Skoro žádné odpadky a nákup bez plastu. Zastánci zero waste šetří peníze i přírodu

03325792.jpeg
03325792.jpeg

Dokážete si představit, že nevynášíte téměř žádné odpadky? Jestli netušíte, jak by se kvůli tomu vaše domácnost musela proměnit, můžete se nechat inspirovat lidmi, kteří žijí podle takzvaného konceptu zero waste. Tedy tak, aby po sobě odpadu zanechali co nejméně.

Zero Waste: Nakupujte bez obalů a ušetříte až 40 % na ročních výdajích domácnosti

bez obalu zero waste

Bea Johnson údajně se svou čtyřčlennou rodinou vyprodukuje za rok odpad, který by se vešel do jedné zavařovačky! Jen pro srovnání – průměrná česká rodina vyprodukuje za stejnou dobu odpadu víc než tunu.

Stoupám do bytu v centru Olomouce, kde bydlí studentka Helena Škrdlíková. Helena žije podle zero waste – tedy nechává po sobě minimum odpadů. Nakupuje tak, aby si z obchodů nosila co nejméně obalů.

A nejen to. Místo běžných čisticích prostředků v plastech používá ocet a sodu. „Je to účinnější a hlavně je to levnější. Litr octu stojí deset korun, soda do sklenice je za 25 korun. Celkem 30 korun na měsíc,“ vypočítává.

Ocet a sodu Helena používá taky na mytí vlasů. A deodorant nahradil v její domácnosti kamenec. „Stojí kolem stovky, ale měl by vydržet tři až pět let. Opět platí, že člověk hodně ušetří,“ upozorňuje.

Bezobalové prodejny

Pro potraviny Helena nechodí do supermarketu. Ale do takzvaných bezobalových prodejen. „Nakupuju tu skoro všechno kromě zeleniny: těstoviny, luštěniny… Průměrně utratím kolem 150 korun, stačí to na týden,“ říká. 

V bezobalové prodejně nakupuji skoro všechno kromě zeleniny: těstoviny, luštěniny… Průměrně utratím kolem 150 korun, stačí to na týden.
Helena

Bezobalových prodejen podle aktuálních čísel přibývá. Podle webu Reduca.cz, který počty takových obchodů sleduje, jich v Česku aktuálně funguje 66, tedy skoro o dvě třetiny víc než loni.

„Největší koncentrace je ve velkých městech, ale najdeme je taky v menších městech,  jako jsou Kopřivnice, Frenštát pod Radhoštěm nebo Kolín,“ vysvětluje provozovatelka webu Martina Sumbalová.

Recyklace je nákladná a není všespásná. Jde to i bez odpadů a obalů, tvrdí propagátorka Zero waste

plasty, plastové znečištění, ilustrační foto

Na přelomu století může v oceánech plavat více plastů než ryb. Až 8 milionů tun plastu končí každý rok v oceánech a mořích. Evropská unie chce bojovat proti jednorázovým plastům a dosáhnout toho, aby do roku 2030 byl každý obal recyklovatelný.

Vedle malých obchodů plánují omezit plasty včetně obalů i některé obchodní řetězce. U vybraného zboží to v řádu několika let chystají třeba Tesco, Lidl nebo Kaufland.

Žádný směsný odpad

Ale zpátky za Helenou. Na závěr se jí totiž ptám, jak často teď vlastně vynáší odpadky.

„Směsný odpad nevyprodukuju skoro žádný a jinak je to něco málo recyklovatelného odpadu. Ten vynáším jednou za měsíc.“