Šíření poplašné zprávy

Aby se zpráva dala považovat za poplašnou, musí znepokojit alespoň část obyvatelstva. Navíc musí být ovšem nepravdivá.

Dagmar Raupachová: V takovém případě hrozí pachateli, pokud se mu to samozřejmě prokáže, trest odnětí svobody až na jeden rok, anebo mu může být uložen peněžitý trest.

Doplňuje advokátka Dagmar Raupachová. Jenže, aby to nebylo tak jednoduché. Může totiž nastat situace, že pachatel takovou informaci sám nerozšiřuje a přesto se trestného činu šíření poplašné zprávy dopustí.

Dagmar Raupachová: Jedná se o případy, kdy pachatel takovou zprávy, i když ví, že je nepravdivá, oznámí například policii, nějaké organizaci, nebo médiím. Všichni jistě ví o notoricky známých oznámeních, že je někde uložena bomba. Takovému člověku potom hrozí trest odnětí svobody až na tři léta, nebo již zmíněný peněžitý trest. Pokud by se pachatel ještě navíc dopustil takového jednání opětovně, anebo by způsobil nějaký vážný následek, nebo vážnou poruchu v hospodářském provozu, tak potom by mohl být potrestán odnětím svobody až na pět let.

Jedna věc je ale definovat trestný čin šíření poplašné zprávy a druhá věc je ho dokázat. A komu. Jak řekla Dagmar Raupachová, tak to, že média informují o určité události nebo o tom, co se stane, ještě nemusí znamenat, že páchají tento trestný čin.

Dagmar Raupachová: Ty situace samozřejmě se musí každá posuzovat individuálně. Žádné situace černobílé v tom našem životě neexistují. Čili tam by se muselo zkoumat a prokazovat to, kdo skutečně oznámil.

Prokázat se musí ovšem také to, že pachatel věděl, že informace je nepravdivá.

Dagmar Raupachová: Jistě, tam se musí prokázat úmysl. Ale tam stačí vědět, že vědět mohl.

Další podmínkou, o které jsme mluvili, je znepokojení části obyvatel poplašnou zprávou. A určitě řada informací nás znepokojí, a nemusí jít zrovna o poplašné zprávy, tedy z hlediska trestního zákona.

Dagmar Raupachová: Když například někdo oznámí pravdivou informaci, respektive se domnívá že je pravdivá, například že se na skládku dostala nějaká chemická látka, která otrávit studny v širokém okolí, tak takové jednání není trestné a není to poplašná zpráva v trestním slova smyslu, i když to jistě obyvatelstvo zneklidní.

Vyšetřovatelé, policie a soudy tak mají s dokazováním trestného činu spoustu práce. A nejde o to, že by zmíněný paragraf byl špatný. Jak už bylo řečeno, každá situace je jiná a zákonem jednoduše nejde postihnout všechny možnosti. To ale neznamená, že by se šíření poplašných zpráv nemělo postihovat, zvlášť proto, že jejich počet neustále narůstá. Nejen u nás, ale v celém světě.

Dagmar Raupachová: I soudy přitom individuálním posuzování by se neměly bát využívat celé rozpětí trestní sazby, to znamená ukládat tresty i při horní hranici, protože jsem přesvědčena o tom, že společenská nebezpečnost je v těchto případech opravdu vysoká. Důsledky takových to oznámení mohou mít mnohdy skutečně až katastrofické rozměry.