Startuje české předsednictví EU. Co všechno přinese následující půlrok, si poslechněte ve speciálu Radiožurnálu

1. červenec 2022

Jak české předsednictví v praxi pocítí občané? Nakolik priority půlroční mise ovlivní válka na Ukrajině nebo rekordní ceny energií? A podaří se vládě a opozici sjednotit zahraničněpolitické cíle Česka? Tomáš Pavlíček se zeptá ministra Mikuláše Beka (STAN), eurokomisařky Věry Jourové (ANO) nebo europoslankyně Dity Charanzové (ANO). Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu ke startu českého předsednictví Radě evropské unie hned po hlavních zprávách ve 12 hodin.

V pátek 1. července nastává hvězdný okamžik České republiky v rámci jednoho z největších ekonomických bloků světa se skoro půl miliardou obyvatel. Česko přebírá od Francie předsednictví v Radě Evropské unie. Chce se soustředit na zvládnutí uprchlické vlny a poválečnou obnovu Ukrajiny, zajištění dodávek energií, posílení odolnosti sedmadvacítky v obraně, ekonomice, kybernetické bezpečnosti a ochraně demokratických institucí.

Čtěte také

České předsednictví odstartovalo v pátek v Litomyšli, kde zasedala vláda s Evropskou komisí v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou.

2009 vs. 2022

Předsednictví nemá po Lisabonské smlouvě už takovou politickou váhu, jakou mělo před 13 lety, kdy Mirek Topolánek stanul coby premiér vlády předsedajícího státu taky přímo v čele Rady EU a vedl i evropskou zahraniční politiku. Podobné jsou ale okolnosti, protože stejně jako v roce 2009 bude i letos jedním z nejdůležitějších témat plynová krize a jak si s ní poradit.

Předsednictví pod vedením Mirka Topolánka řešilo situaci, kdy Rusko zavřelo kohouty s plynem do Evropy. Teď velmi vážně hrozí, že Evropská unie znovu přijde o dodávky ruského plynu. Kontext války na Ukrajině ovšem staví letošní české předsednictví ještě do dramatičtějších kulis, myslí si vedoucí zahraniční redakce Zpravodajství Českého rozhlasu Filip Nerad.

Čtěte také

Druhým důležitým úkolem českého předsednictví bude dovést co nejvíce legislativních návrhů, které vzejdou ze společného jednání členských států, do finální podoby.

Předsednictví dává České republice šanci prodrat se do první linie s tím, že budeme mít formální autoritu řídit jednání mezi sedmadvacítkou a myslím, že Česko má našlápnuto, aby to zvládlo," shrnuje eurokomisařka Věra Jourová z hnutí ANO. Češi teď podle ní musí přesvědčit, že mají i neformální autoritu a vystupovat na evropském poli sebevědomě.

Předsednictví ve stínu kauzy Dozimetr

Česká republika se předsednictví ujímá v době, kdy vnitropolitickou situací cloumá korupční kauza Dozimetr. Opozice varuje, že mezi evropskými politiky panují obavy, aby se neopakoval scénář z roku 2009, kdy v průběhu předsednictví padla vláda.

„Ze strany ANO se hraje i na evropské úrovni vnitropolitická karta. Považuji to za velmi nefér a myslím si, že každému je jasné, že ta kauza na evropské úrovni žádnou souvislost nemá,“ brání se ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Česko navazuje na francouzské předsednictví, které rozpracovalo zejména legislativu v oblasti zákazu spalovacích motorů, systému evropských povolenek a dalších opatření. Pokračovat by měla i debata o migraci a energetických opatřeních, která mají zajistit zásobování členských zemí ropou a plynem, upřesňuje ministr Bek.

Hosty Tomáše Pavlíčka jsou:

  • Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti (STAN);
  • Věra Jourová, místopředsedkyně EK, eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost (ANO);
  • Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu (ANO);
  • Filip Nerad, vedoucí zahraniční redakce Českého rozhlasu.
autoři: Radiožurnál , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová