Speciál Radiožurnálu o smogové situaci v Česku

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Dobrý večer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dalším hostem je také Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. Vítejte.

Čtěte také

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Dobrý večer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do přenosového vozu Českého rozhlasu zdravím zastupitele hlavního města Prahy za Trojkoalice Ondřeje Mirovského. Dobrý den.

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Dobrý podvečer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A v ostravském studiu je Vladimír Burda z občanského sdružení Vzduch.

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Dobrý večer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nejprve k té návštěvě premiéra Sobotky, ministra životního prostředí Brabce v hydrometeorologickém ústavu po té návštěvě řekl předseda vlády, že města a obce nedostatečně využívají možnosti, které jim dává zákon pro boj se smogem a tou smogovou situací se bude zítra na svém programu zabývat také vláda. Je něco, co konkrétně teď vláda může pro zlepšení situace ovzduší udělat, pane Vlčku?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Pokud myslíte, nebo ta otázka směřuje na to, co může vláda udělat pro zlepšení té stávající špatné situace, tak v tuto chvíli asi nic, musíme počkat na zlepšení meteorologických podmínek. Vláda v zásadě může stanovit nějaké rámcové pravidla a nástroje, které potom je možné v budoucnosti využívat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte to podobně, pane Kotlíku, že přece jen je tedy to zasedání vlády nebo zařazení tohoto bodu na program vlády ryze formální záležitostí?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Já to cítím trošičku jinak. Je dobře, že se tato problematika dostala až na tuto úroveň, protože problematika znečištění ovzduší je trošičku Popelkou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže může se to jaksi zviditelnit, ale nečekáte, že by došlo na nějaká konkrétní opatření, která by mohla zlepšit tu situaci?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Asi tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mirovský, když pan premiér říká, že města a obce vlastně nekonají dost v rámci dané legislativy, že skutečně daná legislativa je dostačující, jak tuto kritiku ve vztahu k hlavnímu města Praha vnímáte?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Tak já to vnímám naopak, že dneska jsme významně akcelerovali. Rada hlavního města Prahy přijala, pokud vím, poprvé v historii možnost bezplatné přepravy ve veřejné dopravě pro návštěvníky a občany hlavního města Prahy, což je věc, která nebyla dříve. A teď jsme v momentě, kdyby se případně rozptylové podmínky opět zhoršily, tak Rada hlavního města Prahy je zhruba do dvou hodin schopná zavést toto opatření, které má potenciál dostat více lidí z aut do veřejné dopravy, protože v Praze přece jenom to znečištění z individuální automobilové dopravy je dominantním zdrojem znečištění.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
My se tomu určitě budeme věnovat ještě podrobněji, ale mě zajímá i názor Vladimír Burdy z občanského sdružení Vzduch na to, co konkrétně teď může udělat vláda, jestli postupuje dostatečně a jestli ten legislativní rámec tak, jak o něm mluví premiér, je skutečně dostačující a ta hlavní odpovědnost za tu situaci a za to konání leží na městech a obcích?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
No, ano, může vláda samozřejmě proto něco udělat, protože se můžu poučit z toho, že ještě není všechno dokonáno a že ovzduší ještě není v ideálním stavu, protože poslední roky nás trošku ukolébaly tím, že byly takové mírné zimy a těch smogových situací nebylo tolik, takže to vypadalo, že se zlepšuje kvalita ovzduší a že všechno je na správné cestě, takže vláda se může poučit z toho a může samozřejmě připravit i nějaké legislativní změny v tom smyslu, že zařadí ustanovení, které by už předtím, než se začne plnit vzduch těmito emisemi, které nakonec způsobí tuto situaci, tak aby bylo možné už předem reagovat. Když je předpověď, když ukazuje, že budou špatné rozptylové podmínky, tak aby už v této době bylo možné něco konat, ne až teprve je dosaženo určitých limitů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vám nepřipadá dostatečný ten legislativní rámec, jak o něm mluvil premiér?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Domnívám se, že ne, protože podobně ty smogové situace se chovají podobně jako místnost, ve které kouříte. Jestliže větráte a kouříte, tak je přípustná koncentrace v té místnosti může být. Když zavřeme okna, tak se začne plnit místnost kouřem a jestliže v této době řeknou kuřákovi, ať přestane kouřit, tak ten kouř už tam je, to znamená, je třeba konat předtím, než ta situace nastane, ne až už nastala.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vlčku, jsou nastaveny ty koncentrace limitů a to, kdy je tedy možné vyhlásit tu smogovou situaci dostatečně podle vás, nebo je tam potřeba je nějak snižovat?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Já v zásadě souhlasím s tím, co bylo řečeno, jenom bych rád upozornil, že ono k určitému zlepšení již došlo, a to od 1. ledna tohoto roku, kdy vstoupila v platnost novela zákona o ochraně ovzduší. V podstatě podle dřívějších pravidel ty podmínky byly nastavené z mého pohledu nesmyslně. Hlavní problém byl v tom, že do vyhlášení smogové situace bylo potřeba čekat 24 hodin poté, co došlo k prvnímu překročení těch prahových hodnot a následně tam byla ještě podmínka na to, že v uplynulých 6 hodinách jsou rostoucí trendy na polovině stanic, což ve velkém počtu případů oddalovalo nebo i znemožňovalo vyhlášení té smogové situace. My jsme navrhli tedy nová pravidla. Od 1. ledna se vyhlašuje na základě 12hodinových /nesrozumitelné/ průměrů a je postačující jednorázové překročení té prahové hodnoty, nicméně a polovině reprezentativních stanic. A pokud potom ten výhled je i nadále špatný, je možné tu smogovou situaci vyhlásit, to znamená, stále se vyhlašuje na základě naměřených koncentrací, nicméně ta flexibilita je v tuto chvíli daleko vyšší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu akceschopnost zajišťuje dostatečnou novela zákona o ochraně ovzduší, pane Kotlíku?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Já si myslím, že limity jsou nastaveny správně a v podstatě těžko lze předjímat nějaká opatření předtím, než situace vznikne. Tady bychom se museli dostat na úroveň zpřísnění emisních limitů, což asi není ten správný postup.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi tedy, jaká je ta aktuální situace, co se týká smogu v různých krajích České republiky?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Takhle, já vycházím z toho, co se dá dohledat na internetu a na stránkách ČHMÚ, kde ty informace jsou poměrně dobře.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Vlček nám to upřesní.

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Aktuálně prezentovatelné, na druhou stranu je pravda, že ve většině krajů byl v průběhu dnešního dne, aspoň na nějakou dobu smogová situace odvolána, na druhou stranu je pravda, že s večerem se ta situace postupně zase nějakým způsobem zhoršuje, to znamená, je otázkou, kdy ty podmínky zase dosáhnou toho, těch kritérií, kdy bude nutno smogovou situaci vyhlásit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy tomu máme, pane Vlčku, porozumět? Máme už to nejhorší za sebou? V řadě krajů tedy smogová situace byla odvolána, v některých byla ale zase znovu vyhlášena. Mění se to nějak cyklicky, nebo můžeme si říct, co nás vlastně čeká?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Ten vývoj koncentrací v čase není lineární, reaguje jednak na vývoj celkových meteorologických podmínek a potom samozřejmě má i denní cyklus, kdy v ranních a večerních hodinách ty rozptylové podmínky jsou horší a samozřejmě koncentrace začínají narůstat, naopak během dne lze očekávat lepší rozptylové podmínky a nižší koncentraci obecně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se to liší co do regionů, kde lze ještě předpokládat zhoršení situace a kde naopak vylepšení?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
V tuto chvíli ve výhledu asi jednoho, dvou, dvou dnů očekáváme spíš pozvolný pokles koncentrací celkově, nicméně potom během víkendu je předpoklad, že bude opět zesilovat inverzní charakter počasí a ty koncentrace by opět mohly narůstat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co, pane Burdo, očekáváte v Ostravě? Ostravské Radvanice jsou rekordmanem co do koncentrace prachových částic?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Tak u nás se zase až tak moc nového neděje, protože u nás jsou ty koncentrace překračovány po celý rok, i v létě dokonce.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro vás žádná novinka?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Dalo by se říct. No, tak samozřejmě ty koncentrace jsou podstatně vyšší, ale prakticky, pokud se budeme bavit o překročení limitů, tak u nás ty limity jsou překračovány docela často, takže vlastně prakticky běžná situace.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se obrátím teď na Ondřeje Mirovského, který mluvil o tom, že Praha v případě zhoršení situace samozřejmě přikročí k tomu opatření, že by bylo MHD zdarma, tak vy jste říkal, že to je poměrně jaksi opatření, které může vstoupit rychle v účinnost, ale myslíte si, že to může skutečně ovlivnit to, jestli lidé budou používat automobily a budou jezdit do centra?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Tak my to musíme v Praze nejdříve vyzkoušet, ještě jsme to nikdy nezkoušeli, to je základní bod. Současně ta bezplatná přeprava ve veřejné dopravě má tu výhodu, že například rigidní uživatele aut to může dostat do té veřejné dopravy, protože nebudou muset řešit nákup nějaké jízdenky. Součástí toho návrhu je také možnost, že v rámci toho, těch objednávaných vlaků Českých drah, které dojíždějí v rámci toho pražského integrovaného systému do Prahy, tak tam je to také bezplatné, takže není to pouze fixováno na tramvaje a my to musíme vyzkoušet a i díky informační kampani máme trochu pocit, že lidé začali trochu více využívat tramvaje, těch aut možná není tolik, ale nejde to srovnávat, nemáme teď přesná čísla. Věřím, že to může pomoci a současně do určité míry je to takové férové vlastně vůči všem, kteří se v tom veřejném prostoru pohybují, kteří dýchají jeden, jeden sdílený vzduch a když ten automobilista aspoň přes tu zimu přestane to auto používat, aspoň nebude tak sobecký ke vzduchu, který všichni dýcháme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kotlíku, jak vy vidíte toto opatření, může skutečně napomoci zlepšení situace co do smogu v Praze?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Já jsem trošku mírně řečeno skeptický, protože valná většina uživatelů pražské hromadné dopravy, a to i těch příměstských, mají dlouhodobý legitky, to znamená Lítačky, to znamená ty v žádným případě doprava zdarma do Prahy nenaláká. Pokud se týká turistů a cizinců, tak ti se většinou naopak po Praze pohybují, spíše v historické části města a většinou spíše po svých, takže ani tam velký účinek neočekávám, na druhou stranu je možné, že i kdyby to bylo pár tisíc motoristů, který se nechaj zlákat, jenom dobře.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mirovský, vaše reakce skutečně, to s ohledem na to, co říká pan Kotlík, může být dostatečně motivující nástroj?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Tak musíme na to koukat, že je to jeden z dílčích nástrojů a tento má výhodu, že rada dneska se shodla na nástroji, který je rychle vyhlásitelný, současně rychle zrušitelný a jak jsem říkal, my jsme to v Praze ještě nikdy nezkoušeli, a ta situace je tak závažná, respektive v příštích dnech může opět se ta situace natolik zhoršit, že musíme mít flexibilní nástroj, který ale samozřejmě není jediný. Na druhou stranu ten psychologický, případně mediální dopad tohoto opatření může být značný i proto, aby si lidé uvědomili, že nemají třeba zbytečně, zbytečně zapalovat krby nebo některé věci jiné dělat, které by přispívaly ke zhoršení kvality ovzduší v Praze.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte, že v Praze jste si tento nástroj tedy MHD zadarmo ještě nezkusili, já se ptám i proto, že v Ostravě už to vyzkoušeli, tak, pane Burdo, jak toto opatření bylo efektivní, protože nakonec přece jen jaksi magistrát zjistil, že se ekonomicky nevyplácelo a přistoupili k tomu, že potom toto opatření vlastně zase zrušili?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Ano, pamatuji si na to, nicméně jsem si nevšiml, že by nějak poklesla doprava v centru Ostravy. Skutečně se jezdilo zdarma, ale motoristé jezdili dále auty, takže prakticky možná nějaký úbytek byl, ale nezaznamenal jsem to přímo já, ale jak je vidět, tak ani magistrát, když to zrušili.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mirovský, jaksi nebylo by vhodné si nějak zjistit zkušenost z jiných velkých měst, co se týká tohoto opatření předtím, než třeba o něm začnete uvažovat?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Tak my jsme samozřejmě si to zjišťovali. Fungovalo to v Paříži, myslím, že v současné době to měli ve Varšavě a v některých jihopolských městech, takže já samozřejmě uznávám, že je to velmi, velmi obtížné to skutečně dokázat, ona ta situace se neopakuje příliš často, že by ten smog v Praze byl tak kritický. Lidé tak trochu zapomněli tím, jak se změnil průmysl v Praze, už tady nemáme tolik kouřících fabrik, spíše máme narůstají počty aut, vlastníků aut, takže trošku už není vidět ten kouř, který byl vždycky vidět, zapomnělo se na to a je potřeba lidem opravdu říci, že ta situace s tím ovzduším je závažná a věřím, že pokud by to pokračovalo, můžeme udělat nějaký průzkum obsazenosti veřejné dopravy a vzhledem k tomu, že Praha je největší město České republiky, tak i případné změny, které někde budou procentuální v menším městě se v Praze skutečně prokážou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A není už trochu pozdě, pane Mirovský? Nejsou to vlastně opatření, která vznikají takzvaně ad hoc a když potom, jak říkáte, se to zase rozptýlí, tak se rozptýlí i ta nutnost ta opatření zaujímat jaksi koncepčně a dlouhodobě?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Tak my se bavíme o dvou různých věcech. Toto je ad hoc řešení, které skutečně reaguje na situaci, kterou jsme dlouho v Praze nezaznamenali a je to věc, kterou poprvé testujeme, ale je to, musí nastat soubor dílčích opatření, které do budoucna musíme řešit na úrovni hlavního města Prahy, zda se budeme bavit například o nízkoemisní zóně, zda se budeme bavit o případném zavedení nějakého regulatorního opatření pro vjezd do centra, například mýta, nebo něco takového, což jsou další nástroje, které ale nemůžeme vyhlásit na jedné Radě hlavního města Prahy a ta veřejná doprava bezplatná, ta je vyhlásitelná v tom módu, který jsme dneska zvolili, a má výhodu, že i do dvou hodin jsme ji schopni zavést a ve stejný okamžik do dvou hodin zrušit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ta smogová situace, pane Vlčku, vypadá z dlouhodobého hlediska, protože mluvíme o tom, že lidé, i vlastně politici byli tak trochu ukolébáni tím, že byly mírné zimy, nebyl to ..., ale často zapomínáme na to, jak to vlastně vypadalo loni a předloni, tak, když to srovnáme s těmi předchozími obdobími, je tato situace opravdu tak výjimečná?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Jedná se skutečně o velice výjimečnou, co do plošného i časového rozsahu situaci za posledních přibližně asi 10 let, jak už říkal pan Burda, v podstatě ty mírné zimy, posledních několik zim byly velice mírné a ty smogové situace byly vyhlašovány velice, velice sporadicky a nyní tady máme skutečně velice silnou inverzní situace, která nás v podstatě zaskočila.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kotlíku, jak se v takto výjimečné situaci zachovat, abychom co do prevence zdraví a co do prevence jaksi našeho postupu vůči smogu?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Já bych ocitoval klasika, jak kdo snese. Je to celý o tom, v jakým zdravotním stavu ten člověk je. 80letá nemocná stařenka, ta se dusit bude, protože jí večer řekli v televizi, to je vnímání problému, vnímání rizika. 20letý člověk, ten nad tím mávne rukou a půjde si zaběhat ku svý škodě. Máme s dětma, ta se už bude dívat, jestli může jít ven nebo nemůže. Celý je to o tom, že problém smogu spočívá primárně v tom, že zvyšuje zátěž organismu. Organismus už sám o sobě se musí vyrovnávat s mnoha vlivy. Tady se kombinuje poměrně nízká teplota, což je první efekt, druhý efekt jsou škodliviny v ovzduší a třetím možným efektem, který to ještě více zkomplikuje je, dejme tomu, chronická respirační nemoc, oběhová nemoc, člověk je rekonvalescent nebo po nějaké nemoci, to všechno v podstatě přispívá k celkové zátěži organismu, to znamená, ta základní rada zní, ty jsou dvě, omezit pohyb venku, omezit aktivity tak, aby člověk nevydával příliš mnoho energie a nemusel vysoce ventilovat a samozřejmě dodržovat určitá pravidla, která se týkají výskytu venku a pobytu doma a větrání a dalších věcí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co do prevence doporučí Vladimír Burda s velkou zkušeností z ostravských Radvanic?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Tak já myslím, že to bylo úplně přesně vyjmenováno naprosto všechno. Já tady ještě používám respirátor, protože někdy ty koncentrace jsou tak vysoké, že skutečně nejde to udýchat, takže používám respirátor proti virům i proti jemnému prachu a je dobré, když má ventilek, aby to teda dobře ventilovalo, a to je celkem dobré opatření, protože i ty pachy nejsou tak cítit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi ještě právě, co se týká situace v Ostravě, tak a vůbec na Ostravsku, tak tam ty zdroje znečištění a zdroje smogu jsou velmi různorodé, a proto je údajně velmi těžké nějakým způsobem řešit tu smogovou situaci. Vy nějaké komplexní řešení vidíte?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Tak smogová situace, to už je důsledek. To už nejde vyřešit nějak rychle, to je potřeba už i v celé politice státu si říct, co vlastně budeme spalovat, v čem to budeme spalovat, co budeme vyrábět, nebudeme vyrábět, jaká bude struktura průmyslu a tak dále. To, že přijde smogová situace, to je důsledek a je to, dalo by se říct, takový ten trest za to, že nekonáme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
My teď máme na lince praktickou lékařku pro děti a dorost Hanu Cabrnochovou. Vítám vás ve vysílání, dobrý den.

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se ta současná situace ohledně znečištění ovzduší promítá konkrétně do praxe vaší ordinace? Máte více dětských pacientů s respiračními problémy?

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
Tak určitě je to velmi komplikující situaci, jak pro naši práci, tak především pro rodiče, protože je potřeba si uvědomit, že krom toho, že momentálně tady dochází ke zvýšenému výskytu smogu i vlivem aktuální, aktuální situace, inverze, a tak dále, tak současně jsme v období, kdy je tady zvýšený výskyt onemocnění chřipkou, především u dětí a jakákoliv rekonvalescence je teď v současnosti limitována tím, že děti nemohou chodit ven, že místnosti se nemohou větrat tak, jak normálně, kdy právě časté větrání pomáhá tomu, abysme zabránili většímu šíření tohoto onemocnění. Musím říct, že se v současnosti setkáváme s tím, že sem chodí častěji děti, které trpí chronickými onemocněními, astmatem, takzvanými opakovanými pískoty, stavy dušnosti, laryngitidy, záněty hrtanu a to všechno mimo jiné také právě proto, že ten zvýšený výskyt prachových částic ne, že tyto nemocnění vyvolává, ale minimálně zhoršuje obtíže těchto malých dětí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jak ten dětský organismus reaguje na zvýšenou koncentraci polétavého prachu?

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
Tak minimálně ty prachové částice dráždí dýchací cesty, způsobují překrvení a podráždění a ten organismus je pak náchylnější k tomu, že se snadněji jak nakazí těmi respiračními patogeny, tak samozřejmě i ty přidružující komplikace, které spočívají v tom, že na to akutní respirační onemocnění potom může nasednout nějaká bakterielní infekce, která komplikuje to primární onemocnění a může to potom skončit i nějakým třeba zápalem plic a potřebou antibiotické terapie.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se tedy má třeba zachovat rodič, aby co nejvíce ochránil dítě nota bene, které má, jak vy říkáte, třeba různé respirační problémy před vlivy smogu?

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
No, tak samozřejmě je to všechno velmi složité minimálně z toho ohledu, že to primární doporučení v době zvýšeného výskytu chřipky je, aby právě se často větralo a děti chodily ven, což momentálně teda můžeme dělat jenom velmi obtížně. Já se snažím doporučit, jestliže můžou rodiče odjet do vyšší nadmořské výšky, nějakým způsobem se vyhnout té inverzní situaci, tomu množství těch pracových částic, smogu ve městech velkých, kde to množství zplodin i vlivem dopravy je samozřejmě nejvyšší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A co školy mají nějaká doporučení od pediatrů?

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
Tak od pediatrů určitě ne, to není naše kompetence. Naše kompetence je pomáhat rodičům a léčit nemocné děti. Je to starost především orgánů ochrany veřejného zdraví, krajských hygienických stanic, které by minimálně třeba v této mimořádné situaci i na úrovni státu měli být informovány a předávat ty informace i směrem k těm přímo řízeným organizacím, školám a vydávat určitá metodická doporučení, jak nejlépe k té dané situaci přistupovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili na to se zeptám hned vzápětí pana Kotlíka, ale ještě mi řekněte, paní doktorko, prosím, je možná nějaká prevence, že by si třeba rodiče řekli, že mohou posílit imunitu organismu dětského nějakým způsobem, doplnit vitaminy a tak dále?

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
Tak krom toho, že bych snad souhlasila s tím, aby tam byl zvýšený důraz na dostatečný přísun vitaminů a těch základních živin, tak, aby ta potrava byla dostatečně bohatá, pestrá, taková ta obecná doporučení, která jistě rodiče znají, tak bych asi nedoporučovala přímo, že by bylo dobré kupovat nějaké prostředky, které jsou většinou na úrovni výživových doplňků volně prodejných, že by mohlo dojít k nějakému preventivnímu posílení imunity. Já se domnívám, že tyto případy, které toto zasluhují, tak většinou už rodiče konzultují s pediatrem a tam případně je ta léčba i volená velmi cíleně a mohou ty děti užívat nějaké imunomodulační, takzvané imunomodulační přípravky, které tomu mohou pomáhat, ale ony většinou pomáhají tomu, aby nedocházelo k recidivě respiračních onemocnění, jinak to, co spolu teď řešíme, o čem si povídáme, je spíše předcházet tomu, že máme prostě v ovzduší větší množství prachových částic a že to ovzduší není úplně nejvhodnější pro pobyt dětí venku a také té prevence, která je daná právě tím zdravým pohybem a pobytem na čerstvém vzduchu, a to je problém, a to se medicínsky velmi obtížně řeší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen ještě otázka, co děti a sport v tomto období? Mají třeba rodiče dbát nějakých omezení?

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
No, já si myslím, že to asi z logiky věci, o čem si tady povídáme, je určitě na místě, že například tréninky venku, jakkoliv si myslíme, že třeba v zimních měsících neprobíhají, tak víme o tom, že například některé oddíly rády ještě nechávají děti běhat venku, tak já myslím, že jich se ta doporučení z hlediska pobytu venku v době zvýšeného výskytu těch prachových částic v období smogu inverzního období, tak myslím si, že to by měli samozřejmě ti trenéři vědět a na to dát pozor, protože jakmile je zvýšená fyzická aktivita, zvlášť, když to dítě má třeba nějaké chronické obtíže, protože i dítě, které má astma, může vykonávat sportovní činnost, je-li dostatečně kompenzované, ale je samozřejmě náchylnější ke všem těmto komplikacím, o kterých si povídáme. A já sama jsem včera viděla jednoho trenéra, který nechával běhat děti do kopečka i v tomto období výskytu smogu a minimálně mi to připadalo jako nevhodné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik dětská lékařka Hana Cabrnochová. Děkuji vám. Na shledanou.

Hana CABRNOCHOVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost
--------------------
Na shledanou. Děkuji.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mými hosty jsou odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu Ondřej Vlček, také Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu, také v přenosovém voze Českého rozhlasu je zastupitel hlavního města Prahy za Trojkoalici Ondřej Mirovský a v ostravském studiu Vladimír Burda z občanského sdružení Vzduch. Pane Kotlíku, když tady paní doktorka mluvila o nějakých těch metodických pokynech třeba, co se týká právě opatření pro školy a tak dále, co doporučujete?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
To je trošku problém. Základní metodická doporučení nebo přesněji řečeno nastavená pravidla jsou řešená legislativně, existuje k tomu školská vyhláška a další požadavky na kvalitu vnitřního prostředí. Samozřejmě není dobré, a to už tu padlo, děti zavírat jenom do toho vnitřního prostředí, nepouštět je ven. Ono platí základní pravidlo, že i znečištěný vzduch vlastně má vlastnosti čerstvého vzduchu a některé věci se z toho vnitřního prostředí musí odvětrat, jako třeba oxid uhličitý, to znamená, je nutno, aby ty děti byly alespoň nějakou dobu venku, jinak to není úplně vhodné. Samozřejmě těžko lze reagovat na úrovni odboru hygieny dětí a mládeže krajských hygienických stanic na konkrétní školy, na konkrétní situaci, na druhou stranu, já si osobně myslím, že ta pravidla jsou poměrně dostatečně vyjádřeno legislativně, to znamená, stačí je pouze jenom dodržovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dělají to školy nebo respektive vůbec všechny orgány, které se tím mají řídit?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Podle našich měření, které jsme prováděli ve Státním zdravotním ústavu, tak celkem víme, že občas bývají problémy s větráním, ale to je asi tak největší, to jsme proměřili poměrně velké množství základních škol i mateřských školek, takže informace k dispozici máme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme znovu na tu situaci co do smogu, tak, pane Vlčku, mě zajímá, jak významné je, jaké konkrétní faktory na těch, na té zvýšené koncentraci vlastně podílejí a jestli se tím pádem na to dá nějak adekvátně reagovat, protože to se přece určitě liší region od regionu?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Určitě. Ta otázka ..., takhle ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zkrátka, rozdělme si ty faktory třeba, protože jich je mnoho, a jak se potom na to dá nějakým způsobem flexibilně reagovat?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Tak těch faktorů je několik. Jeden faktor ten dominantní jsou meteorologické podmínky, se kterými my nic neuděláme. Konkrétně v případě této situace to byla velice silná přízemní teplotní inverze, která trvala víceméně nepřetržitě nějakých 4-5 a umožnila tedy hromadění těch škodlivin. Potom, když došlo k tomu, že se zvedla od zemského povrchu, tak v podstatě došlo tedy k naředění těch škodlivin a jejich poklesu, což nastalo v neděli odpoledne v Praze. A jak jsem řekl, to je tedy věc, s kterou neuděláme nic. Druhá věc jsou ty zdroje znečišťování ovzduší, a tam ta situace samozřejmě záleží na, a ta samozřejmě závisí nebo je regionálně proměnlivá. Zatímco v Praze, to už tady bylo řečeno, je hlavním zdrojem znečišťování ovzduší doprava, ve vesnicích to bude zase na druhou stranu lokální vytápění. Další věc je, že v těch malých sídlech se kvalita ovzduší až na výjimky nebo nějaká kampaňovitá měření neměří. To znamená, my můžeme jenom odhadovat, jaká ta situace tam je, a zřejmě nebude, nebude příliš dobrá. No, a potom to je průmysl a samozřejmě v takové oblasti jako je Ostravsko, tak tam je to mix všech těchto tří zdrojů a samozřejmě odpovídajícně složitá jsou i opatření, která by bylo potřeba přijmout, aby se takovýmto situacím předešlo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, když jsme u Ostravska, pane Burdo, tak, co tedy nejvíce se podepisuje na té situaci?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
To je zase místo od místa jiné. Pokud budeme stát na rušné křižovatce, tak to bude doprava, i když jsme v Ostravě. Ale pokud budeme třeba v Radvanicích, tak to zase bude průmysl a záleží jenom na tom, v kterém kilometru čtverečním se zrovna nacházíte a které zdroje momentálně působí a odkud, jak vane vítr, u smogové situace je to docela jedno, protože je to zalité všechno. Ale jak říkám, ta situace imisní záleží mnoho na tom, v jakém místě se nacházíme a veškeré průměrování území, jako třeba například to, jak slýcháváme v Moravskoslezském kraji je třetina průmysl, třetina lokální topeniště, třetina doprava, chtěl bych vidět jediné místo v Moravskoslezském kraji, u kterého to takto je namixováno. Ono opravdu stačí o 500 metrů jet dále a už to může být úplně jinak, takže je to zavádějící a taková informace je potom lživá. Je třeba říct, že v tomto místě jsou zdroje a takové, situace je taková a taková, ale to by taky musel někdo zjišťovat a zjistit. Tohle to bohužel se zatím neděje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To se neděje, to znamená, že nemáte konkrétní recept nebo ten recept by měl vzniknout na tu konkrétní lokalitu?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Přesně tak, kde je nejhorší situace, tam bychom asi měli začít, a tam zjistit, které konkrétní zdroje, jak se podílejí, a v jakých podmínkách na té situaci, proč je tak špatná zrovna v tomhle tom místě. A potom, když se vyřeší ty zdroje, tak se můžem podívat na to, co to udělalo v těch ostatních lokalitách a pokračovat dále, protože zcela určitě to nebude vyřešeno všechno, když to v jednom místě vyřešíme a takhle postupovat postupně dál a dál. Rozhodně to nelze dělat nějak plošně a říct - tady vyřešíme celý Moravskoslezský kraj najednou a bude to hotovo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Znovu se vracím jaksi k tomu nářku ministra Brabce, že města a obce mají ty nástroje na boji se smogem, ale jen je dostatečně nevyužívají. Mají se smogem si také vybudovat své vlastní koncepty, tak, jak to řešit třeba práě v Ostravě, jaksi tu činnost magistrátu v tomto ohledu?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Ano, v Ostravě, to je těžko říct, protože třeba v Porubě je úplně jiná situace, než v Radvanicích a je to pořád město Ostrava, takže je potřeba tak, jak jsem říkal, zase to podle té lokality řešit a pokud jde někde třeba, pokud je tam primární doprava a jde něco s tím udělat, tak samozřejmě i toto se musí udělat, ale je taky otázka, jestli v takovém městě, jako je Ostrava, kde máme takovýto mix znečištění, jestli by se třeba měl více soustředit na lokální topeniště i město, protože tohle to má v kompetenci. Takže může něco dělat právě v otázce těch lokálních topenišť, například využít stavebního zákona proto, aby mohli třeba kontrolovat, čím lidé topí, protože i způsob topení je způsobem užívání objektu. Dneska už to je taky zjednodušení tím, že máme přímo zákon o ovzduší, který už umožňuje vstup do objektu, nicméně už i před několika lety bylo možné využívat nástroje ze stavebního zákona a bohužel se nevyužívaly.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to využívání nástrojů jednotlivými obcemi, městy, respektive zastupitelstvy vidí Bohumil Kotlík? Umí jaksi flexibilně reagovat na to, které ty zdroje znečištění tam jsou, dělají to?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Ta situace je opravdu složitá. V případě Ostravy se zapomnělo ještě na jeden faktor, a to je dálkový přenos z Polska, který tam hraje poměrně významnou roli a tam už ty města nemohou dělat doopravdy nic, takže to už máme druhý faktor, který nejsme schopni ovlivnit na městský úrovni. Samozřejmě nízkoemisní zóny hrají svoji roli, změna vozovýho parku, elektrifikace vozovýho parku, je to sled v podstatě jednotlivých kroků a je to běh na dlouhou vzdálenost, ale měl by tím prvním krokem začít. To znamená, jsou tu možnosti, jak postupně situaci zlepšovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme do Prahy, pane Mirovský, tak opozice tvrdí, že pražská koalice vlastně čekala s tím řešením tam dlouho, až se smog sám začal rozpouštět, nebyli jste přece jen v té reakci poněkud pasivní? Říkáte, máme tady opatření, že by tady bylo MHD zdarma, do dvou hodin to může být, ale zatím jsme k němu nepřistoupili, protože vlastně ta smogová situace se zlepšuje, respektive situace tedy smogu?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Tak, jak bylo řečeno, dominantním problémem, který má vliv na zhoršené rozptylové podmínky v Praze, je doprava a tady rozumnou prevencí je chytré dopravní plánování, které se opozici, když byla u moci, Praze úplně nedařilo. Tady se historicky přiklápěly projekty ze sedmdesátých let, které nevedly k tomu, že by se doprava vymisťovala z centra. Například, když se podíváme na magistrálu, jak je položená přes centrum Prahy, tak to je naprosto zoufalé, jak to bylo historicky naplánováno. A to, co se musí teď dělat, je skutečně se dívat na Prahu pohledem toho, jak co nejrychleji ..., respektive neumožnit těm autům tranzitovat přes Prahu. V současné době také velká diskuse s rozšiřováním zón placeného stání a určitým nedostatkem záchytných parkovišť, to je věc, na které teď pracujeme, že základní a jedinou možnou prevencí je skutečně ta auta nepouštět do centra hlavního města Prahy, aby případně hlavní město objela, anebo zaparkoval ten řidič s autem na okraji a dále pokračoval veřejnou dopravou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jak vnímáte, promiňte, pane Mirovský, to, že většina řidičů vlastně ignorovalo žádost pražského magistrátu, aby jezdili městskou hromadnou dopravou a nevyužívali aut, jak to vyplývá z dat Technické správy komunikací a Dopravního podniku hlavního města Prahy, že zkrátka řidiči oslyšeli tuto výzvu pražského magistrátu?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Jak jsem již řekl, je to bohužel trocha toho vnitřního sobectví některých lidí, kteří natolik trvají na využívání auta, že ani v momentě, kdy je krizová situace a kdy třeba děti nebo babičky, dědečkové těch, kteří jezdí v těch autech, tím trpí, tak oni nejsou schopni ani ten týden využít jiný /nesrozumitelné/ dopravy. Já věřím, že pokud tady budeme nuceni využít tu bezplatnou dopravu, tak třeba pro ty to bude ten motiv, protože nebudou muset na nějakém místě řešit nákup jízdenky. Ale jak říkám, Praha je oproti Ostravě jiná v tom, že tím dominantním problém je doprava a tam jednorázové rychlé řešení není. Samozřejmě, co jsem ještě nastínil předtím, je, uvažovali jsme o zavedení nízkoemisní zóny, která by byla určitou možností, jak regulovat, regulovat především auta se staršími emisními normami a tu věc, tu věc, přepokládám, budeme teď nadále řešit. Máme historické také některé koncepční studie o tom, jak vlastně řešit omezení, respektive zpoplatnění vjezdu do toho užšího centra hlavního města Prahy tak, aby tam byl ekonomický stimul, který by vedl lidi k tomu, že do centra nevjíždět.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakkoliv jsme říkali, pane Burdo, že ta situace v Ostravě je jiná, přece jenom jsou v tomhle třeba Ostravané uvědomělejší, že když ví, že ta situace je velmi špatná ohledně koncentrace polétavého prachu, že třeba zvolí jinou dopravu než automobilem?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Tak na tuto otázku opravdu neumím odpovědět, protože žádný průzkum nemám v tomhle tom udělaný, ale spíše podle toho mého vnímání bych řekl, že to nějak nevyslyší. Ale chtěl jsem jenom říct k tomu, že pokud teda máme starší vozidla nějaká, tak ono to i u těch starších vozidel je řešitelné, protože je otázka, co spalujeme v těch motorech. Pokud přidáme do benzinu vhodné přísady, tak můžeme snížit emise z výfukových plynů i na jednu desetinu toho, co původně vypouští výfuk.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi ještě, pane Kotlíku, protože ohledně smogu a jeho vlivu na zdraví se mluví také hodně o tom, jak se podepisuje vlastně na délce života, jak to je, co se týká znečištění? Je pravda, že Ostravan má jaksi zkrácen život ohledně jiným třeba regionům?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Přiznám se, že tyto informace nemám v současné době k dispozici, ani v hlavě, na druhou stranu pravda je taková, že v současné době se primárně bavíme o akutním působení toho znečištění ovzduší na zdraví, to znamená, řešíme to, jestli jít ven nebo nejít ven a podobné věci. Musíme si uvědomit, že z pozice člověka je celoživotní a u valné většiny z těch látek, o kterých se bavíme, speciálně v případě prachu, protože ten prach je směs látek, tak se bavíme o tom, že ten účinek se nějakou dobu v těle hromadí, akumuluje, až v podstatě to překročí určitou mez. Státní zdravotní ústav dlouhodobě pro Prahu a Českou republiku zpracovává hodnocení zdravotních rizik z venkovního ovzduší. Ty výsledky jsou na našem webu, jsou dohledatelný. Je pravdou, že za posledních cirka 5 let, a to je přesně ta doba, kdy jsme měli krásné teplé zimy, kdy všichni byli ubezpečeni a uspokojeni z toho, jak je situace dobrá a jak jsme dokonalí, že jsme to tak perfektně vyčistili, tak to postupně klesalo. Já jsem si uvědomil tady v tom hovoru jednu věc, to, že lidé dále používají individuální dopravu, nemusí bejt i jenom otázkou sobečství, ale částečně to bude i to, že si hloubku toho problému neuvědomují, protože ji necítí jako problém, to znamená, je tu trošičku ještě jedna rezerva, a to je v uvědomění si lidí, co vlastně ta jejich konkrétní činnost v daném momentě může znamenat a co přináší za problémy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Neuvědomují si lidé, jak nebezpečný je smog, pane Vlčku?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Tak nevím, jestli jsem schopen odpovědět na tuto otázku, ale ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli třeba Český hydrometeorologický ústav jaksi neplánuje nějakou osvětovou kampaň ohledně toho, jak nebezpečné jsou zvýšené koncentrace?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Já si myslím, že to úplně nespadá do naší náplně práce, to skutečně spíš směřuje na zdravotní ústavy nebo hygienické stanice, ale možná, možná ještě k té informovanosti. Já jsem skutečně, aby lidi byli obeznámeni s následky toho, jakým způsobem se chovají, to se týká třeba topení tuhými palivy v domácích topeništích. Je zřejmé, že nebo v současnosti probíhají kotlíkové dotace, to znamená, výměna starých kotlů za nové s lepšími těmi emisními charakteristikami, nicméně stále zůstává důležitou otázkou nejenom čím, ale hlavně jakým způsobem se v těch, v těch zařízeních topí a ten nesprávný režim provozu může skutečně emise zvyšovat, zvyšovat řádově, to znamená, je tady velký, řekněme, velký duch v osvětě a v informovanosti veřejnosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Kotlík se hlásí za Státní zdravotní ústav.

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Já bych k tomu dodal jednu věc, speciálně v Ostravě je na Vysoké škole báňské /nesrozumitelné/ centrum, které vede kolega Horák, který v podstatě založil akci, které říká Smokeman, což je poměrně cenná akce, kdy objíždí různá města a učí a doslova a do písmene vykládá lidem, jak mají topit a co to znamená.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký to má efekt?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Kupodivu poměrně dobrý. Já jsem na několika jeho akcích i byl a ty lidi si začali uvědomit, co znamená, místo použijí místo suchého vlhké dříví, co znamená, když používají nízké teplo, když mají špatný režim. On jim to tam v podstatě ukáže tak, že ukáže filtr za standardního režimu odebraný ze vzorku kouře a za špatnýho. A pokud někomu ukážete jemně šedivej filtr a úplně černej, tak začne přemejšlet.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tu potřebu osvětu vnímá Vladimír Burda v Ostravě?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Tak zcela určitě jakákoliv osvěta je vždy užitečná. Nicméně my máme v Ostravě největší problém právě s koncentrací průmyslu. Takže, pokud bychom chtěli vyčistit ovzduší v Ostravě, tak musíme začít u těch největších zdrojů. A také je ještě problém v tom, že pokud ti lidé chtějí vyměnit kotlík a dostanou kotlík na uhlí za další kotlík, který spaluje uhlí, tak to nemá žádnou logiku, protože sice získá lepší emisní třídu, ale právě, jak bylo řečeno, to riziko, že bude spalovat špatné uhlí nebo že bude spalovat špatně, tak vždycky tady je, takže když už ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kotlíkové dotace tedy nevnímáte jako efektivní nástroj?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Určitě bych nepodporoval v kotlíkovejch dotacích uhlí, to zcela určitě ne, to je nesmysl prostě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, pane Mirovský, jsou Pražané jaksi odvyklí od té situace, kdy nevidí skoro na krok kvůli smogu a není tu spíš to, že než by byli sobečtí, když jedou do centra autem?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Možná je to kombinace obého. Já, když jsem byl malý, tak si pamatuji, že v Praze bylo několik průmyslových provozů, které dýmaly různě barevné kouře, to si pamatujeme možná všichni. Ta situace se natolik změnila, že možná někteří mají pocit, že vlastně problém znečištění ovzduší už není tak velký. Současně s tím je spojeno, že nová auta, když si někdo kupují, tak jsou čistší. Z toho výfuku, když to auto nastartuje a případně jede, už nedýmá to, co dýmalo ze Škody 100 a možná, že i vlastně působí psychologicky ten efekt, že co není vidět, tak člověk má tendenci podceňovat, a proto si právě myslím, že část lidí má představu, že když jede moderním vozem za smogové situace do Prahy, takže vlastně to nemůže příliš mnoho škodit. Ale když těch vozů je 100 tisíc, 20 tisíc, tak je to samozřejmě ten kumulativní efekt je podobně významný a má potom zásadní vliv na zhoršení těch smogových situací, takže si myslím, že tam je to podcenění vzhledem k tomu, díky tomu, že to znečištění už není tak vidět, jak dřív vidět bylo opticky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký efekt mají třeba takové programy, jako kampaň Čistou stopou Prahou, kterou spustil Magistrát hlavního města Prahy loni na jaře a vyšla na milion korun, jaké má výsledky?

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Tak tyto kampaně se obtížně hodnotí v takto krátkém horizontu. Samozřejmě magistrát dělá několik dílčích opatření, které mají podporovat alternativy, alternativy k využívání individuální automobilové dopravy. Investujeme do cyklistické infrastruktury. Musím podotknout, že loni došlo k navýšení přepravních kapacit veřejné dopravy, zainvestovalo se víc do provozních nákladů například na síť tramvají, takže jsou to určitá opatření, která mohou motivovat obyvatele využívat veřejnou dopravu více a auto méně a v rámci těch zón placeného státní je možnost v těch nových zónách, je možnost parkovat elektromobily a carsharingová auta za levnější režim, což je další, další opatření, které vlastně může vést k tomu, že lidé budou vnímat jiné alternativy než vlastnění jednoho auta, právě to sdílení aut může pomoci, že těch aut nebude tolik a současně je velký potenciál k elektromobilitě, která samozřejmě není samospásná, protože ta elektřina se v České republice stále vyrábí v hnědouhelných elektrárnách, ale pro to město, kde ta doprava je dominantním problémem, je elektromobilita určitým řešením do budoucnosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kotlík se hlásí o slovo? Jak vy vnímáte všechny tyto aktivity, tyto alternativy? Ono asi zase v této situaci vyrazit například na kole, to také asi není úplně nejlepší nápad.

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Já bych to osobně nedoporučil. Na druhou stranu bych se chtěl vrátit k tomu, co tu bylo řečeno, to znamená, k elektromobilitě, k alternativním palivům. Částečně je skutečně pravdou, že ten problém se přesouvá jinam do jiné lokality, do jiné oblasti, třeba výrobu elektřiny. Pravdou je, že tam ta, ty emise jsou v podstatě podílově nižší, což je jedna výhoda, na druhou stranu musíme si uvědomit několik věcí, částice nevznikají jenom jako produkt spalovacího procesu. Musíme si uvědomit, že auto jako takové má takzvané spalovací a nespalovací emise. Spalovací jsou z motoru, ze spalování fosilních paliv, benzinu, ropy, to je úplně jedno čeho, prostě tam vznikají u základního spalování, ale samozřejmě přál bych někomu vidět gejzír částic, který vznikne, když auto zabrzdí například, protože tam je spousta dalších procesů, které emitují částice, takže ta mobilita, elektromobilita je sice částečným řešením, které samozřejmě může a pravděpodobně povede k určitému řešení, ale není to řešení v žádném případě definitivní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě ještě zajímá jedna věc, pane Vlčku, ministr životního prostředí právě v souvislosti se smogem mluvil o extremizaci počasí, o změnách klimatu, máme se budoucna připravit, že smogu budeme vystaveni čím dál tím více?

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Tak na tuto otázku skutečně asi nejsem schopen odpovědět. Pravda je, že když se mluví o globálním oteplování, tak ten termín není úplně šťastný a potom se lidi diví, že najednou tady máme silnou zimu a jako co to je, že jo, ten nesmysl globální oteplování. Takže spíš využívání toho pojmu extremizace nebo spíš globální klimatická změna je určitě vhodnější a jedním z následků skutečně můžou, můžou být výraznější výkyvy počasí, na které se musíme připravit, ať už přívalové povodně v létě nebo naopak silnější, silnější zimy občas.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mirovský, Prha začne připravovat takzvaný regulační plán, podle kterého bude postupovat v případě smogové situace a podle radního Petra Dolínka by měl být hotov letos v září. Není to ale právě důkaz toho, o čem mluvil premiér Sobotka, že města a obce nevyužívají těch možností, které jim zákon dává? Proč ho Praha už dávno nemá,

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
No, to souvisí možná s tím, co říkal pan ministr Brabec. Ta extremizace počasí se v Praze projevovala v minulých letech především tím, že byla, byla velmi horká léta a spíš jsme řešili, jak přežít ty extrémní teploty v Praze. Chystáme adaptační mechanismy na to, jak vysazovat stromy do ulic, ozeleňovat ulice, případně dostat do ulic více, více vodních prvků tak, aby tam byl vlhčí vzduch a teplota se, pokud možno, nešplhala k těm extrémům. Tak lze do určité míry ve víru těch klimatických změn, kdy jsme se chystali na ta léta, mohli zapomenout na to, že může být i ten extrém toho smogu v zimě, což je nesporný fakt, že může nastat a musíme se na to připravit. Já nejsem kvalifikován odpovědět na to, proč to nebylo připraveno, ale ještě jsem si, jestli můžu navázat na předchozí debatu, ano, je pravdou, že jedno z doporučení, které v Praze jsme teď učinili také, zvýšit vlastně úklid specifikací. Zima je specifická tím, že v momentě, kdy roztaje sníh, tak zůstane na komunikacích spoustu posypového materiálu, ty ulice jsou velmi špinavé, takže je to právě kombinace těch, toho spalovacího motoru plus s tím, jak se víří spousta prachu a je opravdu zvýšit významně ty provozní peníze, které by byly na úklid komunikací i v rámci zimního, v rámci zimní údržby.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Ondřej Mirovský. Pane Burdo, když se podíváme do Radvanic a vy tam jste aktivistou, představitelem občanského sdružení Vzduch, jaká řešení přímo pro Radvanice vy navrhujete?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Tak jednoznačně nejdříve udělat rozbor jednotlivých zdrojů, přesně kolik jaký zdroj při jakých podmínkách se na zhoršení kvality ovzduší podílí tak, že jsou překračovaný imisní limity. Potom zjistit technické možnosti na těch zdrojích, potom zjistit, co teda je z toho reálné, co není reálné, pokud tedy se zjistí, že některý zdroj nemůžeme omezit, tak hledat, jestli je jiný zdroj, který bychom mohli omezit, prostě vyladit to tak, aby nebyly překračovaný imisní limity. Samozřejmě je to pracné a je potřeba to udělat a pokud se to neudělá, tak nikdy nebude v Radvanicích dodržen imisní limit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím žádná taková studie neexistuje nebo nevíte alespoň o tom, že by byla iniciována?

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Ne, tak v té podobě, jak já říkám, rozhodně ne, prostě je tady udělaný program pro snižování kvality, pro zlepšování kvality ovzduší, který je velkoplošně. Je to průměrované. Vůbec se nebere v úvahu taky kvalita toho prachu, protože nejde jenom o tuny prachu v ovzduší, ale jde také o to, jaké, jakou mají velikost, protože si vezměte, že pokud byl třeba hrubý prach, pokud nebyly odfiltrované průmyslové provozy, tak bylo hodně hrubého prachu a teďko tady všichni jásají, jak došlo ke snížení množství prachu a ty velké částice, tak ty byly těžké, to znamená, v těch tunách to udělalo hodně. Když se odfiltrovaly, tak to vypadá, že to udělalo hodně práce, ale pokud v tom ovzduší je spoustu těch jemných částic, které odfiltrovány nebyly, nebo nebyly odfiltrovány všechny, tak je ta situace z hlediska zdraví úplně stejná jako byla předtím, akorát, že to není tak dobře vidět.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kotlíku, jak fungují ty zmiňované programy na zlepšování kvality ovzduší?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Myslíte v Ostravě?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vůbec, je to vlastně nástroj ministerstva životního prostředí a pak samozřejmě se toho musí nějakým způsobem chopit ty jednotlivé obce. Ptám se opět na to, jestli se zkrátka tady nepředává jeden horký brambor ze státní úrovně na samosprávy a zpátky?

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Mám-li být trochu upřímný, tak programy zlepšení kvality ovzduší, to byl dlouhodobý nástroj, který tu už nějakou dobu je. Velmi často skončil tím, že se program napsal a odškrtnulo se, že byl udělaný. V současný době programy už dává dohromady ministerstvo životního prostředí, které také dohlíží na jejich plnění. Kvantifikaci těch účinků lze těžko odhadnout, na druhou stranu můžeme říct, že i v té Ostravě byla udělaná spousta studií, které se zaměřovaly právě na identifikaci typických zdrojů složení jejich emisí a podobný věci a je pravda, že i ten tlak v podstatě na snižování emisí z těch zdrojů je poměrně velký. Pokud si uvědomíme, že jsme dokázali donutit ArcelorMittal, aby snížil v podstatě emise prachu desetkrát, je teda pravda, že jsou to majoritně velké částice, ale zaplaťpánbůh za ty dary. Je, ta cesta před námi je dlouhá, ale ty jemné částice, ty budou, jsou a už od doby, kdy jsme slezli do stromů a dostali se do jeskyň, byly problémem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak doufejme, že se to do budoucna bude řešit akceschopněji, rychleji a hlavně komplexněji. Takový byl speciál Radiožurnálu k situaci ohledně znečištění ovzduší aktuální situaci, smogovým situacím v České republice. Děkuji svým hostům, odborníkovi na smogovou situaci z Českého hydrometeorologického ústavu Ondřeji Vlčkovi, také Bohumilu Kotlíkovi ze Státního zdravotního ústavu, kteří byli se mnou ve studiu. Pánové, děkuji. Na shledanou.

Bohumil KOTLÍK, Státní zdravotní ústav
--------------------
Na shledanou.

Ondřej VLČEK, odborník na smogovou situaci Českého hydrometeorologického ústavu
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do Ostravy zdravím Vladimíra Burdu. Na shledanou.

Vladimír BURDA, občanské sdružení Vzduch
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V přenosovém vozu Českého rozhlasu byl účastníkem debaty také Ondřej Mirovský, zastupitel hlavního města Prahy za Trojkoalici. I vám děkuji. Na shledanou.

Ondřej MIROVSKÝ, zastupitel hlavního města Prahy /Trojkoalice/
--------------------
Na slyšenou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Připomínám, že aktuální data o znečištění vzduchu najdete také na stránkách Českého rozhlasu rozhlas.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.