Speciál Radiožurnálu s Martinem Veselovským o povodních

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podle posledních informací, a to je opravdu aktuální informace, v Cerhenicích na Kolínsku zahynul pracovník energetické společnosti. Na místě podle těch dostupných informací měl odstavit od energie částečně zatopený transformátor, přitom byl ale zasažen proudem. V tuto chvíli jde už o šestou oběť letošních povodní, další informace samozřejmě Radiožurnál shání a zjišťuje a nabídne vám je už v nejbližších zprávách. Začněme ale tam, kde se teprve očekává povodňová vlna, tedy ten nejhorší stav, tam, kde voda z Čech z Povodí Vltavy a Labe teprve doteče. Ve vysílání vítám starostu Hřenska Jana Havla. Dobré odpoledne.

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane starosto, jak daleko je evakuace Hřenska? Jenom podotýkám, že jste starostou obce se 400 obyvateli.

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Tak nemáme 400 obyvatel, máme 260 obyvatel. Evakuace obce probíhá takovým způsobem, že už je evakuováno, jsou evakuovány 4 objekty, voda nám neustále stoupá, protože Labe se vlévá do Kamenice, Kamenice se rozlévá po Hřensku a předpoklad je takový, že dopadneme v roce 2002 akorát tak řekneme o 1,5 metrů méně, než to bylo, což bude úplně stejné, protože budou veškeré objekty zaplaveny a škoda nám dosáhne 100 až 150 milionů korun.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když vás tak, pane starosto, poslouchám, berete to prostě jako záležitost, která přichází s faktem, že Hřensko leží na labských březích, případně na březích Kamenice, nebo to je něco, že z té věci někoho viníte?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
V té věci nikoho nemohu vinit, protože to nezasahuje jenom Hřensko, zasahuje to vlastně celou Evropu. Jsou to situace, který dějí od roku 2002. Do té doby ty povodně nebyly takové, anebo nebyly takové silné, takže já si myslím, že jestli je to globální oteplování nebo je v tom nějaká vyšší moc, nebo co se děje, to nevím, ale je to viz major vyšší moc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podle vašich informací, které máte k dispozici, tak, kdyby měla voda u vás měla dosáhnout toho nejvyššího bodu?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Informace se různí, jelikož my už jsme zažili zde několik povodní, tak můj soukromý odhad je ten, že nejvyššího stupně to dosáhne ve středu, možná že ve čtvrtek, a přesně, jak jsem říkal, metr a půl pod povodeň roku 2002.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to znamená? Zkuste mi to vysvětlit jako člověku, který Hřensko viděl několikrát takříkajíc bez vody, tak za jak dlouho se po takovém zásahu vodou dá vaše obec dohromady?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Tak naše obec se po zásahu vodou takovouto vodou bude dávat dohromady 4 roky a nedá se dohromady ani za 4 roky, ale to, aby nás mohli navštívit turisti, předpokládám, že musíme zvládnout za měsíc po kulminaci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane starosto Havle, vydržte prosím ještě na telefonu. Dá se k tomu celému také říct, že před 11 lety doslova smetla velká obce obec Zálezlice na Mělnicku. Ta obec leží na území, které je sevřeno koryty Vltavy a Labe, těsně před jejich soutokem v Mělníce, a je vodou ohrožena i letos. Na telefonní lince je teď zálezlický starosta Jiří Čížek. Dobré odpoledne, pane starosto.

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Popište mi situaci u vás v obci?

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
No, není vůbec dobrá, ale je už tady vyhlídka na lepší obzor, protože malinko nám to kleslo, je to kupodivu, ale malinko to kleslo. Doufáme, že to není jenom nějaká taková vlna, která by nás chtěla jenom chvilku potěšit, ale bohužel část Kozarovice, kterou je součástí obce Zálezlice, už jsme museli evakuovat včera večer. Dobrovolně jsme jim nabídli evakuaci, takže někteří na to přistoupili. A bohužel ta část je z velké části pod vodou. A navíc se nám protrhla provizorní hráz, kterou jsme vybudovali v místě, kde se staví nová protipovodňová hráz, která má být dokončena v září letošního roku, takže díky firmě Eurovia, která to staví, tak teďka tady aspoň trošku žijeme, protože to začli zavážet provizorně materiálem, který samozřejmě nejde hutnit v tom dešti, takže se teď modlíme, aby ta dírka, která se tam udělala, aby byla prostě poslední a aby se nestalo to, že budeme muset evakuovat i Zálezlice, protože jsme je teďka preventivně vyzvaly k tomu, aby byly připravený, kdyby náhodou tato situace nastala a musely se evakuovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane starosto Čížku, kolika lidí by se to týkalo, kdyby se muselo přistoupit k evakuaci celých Zálezlic?

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
No, celý Zálezlice mají 420 obyvatel, samozřejmě některý už z těch Kozarovic jsou pryč, takže, kdyby to bylo jo akutní, tak si myslím, že v současné době by tam 100 lidí mohlo zůstat, protože ty jsou na kopečku, a kdyby těch 100 lidí se nám ubytovalo u svých známých, tak kolem stovky, maximálně 150 lidí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste říkal, pane starosto, že voda trochu klesla. Která voda vás zaplavuje, z které řeky?

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
U nás zaplavujou obě, u nás je to jedno, jestli je to Labe nebo Vltava, protože Mělník je pro nás takovej špunt, kterej propustí určitej počet kubíků, tužím, že 2,5 tisíce a prostě to, co je nad, tak se rozlívá u nás a plní se proti proudu, takže pokud půjde, dám příklad, 5 tisíc po Vltavě a 100 po Labi nebo půjde 2,5 a 2,5 po každým, tak je to pro nás úplně stejnej výsledek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď zpátky do Hřenska za starostou Janem Havlem. Pane Havle, dokážete si teď představit pro příště, pro příští léta, pro příští roky nějaké opatření, které by takhle velkou vodu nějakým způsobem odklonilo, anebo to je prostě promiňte mi to slovo osud Hřenska?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Je to osud Hřenska, protože realizovat nějaké opatření by, tipuji, vyšlo na hodnotu tak 300 milionů a postavení tady nové elektrárny, takže je to nerealizovatelné, takže Hřensko musí trpět tak, jak je, svou polohou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na kolik odhadujete to, že voda napáchá škody v samotném Hřensku a budete na to vůbec mít jako obec?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Škody odhaduji podle skutečnosti roku 2002 100 až 150 milionů, peníze na to samozřejmě nemáme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kde je vezmete?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Nevezmeme. Nevím, budeme prosit, žádat, žebrat a budeme se snažit nějakým způsobem peníze dotační, něco ta obec, ta obec ve své podstatě začala sezóna a my jsme za sezónu nevydělali ještě ani korunu, protože pršelo, špatné počasí, obecní pokladna prázdná a teď nás ještě postihla povodeň, nejenom teda obec bude totálně ekonomicky v krachu, ale i veškerý podnikatelé i soukromníci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když slyšíte vašeho kolegu, starostu Jiřího Čížka, který, který vede obec, která je mnoho desítek kilometrů na jih od vás v podstatě proti proudu toku Labe a vlastně i Vltavy, tak není to pro vás trošku optimistická zpráva, že on říká, že tam voda klesla?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Já tomu nevěřím, teda nevěřím tomu, věřím svému kolegovi, ale nevěřím, že se to dotkne nějakým způsobem nás. Naopak oproti dřívějším letům nebo dřívějším povodním to předpokládám bude ještě horší, protože se v průběhu těchto let učinilo na mnoha místech různá protipovodňová opatření, teď se nám tam nahoře setká Vltava s Labem, teče to dolů protipovodňová opatření to zadržují a všechno se vyleje právě tady ve Hřensku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy tím, že si jinde výš proti proudu staví protipovodňová opatření, tím vy jste na tom podle vašeho názoru hůř?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Podle mého názoru ano, protože všechno to, co se rozlilo někde, tak teď proteče Hřenskem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zpátky do Zálezlic k Jiřímu Čížkovi. Pane starosto, vy jste říkal, že ještě nejsou dokončena ta protipovodňová opatření. Nebylo tedy něco zanedbáno?

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
Já bych řekl, že ne, my jsme dělali maximální úsilí jsme vyvíjeli k tomu, aby prostě ta hráz stála. Víte, ono tam to naráželo na spoustu problémů, který teď jmenovat by bylo minimálně na čtvrt hodiny a ještě bych si nevzpomněl na všechny, protože jsme to připravovali řádově 9 let a měli jsme ohromnou radost, když na podzim loňského roku jsme začali stavět, bohužel zima byla jaká byla a teď se nám do toho vloudily ty deště, takže hráz je ze dvou třetin hotová, ale prostě začalo se stavět z východní strany a ze severní strany, takže tam už ta hráz má určitou výšku, ale prostě v tom prostředku ještě bylo to nízko, takže tam se to právě vyřešilo provizorním dosypáním, ale samozřejmě, když to není zhutněný, tak ten materiál ten tlak vody nevydrží.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem, pane starosto, jenom kdyby ta hráz nebo až bude postavená, tak velké vodě takové výše a takové síly by odolala?

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
Roku 2002, je to s dimenzí 3 centimetrů, je to možná 3 centimetry vám přijdou strašně málo, ale u nás máme okolo sebe rozlivovou oblast, která se týká minimálně 1500 hektarů a na 1500 hektarů 3 centimetry vody je strašný kvantum vody. Takže já trošku budu oponovat mýmu kolegovi v Hřensku, on má jinou situaci, on je prostě v soutěsce, kam se mu to prožene, kdežto u nás my máme prostě rozlivovou oblast, takže nás se ty protipovodňový opatření, který jsou na cestě před náma, dotknou pouze v tom, že se nám změní poměr mezi průtokem a výškou hladiny, že prostě ten průtok bude rychlejší, o to rychlejc to přiteče a o to rychlejc se to u nás rozplaví.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane starosto Havle, chcete k tomu něco dodat?

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Nechci k tomu nic dodat, to jsou, to jsou rozdílné názory. Skutečnost je taková, že prostě to Hřensko schytá veškerou vodu, která jde z České republiky ven.

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
Ne, s tím já plně souhlasím, s tím já plně souhlasím a právě říkám, že to, my jsme dva rozdílný případy, my jsme na rovině, kdežto prostě Hřensko je v soutěsce, kde opravdu se to nedá srovnávat. To není tím, že bych nesouhlasil s názorem, ale to je prostě opravdu nesrovnatelný dvě věci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Prvními hosty Povodňového speciálu Radiožurnálu byli starosta Hřenska Jan Havel a starosta Zálezlic na Mělnicku Jiří Čížek. Pánové, držím palce, ať se vám co nejlépe daří a díky za váš čas. Na shledanou.

Jiří ČÍŽEK, starosta Zálezlic:
Děkujeme taky, na shledanou.

JAN HAVEL, starosta Hřenska:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a my budeme pokračovat tentokrát v Kralupech nad Vltavou. Tam je moje kolegyně Anna Königsmarková. Dobré odpoledne, Anno.

Anna KÖNIGSMARKOVÁ:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy kromě toho, že sledujete situaci v samotných Kralupech, kde mimochodem to není vůbec nic hezkého, alespoň podle těch zpráv, které jsou vidět na internetu, ale sledovala jste situaci i v Neratovicích a také v místní chemičce ve Spolaně, protože, když se vrátíme o 11 let zpátky, tak v podstatě situace zaplavené chemičky byla velice ostře sledovaná a ta situace tam nebyla tehdy vůbec ideální. Jako první mě tedy zajímá, jaká opatření chemička v Neratovicích přijala, aby se už neopakoval rok 2002?

Anna KÖNIGSMARKOVÁ:
Tak těch opatření určitě je celá řada, protože podle mých informací se zatím voda do chemičky nedostala. Jaká opatření to ale jsou, to mi zůstává skryto a neznámo, protože vedení Spolany mlčí jako tajemný hrad v Karpatech. Já jsem tam byla v podstatě dvě hodiny, celé odpoledne jsem tam čekala na vyjádření, nic se ke mně nedoneslo, ani sliby, že mi pošlou vyjádření emailem, také mi nic nepřišlo, takže nevím, jakého ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, Anno, vykládáte si nějak, proč, proč chemička mlčí, když ty jediné zprávy, které se dostávají ven, jsou o tom, že mají všechno jaksi ošetřeno daleko lépe než před 11 lety?

Anna KÖNIGSMARKOVÁ:
Přišel za mnou jakýsi tiskový mluvčí Miroslav Kulík a ten mi řekl, že Spolana, jelikož má zahraničního majitele, tak nikdo ze Spolany zdejší nemá kompetence pro komunikaci s médii nebo veřejností, tudíž mi nikdo tady nemůže nic říct, musela bych napsal email v cizím jazyce do zahraničí a snad po několika hodinách, neli dnech by se mi někdo ozval zpátky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je zajímavé. No, dobře, tak o samotné chemičce se toho příliš nedozvíme. Jaká je situace v Kralupech?

Anna KÖNIGSMARKOVÁ:
V Kralupech je celkem klid, ačkoliv podle obrázků na internetu nebo z televize se to tak nemusí zdát a Kralupy jsou totiž v tuto chvíli uzavřené pro automobilovou dopravu, mohou sem vjet jenom místní nebo příbuzní obyvatel, takže skutečně auta tady nejezdí, je tu klid a přestalo pršet a ani hladina Vltavy v tuto chvíli neklesá, ale ani nestoupá. Zastavila se těsně před schodišti do místních paneláků. Sídliště jsou hned na okraji řeky a ta řeka v podstatě olizuje ty první schody do vchodů, ale dál už se naštěstí nedostává.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to znamená pro obyvatele Kralup? Že mohou v klidu zůstat na svých místech jen s nějakými připravenými zavazadly?

Anna KÖNIGSMARKOVÁ:
To rozhodně ne. Právě obyvatelé sídlišť na obou březích Vltavy byly v průběhu posledních 12 hodin evakuováni, někteří našli azyl u svých příbuzných nebo v jiných městech, někteří také v městské škole. A podle mých informací by měl v 18 hodin zasednout krizový štáb města a rozhodnout, co dál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Anna Königsmarková z Kralup nad Vltavou. Díky za informace a hezký večer.

Anna KÖNIGSMARKOVÁ:
Hezký večer. Na slyšenou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pomalu se pohybujeme ze severu Čech proti proudu řek jednak Vltavy, ale i Labe a samozřejmě proti té vlastně skutečné povodňové vlně, která se sune Českou republikou. Dostáváme se pomalu od Kralup nad Vltavou do Prahy. V průběhu dneška si Vltava v Praze udržuje v podstatě stabilní výšku, na úrovni Malé Chuchle aktuálně hladina na úrovni něco přes 5 metrů, přes, před Prahou se voda rozlila do krajiny kolem Radotína a Lahovic, de facto je odříznuta čtvrť Zbraslav. V samotné Praze byly vztyčeny kovové protipovodňové stěny a lidé v oblasti Karlína a Invalidovny a nejen tam byli vyzváni k balení evakuačních zavazadel. Dalšími hosty speciálu Radiožurnálu jsou předseda zastupitelského klubu TOP 09 a člen krizového štábu hlavního města Prahy Jiří Vávra. Dobré odpoledne.

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A se mnou ve studiu je starosta Městské části Praha 9 Jan Jarolím. Dobré odpoledne i vám.

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane starosto Jarolíme, jak funguje spolupráce mezi vedením města, tedy hlavního města Prahy a jednotlivými městskými částmi, konkrétně mezi Prahou 8, Prahou 9, pardon?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Prahou 9 a hlavním městem, tak vcelku na přijatelné úrovni. To, co jsme opravdu postrádali zejména včera, kdy došlo na naší /nesrozumitelné/ ke kulminaci, tak byly především informace, které by hovořily o vývoji průtoku na této výšce. To znamená, my jsme na některé, na některý ty změny v tom mohli reagovat opravdu na poslední chvíli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybyste ty informace dostali dříve, mohli jste reagovat lépe?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Kdybysme je dostali dříve, tak jsme samozřejmě i dřív mohli, mohli přijmout příslušná opatření. Nakonec jsme po i zkušenostech trochu z toho roku 2002, si víceméně pomohli vlastními silami díky některým našim podnikatelům z místa, kteří měli zájem o to pomoci, získali jsme i techniku, těžší techniku, nákladní automobily, bagr, takže jsme poměrně rychle dokázali napytlovat potřebné množství pytlů a poskytnout a pomoci těm obyvatelům těch ohrožených domků, zejména v oblasti Hrdlořez.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane starosto Jarolíme, prosím, vezměte si sluchátka, abyste dobře slyšel pana zastupitele, pana zastupitele Vávru. Máte sluchátka? Tak výborně. Pane Vávro, bývalý primátor Bohuslav Svoboda vás obvinil, že jste vydali pozdě pokyn ke vztyčení protipovodňových bariér, to jsou ty kovové stěny na březích pražské Vltavy. Tvrdí, že jste je měli nechat stavět už kolem půlnoci ze soboty na neděli, zatímco se reálně začalo stavět až v neděli v 9 ráno. Má pravdu?

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Nemá pravdu. Já bych vycházel z toho, jaké byly reálné průtoky, to znamená, 31. 5. ve 3 ráno bylo 402, čili nastal vlastně první pohotovostní stupeň, kdy se začalo řešit tato výstavba, následně se začalo stavět přesně podle harmonogramu 1. 6. 15.40 byl Zbraslavjih, 1. 6. 15.10, 15.20 je Divadelní ulice, čili to jsou výstavby, kdy při 600 kubických metrech za sekundu se staví tyto, tyto zábrany, čili jelo se přesně podle povodňového plánu. Vyhovující samozřejmě je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem vy jste, pane Vávro, teď před malou chvílí slyšel starostu Prahy 9 Jana Jarolíma, jak říkal, že by si dokázal představit lepší komunikaci mezi vámi jako velkou Prahou a jeho městskou částí. Co na to říkáte?

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Ano, souhlasím, tam byly jisté nedostatky z rána, ale to byly spíš nedostatky v rámci systému práce operačního, operačního štábu, to nebylo ale nic, co by tam zavinili lidé, byl tam jenom trošku špatný systém z minula, myslím, že jsme to neprodleně napravili po už první schůzce krizového štábu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, zkuste mi, pane Vávro, co to znamená trošku špatný systém z minula?

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Tak v tom rámci toho krizového řízení, které se tam nacházelo a které jsme převzali podotýkám před necelým týdnem, tam byl například ten problém, že řada starostů nebo od tajemníků nebo jejich zástupců starostů vůbec nebyla v tom seznamu uvedena. To znamená my jsme tento nedostatek odstranili po výtkách starostů a podotýkám to, že krizový štáb volal na čísla, která mu byla přidělena a tady neviním ani starosty, vidím spíš problém v systému toho odboru krizového řízení v uplynulé době. Ta čísla jsme neprodleně napravili a poté ta komunikace naběhla do normálního systému. Byla zřízena Zelená linka, kde sedí 18 lidí, kteří nepřetržitě vyřizují všechny požadavky městských částí, problémy občanů. Štáb funguje naprosto normálně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane Vávro, chcete říct, že tak, jak vy to teď popisujete, to znamená, že odbor krizového řízení a vůbec štáb funguje tak, jak jste to popsal, že to před vaším nástupem na magistrát nebylo?

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
No, já jsem byl naprosto překvapen z toho, pokud nám zástupci jednotlivých městských částí vytkli komunikaci, já jsem si informace prověřil, zjistím si, že osloveni byli, a pak jsme zjistili, že byli osloveni naprosto jiní lidé, což je naprosto skandální a samozřejmě budeme následně zjišťovat, jak k této situaci vůbec v minulosti mohlo dojít.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak vydržte malou chvíli, pane Vávro. Pane starosto, Jarolíme, evidentně u vás na Praze 9 byl osloven někdo úplně jiný?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Tak mě tohle to naprosto zaráží, tato skutečnost. Samozřejmě nevím, jak funguje systém na magistrátu a kdo za co je zodpovědný. Pravdou je, že jsem já osobně dostal 3 SMSky, které naprosto tedy nepřinášely ty informace, které bychom byli potřebovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ty jste dostal od koho ty SMSky?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Z krizového štábu. V podstatě ta jedna se týkala svolání rozšířeného krizového štábu na večer na půl jedenáctou včera večer k jaksi, do krizového štábu hlavního města Prahy toho celopražského, další SMSka mi oznámila, že na základě rozhodnutí zastupujícího primátora, pana radního, pana náměstka Hudečka se, je vydán zákaz vstupu do mateřských, základních a středních škol, což byla tedy velmi překvapivá informace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč byla překvapivá?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
No, tak mně se zdála tato informace nebo toto opatření i vzhledem k situaci u nás jako poněkud přehnaná, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak vydržte malou chvíli, pane starosto. Pane Vávro, to je reakce z jedné městské části z Prahy 9. Přicházejí podobné z našich informací i z jiných pražských městských částí. Nebyla ta, nebyl to, že jste vydali pokyn k uzavření mateřských, středních a základních škol nadsazená reakce?

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Pane redaktore, bezesporu nebyl. Tam je jeden problém, že samozřejmě podotýkám jeli jsme podle platného povodňového řádu, to znamená tak, jak to bylo nastaven platný harmonogram, bohužel byl nastaven na povodně, které vznikly mimo území hlavního města Prahy. Nyní se jednalo o to, že ty povodně vznikly v Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy, takže jenom bych podotkl, že, a vrátím se hned k vaší otázce, 1. 6. 15.00 560 metrů kubických, ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane Vávro, pardon.

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Stejný den ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď se bavíme o tom, že včera v neděli odpoledne vyhlásil zastupující primátor to, že prostě nepojedou školy od mateřských po střední. Ptám se jenom, jestli to prostě byl vhodný krok, jestli to bylo pro obyvatele hlavního města Prahy výhodnější, než to nechat být na jejich uvážení?

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
To je právě, co se snažím vysvětlit. Nám se stalo to, že během jediného dne se zdvojnásobil, respektive ztrojnásobil průtok a měli jsme informaci, že tam bude průtok kolem 2600, vzápětí přišla informace od ministerstva životního prostředí, pane ministra osobně, že podle jeho prognóz ten průtok bude 3400, pokud bychom počítali, že tato skokově by se to zvyšovalo, ocitli bysme se v situaci, kdyby tady byla 4tisícová, 5tisícová voda možná 3, 4 hodin a my bychom nechali jít za této situace děti do škol? To si snad nikdo neumí dovolit, neumí představit. To by bylo naprosto nepochopitelné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane Vávro, vydržte. Pane starosto Jarolíme, za takové situace, kdyby šly děti na Praze 9 do škol, bylo by to jaké?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Já si myslím, že by ty děti klidně mohly jít do škol, protože například Prosek naprosto není zasaženou touto povodňovou kalamitou. Pravdou je také, že mnoho těch dětí chodí do školy pěšky, takže udělat an bloc takovéto opatření opravdu musím pokládat prostě v dané situaci za nevhodné a mnoha rodičům to spíše tu situaci zkomplikovalo. Myslím si, že by hlavní město v těchto případech se mělo spíš více spolehnout na krizové štáby jednotlivých městských částí. My jsme situaci měli velmi pod kontrolou, i večer jsem se ptal, zda ten odhad v tom momentě už mohl býti znám, odhad počtu nutně evakuovaných lidí z těch nejvíce ohrožených částí Prahy, jestli je možno už nějak kvantifikovat. Samozřejmě my jsme připraveni poskytnout i své, svá místa například v těch školách mít připravena pro evakuované, to ano, ale pokud bychom neměli naprostou jistotu, tak bychom nepodnikali takovéto kroky jaksi dopředu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Pane Vávro, zajímá mě jedna věc, z jakého důvodu zítra už školy poběží?

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Tak především ta situace se normalizovala. Samozřejmě Vltava mírně stoupá, řešíme problémy se Sázavou, která sice klesla, ale naopak stoupá Berounka. A uklidnily se až s výjimkou Rokytky menší pražské toky, které způsobily onen nejvýraznější povodňový nárůst, a proto samozřejmě na zítra už samozřejmě vyjma škol, které jsou v záplavovém pásmu a kde by bylo nezodpovědné a je to na rozhodnutí každého ředitele se ty školy uvolnily. Já bych ještě se vrátil k tomu včerejšímu rozhodnutí, tam je nutno si uvědomit, a myslím si, že to řada starostů, u pana starosty Jarolíma to nebylo tak dominantní, i když samozřejmě značné školy nám způsobily právě malé vodní toky, kde nebyla žádná historická zkušenost s tím, co dělají a podotýkám nejsou ani historicky monitorovány, což bude nutno neprodleně napravit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, rozumím. Já se moc omlouvám, pane Vávro, spojení mezi studiem a přenosovým vozem rozhlasu, ve kterém jste, není vůbec ideální a již téměř vám není rozumět. V každém případě díky za vaši účast. Hezký podvečer, na shledanou.

Jiří VÁVRA, předseda zastupitelského klubu TOP 09, člen krizového štábu hlavního města Prahy:
Děkuji. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poslední otázka na vás, pane starosto Jarolíme, jaká je teď situace na Praze 9? Je tam nějaké místo, nějaký vodní tok, od kterého ještě očekáváte nějakou zákeřnost?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Tak u nás máme pouze jeden hlavní vodní tok, to je říčka Rokytka. Opravdu nejvíce škod napáchala včera, kdy kulminovala v těch večerních, pozdě večerních hodinách. Dnes došlo k silnému poklesu hladiny v korytě, prakticky je to řádově do metru, 60 až 80 až 100.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže jste mimo nebezpečí v podstatě?

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
V tomto okamžiku ano, ale samozřejmě nevíme, jak se ta meteorologická situace bude vyvíjet nadále, protože samozřejmě vzpomeňme na rok 2002, tam se zdálo, že ta hlavní povodeň už je za náma, pak došlo znovu k jakési kumulaci té veliké rozsáhlé tlakové níže nad střední Evropou a ta jakoby dorazila vlastně tu předchozí situaci, takže pak došlo teprve k tomu katastrofálnímu zvednutí hladiny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Budeme doufat, že se tentokrát v roce 2013 tak nestane. Dalším hostem tohoto Povodňového speciálu Radiožurnálu byl starosta Prahy 9 Jan Jarolím. Díky za vaši účast. Hezký podvečer.

Jan JAROLÍM, starosta Městské části Praha 9:
Taky děkuji. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A povodňový speciál se opět posune od hlavního města Prahy více na jih, to znamená do oblastí, které by teoreticky už mohly být s menšími problémy, kde by voda už mohla opadat, ale to se dozvíme už za malou chvíli. Bechyně, to je město, které povodeň těžce zkoušela v srpnu před 11 lety a těžké chvíle připravila řeka Lužnice i nyní. Přestože zde byl vybudován systém ochranných opatření, domy v místní části Zářečí jsou opět plné vody. V Bechyni dnes natáčel kolega Jan Kopřiva.

/ Reportáž /

Jan KOPŘIVA:
Povodňový den pro obyvatele pětitisícové Bechyně začal včera po ránu. Hladina řeky Lužnice poměrně rychle stoupla o 4,5 metru, do stavu katastrofálních záplav roku 2002 scházelo pouhých 40 centimetrů.

Milan VOBORSKÝ, majitel keramické dílny:
Ráno jsem sem přijel a řeka už byla z břehů vylitá, tak jsem honem začal skládat věci do štosů, co se může rozmočit, tak jsem dával na skříně, protože vím, že v roce 2002, kde asi tak voda byla, tak jsem předpokládal, že asi tak vysoko by to bejt nemělo, tak jsem všechno nandal na stoly a co šlo, aby se to nerozmočilo, no.

Jan KOPŘIVA:
Říká Milan Voborský, který má v domě u řeky keramickou dílnu. Jeho snaha uchránit přízemí před vodou byla marná.

Milan VOBORSKÝ, majitel keramické dílny:
Horší jsou na tom tady ty domy, co jsou pod mostem. Tam vlastně nějak nefunguje ta protipovodňová ochrana, protože tam ty zpětný klapky nějak nefungujou, takže se to stejně valilo spodem a postavili to strašně pozdě, takže voda už tam byla, když to stavěli, jo.

Jan KOPŘIVA:
Bezmála metr vody měla v domě i spolumajitelka pohostinství na protějším břehu Lužnice.

spolumajitelka pohostinství:
Nebyli jsme varovaný, nebyli jsme varovaný, nikdo nám nic neřekl, nestihli jsme nic vynosit. Ve čtvrtek nám přivezli nový mrazáky, jako škody jsou obrovský, je to povodňový pásmo, nikdo to nepojistí, takže nemáme vůbec nic.

Jan KOPŘIVA:
Takže podle vašeho názoru bylo možné ty škody eliminovat, předejít jim?

spolumajitelka pohostinství:
Určitě, určitě, protože tu protipovodňovou stěnu stavěli už po pás, to už byli všichni ve vodě, že jo, a ty baráky byly všechny pod vodou.

Jan KOPŘIVA:
Jak jste strávili tu dnešní noc tady?

spolumajitelka pohostinství:
My? my jsme byli na ubytovně, protože jsme se sem nedostali.

Jan KOPŘIVA:
Po návratu vás čekal jaký pohled, obraz?

spolumajitelka pohostinství:
Se podívejte. To všechno plavalo a ty mrazáky, co tady byly položený v zemi, jako na vodě, to už je všechno.

Jan KOPŘIVA:
Tak tady to je spoušť teda, kam tady dosahovala ta voda až?

spolumajitelka pohostinství:
Jako je to katastrofa.

Jan KOPŘIVA:
Půjde to dát nějak dohromady na sezónu?

spolumajitelka pohostinství:
Nevím. Já v tuhle chvíli nevím. Záleží na počasí, jak to bude vysychat.

Jan KOPŘIVA:
Starosta města Jaroslav Matějka ale podobnou kritiku odmítá.

Jaroslav MATĚJKA, starosta Bechyně:
Já se domnívám, že i kdybychom tyto zábrany postavili týden dopředu, kdybychom je nechali stát od března, kdy jsme stavbu přejímali od firmy, tak by situace v Zářečí vypadala naprosto stejně, protože ta voda si tam našla jinou cestu, jinudy, takže v žádném případě to nebylo tím, že bychom začli pozdě. Je třeba začít s jednáním, s projektantem a s firmou, která tohle to stavěla.

Jan KOPŘIVA:
Vysvětluje starosta Jaroslav Matějka, který nyní společně s dalšími obyvateli města sleduje vývoj na horním toku Lužnice. Ta má totiž kulminaci ještě před sebou a další povodňová vlna bude brzy na cestě i sem do Bechyně. To je jasné i keramikovi Milanu Voborskému.

Milan VOBORSKÝ, majitel keramické dílny:
Sledujeme to s obavami, ale zdá se, že by to mohlo být maximálně nějakých 70 centimetrů, což by nás už tady pravděpodobně nevytopilo. Doufáme, že přestane pršet, že se to tak nějak pomaličku uklidní a tady bude ta voda opadat trošičku rychleji, když přijde ta vlna, aby se to nějak nepotkalo, no.

Jan KOPŘIVA:
Jak to sleduji, tak si myslím, že mírný optimismus už je na místě a o tom svědčí i to, že už jste zahájili první úklidové práce, jsou tady kýble, košťata.

Milan VOBORSKÝ, majitel keramické dílny:
No, doufám, že ano, protože v roce 2002 jsme si po první povodňový vlně uklidili a pak přišla druhá, takže, takže doufám, že se to nebude opakovat.

Jan KOPŘIVA:
Tak se držte a přeju, ať všechno dobře dopadne.

Milan VOBORSKÝ, majitel keramické dílny:
Jo, děkuju.

/ Konec reportáže /

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a tím, kdo by ideálně mohl v tomto povodňovém speciálu Radiožurnálu odpovědět na výhrady řečené právě v této reportáži, je jihočeský hejtman Jiří Zimola. Dobrý podvečer do Českých Budějovic.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Dobré odpoledne. Zdravím vás.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane hejtmane, vy jste to slyšel. Ty, řekněme, stesky a zmínky lidí z Bechyně, kteří říkali: "Nebyli jsme varováni, protipovodňové stěny byly stavěny pozdě, v podstatě ti lidé, co je stavěli, byli po pás ve vodě," a tak dále. Jde to za vámi tyto výhrady?

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Tak mně především, je mi velkou ctí, že jste řekl, že bych mohl ideálně odpovědět. Já si nemyslím, že bych byl úplně ten ideální, kdo by, kdo by měl na tyhle ty věci odpovídat, ale pokusím se přesto odpovědět. Víte, já, když si vzpomenu, že v sobotu, ještě v sobotu odpoledne, kdy se mnozí z nás dívali na předpovědi počasí, když pršelo, tak Jihočeský kraj v té době nebyl zahrnut do těch krajů nebo mezi ty kraje, kde hrozilo povodňové ohrožení. My jsme tam měli, že by ty největší srážky měly jít spíše na Karlovarský a Plzeňský kraj, to, že se situace potom vyvinula tak, jak se bohužel vyvinula, že to nejvíce právě zasáhlo jižní Čechy a že to právě zasáhlo Táborsko, Bechyňsko, tak si troufám říct, že bylo překvapení úplně pro všechny a v tomhle smyslu já se ani paní, panu starostovi Matějkovi nedivím, protože je pravda, že ještě v půlnoci byl relativně klid. Ve tři v noci už byl druhý, respektive třetí stav a podle informací, které já mám, tak když začali stavět ty protipovodňové zábrany někdy v půl páté, tak už to opravdu bylo pozdě. A teď nechci opravdu spekulovat o tom, jestli by si ta voda tam našla cestu někudy jinudy, nebo ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím, víte, co mě zajímá, pane hejtmane, jestli prostě to bylo, tak jak říkáte, tak rychle ta změna prostě vývoje meteorologické situace.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Byla, byla, byla, opravdu byla.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že už se na to nedalo reagovat pořádně?

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Jasně, byla, byla opravdu rychlá. Mnozí z nás uléhali v sobotu ke spánku v domnění, že to bude celkem pohodová noc a ty, ty úhrny srážek, které nakonec přišly sem na jižní Čechy, kde v některých místech to bylo až 100 milimetrů na metr čtvereční, tak překvapily úplně všechny, a to vám prostě potvrdí meteorologové. Oni prostě v žádných modelech s tímto nepočítali. No, a tím se pak stalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím, na druhou stranu budeme, budeme.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Tím se pak stalo to, co se stalo, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane hejtmane, s meteorologem Janem Šrámkem také mluvit, ale vy argumentujete podobně jako lidé z hlavního města Prahy. Jeli jste podle plánů, nedalo se to čekat a tak dále. Není načase ty plány prostě změnit a ve chvíli, kdy na půlce území České republiky prostě prší, byť meteorologické mapy neukazují, že bude nejvíc pršet zvláště u vás, tak prostě začít činit protipovodňová opatření?

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
A tak já vím, že samozřejmě by se mohly vždycky činit nějaká opatření. Já nechci v žádném případě bagatelizovat ty stížnosti obyvatel, koneckonců já se s tím jako hejtman kraje od včerejšího dne setkávám a jestliže jste mě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proto také jste v tomto speciálu.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Jestliže jste mě také vyzval v počátku, jestli to snad nejde ta odpovědnost za krajem, tak já chci říct, že my jsme, právě protože jsme hned v 8 ráno v neděli svolávali poprvé krajskou povodňovou komisi, následně v 16 hodin v neděli odpoledne a následně ve 20 hodin jsme vyhlásili stav nebezpečí, protože jsme jaksi cítili tu povinnost začít významněji koordinovat všechny práce, tak do té doby ta odpovědnost skutečně ležela na starostech obcí s rozšířenou působností, který měli zajistit informování těch starostů a místních povodňových štábů. Já si teď neuvědomuju, do jaké působnosti obce s rozšířenou působností patří Bechyně, ale zcela jistě tam mohla váznou komunikace, kdy Český hydrometeorologický ústav, případně Povodí Vltavy vydalo varování prostřednictvím hasičů na tyto obce s rozšířenou působností a ty dále měly informovat starosty a pak už bylo na rozhodnutí starostů, protože ti jediní jsou kompetentní k tomu vydávat, vydávat nařízení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápu. Řekněte mi, teď v tuto chvíli kolik lidí je v Jihočeském kraji evakuováno, tedy tím myslím mimo své domovy?

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Podle informací, které já mám k dispozici, tak je to něco málo přes 500 obyvatel, ale to číslo se opravdu mění. Nemělo by se zvyšovat a spíše se zmenšuje ten počet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se dívám a chápu, že to je pohled z Prahy, ale když se dívám na hydrologické mapy, tak i v Jihočeském kraji jsou stále ještě červené body, které znázorňují, že některé toky mají prostě vyšší hladinu, než by se zdálo zdravé.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Bohužel, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsou místa, která byste označil teď ještě za nebezpečná?

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Určitě. I ve vašich reportážích a ve vašich přehled zpráv je uváděno, že tou nejpostiženější obcí nebo nepostiženějším regionem je nejen Bechyně, ale právě Putim na Blanici a nebo v podstatě i Písek. Nejpostiženější proto, a já jsem v kontaktu se starostou Putimi, panem Matoušem, kde mě informuje pravidelně o tom, jaký je stav v Putimi. Nejpostiženější prostě proto, že Blanice tam kulminuje a zatím opravdu ještě neopadává, možná i proto, že v jižních Čechách stále, byť drobně, ale prší a my opravdu velmi očekáváme to zítřejší ubývání srážek a to, že by ta situace už tam měla jít k normálu, protože všude jinde v jižních Čechách už se ty, ta situace stabilizuje, toky opadají, už jsou po kulminaci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jedna věc mě zajímá, pane hejtmane, návrh Michala Haška, jihomoravského hejtmana a šéfa unie hejtmanů, aby byli na likvidaci povodňových škod využíváni nezaměstnaní. Je to dobrý nápad?

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Já si myslím, že to je dobrý nápad. My jsme o tom dneska právě na videokonferenci hovořili, zákon o zaměstnanosti nám toto nebo toto vládě umožňuje a myslím si, že je správné v takovýchto mimořádných situacích, jaké bezesporu povodně jsou, využít každou pracovní sílu. Jestliže nám stav nebezpečí, který já jsem vyhlásil na území Jihočeského kraje, umožňuje v uvozovkách povolávat do zbraně, anebo bez uvozovek žádat o výpomoc fyzické osoby, mnohé to samozřejmě dělají bez nároku na jakoukoli odměnu, tak si myslím, že je také správné, aby nezaměstnaní, aby lidé, kteří od státu pobírají podporu v nezaměstnanosti, tomu státu a občanům tohoto státu také pomohli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik jihočeský hejtman Jiří Zimola ve speciálu, povodňovém speciálu Radiožurnálu. Pane hejtmane, díky za váš čas. Na shledanou.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Také děkuji a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K těm výhradám, které zazněly přímo od hejtmana Jihočeského kraje, a bezesporu nebude sám, že, řekněme, ty předpovědi, meteorologické mapy nebyly tak úplně srovnané s realitou, tak na to bude odpovídat teď ve vysílání Radiožurnálu meteorolog Jan Šrámek. Dobré odpoledne, pane Šrámku.

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy to asi neslyšíte poprvé tyto výhrady, ale abych zrekapituloval to, co Jiří Zimola říkal, tak říkal: "Ještě v sobotu 1. června nebylo vůbec zjevné, že Jihočeský kraj dostane od počasí a od deště tu největší ránu," tak jak už potom v neděli bylo jasné, tak já nevím, nepřehlédli jste něco?

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Tak rozhodně ne. My jsme věděli, že budou problémy, samozřejmě numerické modely počítají, ale nejsou dokonalé, to znamená, že pokud bychom věděli přesně, kde a kolik spadne, tak bychom varovali dostatečně dopředu. My jsme se snažili, co bylo v našich silách a myslím si, že výstrahy na to, kolik má napršet, samozřejmě byly vydány včas, že nakonec na některých místech napršelo více, to už je, to už je potom věc druhá. Pokud bychom, pokud bychom zas varovali a třeba nepršelo vůbec, tak samozřejmě zas by byl problém druhý, takže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu to by asi nemělo ty důsledky, které to má teď.

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Samozřejmě ne, ale myslím si, že z našeho, z meteorologického pohledu výstraha už byla několik dní předem, že budou docela výrazné srážky, takže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, co by mě, pane Šrámku, zajímalo? Vy vydáte, jak říkáte, výstrahu. Z vašeho pohledu je to košer. Co si potom říkáte, když vidíte a slyšíte takové výhrady a stesky od politiků, od starostů a tak dále, kteří říkají: "My jsme nedostali tu informaci včas."

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Já musím říct, že my jsme udělali, co bylo v našich silách a v podstatě ten informační systém, myslím si, že funguje a je nastaven docela dobře. Povodně jsou stále ještě v průběhu, takže myslím si, že nad tím si můžeme sednout a zamyslet, až povodně skončí. Teď těžko hodnotit, tohle je konkrétní věc. Myslím si, alespoň z našeho pohledu opravdu, že ty výstrahy v té podobě, v jaké, jaké byly vydány, že, že víc jsme prostě nemohli udělat, víc numerické modely neumí v současné době.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinak to sednutí si a zamyšlení se by možná bylo lepší před tou povodní.

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
No, tak to se vám možná pěkně říká, ale myslím si, já nevím, co vám prostě na tohle konkrétně mám říct víc. Já musím říct, že meteorologické.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, abyste tomu, pane Šrámku, rozuměl. Já tady jako pozorovatel sleduji stesky politiků, stesky starostů a vaše vysvětlení a vypadá to, že systém je nastaven skvěle, akorát potom lidé vidí, že voda přišla o něco rychleji, než všichni očekávali. To je celé.

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
No, já si hlavně myslím, že voda se chová tak nevyzpytatelně, že ani sebelepší systém a sebedokonalejší nezabrání tomu, abychom zažili povodně i v příštích letech a že se jim prostě nevyhneme. My se musíme naučit s povodněmi žít a musíme se naučit samozřejmě před nimi co nejlépe chránit, ale jako samozřejmě voda je živel a nejde, prostě když se někde vyprší, tak nejde tu vodu odnést pryč někam, kde by nepůsobila žádné škody.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To samozřejmě. Pane Šrámku, díky i za váš čas. Na shledanou.

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Celou dobu jsme se pohybovali v podstatě po povodí řeky Vltavy. Teď se přesuneme do povodí řeky Labe, konkrétně na řeku Úpu, protože lidé ve Svobodě nad Úpou na Trutnovsku stále ještě likvidují následky včerejší záplavy. Rozvodněný Černohorský potok do města po silnici naplavil mnoho tun kamení, bahna a dalšího materiálu, propadla se také podemletá silnice, kterou notabene loni kraj nechal opravit. Podrobnosti na místě zjišťoval reportér Bohuslav Štěpánek.

/ Reportáž /

Bohuslav ŠTĚPÁNEK:
Takovou povodeň místní lidé nepamatují. Řeka Úpa zůstala v korytě, horské město ale tentokrát ohrozil rozvodněný potok. Zaplavil několik domů, včetně chalupy Švorcových.

paní ŠVORCOVÁ:
Celou noc pršelo, pak nás probudily rány, to tady, tyhle ty kameny se všechny valily, že jo, tady to bylo hrozný, tady bylo metr, nám to vzalo, studnu máme špinavou, studnu, nemáme vodu, nemáme nic. Tady jsme měli řeku kolem chalupy, my jsme nemohli z chalupy ven. Nikdy to tady nepamatujeme.

Bohuslav ŠTĚPÁNEK:
Ucpalo se totiž koryto Černohorského potoka. Voda si pak podle Luďka Khola ze Správy Krkonošského národního parku hledala nejkratší cestu dolů a s ní i tuny kamení, klád a bahna.

Luděk KHOL, Správa Krkonošského národního parku:
Voda Černohorský potok ucpal propusti, který vedou pod těma objektama ve Svobodě nad Úpou. Postupně se ucpalo celý koryto Černohorskýho potoka. Voda si našla nejkratší možnou cestu, to znamená, vylítla na silnici a jde teďka po silnici směrem do Svobody nad Úpou. Musí se vybrat původní koryto, kde my můžeme pracovat pouze tam, kde to není zastavěný, to znamená, od toho prvního vtoku pod Hotel Prom.

Bohuslav ŠTĚPÁNEK:
Všechno se pak hnalo dolů na hlavní křižovatku ve Svobodě nad Úpou, povodňová vlna zatopila tamní náměstí, sklepy domů i několik aut. Hlavní tahy do Pece pod Sněžkou i Jánských Lázní byly neprůjezdné, jak potvrzuje Jiří Prouza z trutnovské policie.

Jiří PROUZA, Policie ČR, Trutnov:
Je úplně uzavřena komunikace směrem na Pec pod Sněžkou. Provoz je řízen kyvadlově, semafory a nyní jsem byli i v Jánských Lázních a v podstatě ta komunikace, která vede dolů do Svobody nad Úpou, tak ta je zcela neprůjezdná, ta komunikace se změnila v jednu velikou řeku. Je tam naplaveno velké množství materiálu, sutě, kamenů.

Bohuslav ŠTĚPÁNEK:
Mnoho lidí se tak nedostalo, kam potřebovalo, jako řidič autobusu Bohumil Dařílek.

Bohumil DAŘÍLEK, řidič autobusu:
Vezu tajdle 45 dětí do Pece do školy v přírodě a je problém se tam dostat, tak nevím, co se bude teď dít.

Bohuslav ŠTĚPÁNEK:
Situace se tak rychle bez pomoci stala nezvladatelnou, jak přiznává nezávislý starosta Svobody nad Úpou Jiří Špetla.

Jiří ŠPETLA, starosta Svobody nad Úpou /nezávislý/:
My v tuhle chvíli situaci už prostě nemáme pod kontrolou, naší technikou, ani technikou firem, který jsou tady někde z města, se už prostě ta situace nedá zvládnout, to znamená, my už jsme volali na kraj a stát, aby nám pomohl, protože v tuhle chvíli se bojíme tu vodu, která teče po tý silnici, pustit zpátky do toho koryta, protože nevíme, co tam je prostě, něco je vyčištěný, něco není a bojíme se, aby to nenapáchalo další škody, to znamená, že by mohly ty domy, který jsou po cestě nad tím korytem, utrpět nějaký poškození, nedej Bože, spadnout.

Bohuslav ŠTĚPÁNEK:
Proto přijelo místním na pomoc kolem pěti desítek profesionálních a dobrovolných hasičů a s nimi i další těžká technika.

Luděk KHOL, Správa Krkonošského národního parku:
Svoboda nad Úpou sem dala jednu nebo dvě stavební firmy a my jsme sem už včera večer dali dvě stavební firmy, který přijely, protože do toho koryta můžou jenom tyhle ty kráčející bagry, nic jiného tady nepomůže, nemůžou žádný nakladače nic. Hledají dno, který je vyzděný, vydlážděný z kamenů, materiál zatím dáváme na stranu a postupně ho budeme pak odvážet na nějaký náhradní skládky.

Bohuslav ŠTĚPÁNEK:
Dodává Luděk Khol. Kdy se vrátí život ve Svobodě nad Úpou do normálních kolejí, zatím není jasné.

/ Konec reportáže /

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a my pokračujeme zpátky v Praze. V roce 2002 za velké povodně byla doslova devastována velká část pražské zoologické zahrady. Kvůli rychlému nárůstu vltavské hladiny, ale také kvůli absolutní tehdejší nezkušenosti s evakuací zvířat z té dolní části zahrady přiléhající k řece do té horní. Všichni asi ještě mají v paměti ten známý příběh, který notabene dobře neskončil, lachtana Gastona, který se z Prahy dostal až do Německa, poté, co uplaval přes 300 kilometrů. Teď jako posledního hosta tohoto povodňového speciálu mám na telefonu ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka. Dobré odpoledne.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Dobrý podvečer, dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, je možnost, že by při této velké vodě u vás v zoologické zahradě zahynula nějaká zvířata?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Samozřejmě, že to možné je a my se toho stále ještě obáváme. Sice jsme naprostou většinu zvířat z té spodní části zoologické zahrady evakuovali, nicméně ještě za tou čárou, kam zatím voda dosud dosáhla, zůstávají třeba právě lachtani, uvidíme, zda je bude nutné evakuovat, a také máme v povodňové věži, pavilonu goril, celou naši gorilí rodinu a pokud by voda, hladina stoupla velmi výrazně, naštěstí tedy, tak by bylo nutné evakuovat odtud i tyto gorily.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se dívám na fotografie, které jsou foceny právě z té vrchní části zoologické zahrady, tak ta dolní vypadá jako před 11 lety, z ní už koukají jenom vršky jednotlivých staveb a notabene ta protipovodňová věž, ve které jsou gorily, tak také nevypadá, že jí zbývá úplně mnoho místa.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Tak tam, tam je rezerva ještě přes 2 metry, ale pravdou je, že ta situace je velmi podobná. Sice ta hladina je trochu níž, ale my se velmi obáváme, že škody, které vzniknou, teď myslím škody na vybavení té spodní části, na všech těch stavbách a podobně, že budou de facto stejné nebo velmi blízké těm v roce 2002. Je to pro nás opravdu tragédie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem v průběhu dneška zaregistroval jedno z vašich vyjádření, že jste dokonce s gorilami několikrát ne snad evakuaci, ale to přemisťování trénovali. Co si pod tím mám představit?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Ne, tam šlo o to, aby šly do té povodňové věže, aby se nebály tam jít, aby se tam nechaly nalákat. To zas nebylo nějaké cvičení vysloveně jaksi /nesrozumitelné/.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím, rozumím. A pak ještě vzhledem ke znalosti toho, jak vypadá ta celá vrchní část pražské zoologické zahrady, kam přišli například, kam přišli dravé šelmy?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Tak, pokud jde o šelmy, tak ty jsou z velké části teď na karanténě, v těch karanténních prostorách, které vlastně návštěvníci vůbec neznají, možná o nich ani nevědí. Dílem jsou také v zázemí některých jaksi expozic a podobně, ale já v této souvislosti musím říci, že spousta zvířat v pražské zoo, zatím odcházeli jenom ptáci do Plzně a zejména do Liberce, ale že spousta zvířat bude muset z pražské zoo odejít, že obnova té spodní části zoologické zahrady bude trvat celé měsíce, pokud bude vůbec možná, protože náš nynější odhad škod je 160 milionů korun a konečně, že tady vzniká otázka, jestli třeba gorily po obnově toho pavilonu vůbec bylo správné do něj vrátit, pokud bychom věděli, že se tady už dvakrát stala takováto tragédie a že se klidně může stát i potřetí, pražskou zoo totiž chrání povodňová hráz, která je dimenzovaná pouze na dvacetiletou vodu a ostatně v noci na dnešek se ukázalo, že v podstatě to úroveň toho průtoku dvacetileté vody nezadržela, dokonce, dokonce ta voda přes ní se začala přelévat o něco dřív.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, pane řediteli, já vím, že teď jsme uprostřed dění, uprostřed prostě procesu a vy určitě máte i jiné starosti, ale přesto je vůbec rozumné mít ty expozice a mít zvířata v té dolní části, která je jenom několik málo desítek centimetrů nad hladinou řeky?

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Tak ono to není několik málo desítek centimetrů, to zase jaksi bychom přeháněli. Ale ZOO Praha takto byla před 80 lety vybudována a podobně bylo budováno řada dalších jaksi, ať už, ať už nějakých objektů nebo lidských obydlí a ty je třeba před povodní chránit a stejně tak by tomu mělo být podle mého názoru také u zoologické zahrady. Ono asi býval tady dojem, že to, co se stalo v roce 2002, tak že v takovém měřítku už se nemůže zopakovat, ale ty poslední hodiny nám ukázaly, že může, čili podle mého názoru je třeba zásadně změnit přístup k tomu, jak bude chráněna ZOO Praha před povodní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pomohla by třeba větší komunikace s Povodím Vltavy, s tím, co dělají na povodí s kaskádou vltavskou.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Víte, že si s někým budeme o něčem povídat nebo že budeme něco takové řešit. Samozřejmě, že ne. To je potřeba, jsou potřeba technická zařízení, která tu vodu zastaví.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik v tomto povodňovém speciálu v Radiožurnálu ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Díky za váš čas. Na shledanou.

Miroslav BOBEK, ředitel ZOO Praha:
Já děkuji. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, a další publicistická část vysílání Radiožurnálu dnes večer se bude odehrávat také v režii Veroniky Sedláčkové. Veroniko, dobrý podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, kromě velké vody, která zasahuje velkou část České republiky, stalo se v Česku ještě něco jiného?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kupodivu stalo, my jsme to samozřejmě zachytili a je to důležité rozhodnutí, padlo v Brně. Ústavní soud rozhodl, že stížnost opozičních zákonodárců proti zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi jaksi není dostačující a potvrdil, že definitivně tento zákon platí. My jsme samozřejmě logicky pozvali zástupce obou stran, takže jednak zástupce opoziční ČSSD, předsedu Senátu, pana Štěcha, také poslance za TOP 09 Starosty a nezávislé Stanislava Polčáka. No, a také se podíváme za hranice České republiky, do Turecka, kde už čtvrtý den zuří protivládní demonstrace, které jsou také velmi násilné. V Istanbulu žije Češka Hana Moualla, my se s ní spojíme, aby popsala, co se děje právě v tomto velkém tureckém městě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to je takový malý příspěvek pro to, aby situace s velkou vodou nezastínila i všechny ostatní důležité věci, které se nejen v Česku dějí. Veronika Sedláčková. Díky za informace. Takový byl tento povodňový speciál Radiožurnálu a za malou chvíli už vás čekají zprávy Radiožurnálu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.