Škoda Plzeň se potýká s nedostatkem pracovníků

Autor 2: Železárny Hrádek u Rokycan, Kovohutě Rokycany, Favorit Rokycany, ale především Škoda Plzeň se svými společnostmi, rozesetými po celém kraji. Takový je, nebo spíš býval obraz průmyslového Plzeňska.

Autor 1: Posledních dvanáct let přineslo výrazné změny a s nimi i problémy. Řada podniků, o nichž se mnozí domnívali, že se jim nemůže nic stát, funguje dnes jen velmi omezeně nebo vůbec.

Autor 2: Ani Škodovka není výjimkou. Přesto tu podle jejího personálního ředitele Michala Krause chybí několik desítek pracovníků.

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Konkrétně obráběči kovů jsou tím nedostatkovým zbožím na trhu práce.

Autor 1: Nedostatek lidí v dělnických profesích je nejtíživější. Ale lepší není ani situace v pracovnících se středním či vysokoškolským vzděláním.

Autor 2: Současné rozložení zájmů společnosti preferuje, jak ukázala i malá anketa, spíše humanitní obory a práva.

Anketa: Je to asi dané tím, že v dnešní době jsou práva více placená než absolventi strojírenských oborů a tak dále. Domnívám se, že je to finanční motivací absolventů. Můj názor je, že společenské postavení těch strojírenských oborů není v mysli lidí na takové úrovni jako práva.

Autor 1: Podle Michala Krause to ale v penězích nevězí. Alespoň Škoda Holding platí velmi dobře.

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Průměrný plat ve firmě v tuto chvíli se pohybuje nad hranicí 18 000 Kč, u těch profesí dělnických můžeme mluvit v průměru o 15 500 Kč. Jsou ale u nás obráběči, kteří jsou schopni si vydělat měsíčně přes 20 000 Kč.

Autor 2: Krizi, z níž se technické školství jen velmi těžko dostává, způsobilo zpřetrhání kdysi fungujících vazeb mezi učilišti a podniky.

Autor 1: Proto se v Plzni ujalo iniciativy Vernon Studio, které v roce 1999 nastartovalo projekt pomoci technickému školství, a to od škol základních po vysoké.

Hana Fialová, Vernon Studio: Především jsme vytvořili komunikační mosty mezi podnikateli, úřady práce, státními institucemi a školou na základě těchto mostů jsem dosáhli toho, abychom získali zatím základní počáteční finanční prostředky na modernizaci současného školství.

Autor 2: Prozatím jde o 7,5 milionu korun. Z nich se nakupuje vybavení pro školní dílny, například dva NC stroje pro Střední průmyslovou školu strojnickou a Strojírenské učiliště v Plzni.

Ladislav Vízner, ředitel Strojírenského učiliště, Plzeň: Ty náklady na to vybavení jsou obrovské a na to prostě státní školství nemá. Aby to bylo dokonale vybavené, musely by ty dílny učňovské odpovídat asi současnému reálnému stavu v moderních strojírenských firmách.

Autor 2: Pustit na takovou techniku učně či studenty si žádný podnik samozřejmě nedovolí. Jak ale dostat kvalitní a drahou techniku do školních dílen?

Autor 1: V projektu Vernon Studia se hovoří o tom, že ideální stav nastane, až si budou moci firmy investice do školství odečítat z daní. Zatím se podařilo aspoň to, že stroje a nástroje, zakoupené pro potřeby školy či učiliště, si podnik dává do nákladů. Daňové úlevy jsou podle Hany Fialové zatím problém.

Hana Fialová, Vernon Studio: Je to velmi složité, protože ministerstvo financí velmi nerado slyší na úpravu vlastně daňové politiky. Věříme ale, že dojdeme k tomu, aby byly firmy skutečně nějakým způsobem zvýhodněny, firmy, které investují do školství a aby aspoň některá z těch položek, především materiální položky, byly částečně lépe odečitatelné. Už vlastně došlo k tomu, že byl k letošnímu roku změně zákon o dani tak, že firma, která investuje do školství materiálně, si může tyto materiální náklady odečíst v hodnotě 130 %.

Autor 1: Cesty se tedy hledají a prošlapávají. Konkrétním výsledkem jsou ale studenti a učni, kterých do lavic plzeňské strojní průmyslovky a učiliště usedá rok od roku víc. Jak dokládají i slova Hany Fialové, týká se to i oněch na začátku zmiňovaných obráběčů kovů.

Hana Fialová, Vernon Studio: V loňském roce byla poprvé otevřena samostatná třída obráběčů kovů po pěti letech, čili 24 žáků. V letošním roce už začínají fungovat dvě třídy obráběčů kovů, což je 48 žáků.

Autor 2: Co a to personální ředitel Škody Michal Kraus? Je 72 obráběčů kovů důvodem k jásotu?

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Absolvent, který přichází z učebního oboru, není hotovým pracovníkem. On se musí seznámit s pracovištěm, se strojem, na kterém bude skutečně ve firmě pracovat a samozřejmě je to o nějakém čase, který budeme potřebovat na to, abychom ho mohli zacvičit a dostat ho do stavu, kdy je plnohodnotným pracovníkem té firmy. Takže dneska máme 72 studentů, ti nám absolvují zhruba v horizontu tří let, pak se budou dva roky zacvičovat, pak nám odejdou na vojnu a bavíme se zhruba o horizontu šesti let, kdy budeme mít z těchto studentů plnohodnotnou pracovní sílu ve Škodovce.

Autor 1: Skutečnost, že čerstvý absolvent je pouhým polotovarem, je často důvodem, proč hledají mladí lidé své první zaměstnání jen velmi obtížně.

Autor 2: Podle Michala Krause ale musejí firmy toto riziko a zvýšené náklady nést. Škoda Holding už to dnes ví.

Michal Kraus, personální ředitel Škoda Plzeň: Musíme tuto cestu nastoupit, protože řešit setrvale tento problém nakupováním pracovní síly v zahraničí nevidím jako správné. Myslím si, že pokud bychom tento problém neřešili, pokud by firmy se nedokázaly dohodnout na tom, že budou společně hledat cestu, tak bychom záhy mohli narážet a problémy typu etnických menšin, které by bylo třeba nějakým způsobem ve společnosti zabydlet, pro které bychom museli dřív nebo později zařizovat výuku na školách v mateřském jazyce a podobně.

Autor 2: Žádný problém nestojí sám o sobě. Možná i tyto vazby by měli politici při rozhodování o podpoře technického školství brát v úvahu.

Přepsal: Česká informační agentura