Soňa Marková: Pokud pravdivě popíšete události února 1948, nemůžete hovořit o násilí

Přesně před 65 lety přijal prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů a v tehdejším Československu začalo 40 let trvající období totality. Jak vzpomínají na tuto dobu členové KSČM a jaké ambice má tahle strana skoro čtvrt století po stržení železné opony.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pozvání do dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu přijala poslankyně za KSČM Soňa Marková, dobrý den.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, jak významné je konkrétně pro vás to dnešní výročí?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já musím začít trochu s úsměvem, protože pro mě je významné v tom smyslu, že jsem se právě před 50 lety právě v tomto dni narodila, takže...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máte narozeniny.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Takže já vždycky tento den oslavuji, to je moje osobní věc. A co se týká připomenutí si historické události, která se odehrála v roce 1948, tak samozřejmě jako bývalá učitelka dějepisu, toto téma prostě bylo pro mě téma, které jsem i přednášela nebo vyučovala na základní škole.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste jako učitelka začala v roce 87 pak jste pokračovala po roce 89 a prozradila jste mi, že jste se soustředila právě na tu novodobou historii. Jak jste se s ní vyrovnávala před svými žáky? Jak jste jim přednášela třeba právě o tom únoru 48?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
No tak já jsem skutečně vyučovala v osmých a devátých třídách dějepis na základní škole, takže samozřejmě ta výuka musí být přiměřená dětem, těm před kterými učitel nebo učitelka stojí. A já jsem se snažila doplnit si to vzdělání, které se mi dostalo na pedagogické fakultě, doplnit vlastně těmi novodobými informacemi, které před tím třeba zůstaly před námi utajeny nebo nebyly tak zvýrazňovány, protože ono se většinou moc nelže, ono se spíše některá fakta se umenšuje, některá se zvyšují. Takže jsem potom navštěvovala různé vzdělávací programy, kurzy, abych si doplnila svoje vzdělání a mohla svým žákům tu historii říct ve všech těch podobách, které tak jak to vlastně pro historika musí být. To znamená, musíme umět popsat tu událost z různých úhlů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Z různých úhlů, já vám rozumím. Ale teď spíše mi jde o to, jestli jsem to správně pochopila, že když jste studovala v 80. letech pedagogickou fakultu a před tím samozřejmě střední školu, tak jste se setkala s cenzurou, proto jste musela potom si doplňovat svoje vzdělání. V době tedy komunistické totality, to nebylo možné dostat se k těm informacím, je to i vaše zkušenost?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já si myslím, že to je tak, že vždycky každý učitel či učitelka musí čerpat ze všech zdrojů. To znamená ty historické dokumenty byly a my jsme je měli.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, mně jde o to, jestli to před rokem 89 šlo.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Ano, určitě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste měla k dispozici všechno, z čeho bylo možné.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Všechno ne. Určitě všechno ne, ale určitě...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Bylo to zkreslené?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Ale určitě jsme se dostali k informacím, měli jsme možnost je studovat. A potom vždycky záleží na tom, jestli ten učitel nebo učitelka dokážou těm dětem říkat skutečně pravdu. A to je o odvaze osobní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Teď jde o to, jestli mohli říkat pravdu.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Mohli. Já si myslím, že je důležité...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Bez postihu říkat pravdu o tom, co se dělo v 50. letech třeba?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já jsem, já se domnívám, že se byl rozdíl, pokud někdo učil v 50.letech, 60., 70., nebo 80.. Ten tlak postupně byl podle mého názoru menší a menší a já mohu otevřeně říci, že mně nikdo nebránil v tom, abych říkala své názory, ani před rokem 89. Ale samozřejmě, že...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A říkala jste je? Říkala jste, jak únor 48 vypadal před rokem 89?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já jsem se držela skutečně historických faktů. Já si myslím, že na to existuje mnoho dokumentů, existují dokumenty různé povahy, písemné, existují dokumenty filmové, rozhlasové a to všechno jsem se snažila svým žákům předestřít a nechala jsem je, aby si vytvářeli své vlastní názory a to si myslím, že je potřeba dělat i nyní, protože znáte... trošku dějiny vždycky píšou vítězové, a to se děje i dnes...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pardon, paní Marková...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Protože i dnes se nedostává, nedostává podle mě všem, kteří se pouze dívají třeba na televizi nebo poslouchají rozhlas nebo...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ono to je vždycky o tom, co si člověk chce dostudovat.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Přesně tak. A když chcete dostudovat a jako správný historik nebo historička...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Marková, jestli před rokem 89, jednou větou, říkala jste svým žákům, že šlo o násilný puč, kterým se dostala k moci komunistická strana a následovalo období 40 let, v té době ještě necelých, totality?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
To jsem nemohla říkat, protože o násilný puč nešlo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To si myslíte pořád? Mně šlo o toto, jestli jste to vykládala i po roce 89.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
O násilný puč určitě nešlo, protože pokud pravdivě popíšete historické události února 1948, nemůžete hovořit o násilí, kromě určitě a dnes si připomínáme jeden z průvodů studentů, který se odehrál a který byl svým způsobem tlakem zastaven, takže tam se nejednalo...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Také tam byl jeden student zastřelen a...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
...nejednalo o násilné, o násilný čin. Myslím si, že to ty historické dokumenty potvrzují.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dnes tedy to výročí si v Praze konkrétně připomínají na dvou různých frontách. Na Olšanském hřbitově, tak tam u hrobu Klementa Gottwalda si připomněli toto výročí členové pražské organizace KSČM, také mladí komunisté. Měli jsme tam také spolupracovníka ze stanice Českého rozhlasu Rádio Wave Roberta Candru, já ho zdravím, dobrý den.

Robert CANDRA:
Dobrý den, i já zdravím z pražského, teď už Staroměstského náměstí do vysílání.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Protože tam se, abych doplnila, koná ta druhá akce, která se jmenuje Nedovolme návrat komunistů k moci. Takže logicky zase z druhého břehu. Roberte, jak to vypadalo na Olšanských hřbitovech? Kolik se tam sešlo lidí a co tam zaznělo?

Robert CANDRA:
Na Olšanských hřbitovech se k uctění památky prezidenta Klementa Gottwalda u příležitosti únorových událostí roku 48 sešlo tak 5060 lidí odhadem a většinu z toho tvořili tedy spíš lidé vyššího věku. Bylo tam několik a myslím doslova několik mladých komunistů také. A u hrobu Klementa Gottwalda se sešlo také několik oponentů této akce. Byl tam známý antikomunista Jan Šinágl například a asi desetičlenná skupinka s transparenty, na kterých byly tváře obětí komunistických politických procesů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zaznělo tam něco k tomu výročí?

Robert CANDRA:
Ta akce, vzhledem k tomu, že ji pořádala jak jste zmínila pražská KSČM a Svaz mladých komunistů Československa, tak nepřinesla žádná nečekaná nebo šokující sdělení. Už celkem tradiční vůdčí komunistů na podobných akcích, tedy poslankyně Marta Semelová ve své krátké řeči poměrně očekávatelně zkritizovala současné poměry u nás ve srovnání s érou komunismu. Na závěr si účastníci zazpívali internacionálu, oponenti se ji snažili přehlušit a ve finále se mezi oběma tábory strhla menší slovní potyčka, kterou ukončili přítomní policisté kontrolou občanských průkazů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Teď jste Roberte na Staroměstském náměstí. Tam se zase koná konference, která upozorňuje na to, že je třeba zabránit návratu komunistů k moci. Tolik tedy k názorům organizátorů, jak to vypadá v centru Prahy teď?

Robert CANDRA:
Tak tady na tom shromáždění, které má podtitul Setkání k 65.výročí počátku totalitního komunistického režimu a apel občanských iniciativ k obraně svobody a demokracie se zatím sešlo zhruba mým odhadem nějaké 23 stovky účastníků. Zatím se tedy mnoho neděje, protože s řečníky se pravděpodobně čeká, až se podaří zprovoznit generátor a ozvučit malé pódium, takže zatím odtud tolik.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Děkuji Robertu Candrovi z Rádia Wave za aktuální informace, na shledanou.

Robert CANDRA:
Na shledanouu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak paní poslankyně Marková, otázka jedné z posluchaček na našich facebookových stránkách. Jestli jste byla taky na Olšanech u hrobu Klementa Gottwalda?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Ne nebyla. Určitě to není můj způsob připomínání si historických událostí. Ale na druhou stranu respektuji názory některých našich členů a sympatizantů. Jejich názory jsou pestré, nicméně oficiální názor KSČM k těmto událostem je jasný a myslím si, že z něho právě já vycházím. Mně osobně asi je bližší z těch politiků, kterých v té minulosti u nás byli, je určitě bližší Šmeral než Gottwald. Ale to je moje osobní stanovisko a já respektuji názory našich členů i sympatizantů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když říkáte, že respektujete, byla tam například i poslankyně Marta Semelová, vaše kolegyně z poslaneckého klubu KSČM. Tedy se to netýká jen pražské organizace. Není to ale zkreslování skutečnosti a historie, vyzvedávat odkaz Klementa Gottwalda bez toho, že by se mluvilo také o tom, že tento člověk nastoupil po tom, co komunistická strana zorganizovala puč a začalo období 50.let plné justičních vražd, také poprav, také jaksi teroru, o kterém není sporu?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já bych přece jenom nepoužívala slovo puč, nicméně protože i třeba Pavel Tigrid napsal o únoru 48, že šlo o legální převzetí moci speciálními prostředky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To co se dělo po těch 50.letech je neoddiskutovatelné. Proto se ptám, jestli...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já nechci, já nechci samozřejmě vůbec, vůbec, vůbec obhajovat veškeré nezákonnosti a věci, které se děly po roce 48, nicméně pokud hovoříme pouze o únoru 1948, tak musíme respektovat to, že to byl, byla legální vlastně, legální věc a historici, pokud to jsou objektivní historici, tak to mohou doložit, protože se jednalo o demisi ministrů, která tedy vlastně a doplnění vlády, přijetí demise panem prezidentem Benešem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Který podle vás nebyl pod žádným tlakem?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Ta věc, jestli byl pod nějakým tlakem, byl pod tlakem ulice určitě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A lidových milicí ozbrojených?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Pod tlakem ulice byl určitě, ale tito lidé šli do těch ulic dobrovolně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
I lidové milice ozbrojené?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
...vyjadřovali nějak svůj názor.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mně jde o to, jestli tam jsou všechny stránky zohledněné v tom názoru, o kterém teď mluvíte.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Mohli bychom to obrátit. Když dnes média informují o této události, tak se nezmiňují o ničem pozitivním. Takže je problém v tom, že bohužel ta objektivita sdělování informací ani dnes není úplně ideální.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu s poslankyní za KSČM Soňou Markovou. Paní poslankyně, senátor Jaromír Štětina dnes zopakoval, že chce požádat vládu, aby dostala KSČM před Nejvyšší správní soud kvůli údajnému porušování ústavnosti, protože se nechce vzdát názvu komunistická a taky komunistické ideologie. Proč se nechce vzdát KSČM opravdu 24 let skoro po pádu komunistického režimu této, tohoto názvu?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já bych především zdůraznila, že tento pokus pana senátora Štětiny už je několikátý a že zatím veškeré vlastně, veškeré soudy a veškerá rozhodování o této věci, o legálnosti či nelegálnosti naší strany byla, byly vlastně v neprospěch jeho snažení, to je jedna věc. A druhá věc je to, že KSČM je v současné době plně demokratickou stranou, která respektuje zákony této země.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč se ale nevzdá toho názvu, abyste odpověděla na otázku.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Byla v demokratických volbách, je preferována řekněme 20% voličů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak v posledním průzkumu 11,5. Ale paní poslankyně, prosím moje otázka zněla tak, proč se tato strana nechce vzdát ve svém názvu toho jména komunistická?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Název naší politické strany samozřejmě, již jednou se o tomto názvu diskutovalo a hovořilo se i o tom, že by mohlo dojít ke změně. Nakonec referendum, které, které proběhlo v naší politické straně, ale následně sjezd potvrdil tento název. Myslím si, že jakékoliv přejmenovávání fakticky, fakticky nemění nic na programu, na stanovách, na všem co členové za posledních 20 let, členové KSČM a sympatizanti udělali pro tuto zemi, nic nemění ten název. To znamená, pokud se naši členové rozhodnou, že to změní, tak to změní, ale nebude to určitě na základě tlaku pana senátora Štětiny, který ostatně nemá ve svém snažení příliš velkou podporu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A není to ale spíš tak, že KSČM si nechává to přízvisko komunistická, protože se v hlavách jaksi ztotožňuje, hlavách svých příznivců ztotožňuje právě s tou komunistickou stranou, což by dávalo jistou logiku před rokem 89. A že se bojíte, že byste o ty příznivce přišli a že byste se třeba výrazně oslabili, kdybyste se stali nějakou stranou s nějakým jiným názvem, novou stranou?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já se domnívám, že KSČM skutečně v tuto chvíli je stranou, která oslovuje velké množství, velké množství občanů České republiky. Oslovuje je ne svoji minulostí, ale oslovuje je svojí současnou politikou, tím co dělají naši zastupitelé od těch nejmenších obcí až po Poslaneckou sněmovnu nebo Senát. A minulost je samozřejmě důležitá, my se od těch dobrých věcí, které byly vykonány nedistancujeme, ale od samého počátku vzniku Komunistické strany Čech a Moravy jsme se omluvili za to vše co bylo špatného v minulosti, ale stavíme se jako strana, která myslí na budoucnost, nikoliv na minulost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale třeba lidé, kteří vás volí si nemyslí, že se vztahujete a teď je otázka, co oni považují za dobré nebo ne. Tady jde o to, jestli to z principu jaksi není přejímání kontinuity, když tam jméno zůstává. Můžeme se bavit stokrát o tom, jestli se od toho někdo distancoval, ale to co je psáno, je dáno.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Určitě, myslím si, že ten název skutečně říká ano, my jsme komunisté, říkáme to, říkáme to zcela otevřeně a neschováváme se za nějaké jiné názvy, říkáme otevřeně kdo jsme, o co usilujeme a prokázali jsme za těch 20 let, že jsme, že se na nás lidé mohou spolehnout. Za náma nejsou žádné korupční skandály, za náma je jenom poctivá práce pro občany České republiky. Takže myslím si, že jdeme do toho s otevřeným hledím. Myslím si, že ti lidé, kteří dříve byli u komunistů jenom ze svého prospěchu, tak se schovávají dneska v úplně jiných politických stranách a nikdo jim to nevyčítá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Možná, že máte čisté hledí co se týká korupčních skandálů a veřejných zakázek, protože jste ještě nebyli ve vládě od roku 89. Uvažujete o tom, že do toho půjdete?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já se domnívám, že ty karty kdo s kým a kde půjde a jestli budeme ve vládě, se rozdají až po příštích volbách.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Naladili jste Dvacet minut Radiožurnálu s poslankyní za KSČM Soňou Markovou. Přece jenom u té vlády ještě chvíli zůstaneme. Vyjednáváte s ČSSD o tom, co po příštích volbách, které se budou konat příští rok, to není zase za tak dlouhou dobu, pokud nebudou předčasné volby, co by mohlo následovat?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Znovu chci podotknout, že o tom jak bude vypadat příští česká vláda nebo popřípadě i účast naší strany v této vládě se bude rozhodovat skutečně až poté co se sečtou volební výsledky, protože medvěd se nerozděluje ještě, když běhá po lese.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To ne, ale všichni paní poslankyně víme, že...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
A k žádným oficiálním jednáním samozřejmě nedochází. Dochází pouze a o tom jsem přesvědčena. Protože v krajích, v mnohých krajích už KSČM se sociální demokracií spolupracuje a ukáže se a bylo to i v minulosti a na různých úrovních jsme dokázali na levici spolupracovat, tak samozřejmě jsme připraveni, jsme připraveni k tomu převzít zodpovědnost, protože samozřejmě a to nám mnozí vyčítají, z opozice se dobře kritizuje. To znamená to, že i my bychom měli ukázat, jestli dokážeme Českou republiku vést dobře. Ale znovu říkám, k žádným jednáním nedochází, skutečně budeme čekat až jaká bude situace ve volbách nebo po volbách a jestli dostaneme důvěru občanů České republiky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste tady paní poslankyně narazila na ty krajské vlády. Tam byli komunisté v posledních krajských volbách úspěšní. Ale víme o tom, jaké problémy se strhly například s rozdělením těch postů, jak v jižních Čechách, tak i v západních. Lidé protestovali a protestují proti tomu, aby právě oblast školství vedl zástupce KSČM. Já se ale chci zeptat na jednu věc. Když říkáte, že jste se odstříhli od té minulosti, že jste novou stranou, tak proč se právě do těch krajských vlád dostávají lidé jako například Václav Kučera, který byl spolupracovníkem a to na té nejvyšší úrovni tajné státní bezpečnosti, komunistické bezpečnosti. Tak byl u pohraniční stráže. Proč má být bývalý pohraničník Václav Sloup radním pro školství? Vy nemáte nové lidi, nové tváře?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Tak já se domnívám, že třeba když se podíváte na poslanecký klub KSČM v Poslanecké sněmovně, tak vidíte že máme, že máme nové tváře a máme mladé lidi.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale v těchto místech ne.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
A máme a máme je i na krajích. O tom, kdo bude zasedat, o tom rozhodují jednotlivé krajské vlastně organizace, o tom rozhodují si lidé v jednotlivých krajích a oni musí vědět, jestli, jestli ten člověk který je na toto místo vlastně nominován, jestli splňuje všechny požadavky dané zákony České republiky a já se domnívám, že v tuto chvíli...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, já se vás ptám, paní Marková jako poslankyně za KSČM, to je poměrně významná pozice v této straně. Vadí vám, že se do pozice radního v jižních Čechách, v Jihočeském kraji dostane člověk s minulostí "estébáka" a má s tím problém i hejtman Zimola mimochodem, který dosud tu spolupráci s KSČM hájil.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Já se domnívám, že tuto věc skutečně musí, musí si vyřešit, musí si vyřešit v rámci Jihočeského kraje. Do toho nemám ani já, ani nikdo z vedení strany co mluvit. Je to jejich problém. A pokud je to problém, který skutečně vede k tomu, že je znevěrohodněna Komunistická strana Čech a Moravy a pokud by se ukázalo, že jakýkoliv zástupce naší strany kdykoliv selhal v jakékoliv situaci, pak samozřejmě je třeba z toho vyvodit důsledky. Ale v tuto chvíli nemohu to věc hodnotit, protože je to skutečně věc jihočeské organizace, popřípadě dalších organizací v jednotlivých krajích. Samozřejmě, že ta personální politika je důležitá ve všech politických stranách.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do studia dnešních Dvaceti minut přišla poslankyně za KSČM Soňa Marková, díky za to, na shledanou.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/:
Děkuji také, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Veronika Sedláčková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: ves
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.