Stát ve státu - takovou přezdívku si vysloužil ruský Tatarstán

30. červen 2009
Zblízka

Stát ve státě, i takovou přezdívku si v posledních letech vysloužil ruský Tatarstán. Region s exotickým názvem a bohatou historií patří k vůbec nejrozvinutějším oblastem Ruska, kde životní úroveň několikrát překračuje běžný průměr. Místní metropole Kazaň dokonce získala oficiální přítomek třetí metropole Ruska. Zároveň si ale drží od Moskvy uctivý odstup a na ruské poměry se těší až nečekaně velké autonomii. Jak je to možné? To se zblízka přímo do Kazaně vypravila zjistit naše zpravodajka Lenka Kabrhelová.

Lenka KABRHELOVÁ:
Hlavní třída přímo v centru Kazaně připomíná v podvečer spíš koncertní sál pod širým nebem než klasické ruské město. Davy lidí si prozpěvují místní hit a na adresu své metropole nešetří chválou.

Julie AMANOVÁ:
Kazaň je podle mě unikátní místo. Pohromadě tu v toleranci žijí lidé různých vyznání a národností. Oproti zbytku Ruska je to podle mne velký rozdíl.

Lenka KABRHELOVÁ:
Pochvaluji si Julie Amanová, sama původem z Turkmenistánu.

Marie SMIRNOVOVÁ:
V posledních letech se město změnilo k nepoznání.

Lenka KABRHELOVÁ:
Přikyvuje Marie Smirnovová, která co by čerstvá absolventka pedagogické fakulty oceňuje zejména možnost vybrat si vzdělání na některé z hned několika univerzit. Obě mladé ženy nejsou jediné, kdo si boom posledních let nemůže vynachválit. Za většinu výdobytků přitom obyvatelé Tatarstánu vděčí především ropě a rozvinutému průmyslu. Jak o kus dál v budově místní radnice připouští zástupce šéfa ekonomického oddělení Farit Abdulganiev.

Farit ABDULGANIEV, zástupce šéfa ekonomického oddělení na radnici v Kazani:
Regiony, jako je Tatarstán, kde se těží a zpracovává ropa, jsou bezesporu úspěšnější než jiné oblasti Ruska. My za svůj úspěch vděčíme i tomu, že nejsme odkázáni na jeden typ průmyslové výroby. Máme tu chemičky, automobilku Kamaz, letecký průmysl. Krize se sice všech odvětví dotkla, ale podařilo se je udržet při životě.

Lenka KABRHELOVÁ:
Bouřlivý rozvoj posledních let v převážně muslimském regionu ovšem potřeboval ještě jednu nutnou přísadu, a sice obratnost místních politiků. Zejména pak dlouholetého prezidenta, někdejšího komunistického šéfa Mintimera Şäymieva. Ten ubalancoval bezprecedentní míru nezávislosti na Moskvě, a to i přes sílící dostředivé tendence Kremlu.

Rimzil VALEEV, šéf kazaňské redakce tatarského vysílání Rádia Svoboda:
Tatarstán se vydal cestou rozhovorů a jednání s centrem, což se ukázalo být jako dobrá volba.

Lenka KABRHELOVÁ:
Míní Rimzil Valeev, bývalý místopředseda celosvětového kongresu Tatarů.

Rimzil VALEEV, šéf kazaňské redakce tatarského vysílání Rádia Svoboda:
Pravomoce se rozdělily, máme dva oficiální jazyky, ruštinu i tatarštinu. Rozvíjí se tatarské vzdělávání. Obrození zažívá tatarská kultura. Podívejte se, jak dopadlo Čečensko se snahou dobýt se něčeho silou. My na to šli cestou spolupráce a vyplatilo se. Neměli jsme tu válku, nebyly tu deportace. Samozřejmě Kazaň je dnes vnímána jako poslušnější, ale Groznyj dnes není třetí metropole Ruska, zatímco Kazaň ano.

Lenka KABRHELOVÁ:
Podotýká šéf kazaňské redakce tatarského vysílání Rádia Svoboda Rimzil Valeev. Sám přitom odmítá pádnou výtku kritiků, že to vše se děje na účet obyčejných lidí, kterým prezident výměnou za loajalitou Kremlu vládne o to tvrdší rukou. A tak zatímco ještě před 20 lety se tatarská elita obávala, že místní kultura a jazyk jsou na pokraji vymření, dnes je řeč příbuzná s turečtinou opět běžně slyšet v ulicích označených dvojjazyčnými názvy. Kromě obratného manévrování vodami moskevské politiky místní lídři zjevně dobře ovládají i další umění, a sice udržet většinu obyvatel spokojenou. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Kazaň.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: lek
Spustit audio