Speciál Radiožurnálu o plýtvání jídlem

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do sněmovny zdravím ministra zemědělství Mariana Jurečku z KDU-ČSL, dobrý den.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, ty studie ohledně toho, jak moc lidé plýtvají potravinami u nás, se liší, s jakými čísly pracuje ministerstvo zemědělství?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
My z našich podkladů máme odhad, že zhruba až 30 % zemědělské produkce je vlastně v té kategorii, řekněme, plýtvání nebo nevyužití té zemědělské produkce, ať už z důvody toho, že ten spotřebitel nakonec ji znehodnotí, anebo už při výrobě. Část té produkce, řekněme, se k tomu spotřebiteli ani nedostane. Z pohledu toho, že spotřebitel třeba už dneska nekupuje potraviny nebo nemá ambici kupovat potraviny, které jsou, řekněme, nevzhledné tvarově nebo nějak esteticky, a to je ten prostor, kdy prostě holt ta potravina potom musí mít jiné využití a končí buďto jako krmivo anebo jako vstup do bioplynové stanice.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
My se k tomu, na kterých těch stupních potravinového řetězce se nejvíce plýtvá, ještě dostaneme. Tato čísla, pane Podholo, těch 30 % zemědělské produkce odpovídají i vašim analýzám?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Já bych spíše navázal na naši osobní zkušenost. My jsme vlastně během loňského léta měli možnost vyjíždět na pole k zemědělcům a sbírat tyto přebytky, které tam zůstávají ladem, a vlastně v některých případech, když nám zemědělci nebo když jsme viděli ty obrovské množství, co zůstalo na poli nevyužito a zpátky k zaorání, a po rozhovorech se zemědělci, tak nikdy se vlastně ty čísla, někdy ty čísla byly ještě vyšší, že třeba u květáku, říkal, byly až třeba 40 %, co vysadil a nevyužije, takže vlastně v některých případech u některých plodin to může být ještě mnohem vyšší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vycházíme ve srovnání s Evropou? Jak moc plýtváme?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Pro Českou republiku, my jsme tady ještě vlastně neměli možnost absolvovat nějaký jako větší a relevantnější výzkum. Ten taky dle mých informací nás teprve bude čekat jako v následujících třech letech, takže máme zatím nějaké čísla, která vychází z různých průměrů, takže zatím pro Českou republiku podle mě nemůžeme mluvit o nějakých opravdu relevantních číslech, takže na to bych ještě spíše počkal.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, vy nějaké závěry ohledně toho, jak moc plýtváme v rámci Evropy, máte?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já se přiznám, že podrobné závěry úplně nemáme, pořád bavíme se jenom o tom čísle zhruba 30 % a já tady souhlasím s kolegou v tom, že my, je to hodně individuální podle jednotlivých plodin. Máme plodiny, kde sklidíme prakticky skoro 100 % a i to stoprocentní využití je potom nadále v tom výrobním procesu, já když jsem přišel na ministerstvo před dvěma roky, tak víceméně oblast potravin a plýtvání potravin nebyla do té doby skoro vůbec řešena. My se teďka snažíme nějaké kroky začít dělat, ale budeme si muset udělat i opravdu tu analýzu, abychom se mohli soustředit na ty konkrétní plodiny a potom i ty výrobní komodity, kde k tomu plýtvání dochází nejvíce, a tam abychom byli efektivní v těch opatřeních.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To by mě právě zajímalo, protože v Česku, jak jsem říkali, se tedy plýtvá u některých plodin právě hned u pěstitele, zaorá se nebo se jinak znehodnotí velká část té úrody, a ve světě už se od toho ustupuje. Pane Podholo, proč to nejde u nás?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Myslíte jako že se hledají řešení na to, aby se tak nedělo?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, že se hledají řešení, že zkrátka už křivá mrkev tolik nevadí třeba.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Tak jak říkal pan, pan ministr, tak u nás je to stále docela nové téma, ale začíná se s tím postupně pracovat, protože ministerstvo tohle to bere v potaz, začlenilo to do svých strategických dokumentů, že s tím chce opravdu něco dělat, tak tohle je, myslím, jako na dobré cestě, že se s tím bude postupně něco dělat jako, jako na Západě, třeba ve Velké Británii, kde už vlastně mají velmi pozitivní výsledky a daří se jim vlastně s tímto problémem něco efektivně dělat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak tam postupovali? Přesvědčili spotřebitele, že jaksi malé nebo křivé, šišaté jablko je stejně chutné jako to krásně vysoustružené?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Tak určitě, ale když člověk se snaží proniknout do této problematiky, tak zjišťuje, že to není vůbec jednoduché a že je v tom zapojeno tak obrovské množství různých aktérů vlastně v rámci toho celého potravinového řetězce, takže to není vůbec jako snadné, takže pokud můžeme najít nějaký konsensus, tak je opravdu potřeba, aby vlastně všichni společně spolu nějak hledali řešení, protože často to není jenom mezi zemědělcem a supermarketem, ale přesně jako musí se do toho vložit i zákazník, že to vlastně musí začít ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtít.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Chtít, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, kdo je nejvíce na vině z vašeho úhlu pohledu, zemědělci, kteří tedy zaorávají část úrody, nebo řetězce, které nechtějí kupovat takové potraviny, které neodpovídají tedy té představě krásného ovoce nebo zeleniny, anebo spotřebitel? Protože argument těch řetězců je, že Češi na to nejsou zvyklí a nebudou to kupovat.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Ano, to jsme přesně slyšeli u zástupců obchodních řetězců, že český zákazník není na takovou zeleninu připraven, ale on v současný chvíli nemá vůbec na výběr, on si jí nemůže vůbec, jo, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
I kdyby chtěl.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
I kdyby chtěl, takže je to takový jako začarovaný kruh, takže myslím, že tady, a pak vlastně se dostává k tomu, že zemědělec ani tuto zeleninu nesklízí, protože ví, že obchodní řetězec mu jí nevezme, takže zůstává přesně na tom poli, takže tady vlastně je potřeba asi vyslat signál ze všech stran. Od zákazníka ano, jsem připraven si to koupit, od zemědělce ano, já vám to sklidím, ale potřebuju vědět, že obchodní řetězec mi to koupí, a možná od státu taky, že řekne okej, není v tomhle tom problém, protože obchodní řetězce se často také vymlouvaly, že to nejde kvůli nějakým legislativním opatřením, ale vlastně člověk když taky zjišťuje, jak to je, tak, a ty směrnice, na které se vymlouvají, tak ty vlastně tohle to umožňují jako prodávat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, jaký signál by měl stát vyslat, aby tento začarovaný kruh se prolomil, kdy v podstatě jedni argumentují tím, že spotřebitel to nechce, spotřebitel ale ani nemá možnost říct, že by to chtěl.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
My tady těch signálů vysíláme, nejenom signálů, ale konkrétních věcí teď víc za poslední rok. Jednak děláme legislativní změny, aby opravdu i ten řetězec byl v postavení, že když tu potravinu neprodá, tak že není zatížen třeba finančními náklady ještě na její likvidaci někde v kafilérkách a podobně, ale že ji může poskytnout jako dar na humanitární a sociální účely. Doteď to byl problém skrz DPH. My jsme tady do toho vstoupili, do toho jednání, ministerstvo financí upravilo metodický pokyn a dneska to je možno za symbolickou jednu korunu, k tomu adekvátní DPH darovat. Zároveň taky měníme legislativu, aby i potraviny, které jsou třeba, řekněme, jenom nevhodně označené nebo poškozený obal, ale nejsou, není ohrožena jejich bezpečnost a potom bezpečnost toho konzumenta, aby mohly být také darovány na tyto sociální a humanitární účely, což v minulosti nebylo možné. To teď právě legislativně měníme a také ještě teďka vlastně úplně nově podporujeme budování potravinových bank v České republice, máme na to vyčleněno v letošním roce 30 milionů korun, protože tady nebyla vlastně ani infrastruktura. Tady nevládní organizace chodily a říkaly, my nemáme kde ty potraviny skladovat, nemáme na to finanční prostředky, takže i to je teď náš konkrétní díl jako ministerstva zemědělství, co v této oblasti konkrétně děláme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou toto potřebné kroky, pane Podholo? Jak vy to vidíte ze Zachraň jídlo?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Já myslím, že to je určitě skvělý, že se bude, že se více přemýšlí o tom, jak se dá efektivně potom nakládat už s těmito, s těmito produkty a najít pro ně ještě nějakou jako další uplatnění, ale stále potom řešíme jako důsledky toho všeho. My bychom rádi se soustředili i na ty příčiny, proč tam toho vlastně tolik vzniká a jestli ještě vlastně úplně na začátku lze učinit nějaké kroky, aby tam třeba tolik zeleniny nezůstávalo. Takže vlastně potom jedna věc je řešit důsledky, podpora potravinových bank a redistribuční sítě, což je skvělý, ale myslím, že ještě tady je velký prostor a potenciál jako efektivně něco měnit, asi vůbec aby to nevznikalo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo zemědělství by podle vás mohlo nějak motivovat zemědělce, aby nenechávali tolik úrody na poli?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Myslím, že určitě to ještě přichází s tím, že vůbec musíme tedy zjistit, kolik toho je, jestli to je opravdu tak velký problém jakoby v České republice, ale podle našich jako předpokladů a naší zkušenosti vidíme, že to v nějakých případech je opravdu problém, takže v tomhle myslím, že určitě může stát i sehrát nějakou roli toho koordinátora vlastně a zaměřit se vůbec jakoby na tenhle segment.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Adam Podhola, mluvčí a hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo, a naším hostem ve sněmovním studiu je také ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Pan ministr už o tom mluvil, o tom, že se změnila legislativa, je tu ta nulová daň na darované potraviny, přesto si někteří prodejci stále stěžují, že to darování jídla je administrativní problém, vidíte tady ještě nějaké administrativní překážky, které tu cestu komplikují?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
To je vůbec zajímavý sledovat, /nesrozumitelné/, nejdřív vlastně než ještě, když tady byl problém tý patnáctiprocentní daně, tak tohle bylo jako alfa omega všeho, teďko dneska už tady ten problém není a teďko když komunikujeme s potravinovými bankami, tak jejich sklady nejsou přeplněné, jak bychom očekávali, a byť nějaké řetězce se snaží a zlepšily svojí, svojí komunikaci a dodávky, ale teďko od nich jako slyšíme, že by, že by bylo vlastně lepší ještě, kdyby mohly být i daňově zvýhodněny, třeba právě když, když budou moci darovat, takže tohle teďko je jako pro ně překážka a právě to, že ještě nemají ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili jak se říká, ministerstvo podalo prst a teď je tady ještě na řadě ta ruka, kterou by si řetězce představovaly?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Může to tak být, ale možná, myslím, že obecně, jako když se hledá nějakej způsob nějaký jako motivace, tak určitě to pak samozřejmě pro tyhle komerční subjekty může být jako zajímavé třeba v tomhle tom případě, aby jako zvýšily nějaký jako možnosti darovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, nebylo by to daňové zvýhodnění jednoznačným signálem a jednoznačnou motivací pro řetězce i další subjekty, aby jídlo nevyhazovaly je a darovaly je?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Tak já se přiznám, můžeme nad tím přemýšlet. My jsme teď udělali vlastně v loňském roce ten první krok, bylo by dobré si to opravdu zanalyzovat, proč třeba se ty potravinový, potravinové banky neplní rychleji a více, ale já tady vidím zodpovědnost ministerstva opravdu i podívat se na tu problematiku v domácnostech a u těch zemědělců, protože já si myslím, že tady to je hodně individuální zemědělec od zemědělce i komoditu od komodity a zároveň dělat nejenom ta opatření systémová, ale i edukační a tu osvětu, protože opravdu podle mě ten klíčový element jen v tom prodejním řetězci ten, kdo to prodává, protože já si myslím, že před 20 lety, když tady nebyly obchodní řetězce, tak český zákazník neměl tak vysoké požadavky na tu estetiku těch potravin, hlavně to vidíme u ovoce a zeleniny. Dneska je zemědělec tlačen do toho, musí prodávat, musí mít ty výrobky přesně nakalibrované, průměr jablek musí být tolik a tolik centimetrů a samozřejmě zemědělec musí dělat to, co prodá, takže ten zemědělec potom má tu motivaci jasnou. A kdyby ten zákazník a zároveň i ten řetězec uzpůsobil vlastně tu nabídku, tak potom i ta produkce pro toho zemědělce bude lépe odbytovatelná i u těch tvarů nebo u těch, u těch kategorií, které nejsou tolik, řekněme, žádány a celou tu problematiku můžeme posunout někam dál, takže ano, my se musíme podívat na tu oblast, řekněme, technikálií a té motivace třeba finanční, ale také i na to oblast osvěty, kde bych viděl i naší úlohu a zároveň i nevládního sektoru v tom tu osvětu u těchto zákazníků dělat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Podholo, osvětu děláte, zorganizovali jste nebo organizujete třeba happening Křivá polévka, kde jste využili tu nestandardně tvarovanou zeleninu, ale jak se vlastně prolamují ty předsudky, když už si tedy spotřebitel vznikne na tu esteticky krásnou zeleninu, ovoce, aby se vrátil k tomu, že tento požadavek mít nebude?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Myslím, že právě prostřednictvím těhle těch happeningů, kde jsme vlastně pohostili dva tisíce lidí polévkami z této zeleniny, kde jsme vyslali jednoduchý signál, podívejte se, tahle ta zelenina je stejně chutná, stejně nutričně bohatá jako ty ostatní a je tady nějaký problém, který je úplně zbytečný a možná ho můžeme řešit, tak tam si lidé uvědomí, jak je to opravdu velký nesmysl. Myslím, že ale jedna z věcí jako je to stále nové téma tady v České republice a zjišťujeme, že třeba, právě že lidé často reagují na to a jsou zděšeni, když se dozví vlastně, jak i třeba pro ně to může být jako nebo na jednotlivé domácnosti, jak je to jako finančně náročné, kolik třeba oni vyhodí průměrně za rok a kolik je to stojí, natož vlastně v nějakých potom víc, větších jako makročíslech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou ta čísla? Protože opravdu se to pohybuje v rozmezí 69 až 90 až 94 kilo na hlavu za rok.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Ano, je to tak. A vlastně což přepočítávaj skoro na nějakých 18 tisíc korun vlastně za rok, co každá domácnost jako vyhodí, což vlastně je obrovské množství.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vnímat ještě situaci v restauracích? Protože Radiožurnál zjistil, že restaurace, alespoň tedy ty pražské, by neprodané jídlo darovaly potřebným, ale nejde to, protože jim v tom brání hygienické předpisy. Pane ministře, skutečně je to tak, že normy v podstatě neumožňují po konci třeba denního menu nebo toho výdeje potravin restauracím jídlo darovat?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Tady už se opravdu pouštíme na velice tenký led, protože u té potraviny, která není, není zpracovaná v pokrm, se ty parametry nemění tak rychle, v řádu hodin, ale tady máme prostě pokrm, který byl tepelně zpracován, kde mohou se velice rychle rozvíjet určité mikrobiologické procesy a my se nebráníme té diskusi ještě zkoušet hledat nějaká další řešení, další cesty, ale opravdu tady si musíme dát pozor, abychom s tou vaničkou nevylili i to dítě a neudělali tím, řekněme, velký prostor toho rizika ohrožení zdraví, byť ten konzument bude sociálně slabší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já rozumím tomu, že v podstatě toto spadá asi i do gesce ministerstva zdravotnictví, ale ty evropské normy, jak se zdá, jsou v tomto smyslu volnější a každý stát si může upravit zákon nebo tu legislativu podle sebe a podle svého zdravého rozumu, tak jak řešit právě to, když část odpadu vzniká při přípravě jídel, nemůže se už dále využít nebo zkrátka se udržuje plné menu, dokonce kdy už tam tolik nechodí zákazníků třeba v těch pracovních provozech? Pane ministře.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Přiznám se, že na to vám já nejsem schopen dát nějakou, nějaký teď jednoduchý recept. Myslím si, že tady by bylo dobré asi si sednout i se zástupci provozovatelů restaurací, samozřejmě i s kolegy z ministerstva zdravotnictví a říci, jestli tady je možné ještě někam dál ty legislativní limity posunout. A samozřejmě musíme také mít k tomu zabezpečenou tu logistiku. Jak to ty sociální služby nebo ta zařízení, která by to využívala dál, jak to dokážou zvládnout. Já se té diskusi nebráním, myslím si, že tady prostor je.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nějaká eventuální možná výjimka po dohodě všech těchto subjektů by z vašeho úhlu pohledu byla možná.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já tady nechci teďka slibovat nějaké nesplnitelné sliby, ale určitě se na tu problematiku ještě můžeme podívat, byť říkám, už to není tak primárně problematika ministerstva zemědělství.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak Zachraň jídlo, iniciativa, vidí právě ten problém v těch restauracích, v těch výdejnách jídel, v těch pracovních provozech, kantýnách?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Jak zmínil pan ministr, tohle jako je to, tenhle ten food safety, tak je něco, co, na co musíme dávat velký pozor a neměli bychom to zlehčovat, ale na druhou stranu tady máme obrovský potenciál taky s tím něco dělat a vlastně já jsem nedávno mluvil s ředitelem potravinové banky v Maďarsku, kde vlastně zkouší pilotní projekt Evropské komise, kde právě využívají tyto přebytky z restaurací a z různých cateringů a mají vlastně neuvěřitelné výsledky, že vlastně během půl roku už nashromáždili víc jak 40 tisíc nebo zachránili víc jak 40 tisíc vlastně jídel pomocí rychlochladících zařízení, kde vlastně potom ještě v nějakých jako časových intervalech to jídlo dokáží vlastně rychle zmrazit a potom ještě vlastně distribuovat dál do vlastně charitativních organizací, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám-li si to představit tak, tak zkrátka v té kantýně, někde mají, jak říkáte, rychlochladící, rychlomrazící zařízení a vše to, co tedy zbyde, tam rychle uloží a pak to distribuují do potravinových bank.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Ano, existují zde technologické řešení vlastně na tento problém, ale samozřejmě musí to legislativa umožňovat. A dle mých ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás to neumožňuje?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Dle našich informací v české legislativě toto není možné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, tak toto zní celkem jako logické a jednoduché řešení.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já myslím, že určitě to je výzva pro nás, pro ministerstva, abychom se, protože to v tomhle okamžiku, že to potom i ministerstvo práce a sociálních věcí, abychom se na ty věci podívali. Já znovu říkám, když jsem přišel před dvěma lety, viděl jsem některé problémy, začal jsem je řešit, začínáme to postupně rozplétat, nedokážeme to asi vyřešit během jednoho roku všechno, takže my jsme to, co spadá hlavně pod naší gesci, jsme začali řešit a teď tyto věci, o kterých teď hovoříme, tak já si myslím, že můžeme se na to podívat a můžeme si říct, že jsme schopní aspoň třeba v rámci nějakého pilotu tyto věci odzkoušet.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ministr zemědělství Marian Jurečka a dnešním hostem Speciálu Radiožurnálu je také Adam Podhola, mluvčí a hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo. Když budeme mluvit o těch možnostech využití jídla, které by jinak mohlo skončit na smetišti, tak v sousedním Německu funguje takzvaný foodsharing. O co jde, vysvětluje v reportáži berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák.

Pavel POLÁK, redaktor
--------------------
Druhý vnitroblok a tady, tady stojí oranžová lednice.

Gerard ROSCOE, učitel zpěvu
--------------------
Každý k ní má přístup. Je otevřená 24 hodin denně. Kdo jídlo nepotřebuje, dá ho tam. Kdo ho potřebuje, tak si ho vezme.

Pavel POLÁK, redaktor
--------------------
Gerard Roscoe je učitel zpěvu a o tuto lednici se stará dobrovolně. Hm, podíváme se dovnitř, co tam je. Mrkev, ředkvičky.

Gerard ROSCOE, učitel zpěvu
--------------------
Lednice bývá odpoledne vybraná, protože jídlo zachraňujeme hlavně dopoledne a pak ho dáváme také do těch ledniček. A k téhle se chodí často.

Pavel POLÁK, redaktor
--------------------
Gerard je potravinovým záchranářem iniciativy Foodsharing. Takových záchranářů je v Berlíně přibližně 2,5 tisíce.

Gerard ROSCOE, učitel zpěvu
--------------------
Většina obchodů každý den vyřazuje potraviny, které končí v popelnici.

Pavel POLÁK, redaktor
--------------------
A tady nastupuje iniciativa Foodsharing. Potravinoví záchranáři se domlouvají s těmito obchody a vyřazené, nicméně stále jedné potraviny vyzvedávají. Gerard tomu věnuje přibližně tři hodiny denně.

Gerard ROSCOE, učitel zpěvu
--------------------
V Berlíně jich je přibližně 350.

Pavel POLÁK, redaktor
--------------------
A co s posbíraným jídlem dělají? Rozdávají sociálně potřebným, na internetu ho nabízejí k vyzvednutí komukoliv a také ho sami jedí nebo ho dávají právě do těchto veřejných lednic. To není jediná lednice tady? Tak je to zelená chladnička, která ale už nechladí, a proto se do ní dává pečivo. Veškeré pečivo je tady zabalené v pytlících, chleby pšeničné, je tady i bio chleba.

Gerard ROSCOE, učitel zpěvu
--------------------
Já osobně si potraviny už vůbec nekupuji.

Pavel POLÁK, redaktor
--------------------
Jídla je totiž dost. Projektu foodsharing se v německy mluvících zemích účastní na 110 tisíc lidí, kteří od vzniku této iniciativy zachránili před vyhozením už tři tuny jídla.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl příspěvek berlínského zpravodaje Pavla Poláka a vy posloucháte Speciál, který jsme zařadili v rámci kampaně Radiožurnálu Nejsem plýtvák právě o možnostech nakládání potravin, které by jinak skončily třeba v popelnici. Pane Podholo, tak jak je to právě s tím foodsharingem, protože vím, že první u nás zkoušejí v takových skromných podmínkách v Plzni, jsou správným směrem a máte třeba od nich informace, že nemají žádný administrativní problém?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
My jsme se s nima, popravdě, ještě nespojili. Mě by docela zajímalo potom, jak to bude fungovat. Na nás se jinak obrací mnoho lidí právě s tímto nápadem, že by zřídili nějaké veřejné spižírny nebo takto jako umístěné lednice ve veřejném prostoru, kde lidé mohou nechávat svoje jídlo, nicméně my jsme se od tohohle nápadu spíše odklonili, protože v tom vidíme spíše jako více zádrhelů a vidíme vlastně příležitosti někde jinde, které by mohly mít jako nějaký větší dopad třeba, takže tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V Německu to funguje, jaké zádrhely vy tam vidíte?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Možná právě jako stojí to potom na nějaký jako vlastně síti těch dobrovolníků, kteří se vlastně o ty lednice potom starají a vlastně můžou zaručit to, že potom tam nezůstane třeba žádné jídlo, které by mohlo být špatné nebo jak vlastně potom, jsou tam vlastně otázky, že tam jako někdo vlastně může dávat jídlo, které by mohlo potom, nemuselo být vlastně v pořádku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nedůvěřujete Čechům coby zodpovědným v tomto slova smyslu?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
To ne, to myslím, že tady existuje spousta lidí a naopak třeba naše dobrovolnická základna je obrovská, možná i tam by byl vlastně potenciál, nicméně jako je tam stále jako více rizik, které si myslím, že jsou nasnadě a my třeba v tuhle tu chvíli raději jako investujeme tu energii do nějakých jako jiných, jiných část problémů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, jak vy vnímáte právě třeba foodsharing? Je to cesta?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Ono už je to jenom otázka formy, protože dnes, aby posluchač nebyl uváděn v omyl, že u nás nic takového neexistuje, dneska to funguje i velice rychle, že třeba obchod večer má i pečivo, má některé výrobky, které už dál nebude nabízet do prodeje a třeba přes charitu je schopen v řádu několika hodin nebo na druhý den třeba už ráno nebo na oběd, aby toto, tyto potraviny posloužily jakoby dalším, dalším konzumentům. To dneska funguje. Toto je, řekněme, úplně jako extrémně otevřená forma ten foodsharing a tady opravdu souhlasím s panem Podmolou, jak je tam zajištěna ta bezpečnost toho, aby třeba někdo i cíleně tam nevložil nějaké jídlo, které může být nebezpečné, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kontaminované.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Kontaminované. Já nechci předjímat, ale v principu já si myslím, že dneska když začneme rozvíjet tu síť potravinových bank, zapojíme do toho daleko větší okruh nejenom supermarketů, kteří tam, které tam jsou zapojeny, já třeba mám ambici daleko více zemědělců do toho vtáhnout, kteří také spoustu svých komodit neprodají a nakonec je likvidují ať už zvířatům nebo do bioplynových stanic, a tady bych viděl daleko větší prostor, aby do těch potravinových bank to dávali nejenom supermarkety, ale i menší obchody. Samotní, samotní my jako občané, jako spotřebitelé, ale také třeba i zemědělci, takže v principu nám to funguje, jenom to teďka musíme více rozvinout ten systém a samozřejmě daleko více zpopularizovat, aby o tom lidé více věděli.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ta infrastruktura, pane Podholo, potravinových bank zatím je tedy nevyužitá, jak o tom mluví pan ministr?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Určitě. Tam je ten velký potenciál něco měnit a v současný chvíli tam je i stále větší poptávka po jídle, než je skutečná nabídka, takže právě v tomhle tom hledisku, jako proč vlastně nevyužít už existující sítě, nepomoct jim jako vybudovat nějakou silnější infrastrukturu, aby přesně se dokázaly efektivně využít tyhle ty, tyhle ty přebytky, protože potravinová banka v tuto chvíli vlastně může být i garantem toho, že nedostane se vlastně ke společným, konečným spotřebitelům, kteří jsou lidé často sociálně ohrožení, aby vlastně se nedostal nějaký jako kontaminované jídlo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A je chyba třeba na straně právě supermarketů, které třeba nedostatečně využívají potravinových bank, nebo potom i třeba u organizací charitativních, sociálních, které to třeba nedokáží čerpat z těch bank, říkáte, jsou prázdné, nebo nejsou plné tedy.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
No, je vlastně, co máme informace od potravinových bank, tak je stále, jak jsem říkal, větší nabídka, poptávka po tom jídle, než je samotná nabídka, takže vlastně, tady vlastně potom asi je spíše míč na tý straně supermarketů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A říkal jste, že se zkoušíte jiné cesty, než je třeba zrovna foodsharing, které jsou metody využití toho jídla?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Co se mi ale líbí na tom foodsharingu a obecně na tomto tématu, tak je vlastně přistupovat k tomu inovativně a vlastně co jsem měl možnost setkat se s různými mladými sociálními inovátory, co vidím, jak přistupují právě k tomuto tématu tak jako kreativně, kdy vlastně se na to dívají spíš jako na příležitost než jako na problém. Oni ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A konkrétně třeba jak? Co nabízejí za metody?

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Třeba teďko naši britští kolegové, tak začali vařit pivo, kde využívají vlastně starý chleba z pekáren, který, který tam potom nahrazuje nějakou část v rámci toho, tý fermentace a vlastně, mají vlastně nový produkt, který můžou nabízet, prodávat, zároveň financovat třeba svoje aktivity a zároveň pomáhají snižovat plýtvání jídlem. A takovýchle jako příkladů po, po Evropě a po světě existuje nespočet, takže myslím, že tady je třeba velký potenciál pro stát, třeba začít podporovat takovýhle sociální inovátory, jako mladý lidi, kteří se snaží jako hledat kreativní řešení, který můžou generovat i nový pracovní příležitosti a zároveň pomáhat vlastně snižovat plýtvání jídlem v tomhle tom případě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hozená rukavice panu ministrovi. Jak hodláte spolupracovat třeba právě s organizacemi, jako je Zachraň jídlo?

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem připraven k té spolupráci a vlastně už jí dva roky dělám. A já jsem byl možná asi bohužel první ministr po těch 25 letech, který si pozval provozovatele potravinových bank, zástupce sociálních poskytovatelů služeb a sedli jsme si před rokem a půl na ministerstvu a říkali jsme, tak kde máme problémy? Pojďme je řešit a step by step jdeme a snažíme se ty věci řešit, byť to možná není tak úplně rychlé, jak bychom si představovali, ale já třeba vidím strašně pozitivní to, že tady teď o tom spolu hovoříme, i to, že vlastně je to téma, které ve společnosti se začíná rozvíjet a my vlastně tímto kultivujeme společnost, vlastně dáváme do povědomí lidí to, aby si uvědomili, že potraviny mají určitou hodnotu nejenom ekonomickou, ale i tu vyšší a abychom si těch věcí více vážili, že i toto, i tento aspekt ta společnost potřebuje, abychom nebyli jenom čistě konzumní společností, která tyto věci už dávno zapomněla.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL, který byl naším hostem, děkuji vám a zdravím do sněmovny, na shledanou.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Děkuji za pozvání, pěkný den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A mým druhým hostem byl Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo. Děkuji i vám, na shledanou.

Adam PODHOLA, mluvčí, hlavní koordinátor iniciativy Zachraň jídlo
--------------------
Děkuju, na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový byl Speciál Radiožurnálu, který jsme zařadili v rámci kampaně Nejsem plýtvák, která v těchto dnech vrcholí. A já připomínám, že 31. ledna budou desítky restaurací v České republice nabízet jídlo ve stylu taste the waste, tedy ze surovin, které by se jinak vyhodily. I vy ještě můžete zasílat vaše nápady na takové recepty na speciální facebookový profil Nejsem plýtvák. Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.