Speciál Radiožurnálu o migraci: EU by měla Maďarsku pomoci! Přinesou kvóty řešení?

Země visegrádské čtyřky jsou připraveny poskytnout experty a vybavení vnějších hranic Schengenu, zesílit boj proti pašerákům nebo podporovat boj proti Islámskému státu. Takové jsou závěry schůzky premiérů zemí V4 v Praze. Mezitím EK navrhuje rozdělit podle kvót dalších 120 tisíc uprchlíků, a v Maďarsku se daly do pohybu stovky migrantů.

„Vidím kontinuitu toho, co země říkají delší dobu, že EU zanedbala ochranu vnějších hranic. Zacházení EU vůči Maďarsku není férové, snaží se plnit závazky, a přitom od EU nedostávají takovou pomoc, jako třeba Řecko nebo Malta,“ komentuje výsledky jednání V4 bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra.

Připomíná také, že Maďarsko je konfrontováno s monumentálním pohybem obyvatelstva z oblasti Blízkého východu. A co se týče kvót, tak odpor české vlády ke kvótám byl naprosto správný. „Očekával bych, že visegrádské země, které spojoval odpor vůči povinným kvótám, tak to budou držet,“ dodává.

Oproti tomu komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák podotýká, že se kvóty nakonec budou muset prosadit, nebo alespoň ty země, které je odmítají, budou muset být vstřícnější. „A pokud jde o Sýrii, tak tam by mělo platit, že člověk, který utíká před reálným nebezpečím, by měl někde nalézt pomoc,“ vyzdvihuje.

Čtěte také

Azyl – to je dialog mezi jednotlivcem a zemí

Podle ředitele Centra pro integraci cizinců Vladislava Güntera jsou kvóty problematickým prvkem, nedávají totiž jasnou odpověď na dobrovolnost těch lidí, kterých se to týká. „Ale stávající mechanismy nefungují, tak je jasné, že EU hledá nějaké řešení,“ vysvětluje.

Dodává také, že na jedné straně je nějaká snaha zavést kvóty, na druhé straně naprostý odpor, a mezi tím není žádné další pole.

Alexandr Vondra

Pro Alexandra Vondru je v této souvislosti důležité především individuální posuzování uprchlíka o azyl – kdo ho potřebuje a kdo nikoliv. „Odmítám tezi, že všichni Syřané by měli mít nárok na azyl,“ říká s tím, že jde o dialog mezi jednotlivcem a zemí, ve které člověk žádá o azyl. „Povinné kvóty je potřeba naprosto odmítnout, protože tím se tohoto práva vzdáváme,“ naznačuje.

Krizi nemůže řešit Brusel

Maďarský parlament mezitím schválil přísnější zákony, které dávají policii větší pravomoci nebo zavádějí vězení za nezákonné překročení hranice. Nebude Maďarsko terčem kritiky? „Maďarská policie postupuje stejně jak francouzská, když se pokusila pacifikovat uprchlíky, a nevzpomínám si, že by byla Francie terčem kritiky. Maďarsko dělá, co může, mělo by se mu pomoci, ne mu něco vyčítat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Se zpřísňováním zákonů nesouhlasí Vladislav Günter, podle kterého se pouze kriminalizuje jednání lidí, kteří jsou v zoufalé situaci. „Může to vést k dalšímu prohlubování problému,“ upozorňuje.

A proč uprchlíci chtějí zejména do Německa? To je motivované jednodušším azylovým řízením, ale také i to, že tam mají rodinné vazby a kořeny, myslí si, že tam mají bezpečno. „Je tam někdo, kdo se o ně postará, kdo jim pomůže překonat první dny. Řecko pro ně není tak zajímavé,“ vysvětluje německý zpravodaj Petr Vavrouška.

Vladislav Günter

A jaký je aktuální recept EU, jak se s krizí vypořádat? „Jde o otázku jednotlivých členských států, není to harmonizovaná věc, jde o kompetence každého státu zvlášť, Brusel nemůže žádné řešení vynutit,“ upozorňuje tentokrát bruselský zpravodaj Ondřej Houska.

Čtěte také

S uprchlíky do Evropy

Fotograf Stanislav Krupař si zkusil cestu uprchlíků do Evropy. Společně s německým kolegou se pokusil dostat se skupinou syrských uprchlíků z Egypta, při tom velmi riskoval, protože jak sám říká, při zadržení hrozilo, že několik let skončí v egyptském kriminále.

Jak je těžké navázat kontakt s pašeráky? „Pro cizince obtížné, pro Syřany každodenní chleba,“ nastiňuje s tím, že lidé jsou v zoufalé situaci. Podle něj mají mnohdy někoho v Evropě a vědí, jak se svět proměnil, jaké máme informační technologie a sociální sítě. „Tady se brojí proti tomu, že ti kluci mají mobily, přitom je to základní pracovní nástroj člověka v celém světě,“ dodává.

Czech Press Photo, kategorie Reportáž, 1. cena Zlaté oko STANISLAV KRUPAŘ: Přes moře do Evropy! Cesta Anase, syrského uprchlíka, z egyptské Alexandrie do Evropy

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: heš , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová