Škoda Plzeň se potýká s nedostatkem pracovníků

29. listopad 2001
Pod kůži

Když koupil v roce 1868 Emil Škoda valdštejnskou strojírnu a vytvořil z ní gigant, který neměl v našich zemích obdoby, jistě netušil, že na prahu třetího tisíciletí bude mít Škoda problém sehnat zaměstnance. Strojírenství je na Plzeňsku tradičně rozšířeným oborem, ale od roku 1990 příliš zájemců neláká. Proč?

Autor 2: Železárny Hrádek u Rokycan, Kovohutě Rokycany, Favorit Rokycany, ale především Škoda Plzeň se svými společnostmi, rozesetými po celém kraji. Takový je, nebo spíš býval obraz průmyslového Plzeňska.

Autor 1: Posledních dvanáct let přineslo výrazné změny a s nimi i problémy. Řada podniků, o nichž se mnozí domnívali, že se jim nemůže nic stát, funguje dnes jen velmi omezeně nebo vůbec.

Autor 2: Ani Škodovka není výjimkou. Přesto tu podle jejího personálního ředitele Michala Krause chybí několik desítek pracovníků.

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Konkrétně obráběči kovů jsou tím nedostatkovým zbožím na trhu práce.

Autor 1: Nedostatek lidí v dělnických profesích je nejtíživější. Ale lepší není ani situace v pracovnících se středním či vysokoškolským vzděláním.

Autor 2: Současné rozložení zájmů společnosti preferuje, jak ukázala i malá anketa, spíše humanitní obory a práva.

Anketa: Je to asi dané tím, že v dnešní době jsou práva více placená než absolventi strojírenských oborů a tak dále. Domnívám se, že je to finanční motivací absolventů. Můj názor je, že společenské postavení těch strojírenských oborů není v mysli lidí na takové úrovni jako práva.

Autor 1: Podle Michala Krause to ale v penězích nevězí. Alespoň Škoda Holding platí velmi dobře.

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Průměrný plat ve firmě v tuto chvíli se pohybuje nad hranicí 18 000 Kč, u těch profesí dělnických můžeme mluvit v průměru o 15 500 Kč. Jsou ale u nás obráběči, kteří jsou schopni si vydělat měsíčně přes 20 000 Kč.

Autor 2: Krizi, z níž se technické školství jen velmi těžko dostává, způsobilo zpřetrhání kdysi fungujících vazeb mezi učilišti a podniky.

Autor 1: Proto se v Plzni ujalo iniciativy Vernon Studio, které v roce 1999 nastartovalo projekt pomoci technickému školství, a to od škol základních po vysoké.

Hana Fialová, Vernon Studio: Především jsme vytvořili komunikační mosty mezi podnikateli, úřady práce, státními institucemi a školou na základě těchto mostů jsem dosáhli toho, abychom získali zatím základní počáteční finanční prostředky na modernizaci současného školství.

Autor 2: Prozatím jde o 7,5 milionu korun. Z nich se nakupuje vybavení pro školní dílny, například dva NC stroje pro Střední průmyslovou školu strojnickou a Strojírenské učiliště v Plzni.

Ladislav Vízner, ředitel Strojírenského učiliště, Plzeň: Ty náklady na to vybavení jsou obrovské a na to prostě státní školství nemá. Aby to bylo dokonale vybavené, musely by ty dílny učňovské odpovídat asi současnému reálnému stavu v moderních strojírenských firmách.

Autor 2: Pustit na takovou techniku učně či studenty si žádný podnik samozřejmě nedovolí. Jak ale dostat kvalitní a drahou techniku do školních dílen?

Autor 1: V projektu Vernon Studia se hovoří o tom, že ideální stav nastane, až si budou moci firmy investice do školství odečítat z daní. Zatím se podařilo aspoň to, že stroje a nástroje, zakoupené pro potřeby školy či učiliště, si podnik dává do nákladů. Daňové úlevy jsou podle Hany Fialové zatím problém.

Hana Fialová, Vernon Studio: Je to velmi složité, protože ministerstvo financí velmi nerado slyší na úpravu vlastně daňové politiky. Věříme ale, že dojdeme k tomu, aby byly firmy skutečně nějakým způsobem zvýhodněny, firmy, které investují do školství a aby aspoň některá z těch položek, především materiální položky, byly částečně lépe odečitatelné. Už vlastně došlo k tomu, že byl k letošnímu roku změně zákon o dani tak, že firma, která investuje do školství materiálně, si může tyto materiální náklady odečíst v hodnotě 130 %.

Autor 1: Cesty se tedy hledají a prošlapávají. Konkrétním výsledkem jsou ale studenti a učni, kterých do lavic plzeňské strojní průmyslovky a učiliště usedá rok od roku víc. Jak dokládají i slova Hany Fialové, týká se to i oněch na začátku zmiňovaných obráběčů kovů.

Hana Fialová, Vernon Studio: V loňském roce byla poprvé otevřena samostatná třída obráběčů kovů po pěti letech, čili 24 žáků. V letošním roce už začínají fungovat dvě třídy obráběčů kovů, což je 48 žáků.

Autor 2: Co a to personální ředitel Škody Michal Kraus? Je 72 obráběčů kovů důvodem k jásotu?

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Absolvent, který přichází z učebního oboru, není hotovým pracovníkem. On se musí seznámit s pracovištěm, se strojem, na kterém bude skutečně ve firmě pracovat a samozřejmě je to o nějakém čase, který budeme potřebovat na to, abychom ho mohli zacvičit a dostat ho do stavu, kdy je plnohodnotným pracovníkem té firmy. Takže dneska máme 72 studentů, ti nám absolvují zhruba v horizontu tří let, pak se budou dva roky zacvičovat, pak nám odejdou na vojnu a bavíme se zhruba o horizontu šesti let, kdy budeme mít z těchto studentů plnohodnotnou pracovní sílu ve Škodovce.

Autor 1: Skutečnost, že čerstvý absolvent je pouhým polotovarem, je často důvodem, proč hledají mladí lidé své první zaměstnání jen velmi obtížně.

Autor 2: Podle Michala Krause ale musejí firmy toto riziko a zvýšené náklady nést. Škoda Holding už to dnes ví.

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Musíme tuto cestu nastoupit, protože řešit setrvale tento problém nakupováním pracovní síly v zahraničí nevidím jako správné. Myslím si, že pokud bychom tento problém neřešili, pokud by firmy se nedokázaly dohodnout na tom, že budou společně hledat cestu, tak bychom záhy mohli narážet a problémy typu etnických menšin, které by bylo třeba nějakým způsobem ve společnosti zabydlet, pro které bychom museli dřív nebo později zařizovat výuku na školách v mateřském jazyce a podobně.

Autor 2: Žádný problém nestojí sám o sobě. Možná i tyto vazby by měli politici při rozhodování o podpoře technického školství brát v úvahu.

Přepsal: Česká informační agentura

autoři: Karel Vovesný , Markéta Čekanová
Spustit audio

Více z pořadu