednota pro dostavbu chrámu zahájila svou činnost v roce 1861 a od této doby do úplného dokončení katedrály uběhlo ještě dlouhých 70 let. Dostavbu postupně vedli tři nebo přesněji dva architekti. Josef Ondřej Kranner totiž začal pouze rekonstrukcí středověké stavby. Vlastní dostavba byla zahájena až za Josefa Mockera a dokončil ji Kamil Hilbert.
Chrám byl vysvěcen a zpřístupněn veřejnosti v roce 1929 u příležitosti svatováclavského milénia.
Na prohlídku samotné katedrály svatého Víta se vydáme v nedělním výletu Po Česku.
Zobrazit katedrálu svatého Víta na větší mapě
