Spotřeba plynu, uhlí a ropy, historie

Podle výpočtů profesora Jiřího Peška z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, připadá na jednoho obyvatele země zhruba 1,7 desetin ropného ekvivalentu. Číslo vychází z toho, že je na světě šest miliard lidí. Podle jeho slov, ale není toto číslo úplně správné. Spotřeba energie totiž není ve světě rovnoměrně rozdělená:

Pešek: Pokud bychom vzali vyspělé země západní Evropy, tak spotřeba není 1,7 na osobu, ale dvojnásobek. V severní Americe je to sedminásobek ve srovnání se spotřebou ve státech takzvaného třetího světa.

Podíváme se do historie těžby. Kam až sahá zájem o tyto tři suroviny?

Nejstarší písemné doklady o těžbě ropy pocházejí z devátého století před Kristem. Starý zákon - kniha Genesis se zmiňuje o těžbě ropy z kopaných studní. Pokud jde o využívání ropy ve větším měřítku, tak se datuje zhruba po roce 1920. Teprve v první polovině 20. století se začala ropa víc využívat. O zemní plyn projevily první zájem Spojené státy.

Pešek: Bylo to krátce po skončení II. světové války, zatímco Evropa, dá se říci "objevila" význam zemního plynu až v sedmdesátých letech minulého století.

Kam spadají počátky těžby uhlí?

Podle odborníků minimálně do starověku, pravděpodobně ale ještě dál. Nejstarší písemné doklady o těžbě uhlí na našem území jsou datovány do poloviny 15. století. Těžilo se Na Berounsku v okolí Malých Přílep. Jde ale jen o příležitostnou těžbu. Ve velkém se začalo uhlí dobývat u nás i ve světě až na přelomu 18. a 19. století, s nástupem průmyslové revoluce. Hovoří Stanislav Opluštil z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Opluštil: V řadě vyspělých zemí Evropy, zejména ve Velké Británii, Německu se začíná rozvíjet průmysl. K tomu je potřeba energie a dřevo se v té době začalo stávat nedostatkovým. Nejvhodnější náhradou se právě ukázalo využití uhlí.