Slované před hlaholicí zřejmě znali starogermánské runy. Vědci našli nápis na zvířecí kosti
Nejstarším nalezeným písmem u Slovanů jsou podle archeologů z Brna starogermánské runy. Ty objevili v Lánech u Břeclavi na zvířecím žebru z šestého století spolu s dalšími artefakty z doby Slovanů. Podle vědců z Masarykovy univerzity se jedná o jedinečný objev, který zpochybňuje kulturní odlišnosti mezi slovanskou a germánskou částí Evropy.
Podle vědců nápis na zvířecí kosti nabourává představu, že prvním písmem, se kterým přišli Slované do styku, byla skutečně hlaholice. Z genetického, radiokarbonového a dalšího zkoumání vyplývá, že kost s runami pochází z období okolo roku 600 našeho letopočtu.
Podle historiků ale hlaholici na Moravu přinesli Konstatin s Metodějem z Byzance až v 9. století. Tedy několik stovek let poté, co byly runy do kosti vyryty.
Sedm znaků na zlomeném žebru zřejmě patří do abecedy staršího futharku, tedy starogermánského jazyka, který používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu. A skutečně se mohlo jednat o celou runovou abecedu o 24 znacích, z které se zachoval jen ten nalezený kus v Lánech u Břeclavi.
Runy používali k počítání a věštění
Podobných nálezů v celé Evropě je 17. Tento nejstarší ale naznačuje, že germánská a slovanská kultura se mohly prolínat. Nejednalo se tak o nějaké konkrétní sdělení, ale spíš o učební pomůcku.
Slované tak podle vědců runy mohli používat například pro počítání nebo k věštění. Nápisy ve starogermánských runách bývají spojovány s germánskou mytologií. Dnes se s runami lidé ale také setkávají, a to především ve fantasy filmech, jedním příkladem za všechny může být Pán prstenů. Objevují se také v mnoha počítačových hrách.
O nálezu publikovali archeologové z Masarykovy univerzity článek v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které na zmíněné lokalitě stále probíhají v rámci projektu EXPRO financovaného Grantovou agenturou České republiky, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách Masarykovy univerzity.
Zdroj: Masarykova univerzita
Související
-
Východní Němci objevují své slovanské kořeny. Celovečerní dokudrama odkrývá málo známou historii
Liduprázdné a bažinaté země mezi Odrou a Labem osídlili jako první Slované. Před třinácti sty lety tam začali z kmenů, proutí a hlíny stavět první sídliště, ze kter...
-
Jazyk, kterému rozumí každý Slovan. Mezislovansky by mohli mluvit turističtí průvodci
Co kdybyste při cestě do Chorvatska, Polska nebo Ruska nepotřebovali slovník? Právě nad tím se zamyslel Vojtěch Merunka a vytvořil zbrusu nový jazyk: mezislovanštinu.
-
Co všechno víme o pravěku? Osada Křivolík ukazuje život prehistorických lidí
Rozhovor s náčelníkem pravěké osady Křivolík Davidem Maršálkem nejenom o pravěku a prehistorii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
