Sinice přivedly přehradu k úpadku

Kdysi bývala Plumlovská přehrada na Olomoucku rájem turistů. Před osmi lety svou dobrou pověst ztratila. Mohou za to sinice, se kterými si neví rady, jak to vypadá, skoro nikdo. Turisté tam zatím přijíždějí a doufají, že se situace vyřeší, ale jejich očekávání jsou stále marná.

Hlasy koupajících se lidí Plumlovská přehrada už dlouho neslyšela. A pravděpodobně si na spokojené turisty ještě nějaký čas počká. Problémem jsou nebezpečné sinice, se kterými tady bojují už několik let. O nápravu se snaží jak okolní obce, tak Olomoucký kraj společně s Povodím Moravy, do jehož působnosti přehradní nádrž patří.

Prvním krokem, jak zachraňovat letní sezónu a zničit nebezpečné sinice, bylo použití chemické látky PAX-18. Ta se tady několikrát s větším nebo menším úspěchem aplikovala. Bohužel to turisty k vodě nevrátilo, a pokud přece jen přijedou, jsou zklamaní.

"Je to škoda. Dnes musíte jít na koupaliště, protože ve volné přírodě se to fakt nedá. Jsme na dovolené a nemůžeme se vykoupat, což je asi špatně," uvedl jeden z turistů na kraji přehrady. "Je mi to líto hlavně kvůli dětem. Snažíme se vymýšlet různé hry. Je tu naštěstí alespoň malé hřiště," doplnil další. "Je to hrůza, když jsme se tam včera dívali. Kdybych to řekla slušně, tak m to připomíná brčál," dodala jiná turistka.

Malá návštěvnost tíží také zdejší provozovatele kempu, pláží a občerstvení. "Pamatuji, že jezdila spousta Holanďanů a jiných cizinců. Muselo se odmítat, protože kemp neměl možnost další ubytovat další zájemce. Co pamatuji, tak se kvalita vody posledních osm let zhoršuje. Je fakt, že před deseti lety jsem se ve vodě sám bez problému koupal," uvedl provozovatel kempu Žralok Petr Šmíd.

Doplnil, že v současné době v tomto směru podnikání u přehrady špatné. "Na sto procent třeba člověk nemůže odhadnout nákup potravin," řekl příklad.

Jedním z hlavních kroků, jak zajistit čistou vodu v přehradě, je odkanalizování všech obcí nad nádrží. Někde se pustili do výstavby čističek, někde zase do ekologického řešení problému - budování biorybníků.

Přesně takto postupovali v obci Krumsín. "Jak dešťová, tak odpadní voda bude končit na biologických rybnících. Potom v parametrech, se kterými si příroda poradí, bude odcházet dál k Plumlovské přehradě," vysvětlil starosta Jaroslav Střelák.

Jde tedy o soustavu tří biorybníků s nezbytnou technikou a první předčištění odpadní vody. Dalším krokem bylo napojit celou obec na tuto ekologickou čističku.

"Napojili jsme čtyři z pěti výústí pod obcí. Voda potom končí na biologických rybnících, kvalita vody se monitoruje jak na přítoku, tak na odtoku. Krumsín by měl provozovat čistírnu odpadních vod na bázi biologických rybníků, která bude vodu dočišťovat a přepouštět dál do přírody. Celý projekt je součástí velkého projektu týkajícího se Plumlovské přehrady, kdy se snažíme za pomoci Olomouckého kraje sehnat finanční prostředky, abychom tuto náročnou akci vybudovali," dodal starosta.

Lidem u Plumlovské přehrady oprávněně vadí zelená voda plná nebezpečných sinic. Přehradu naši předkové vybudovali před 77 lety. A měla sloužit nejenom k rekreaci, ale také ke snížení povodňových průtoků a k případnému provizornímu zásobování Prostějovska pitnou vodou a nebo třeba k výrobě energie v malé vodní elektrárně.

Do přehrady vjedou bagry

Do boje proti nim vytáhly nejenom obce nad nádrží, ale také Olomoucký kraj. Zajímaly konkrétní postupy, jak na sinice.

Úředníci Olomouckého kraje před časem vypracovali studii, jak postupovat. Jedno z řešení je odkanalizování obcí nad nádrží. "Za druhé je to zlepšení hospodaření se zemědělskými pozemky v okolí Plumlovské přehrady tak, aby nedocházelo k tomu, že se splavem dostávají do přehrady některé chemické látky, které se v současné době používají například při hnojení. To všechno ovlivňuje chemické prostředí v přehradě a následně vznik sinic," přiblížil náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák.

Opatření, která mají vyřešit situaci v nádrži, jsou krátkodobá a dlouhodobá. A právě to krátkodobé, bleskové řešení měla přinést aplikace látky PAX-18. "Přípravek se aplikoval tři roky po sobě. V prvních dvou letech se ukázalo, že to nemělo žádné negativní vlivy na faunu a flóru ve vodě. Letos se nám podařilo vytvořit finanční prostředky k tomu, abychom přispěli na aplikaci přípravku i na zahájení letošní sezóny," upřesnil Pavel horák.

Pax18 je jednorázový prostředek. "Povodí Moravy se rozhodlo, že k dlouhodobému řešení proti sinicím bude odtěžení dna. Sinice mají podle všeho živnou půdu právě na dně přehrady. Odbagrování by mohlo podle odborníků přinést na desítky let klid. Samozřejmě to musí být provázeno odstraněním příčin na přítocích," doplnil náměstek.

Na konci sezóny začne vypouštění vody. Pak už bude záležet na počasí, jestli se s odtěžením bahna začne v zimních, nebo až jarních měsících. V této chvíli se ale nabízí otázka: Zničí se takto sinice úplně?

"Odbagrování sedimentů není přímý boj proti sinicím. Naopak může zpřístupnit živiny a inokulum z dřívějších let, takže je potřeba toto opatření doplňovat dalšími opatřeními typu stabilizace sedimentu, ať už biologické nebo chemické. Ale doplnit to opatření něčím, aby nedocházelo k uvolňování živin a inokula ze sedimentu obnaženého bagrováním. Vědecké publikace dokazují, že ožily osmdesát let staré sinice ze sedimentu, který byl pohřbený dva a půl metru hluboko. Tedy teoretická možnost zde je," uvedl brněnský odborní na cyanobakterie Ladislav Maršálek.

"Na druhou stranu je třeba říct, že odtěžení sedimentů může pomoci ekosystému z jiného pohledu. Určitě to nejsou vyhozené peníze, pokud bude toto opatření doplněno systémem opatření především v povodí nádrží zásadním snížení koncentrací fosforu přitékajícího z povodí nad nádrží," dodal.

Kam s vytěženým bahnem ze dna přehrady?

Plumlovská přehrada na Olomoucku stojí před zásadním krokem - s konečnou platností se zbavit sinic a na břehy dostat zpátky rekreanty a turisty. Ještě před osmi lety byla tato vodní nádrž rájem turistů. Dnes je tato někdejší chlouba střední Moravy skoro opuštěná. Plánovanou obnovu by mělo provést Povodí Moravy.

Jeho provozní ředitel Libor Dostál uvedl, že jednoznačným kladem bagrování pro Povodí Moravy je to, že se jedná o vyzkoušenou technologii. "Odstraněním sedimentu se obnoví retenční schopnost nádrže a dojde k maximálnímu odstranění hmoty, která vytváří vhodné podmínky pro rozvoj sinicového vodního květu. Za negativum této technologie považujeme to, že v nádrži je velké množství hmoty, kterou je třeba umístit na okolní pozemky. Tam narážíme na to, že vhodných lokalit není tolik, kolik bychom si představovali," řekl ředitel.

Před časem se mluvilo také o použití ozonu na dně nádrže, a tedy o jakémsi provzdušňování dna přehrady. "Jako nejvhodnější se nám zdá klasické odbahnění, během něhož dojde k retenční schopnosti, což je velmi důležité především pro eliminaci škod v případě průchodu velkých vod," vysvětlil Libor Dostál, proč povodí nakonec nepřistoupilo k provzdušňování přehrady.

Odtěžené bahno nebude podle laboratorních rozborů kontaminovaným odpadem. Jedná se přitom především o splachy ze zemědělských pozemků. "Snažíme se v okolí přehrady najít nejvhodnější lokality k umístění těchto sedimentů," doplnil ředitel.

Povodí Moravy podobně nasadilo bagry už na dvě jiná vodní díla - Horní Bečvu a Bystřičku. Nyní se chystá vybagrovat sedimenty i na vodním díle Luhačovice.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.