Naše role v předsednictví? Pomáhat Ukrajině a mluvit jako EU jedním hlasem, říká Jan Lipavský

1. červenec 2022

Česko se od 1. 7. na půl roku ujímá předsednictví v Evropské unii. Česká vláda ho zahájí společným zasedáním s Evropskou komisí v Litomyšli. Za svou hlavní politickou prioritu si Česko zvolilo pomoc Ukrajině a řešení dopadů ruské agrese vůči této zemi na Evropskou unii. „Ohledně Ukrajiny tlačíme několik témat, za prvé je to politická a humanitární podpora. Musíme neustále upozorňovat na to, že tam probíhá válka,“ zdůrazňuje ministr zahraničí Jan Lipavský.

Jak bude vypadat vaše role během předsednictví? Na rozdíl od jiných ministrů nebudete předsedat vaší Radě EU, protože to dělá šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Budete ho třeba někde zastupovat?

Můžu ho zastupovat, občas to jsou některé zahraniční cesty, ale především na pravidelné Radě ministrů zahraničních věcí, která zasedá každý měsíc v Bruselu a jedno neformální zasedání bude probíhat také na konci srpna v Praze, kde budu hostitelem za Českou republiku symbolická já. Je to takové symbolické postavení, ale předsednická země mluví vždy jako první, má možnost v projednávané agendě nastolit určitý tón, dát na stůl argumenty, vypíchnout, co považuje za nejdůležitější.

Ukrajina získala na nedávném summitu kandidátský status pro vstup do EU – to byl jeden z cílů českého předsednictví. Co teď bude moci Česko v následujících měsících pro Ukrajinu udělat?

Ohledně Ukrajiny tlačíme několik témat, za prvé je to politická podpora, abychom dokázali přiblížit Ukrajinu co nejblíže k Evropské unii. Premiéři a prezidenti Evropské unie se již dohodli, že Ukrajině bude udělen kandidátský statut, nicméně je to i podmíněno některými kroky, které Ukrajina musí udělat. Naší rolí může být pomáhat Ukrajině a celému společenství, aby byla úspěšná v tom přibližování. Dále je to o humanitární podpoře, musíme neustále upozorňovat na to, že tam probíhá válka každý den, vojenský konflikt, držet to téma, aby se na něj nezapomnělo.

Dneska nám je opravdu nasloucháno, protože se ukázalo, že naše varování měla něco do sebe.

Naslouchá nám Unie vzhledem k našim historickým zkušenostem víc a bude to tak dělat v následujících měsících?

Naslouchá nám. To je velká změna, která proběhla v Evropské unii a celkově i třeba v Severoatlantické alianci. Česká republika společně s Baltskými státy, s Polskem a dalšími patřila vždy mezi kritické hlasy vůči Rusku, dneska nám je opravdu nasloucháno, protože se ukázalo, že ta naše varování měla něco do sebe.

Čtěte také

Důležitým úkolem pro předsednictví bude udržet jednotný postoj Evropské unie vůči Rusku a jeho agresi. Při dojednávání posledního balíku sankcí tuto jednotu dost narušilo hlavně Maďarsko. Co uděláte pro udržení evropské jednoty?

Hlavně když Evropská komise dopředu zveřejnila, co by si přála jako sankce, a teprve potom se ukázalo, že některé státy s tím nesouhlasí. To byl ten moment, kdy se ukázala nejednota. Je potřeba hlavně ohlídat, abychom o sankcích, o tom dalším balíku si to nejdřív domluvili, shodli se a potom se oznámil výsledek. Pak to nebude dělat ten kyselý dojem, který vznikl.

autoři: Jiří Chum , vma
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.