Stárnutím získává kůže na kráse, říká brašnář Duben. Zhotovil repliku peněženky skladatele Dvořáka

29. prosinec 2021

V Praze je brašnářů řádově několik desítek. A jedním z nich je Petr Duben, kterého Radiožurnál navštívil v jeho brašnářské dílně. Řemeslo podědil po svém otci a s moderátorem Janem Pokorným si povídal nejenom o historii brašnářství. „Máme svá setkání jednou do roka, ještě se ševci. Víme o sobě, jsme kamarádi, především na sociálních sítích,“ přibližuje.

Co je základem brašnářství jako profese?

Když pracujete sám, tak asi umět nakoupit a vybrat kůži. Umět nakoupit stroje, vědět kde, seřídit je. A od toho to pokračuje dál.

Kde kupujete nejčastěji kůži, respektive useň?

Jezdím do Jaroměře osobně si vybrat. Pak jsou tady samozřejmě v době internetu jakékoliv možnosti, z celého světa si můžete nechat posílat. Což také občas, když je nějaká poptávka po nějakém jiném materiálu, musím udělat.

Čtěte také

Mekkou koželužen je Itálie. V čem jsou Italové tak výjimeční, že jejich kůže jdou na dračku?

Mám dojem, že oni určují evropskou módu i v těch kůžích. A od nich se potom přebírá trend, který je v celé Evropě.

Vzpomenete si, jaký byl váš první výrobek z kůže, který se vám podařilo prodat?

Možná, že si vzpomenu. Začínal jsem číšnickými peněženkami, kasírtaškami, o které mě požádal můj tehdejší kamarád pro svou firmu. A víceméně tím jsem po dlouhých letech, co jsem tuto práci nedělal, znovu začal.

V Národním muzeu je replika peněženky hudebního skladatele Antonína Dvořáka, kterou jste dělal vy?

Národní muzeum si ji objednalo, je to vystavené v Muzeu Antonína Dvořáka. Ano, je tam replika, která je jenom lepená. Protože dřív byla pravděpodobně lepidla na takové úrovni, že to drží do dneška. I ta peněženka je udělaná tak, aby vydržela jenom lepená.

Co byl váš největší brašnářský majstrštyk? Která zakázka?

Asi jsem nejvíc hrdý na to, že mě oslovilo to Národní muzeum. Tam jsem si byl jistý v kramflecích, říkal jsem si, že to je věc, kterou jsme se učili. A když jsem o tom diskutoval s lidmi v našich skupinách, tak tam si málokdo troufal. Říkal jsem – bude to složité, ale není to neřešitelné.

Mluvili jsme o peněženkách. Jak na nich kůže stárne?

Kůže stárne v podstatě k dokonalosti, stárnutím se hezky zpatinuje, oblýská se. Řekl bych, že to je jediný materiál, který stárnutím získává na kráse. Dříve se řemeslo dělalo úplně poctivě, jsou tam řešené detaily, že třeba jedna část rozřízlé kůže se odchlípne a tam se začne šít, potom se kůže slepí a šití nevidíte. Nemáte šanci šití prodřít, protože je schované. To jsou techniky, kterými by se už dneska nikdo nezabýval. 

Někteří lidé, například vegani, vyčítají brašnářům a lidem, kteří dělají z kůže, že kvůli nim musejí umřít zvířata. Jak tohle vnímáte?

Všeobecně je to tak, že kůže je zbytkový materiál z jatek, takže zvířata se nezabíjejí kvůli kůži. Čili tento názor je mylný a někdy se jim to snažím vysvětlit. Ale pravděpodobně je to jejich obchodní taktika.

autoři: Jan Pokorný , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.